Anděl z hlubin 8.

autor: Tessyna

Kat se posadila v obýváku, a potom, co jí Tom přinesl džus, začala mluvit.

„Víš, po té noci, co mezi náma byla, jsem myslela, že tě vymažu ze svého života…“ natahovala chvíli bloncka.

„Jo,jo… to já taky… tak nezdržuj a vyklop, co po mně chceš…“ zamračil se na ni Tom.

„Fajn, jak chceš…“ oplatila mu výraz Kathrin… „Chci tebe…!!“ řekla pouze a vyzývavě se podívala na Tomiho.

„C-cože…?? Mě…?? Ale to máš smůlu, já mám někoho jinýho, jak si sama viděla…“ odpověděl ji šokován tím, co řekla. Jenže to ještě netušil, že ten šok bude ještě větší.

„No, ale budeš muset mě chtít… jsem totiž v jináči… a ta tvoje cácorka se to stejnak dozví…“ usmívala se na vykuleného Toma. Zatím šlo všecko podle plánu. Tom se ale rychle vzpamatoval, vyskočil z křesla a začal po ní křičet.

„Ty lžeš… ty lžeš… to není pravda… já nejsem nezodpovědnej blbec… tohle na mě nesvalíš… slyšíš…?? Tohle ne…!! Vypadni odsud ty hnusná couro…!! a už se tu nikdy neukazuj…!! Je to to jasné??“ Jeho Křik ale slyšel i Bill a rozhodl se, že se tam zajde podívat. Šoupací dveře se odsunuly a z mezery vykoukla Billova hlavinka.

„Je všecko v pořádku Tomi??“ usmál se na něj. Tom se na něj zoufale se slzami v očích podíval a přikývl na souhlas.

„A-ano je… promiň… j-já nechtěl jsem tě vylekat…“ na víc se nevzmohl. Billí také jen kývl, škaredě se podíval na neznámou slečnu a zase odešel.

„Je to pravda, Tome…“ řekla jen Kat a čekala na reakci svého protějšku.

„J-já… to snad není pravda…“ řekl už klidně a kecnul sebou do křesla. Tvář skryl do rukou. Byl opravdu bezradný, tohle až zjistí Bill, tak ho zabije a opustí a vykastruje a… radši ani nechtějte vědět co… „Bohužel… je…“ řekla.

„A… a ty si to chceš nechat…??“ zeptal se a podíval se na ni.

„Já nevím, je to to jediné, co mám… a na potrat nemám peníze…“ odpověděla a poprvé sklopila pohled. I jí bylo nepříjemné o tom dítěti mluvit.

„Na… na potrat tě nemůžu nutit jít… ale pokud bys ho chtěla… tak ti ho zaplatím… o to nic…“ koukal na ni a pořádně ani nevěděl, co mluví. Už teď se viděl v té největší zadnici. „A pokud ne tak… tak… bych ti samozřejmě pomohl… na to malé platil… a… a uvidím, jak to vezme Billie… pokud mně nezabije a neuřízne mí ptáka… tak budu dítě štěstěny…“ povzbudivě se na Kat usmál a ta mu úsměv oplatila. „Vlastně to nemusí být tak špatné, mít dítě,“ létalo hlavami obou jedinců.

„Tak… tak já půjdu… díky že si mně vyslechnul…“ zvedla se Kathrin a měla se k odchodu.

„Jo, jasně… tak… tak já ti zavolám, jo…?“ zvednul se také Tom a šel ji doprovodit ke dveřím, kde jí galantně pomohl do kabátu a otevřel dveře.

Když odešla, nešťastně se svezl po dveřích dolů, hlavu schoval do rukou a začal naříkat. Tohle mu Bill neodpustí. Tohle ne. To mu bylo víc jak jasné…

Po chvilce se zvedl a šel za Billím do ložnice, odhodlaný mu všechno povědět. Jenže jak otevřel dveře a na něj se koukly dvě roztomilá hnědá kukadla, věděl, že to nedokáže…

„Tomi, co chtěla…?“ zeptal se mile Billda a Tomovi začínalo pukat srdce žalem… Žalem, který vyléčí jen Billova láska, ale tu co nevidět ztratí. Bohužel…