Makes Three 42. (1/2)

Nic, co bylo na posteli, nebylo v bezpečí. Byl to první rozbřesk; nebe bylo ještě pořád tmavě modré, ale už se ukazoval přicházející den, který tlačil noc pryč. Všechno bylo tak nereálné a mimo dosah, pro Toma všechno, kromě Billa. Před pár hodinami šli do postele a zpěvák se ke svému dvojčeti tulil, dokud neusnul.

Tom se celou noc budil; každičký Billův pohyb ho probral zpátky do reality. Nevadilo mu to, slabé světlo ze svíček, které Bill zapálil, než oba vlezli do té směšně obrovské postele, osvětlovaly křivku jeho děla a dredatý chlapec byl fascinovaný tím, jak zakulacený Bill byl.

Jeho dvojče mívalo líbezné křivky, napjatá rovná místečka a plynulé záhyby. Těhotenství ho vyplnilo zevnitř a hormony mu zakulatily ruce a boky; dokonce už i obličej se mu zakulacoval. Tom věděl, že se to jeho dvojčeti nelíbí, ale měl dojem, že Bill by byl překrásný i s papírovým pytlem na hlavě a špinavým spodním prádlem místo oblečení.

Bill se přitulil blíž, ale rychle se usídlil, když ho Tom začal hladit po zádech. Měl tak napjaté svaly, že to Tom mohl dokonale cítit, nepřekvapovalo ho to ale. Doktor Robert mu řekl, že mužské tělo nebylo postaveno, aby mohlo nosit dítě, takže záda jsou na tom nejhůř. Až moc tíhy na Billových bocích.

Tom si povzdychl a opřel se o lokty, aby se mohl podívat na Billa lépe. Vypadal tak mírumilovně, i když na jeho obličeji byly znát známky vyčerpání. Nebylo to fér, že Bill nemohl prožít zbytek těhotenství na gauči se svými okurkami a cukrem, a vším tím, co jedl, když se Tom nekoukal.

Usmál se a naklonil se, políbil Billa jemně na tvář; Tom stále nechápal, jak může jeho bratr tak krásně vonět, přitiskl nos k jeho krku a zhluboka nasál. Ta vůně mu připomínala domov, ať už je to cokoliv. Teď to byl jejich vlastní dům; pryč od rodičů a život jen po jejich.

Pro teď.

Tom promnul Billovo bříško a usmál se, když pocítil lehké kopnutí proti své dlani. Jak mohla vždycky vědět, kde měl ruku položenou? Nikdy ho to nepřestane udivovat. Zvedl pohled a uviděl, že má Bill otevřené oči. „Ahoj,“ zamručel Tom.

„Ahoj.“ Usmál se Bill a chytl Toma za tvář, zazíval.

„Probudil jsem tě?“ Tom nechtěl být důvodem, proč se Billovi nedostával dostatek spánku.

„Ne, musím jít na záchod,“ řekl omluvně a začal se sunout ke kraji postele. Tom se usmál a sledoval, jak se Bill odkolébal do koupelny, pak se překulil na záda a civěl do stropu. Musel usnout, protože mu s jeho holým ramenem zatřásla jemná ručka a Tom otevřel oči, Bill se na něj díval.

„Ahoj,“ zachraptěl a posadil se.

„Klidně ještě spi, já jen…“ Bill přestal mluvit a skousl si ret. Nechtěl vědět, co to znamenalo; jen chtěl, aby Tom byl vzhůru společně s ním.

„Ne, vyspím se později. Na zítra nic nemáme. Chci, abys odpočíval. Můžeme odpočívat společně.“ Zatahal Tom něžně Billa za zápěstí. „Pojď zpátky do postele.“

Bill se zasmál a přešel na druhou stanu. Tom si hrál s piercingem a sledoval ho, jak leze do postele. Nemohl si pomoci, musel to udělat, Tom musel Billa potkat v půli cesty a políbit ho. Cítil, jak se mu Bill proti rtům zasmál a než se odtáhl, polibek se prohloubil. Tomovi se podařilo ho položit na záda a dvojče mu dalo ruce kolem krku. „Zůstaneš v posteli se mnou?“ zeptal se zpěvák a roztáhl trochu nohy.

„Jen přinesu jídlo,“ slíbil Tom. Bill se zasmál a zakroužil pánví. Už to byla dlouhá doba, co byly polibky lehké a hezké. Tomova ruka vyjela po Billově neuvěřitelně dlouhé noze a zastavila se na jeho bocích. Bill se odtáhl a vážně se na něj povídal. „Co se děje?“ zeptal se Tom bez dechu s vráskou na čele. „Je to na tebe moc?“

„Ne, nepřestávej prosím. Hrozně tě potřebuju.“ Skousl si Bill ret a zakroužil pánví. Jeho tvrdý penis ztvrdnul ještě víc. „Boxerky dolů, a pak mi pomož s mýma,“ řekl narychlo a převalil se na záda, začal si sundávat svoje kalhoty od pyžama, tak, jak mu to jeho pozice dovolovala. Tom vyskočil, zahodil své boxerky na zem a stáhl dolů ty bratrovy, přes nohy, které tolik miloval.

Políbil Billovo tříslo a zadíval se na bratrovu rozzuřenou erekci. „Někdo je natěšený…“ vydechl Tom se smíchem. Bill zvedl hlavu a podíval se na něj přes svoje bříško a něžně ho kopnul.

„Protože jsi tady a chystáš se se mnou milovat. Chystáš, že jo, Tomi?“ Tom se přestal smát a zavrčel; ta slova šla rovnou do jeho rozkroku.

„Do háje, ty a tvoje slova…“ zaúpěl a položil ruce na Billovu bránici. „Bože, jsi tak překrásný. Víš to vůbec?“

„Jsem pořád sexy?“ zeptal se tiše. Byla to divná scéna; Bill na zádech, Tom stojí vedle postele s rukama na Billově břiše. Vokalista z toho byl nervózní, protože nemohl v Tomově obličeji číst.

„Nemyslím si, že bys mohl být víc sexy, ale znovu jsi mě přesvědčil o opaku.“ Přejel Tom dlaněmi na Billovy boky a stiskl. „Jen budu muset přijít na to, jak zůstat něžný.“

„Nechci něžnosti. Řekni mi, že to chceš.“ Skousl si Bill ret a začervenal se nad výrazem v obličeji svého bratra.

„Do prdele, Bille…“

„Takový je plán,“ vykvíknul, když se nad něj Tom skácel a zoufale ho políbil, ale přesto byl opatrný na jeho bříško. Bill to ztěžoval, dal mu ruce kolem krku a přitáhl si ho blíž, takže mu do úst málem vlezl celý.

Tom polibek prolomil a rozhlédl se. „Kde je gel?“

„Tam.“ Ukázal Bill na noční stolek vedle čela postele, Tom se tam okamžitě přesunul a otevřel šuplík. Ve skoro prázdném šuplíku seděla bílá tubička, málem nadskočil nadšením. Tom byl tvrdý jako kámen, ale tohle nebude jen sex. Nebylo to sexem. On jen chtěl být znovu se svým dvojčetem tak moc, až to bolelo.

Bill se posadil a vzal mu gel, otevřel tubičku a pak si to vymáčkl do dlaně. Chvilku to měl v ruce, aby gel zahřál, a pak to bez varování natřel na Tomův penis, nesměl zapomenout na to, aby palcem přejel přes Tomovu nafialovělou hlavičku. Tom mu přirazil do rukou a uculil se, bolelo ho to a odpovědí na to mu bylo to, že ucítil bratrův penis u své kostrče. „Strč mi ho tam, nechci se srát s tím ostatním.“

„Bille-“ začal Tom protestovat, ale byl umlčen, když ho bratr chytl za nejbližší dredy a přitáhl si jeho obličej do jeho levelu. Polibek byl plný síly, ale i přesto něžný.

„Jen mi ho tam strč,“ zavrčel Bill.

Tom vyvalil oči a podíval se na Billovo bříško. „Jak to chceš udělat?“

„Já nahoře, myslím, že to tak bude jednodušší pro nás pro oba.“

„Budu sledovat jak si mě osedláváš, nemůže to být lehčí.“ Uculil se Tom a znovu Billa políbil. „Ale nehodlám ti strčit ptáka do prdele jen proto, že jsi nedočkavý,“ usyknul a promnul mu penis, prsty mu od něj trochu zvlhly. „Pojď do postele.“

Bill si nestěžoval a dostal se hlouběji do postele po všech čtyřech. Tom naklonil hlavu na stranu a sledoval prdelku svého brášky, jak se vlní, uvědomil si, že je větší; kdyby svůj objev řekl nahlas, nejspíš by se mu sexu nedostalo, a tak si to nechal pro sebe.

Taky si vylezl víc do postele a rukou přejel po té hebké a bledé kůži, letmo ji políbil. Tom se musel usmát, když se Bill otřásl a vydechl.

„Tomi, prosím,“ zažadonil Bill a Tom zvážněl. Roztáhl Billův zadek a chvilku tu malou dírku škádlil, potom pomalu proniknul prstem do toho hladkého tepla.

Bill zafuněl, ale nebylo to dost; zachvěl se, když se z jednoho prstu staly v rychlosti tři. Říkal si o to, ale to horko bylo stále víc, než očekával, usyknul a pohnul boky dozadu. Bolest se smíchala s potřebou cítit a dostat maximum. Bill se chtěl natáhnout dolů a postarat se o sebe, ale chtěl to vydržet, dokud nebude mít Tomovo přirození uvnitř sebe.

Z úst mu unikl sten, když Tom střídavě zastrkával a vyndával ruku, a když ji vsunul, nezapomněl při tom narazit na jeho prostatu. Zalapal po dechu a vydechl úlevou, když mu po páteři přejelo vzrušení a rozdrnčelo se mu v lebce. „Kurva, strč to dovnitř!“ řekl Bill nedočkavě a zvedl se na kolena, aby se mohl natáhnout, chytit Toma a položit ho na postel.

Tomův penis byl tvrdší než kdy předtím a Bill si nad tím pohledem olízl rty, rozkročil se nad Tomem a ten přiložil svoje vzrušení k Billovu otvoru. Bill pomalu nasedával a hlasitě zasténal, když pocítil znovu ten pocit být naplněný, lehce se zatřásl, dokud nebyl plně usazený. Bill měl oči pevně semknuté a Tom viděl, jak pracuje jeho krk, když polykal a snažil se uklidnit. Ďábelsky se usmál a rychle přirazil dozadu.

Bill vyvalil oči. „No kurva…“ došel mu dech a zavrtěl boky; byl to jeden z oblíbených pohybů pro Toma, které Bill dělal, a dostalo se mu tím také krásného zvuku. „Okay, lhal jsem. Myslel jsem si, že to zvládnu, ale nezvládnu.“ Zalapal po dechu, když se do něj začal kytarista dostávat hlouběji.

Tom si skousnul ret a nemohl nic říct; musel se soustředit, aby neztratil rytmus. Zapomněl, jak úzký jeho bratr byl, jaké to bylo být uvnitř něj a jak neuvěřitelně krásný to byl pocit ho mít okolo svého přirození. Cítil, jak otékal pokaždé, když Bill nahlas zasténal a nedobrovolně se zachvěl. Tom udělal chybu, když zvedl pohled a uviděl, jak se Billovi v tričku pohupují prsa. Natáhl ruku a přejel po nich prsty, Bill se zaklonil a vyjekl.

Chtěl Billa chytit, ale Bill se zapřel rukama vepředu o postel, aniž by tratil rytmus. Líbilo se mu to, přišlo líbání, a tak se sklonil a zasténal do Tomova krku. Vysadil se výš, nemohl se kontrolovat, cítil, jak se mu stahují svaly.

Tom mezi ně natáhl ruku, jemně pohladil Billovi bříško a dlaní skončil až na jeho tvrdém penisu. Vzal tu horkou kůži do ruky a začal pohybovat. Jeho dvojče neodporovalo a zavřelo oči, oddávalo se tomu pocitu. Tom se snažil udržet svůj nedočkavý orgasmus a pumpoval rychleji a tvrději. Bill ztuhl a tvrdě se Tomovi udělal na hrudník, otřásl se úlevou.

Výraz naprosté úlevy na Billově obličeji dostal Toma přes okraj, Billovy svaly ho ještě k tomu stáhly okolo. Tvrdě se udělal do svého bratra, byl to delší výbuch než za poslední dobu, a když se jeho tělo uvolnilo, lehl si do postele. Bill se přes něj překulil a chytl svého bratra, oba leželi na posteli. Tom se mu z náručí odtáhl a políbil Billa na tvář. „To bylo úžasné.“

„Mmm…“ bylo všechno, co Bill dokázal říct, dal pryč vlasy, co měl přilepené ke krku a čelu. „Jsem tak rád, že jsme to udělali. Bylo to…“ ovál se a nechal ruku spadnout na postel. „Jsem ospalý, Tomi.“

„Tak spi. Budu tady.“ Přitulil se Tom blíž a koukal se na Billa, dokud také, neusnul. Teď se opravdu cítil doma.

~*~

„…Davide?“ nakrčil Tom obočí, když uviděl, kdo stál ve dveřích. „Um, co se děje?“

„Nebereš mi telefon, Bill taky ne!“ protočil Jost oči a vešel do předsíně.

„Po tom včerejším fiasku odpočívá; máme takový malý dvojčecí čas.“ Tom zněl malinko naštvaně, ale to Davidovi bylo jedno.

„Super; potřebuju ale, abyste alespoň jeden z vás měl zapnutý telefon. Potřebuju mluvit s Billem.“

„Davide, o co jde?“

„Jen mi sežeň Billa, prosím.“

Tom se zamračil, ale vyběhl schody nahoru k nim do ložnice. Bill byl přesně v té poloze kde, a jak ho nechal. Ležel na boku a prohraboval se balíčkem Jelly Bellied, hledal ty bonbóny, které chutnaly jako třešně, zatímco v televizi hrál nějaký bezduchý horor. Bill se zasmál, když nějaká blonďatá holka dostala ránu do hlavy, právě v těchto chvílích Tom přemýšlel, co se odehrává v hlavě jeho dvojčete.

„Kdo to byl?“ zeptal se Bill s pohledem v pytlíku.

„Jost.“ přešel Tom k posteli a vlezl si na ní. Aby byla pravda řečena, ani jeden z nich z postele za celý den nevylezl, teda jen pokud potřebovali na záchod nebo pro jídlo. Přelezl k Billovi a jemně ho políbil, chuť třešní mu nahnala sliny do úst. „Chce tě vidět,“ řekl omluvně. „Ale já nechci, aby tě viděl.“ Políbil ho Tom znovu.

Bill se usmál do polibku a zaúpěl. Bylo mu hezky a nechtěl se hýbat, ne teď, když našel tu nejlepší pozici. „To nemohl jenom zavolat?“

„Máme vypnutý telefony. Můžu ho poslat pryč, jestli chceš.“ Políbil Tom Billa znovu a povzdychl si. „Jenom řekni.“

„Jel tu dálku až sem, myslím, že zjistím, co chce. Ale nechce se mi vstávat,“ našpulil rty.

„Chceš, abych ho přivedl?“

„To by bylo nejlepší.“ Neřekl to Tomovi, ale bylo mu slabo, když šel naposledy na záchod, tak se mu šíleně motala hlava, že měl pocit, že omdlí, uklidnilo se to, až když se vrátil zpátky do postele. Bill nechtěl riskovat, že kdyby dělal statečného a šel dolů, že by mohl omdlít a Tom by zešílel. Tom zasténal a ještě jednou Billa políbil, pak vylezl z postele a odešel pryč.

Bill se snažil nějak poposadit do hlavy postele a posbíral všechny bonbónové fazolky, které ležely na peřině. Hodil si do pusy zrovna poslední, když do místnosti vešel jejich manažer, s Tomem v patách.

„Ahoj, Bille,“ řekl David vesele, „jak se cítíš?“

„Je mi fajn,“ řekl opatrně. Když byl David nadšený a veselý, znamenalo to mnohdy spoustu naplánované práce pro ně.

„To rád slyším. Včera večer si nás všechny pořádně vyděsil.“

„Jel jsi sem takovou dálku jenom proto, aby sis pokecal?“ přerušil je Tom netrpělivě. Byl podrážděný; klidná bublina kolem jejich domu byla prolomena, když David zazvonil na zvonek, a on se chtěl vrátit k tomu tichu a výkřikům toho, co umíralo na obrazovce a těm líným polibkům, které si dávali během celého dne.

Oba, David i Bill, se na něj krátce podívali a pak konverzace pokračovala. „Myslím, že přejdu rovnou k věci. Zrovna jsme odsouhlasili dva velice pozitivní, hodně prestižní rozhovory. Tisk bude nadšený a firma zešílí radostí!“

Jako vždycky, Davidova dobrá nálada byla nakažlivá, a tak se na něj Bill usmál. „Kdo?“

„Oprah a Graham Norton!“

Tom zamrkal a sedl si na postel. Bill byl stále v šoku a nemohl říct jediné slovo. Oprah, jako ta Oprah? Zapřemýšlel Bill.

„Jako ta Oprah?“ Tom našel hlas jako první a v překvapení si odkašlal.

„Neznám žádnou jinou magnátku v tomto oboru s tímhle jménem.“

„Ale ona je v Americe.“ Řekl Tom to, co už bylo zřejmé.

„A Graham Norton je v Londýně.“ Podíval se David na dvojčata a zvedl ruce. „Hele, jenom dobré lety a dobré hotely. Oprah Show zajistí obojí, cestu i ubytování, stejně jako Graham Norton. V obou případech první třída.“

„O tohle nejde, co takhle Billovo zdraví?“ vyprsknul Tom. „Nejsem si jistý, jestli chci, aby cestoval.“

„Jestli doktor řekne, že je to v pořádku, pustíš ho?“ zeptal se David, snažil se dredatého chlapce přesvědčit.

„Počkat, co?“ vložil se Bill vztekle do jejich konverzace. „Jak jako pustíš?“ zeptal se tiše a tvrdě se podíval na Toma, pak se otočil k Davidovi. „Chci to udělat, ale-“ zvedl hlas, protože chtěl přehlušit bratrovo nadávání, „jenom, jestli mě pustí doktor, ano?“

„To by šlo; ale jeden z vás si prosím vás nechte zapnutý telefon. Nemusel bych sem jet, kdybych se vám mohl dovolat.“

Oba bratři udělali jakýsi zvuk a Bill sledoval, jak Tom odvedl Davida dolů. Skousnul si ret a čekal na Tomův výbuch.

Stalo se tak hned, jak Tom vešel zpátky; „Bille, děláš si prdel?“

„Co prosím?“ zeptal se ledově a posadil se. „Co tím jako chceš říct?“

„Souhlasil jsi s těmi rozhovory!“

„No a?“

„Potom, co se stalo včera večer, říkáš no a?“ zeptal se Tom nevěřícně a klekl si na postel.

„Řekl jsem, že to udělám, jen když mi to Robert schválí. Co na tom vadí?“

„Bojím se, že se ti něco stane, až s tebou nebudu.“ Podíval se Tom na strukturu na peřině a zhluboka se nadechl. „Zlobil ses, proč?“

„Protože jste rozhodovali o mém životě, aniž byste to se mnou probrali. Jak by ti bylo, kdyby ti tohle někdo dělal?“

„Kdybych byl já ten, kdo je těhotný, tak bych…“ Tomovi došla slova, když se nad tím opravdu zamyslel. Kdyby byl těhotný on tak by proklel všechny, kteří by se ho pokoušeli zastavit v dělání toho, co by chtěl on. Bylo by hrozné být těhotný a nedělat si to, co by chtěl? Najednou to viděl z Billovy perspektivy vidění a nakrčil se. „Nesnažím se tě ovládat. Jen jsem myslel vážně, když jsem říkal, že udělám cokoliv, aby moje rodina byla zdravá. Ty a miminko jste moje priority. Je mi jedno co si myslí tisk nebo firma. Jen chci, abyste byli zdraví a v bezpečí.“

Bill zkřížil ruce a odvrátil pohled. Nemohl říct, že nechápe, co mu tu Tom říkal, ale byl naštvaný a víc než jen malinko. „Jen…“ začal znovu. „Jen mě zahrnuj do rozhodnutí, která děláš, ano? Jestli máme být rodina, tak se musíme rozhodovat společně.“

„Zůstal bys, kdybych tě o to poprosil?“ zvedl Tom pohled a podíval se na Billa naprosto vážným pohledem.

Bill si skousnul ret a pokrčil rameny. „Co chceš, abych ti na to řekl?“

„Že ano.“

„Chci jet. Chci se přestat cítit zahanbeně a to všechno.“

„A ty si myslíš, že to jedna talkshow vyřeší?“ nakrčil obočí Tom.

„Možná,“ zamumlal Bill. Bylo ticho, dokud ho nepřerušil hlasitý prd. „Pardon.“

Tom otevřel pusu, aby něco řekl, ale namísto toho se začal smát. Smál se, dokud se k němu nepřipojil i Bill. „Jsi prostě… do prdele, Bille. Jestli chceš jet, tak chci, abys jel.“

Billovo podráždění vyprchalo, podezíravě naklonil hlavu na stranu. „To myslíš vážně?“

„Ano,“ řekl Tom upřímně.

„Tomi…“

„Ale chci, abys byl šťastný, to je to, co se počítá, ano?“ převalil se Tom na bok a podíval se nahoru na Billa. Zatahal ho za jeho pyžamové kalhoty a snažil se nešpulit rty. Takhle si dnešek nepředstavoval. „Pojď ke mně.“

„Ne, byl jsi zlobivý.“

„To je ještě větší důvod pro to, abys ke mně šel.“

Bill se snažil usmívat, naklonil se a jemně Toma políbil. „Šťastný?“

„Ano.“