Bitch 17.

autor: Eileen

Každý si žil svůj život po svém. Bill na vysoké škole, Tom v autoservisu. Pořád mysleli jeden na druhého, ale už to bylo jen pro hezké vzpomínky, co spolu zažili. Tom pořád měl zásnubní prsten uklizen ve svém stolku, v pokoji u svých rodičů, kde pořád bydlel. Bill se spřátelil víc s Chrisem, stali se nejlepšími přáteli. Bill si od toho možná sliboval víc, ale jak Chris řekl, je heterosexuál, takže Billovy mlsné pohledy ani nevnímal. Tom se o Billa sice ještě párkrát snažil, poslal mu dárek k Vánocům a k narozeninám, ale Bill nikdy neodpověděl a nikdy dárky nerozdělal, i když byl zvědavý. Pár nocí od Tomova odchodu ještě proplakal, ale nebylo mu to k čemu platné, vždycky akorát probudil Chrise a ten byl celý den protivný.
Občas si připadal, že mu Chris umí číst myšlenky. Pokaždé, když se Bill nad Tomem zamyslel, Chris si přisedl k černovláskovi, pohladil ho po zádech a řekl mu, ať na něj nemyslí, že to bude dobré. Bill sice pokýval hlavou na souhlas, ale věděl, že už to dobré nikdy nebude. Že Tom byl jeho první velká láska a na tu se nikdy nezapomíná. Ukázal mu to nejlepší v sexu, v citech. A i když se občas nezdálo, měl najednou smysl pro romantiku. Od té doby, co se spolu rozešli, neměl žádný vztah. Ani na jednu noc. Tolik ho změnil.
***
Seděl ve své hřejivé posteli u matky doma a prohlížel si jejich společnou fotku. Nemělo cenu pro Toma plakat. Přejížděl prstem po jeho papírovém obličeji a usmíval se. To bylo jediné, co dokázal, i když si myslel, že to bude těžké. Fotografie byla z dob, když byli nejvíce šťastní. Z dob, když ještě nosil prstýnek na levém prsteníčku. Najednou si uvědomil, co ztratil. Stekla mu jedna osamělá slza po tváři. S úsměvem ji setřel, položil fotografii zpět na noční stolek a šel dolů za matkou.

Jaké překvapení bylo, když našel matku v obýváku nesedět samotnou, ale právě s Tomem. Zarazil se u schodů a přemýšlel, jestli jít zpátky nahoru, nebo jít za nima.

Mezitím ho Tom spatřil, usmál se a zvedl se z pohovky.
„Přišel jsem tvou matku o něco požádat.“ Bill na něj nechápavě koukal, neřekl ani slovo.
„Bille,“ Simone také vstala z pohovky a přešla k synovi. „Vím, jak se oba dva trápíte, a tak jsem prostě řekla, že ano. Bude to tak lepší, vyříkáte si všechno a nakonec… já nikdy nebudu sama, vždyť víš.“ Nechápal, o čem to jeho matka mluví. Tom pochopil a spustil sám.
„Dostal jsem nabídku na práci.“
„Tak to gratuluju,“ odfrkl si Bill, „co s tím mám jako společného?“
„Je to v Americe a já vím, jak moc si tam chtěl jet… chci tě vzít s sebou, chci… chci začít s tebou nový život. Školu si můžeš dodělat kdykoliv…“ Bill na dredáče nechápavě koukal.
„Přijdeš si sem, jako by se nechumelilo, i po tom všem, co si mi provedl, v klidu si sedíš s mou matkou na gauči a směješ se s ní, a pak najednou tohle?“
„Bille, uklidni se…“
„Ne, mami, neuklidím se. Já a Tom, to je uzavřená kapitola.“
„Bille, prosím-„
„Ne, mami! Celou dobu jsem se snažil, aby mě ten cit k němu přešel, protože sejde z očí, sejde z mysli a vy mi to takhle zkazíte? To už jsem ti tady tak na obtíž, že mě vyháníš do Ameriky? Promiň, ale nenechám se jen tak sestřelit na ulici, jestli ty, Tome, ano, tak to přeju hodně štěstí!“ Vykřikl na oba a vyběhl schody do svého pokoje. Zabouchl za sebou dveře a zuřil. Vztekal se, kopal do všeho, co mu přišlo pod nohu a plakal. Zlostí.
Jak mu to jeho matka mohla udělat? Byla jediné, co mu zbylo. Byl na ni tolik fixovaný, tolik ji miloval. A ona mu udělá takový podraz.
Lehl si na postel, přitiskl si hlavu do polštáře a hlasitě do něho zakřičel, jako Bella v New Moon. Během minuty se ozvalo klepání na dveře.
„Bille, Bille, prosím tě…“
„Jdi pryč, ať už jsi kdokoliv!“
„Bille, kdybych mohl, vrátím čas a udělám všechno jinak. Vím, byl jsem sobec, tenkrát, ale měl ses vidět. Učení pro tebe bylo jako droga, jenomže v tu dobu si byl pro mě droga ty, copak to nechápeš? Když jsem tě nejvíc potřeboval, vykašlal ses na mě.“ Chvíli bylo z Billova pokoje ticho, pak cvakl zámek a dveře se rozrazily. Tom chytl takovou facku, že se musel chytit za tvář. Zavrávoral, aby neschytal duhou o futra.
„Lháři prolhanej! Na co si mě potřeboval? Hm? Na sex? Na to, abych ti dělal hospodyni? Nebo jako na co?“
„Bille, sakra, uklidni se!“
„Ne, to se teda neuklidnim! Akorát mi děláš ze života peklo, vtíráš se ke mně, jako by se nic nestalo, ale nedokážeš pochopit, že JÁ TĚ PROSTĚ NECHCI! Nechci po svým boku takovýho grázla jako si ty, chápeš? Vypadni!“
Tom smířeně pokýval hlavou a sešel dolů, s červeným otiskem ruky.
„Ahoj, Simone, třeba se ještě někdy potkáme.“ Obul se a rychle za sebou zabouchl dveře. Simone jen stála dole u schodů a celou show, jestli se tomu tak dalo říkat, sledovala. Zakroutila hlavou a odešla do obývacího pokoje, Bill jisto jistě potřeboval vychladnout.
Kopl do dveří, ty se zabouchly. Bouchl do nich ještě pěstí a rozplakal se naplno. Proč je jen tak hloupý a prostě ho nepřijme zpátky, když tak prosí?

autor: Eileen
betaread: Janule

10 thoughts on “Bitch 17.

  1. No to teda! Proč ho nepřijmeš zpátky to by mě taky zajímalo! Brečíš kvůli němu, trápíš se a Tom se pořád snaží a pořád a je mu to taky…nic platný 😀 chudák Tom a Bill by se měl uklidnit a nepokoušet svoje štěstí, dokud ho Tom chce!

  2. To snad není pravda,jak může být někdo tak zadubený!!!!!!Já v povídkách skoro vždycky stojím na Billově straně,ale tohle už přehnal.Mohl by být rád,že ho Tom chce.Když se seznámili,byl obyčejná štětka,co se vyspí s kdekým,měl by po něm skočit a odvléct ho k oltáři,než bude pozdě,druhého tak blbého,co za ním bude pořád dolízat,a po tom všem ho milovat,už nenajde.
    Jsem se nějak rozjela …xD,možná bych měla zkusit něco napsat xD xD xD

  3. tk to je fakt moc toto…….sakra……..chudaci oba……jak to teda dopúadne to me zajima……

  4. já ti Bille nevím…podle mě je to přesně naopak jak ty si myslíš…ten, kdo váš vztah pohnojil, nebyl Tom..ale ty..! já chápu, že Tom má taky své mouchy, ale učení prostě není jediné na světě…taky mi v té době připadalo, jakby Toma ani rád neměl….Popravdě je mi Toma líto, protože se chudák pořád snaží urovnat jejich vztah, protože Billa miluje, ale teď mi přijde že ten sobec je tady Bill…Doufám, že Tom odjede do té Ameriky a bude se mít dobře a Bill se tu pěkně uhryže nudou a žárlivostí a bude se mu pořádně stejskat po Tomovi a pak že bude on, který se bude lísat…Bill mě už prostě štve…:D Ale to se mi prostě na té povídce líbí…Bill je tady prostě pořád ta špatná osoba a top je dobře..:D
    Moc krásně napsanej dílek a už se těším na pokráčko…:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics