autor: Ketty
Maybe it’s not you… maybe it’s me
Bill vydechl. Tomovy prsty se dotýkaly jeho rozpálené kůže, hladily ho po břiše, přejížděly po jeho vystouplých žebrech. Bill se svíjel pod jeho dotyky, zrychleně dýchal, uvědomoval si však, že tohle by neměl dopustit; jediné, na co se však zmohl, byla dokola opakovaná fráze „Přestaň…“
Cítil dotek Tomových prstů, cítil vzrůstající vzrušení, něco se mu na tom ale nelíbilo. Tom mu neukazoval ani špetku citu, ani jedinkrát neprojevil náznak něžností nebo lásky. Nepromluvil k němu tím obvyklým uklidňujícím hlasem jako obvykle, když mu dopřával alespoň kapku slasti. Byl chladný a odměřený jako kus ledu. A ani Billovy zoufalé slzičky v očích ho nepřiměly roztát. Bill se ale moc bál bratrovy reakce, a tak jen tiše ležel a vyděšeně sledoval Tomův nekompromisní zlý výraz, s jakým zpracovával jeho tělo. Chtěl, aby přestal, něco mu ale bránilo ho odstrčit. Přeci jen, nikdy mu tohle nikdo nedal.
„Nelíbí se ti to, že ne… A stejně jsi chtěl, abych to udělal… vůbec nevíš, co to je…“ opakoval Tom s nepříčetným žárem v očích.
Vzal do dlaní Billovy ruce a přitiskl si je na boky.
„Dělej, dotýkej se mě. Vůbec mě to nevzrušuje, nějak to neumíš… Jseš tak nezkušenej… Je ti dvacet a netušíš, jak to chodí…“ vtloukal Billovi do hlavy se zákeřným úšklebkem. Necítil ani špetku lítosti, chtěl mu jenom dokázat, že touží po něčem, o čem nemá ani tušení.
Billovo vzrušení ještě posílilo. Tolik se mu Tomovy vystouplé pánevní kosti líbily. On je měl také, Tomovo tělo bylo ale na rozdíl od toho jeho skutečně vypracované. Hladil Toma po bocích, a snažil se nevnímat Tomův netrpělivý pohled typu: „To má být jako všechno?“
„No tak, víc už mi nepředvedeš? Víc už toho neumíš?“ smál se mu chladným nervózním hlasem. „To ale budu muset udělat tohle,“ řekl a zajel si vlastní rukou pod kalhoty. Bill s ohromením sledoval, jak Tom přivřel oči pod příjemnými doteky, které si způsoboval. Nikdy ho takhle neviděl… ani si nikdy nepředstavoval, jak přitom Tom vypadá, pokaždé myslel jen na sebe a na své uspokojení.
„Tak co, sundáš mi ty kalhoty? Nebo to budu muset udělat taky sám?“ zamrkal na Billa.
Bill zdráhavě vztáhl ruce k Tomovým džínům a s roztřesenými prsty se začal potýkat s knoflíčky a zipem. Tom ho ze záklonu pozoroval. Celým tělem mu proudil vztek, a to, že se mu bratr právě dobývá do kalhot, ho právě teď nedokázalo vykolejit z touhy potrestat ho.
„Pomaleji by to nešlo?“ houkl po Billovi posměšně. Bill z něj natruc strhnul kalhoty v přímo nadzvukové rychlosti, a dlouhými nehty zajížděl pod lem Tomových trenek. Stále byl tak otupělý alkoholem, že mu pořádně nedocházelo, co vlastně dělá. S jakousi automatikou pustil Tomovy trenky a neohrabaně ze sebe začal svlékat tričko, moc mu to ale nešlo a nějakým způsobem se mu podařilo zamotat se do rukávů a výstřihu.
„Ten tvůj nevymakanej hrudník vidět nepotřebuju, není to sexy ani náhodou. Moc s tím nezaboduješ. Radši si to nech a vyhrň si to triko tak, aby ti byla vidět ta tvoje zázračná hvězda… když máš to místo tak rád,“ dobíral si ho Tom, kterého dráždila Billova nejistota. Nechápal, kde se to v něm bere, ale najednou teď toužil z něj servat oblečení a ublížit mu, pomstít se mu za celé ty roky, co ho v podstatě zneužíval. Nikdy si nemyslel, že by mu byl schopen doopravdy ublížit, teď už toho ale na něj bylo příliš.
Odstrčil Billovy ruce stranou a s neskrývanou zuřivostí z něj serval uzoučké džíny, až se mu zadařilo utrhnout kovový knoflíček s třpytivými kamínky na poklopci. Vycítil Billův strach a zatraceně se mu to líbilo. Pro jednou to nebyl on, kdo se podřizoval bratrovi… byl to úžasný pocit.
„Tomi…“ pokoušel se ho Bill uklidnit a položil svou studenou ruku na Tomovo zápěstí. Povedlo se mu však akorát to, že Toma ještě víc rozzuřil a setmělý pokoj bezprostředně potom protlo Billovo vyděšené vydechnutí, když z něj Tom násilím serval upnuté černé boxerky. Bill v tu chvíli už byl pořádně vzrušený, ani strach z Toma tomu nemohl zabránit, a teď se stydlivě pokoušel přehodit své štíhlé stehno přes rozkrok. Najednou před bratrem cítil ostych.
„Copak, stydíš se bráškovi ukázat svýho kámoše? Nebo se snad stydíš za to, že tě vzrušuje, když se tě dotýká tvůj bratr? Jo, za to by ses měl stydět, to máš pravdu,“ Tom si ho zlostně prohlížel. Líbilo se mu, jak tam celý vyděšený seděl, nohu přehozenou přes druhou s tím bázlivým výrazem ve tváři. Tričko měl vyhrnuté až na hrudník, žebra a pánevní kosti se zřetelně rýsovaly na hubeném těle. Tom se na něj chvíli jen zálibně díval, než si zajel rukou pod trenky, aby konečně ulevil svému napjatému klínu. Protože čím víc se ho Bill bál, tím víc ho to vzrušovalo.
Bill si přikryl ústa prsty, když se mu doopravdy naskytl pohled na Tomův rozkrok. Odstín červené v jeho tvářích se ještě prohloubil a on raději odvrátil zrak stranou.
„To jsem si mohl myslet. Celou dobu jsi celý hrr do toho, abych se s tebou vyspal, kupuješ feromony, a jakmile na to dojde, jenom se stydíš,“ Tom zavrtěl hlavou.
„Tomi… prosím, uklidni se…“ prosil ho Bill slabým hlasem.
„Neříkej mi, co mám dělat!“ vyštěkl na něj Tom a znovu se k němu se zlověstným pohledem přiblížil.
„Prosím,“ šeptal Bill a vůbec si přitom neuvědomoval, že jen přilévá olej do ohně.
V tu ránu měl Tomovy rty znovu bezcitně přisáté na svých.
„Bille – hlavně – buď – už – zticha,“ radil mu Tom mezi jednotlivými tvrdými polibky, kterými se postupně přesouval k bráškovu krku. Ruce obtočil kolem jeho útlého těla, hladil ho po bílé kůži a prsty zajížděl až k jeho plochému pozadí. Stiskával ve rtech Billovu kůži na krku, a v tu chvíli už to Billovi začínalo být nepříjemné. Celou dobu cítil strach z Tomova necitlivého přístupu, ale na druhou stranu se ho ale přeci jenom někdo dotýkal a poskytoval mu bezprostřední blízkost lidského těla, teď už ale jeho doteky postrádaly ty poslední zbytky citu či něčeho vzrušivého, a Bill začínal propadat panice. Ještě nikdy neviděl Toma tak rozzuřeného a on byl i za normálních okolností neskutečně tvrdohlavý. Bill si nedokázal představit, co by ho přimělo zastavit v tomhle stavu. Očividně měl v úmyslu se s Billem doopravdy vyspat, pokud se to ale mělo vést v tomto duchu, byl by Bill býval radši, kdyby ho nechal na pokoji.
Pokusil se vykroutit z Tomova sevření, ten už se ale mezitím zcela položil na Billovo tělo a Billovi bylo jasné, že nemá šanci mu uniknout, neboť Tom byl nejméně čtyřikrát silný jak Bill, a stačilo by mu jen několik pohybů a mohl by Billovi zpřelámat ruce. Upřímně doufal, že to nemá v úmyslu.
Cítil, jak ho Tomovy silné ruce berou za boky a v příštím okamžiku už ležel na břiše v bílých přikrývkách, a Tom byl celou vahou položený na něm. Bill cítil jeho zrychlený dech za krkem, cítil jeho dlaně na své pánvi, cítil, jak se vzepřel na kolenou, cítil tlak jeho penisu na svém zadku.
Tom nikdy předtím nespal s klukem, tohle byla jeho premiéra, a on se sám sobě divil, že ví, co má dělat. Vlastně to bylo jako s holkou, až na to, že se ještě nikdy nevyspal s holkou jen proto, že jí chtěl ublížit. Vlastně si už ani neuvědomoval, proč tolik touží pomstít se tomu nevinnému černovlasému stvoření, cítil jen ten šílený vztek a čím víc nevinně a nezkušeně Bill působil, tím větší chuť zneužít ho měl. Přeci mu to patřilo. Zatímco zanechával malé červené flíčky za jeho krkem, pomalu si hledal cestu k Billovu citlivému otvoru. Bill byl celý strnulý strachem, takže měl Tom dost obtížný přístup. Cítil, jak se pod ním bratr roztřásl.
„No tak,“ promluvil k němu tiše. „Tohle jsi přeci celou dobu chtěl nebo ne?“ vysmíval se mu.
„No tak,“ promluvil k němu tiše. „Tohle jsi přeci celou dobu chtěl nebo ne?“ vysmíval se mu.
„Tome… nech mě být…“ kňoural Bill, vrtěl se pod ním a snažil se dostat z jeho dosahu… Nijak se mu to ale nedařilo. Tom už neměl duševní sílu mu odpovídat, namísto toho konečně našel svou cestu hluboko do Billova těla. Bill vyjekl ostrou bolestí, co přišla tak znenáhla.
„Tome!“ popotáhl a pokoušel se zklidnit svůj dech, jak stále nemohl rozdýchat tu ostrou bolest, co mu Tom způsobil. Fakt, že to byl Tom, kdo mu tolik ublížil, ho bolel ještě víc… nikdy by od něj neočekával, že by byl schopný udělat mu něco takového.
Tom se teď vůbec nestaral o bratrovy pocity a přirazil podruhé. Billův výkřik byl tentokrát ještě hlasitější, což Tomovi působilo ještě větší spokojenost.
„Tome, to bolí…“ skučel Bill zoufale a snažil se dostat zpod Tomova těla. Marně.
„Ale Bille… kdo by to byl řekl? Jsi gay, nebo aspoň tvrdíš, že jsi. Něco takovýho přeci musíš vědět…“ Tomova krutost neznala mezí.
Bill ublíženě zavzlykal, když do něj Tomův tvrdý penis pronikl potřetí a on ztratil veškerou naději, že by se ho mohl nějakým způsobem zbavit. Tomovy přírazy se neustále zrychlovaly a Bill jen zlomeně povzdychával, z očí se mu řinuly obrovské slzy. Ničily jeho pracně vykreslené špičaté linky a dopadaly na bělostné prostěradlo, kde zanechávaly nepěkné černé stopy.
„Nemáš ponětí – jaký to je – nechat se zneužívat – vlastním bratrem – a celý ty roky mlčet – protože se bojíš pravdy…“ vyčítal mu Tom mezi jednotlivými přírazy, snažíc se udržet bratrovo třesoucí se tělo pod sebou.
„Bojíš se o něj – nechceš mu ublížit – a necháš se sebou dělat odporný věci – jen proto – že ho i přesto všechno máš rád… Nechceš mu – ublížit…“ a najednou to už nebyl jen Bill, komu zpod řas stékaly slzy. Za celý svůj život si Tom nikdy neuvědomil, jak moc měl vlastně Billa rád. Přetrpěl naprosto cokoliv, jen aby mu nemusel ublížit… takhle se k sobě bratři přeci nechovají… žádní kluci se k sobě takhle nechovají… Nikoho jiného by nikdy nenechal udělat takové věci jako Billa… Miloval ho víc než svůj život a on byl stejně schopný s jeho důvěrou hazardovat tak dlouho, dokud ji neztratil úplně… a to Toma mrzelo nejvíc, že Billovi nestál ani za jeden jediný pokus o nápravu… byl pro něj jen někdo, na koho se dalo sahat… praktikovat sexuální experimenty… někdo, koho mohl bez výčitek využívat…
Chtěl mu to všechno, všecičko do posledního detailu vrátit, ukázat mu, jaký je to pocit… nedokázal se ale ubránit zpytování vlastního svědomí. Nešlo o bolest, kterou Billovi působil, tomu to na sto procent patřilo, Tomovi ale dělalo starost něco jiného… kam až mohla zajít jeho láska k Billovi? Byl si přece celou dobu tak jistý, že za tím nic není… ale proč ho proboha tak dlouho omlouval, proč se mu nevzepřel dřív? Jistě, mě strach, aby mu neublížil, jenže… přeci se nemůžete snažit chránit ty, kteří vám ubližují…
Tak či tak… měl by si to nechat na později… Teď si přeci užíval svoji sladkou pomstu, na kterou tak dlouho čekal… A Billovy vzlyky byly čím dál tím hlasitější…
°°°°
„Ty – ty… Ty ses se mnou normálně chtěl vyspat!“ David byl naprosto v šoku, když se kolem něj prořítil naprosto rozzuřený Tom a během několika setin vteřiny Billovu ložnici zaplnil jeho hysterický křik.
David byl tak překvapený, že ho ani nenapadlo místnost opustit. Jen tam celý vyděšený strnule stál a snažil se rozumět slovům, co Tom ječel na své dvojče.
„Byl jsi v sex shopu, aby ses se mnou mohl vyspat! Koupil sis feromonovou vůni, abys mě zblbnul, a já si myslel, že mě přitahuješ… Abych si myslel, že se s tebou chci vyspat!“
David jen valil oči do tmy stísněné předsíňky. Co že to Tom řekl? Bill si koupil feromonovou vůni, aby Toma dostal? Toho kluka prostě nic nezastaví, pomyslel si David. Nedokázal si sice Billa představit v sex shopu, nicméně fakt, že pro získání jedné noci s Tomem byl ochotný zajít až takhle daleko, Davida chtě nechtě dost vzrušoval. Nedokázal pochopit, že při tak vážné situaci může být vzrušený… bylo to vysloveně nezdvořilé… Mělo to ale zajít ještě dál.
„…zůstal jsem jednou schválně vzhůru, předstíral jsem, že spím, a cítil všechno, co jsi dělal…“ Tomův hlas zněl tak zlomeně a ublíženě, přesto v těch slovech David dokázal najít jakousi vášeň toho okamžiku, o kterém se David nikdy neměl dozvědět.
Stál tam mezi kabáty jako opařený. Tohle byly ty vzpomínky, co mu Tom nikdy nechtěl prozradit. Věci, o kterých Bill vesele předstíral, že vůbec neexistují… Bill nebyl ten hodný bráška, co se jen neškodně tulil ke staršímu bráchovi… Pokud Tom nepřeháněl – nezdálo se, že by tomu tak bylo, vzhledem k tomu, že Bill nebyl schopný mu to vyvrátit – vypadalo to, že Bill ho doopravdy zneužíval… což byla sama o sobě dost znepokojující skutečnost, David ale nebyl schopný o tom uvažovat reálně. Ať už to bylo sebevíc divné, on v tu chvíli k Billovi nedokázal cítit žádné pohrdání.
„Celou dobu to chceš… no řekni, nechceš to? Nechceš?“
„Nechci.“ V místnosti se rozhostilo ticho, byl slyšet jen Billův vyděšený dech a Davidem prostoupila neskutečná zvědavost. Co se to v tom pokoji jen dělo?
„…Přece tě nebude líbat vlastní brácha!“
Davidovi se zatmělo před očima. Tohle byl snad sen, je schovaný v temné předsíňce, nikdo o něm neví, a v místnosti vedle něj se právě líbají dvojčata… bůhví k čemu dalšímu dnes v noci dojde… tohle bylo učiněné blaho…
„Přestaň, Tome…“ Billovo kňourání sice bylo tiché, ale dobře doléhalo až do malé předsíně k Davidovým uším. On si ale v tu chvíli nedokázal uvědomit vážnost situace. Vlastně tu neměl co dělat. Vlastně zasahoval do soukromí svých svěřenců. Celá tahle hádka byla jen mezi nimi, a David, jakožto jejich manažer a producent, neměl nejmenší právo se o tom dozvědět. Pravdou ovšem zůstávalo, že měl stejně jako Bill velice slabou vůli, a ať se sebevíc snažil, vyboulenině ve svém rozkroku nedokázal ani omylem zabránit.
„Dělej, dotýkej se mě, vůbec mě to nevzrušuje, nějak to neumíš…“
David se ani nepotřeboval dívat, všechno viděl ve své mysli zcela zřetelně… Billovy ruce s dlouhými nehty pod Tomovým širokým tričkem… jeho vyděšený pohled lesklých hnědých očí…
Pronikavý zvuk prudce rozepnutého zipu Davidovi prozradil, že jedno z dvojčat už postrádá kalhoty. David ještě dlouho poslouchal Tomovy posměšné průpovídky, kterými bratra obdařoval, a Billovy zoufalé prosby, aby ho Tom nechal být, přesto si však pořádně neuvědomoval, o co vlastně jde… Vytušil, že Tom dvojče už zbavil spodního prádla, když mu Tom předhazoval cosi o studu před bratrem, opravdu ho ale vyděsilo, když poměrně tichou atmosféru v pokoji protnul Billův pronikavý výkřik.
„Tome!“ vyjekl a David jen cítil, jak jeho vzrušení roste, když mu došlo, co asi Tom v tom okamžiku udělal. Za normálních okolností by mu nejspíš Billa přišlo líto, ale teď byl příliš vzrušený na to, aby uvažoval logicky. Celé se mu to přehrávalo před očima, jeden příraz za druhým, doprovázený Billovými výkřiky či vzlyky. Ztratil pojem o čase, jen tam stál a užíval si dokonalost momentu… Platil by zlatem, aby ta chvíle nikdy neskončila…
Bohužel, jeho přání mělo zůstat nenaplněným.
autor: Ketty
betaread: Janule
Strašné!!!!!Teď se Bill určitě zabije!!!
Ty vole…jako čekala jsem, že Tom tohle udělá, ale že až tak…necitelně? Tímhle zřejmě otevřel onu cestu nenávisti…
A ten David? To snad ani nejde komentovat 😀
A teď tam vleze někdo další, ne? Třeba Dave, toho by kleplo xD anebo Tomovi dojde, že Billa miluje xD opět jsem nucena poznamenat, že se nedožiju středy xD
Panebože! Čtu to s pusou dokořán… Je to tak sadistické!! Twl, rychle dál!
Tak ale myslím, že tohle Tom přehnal ne? Já vůbec nechápu jak to může udělat…i když je naštvanej na Billa za cokoliv tak tohle?
David je pěkný prase teda no, místo, aby pomohl znásilňovanýmu Billovi, tak si to užívá:D
Ten David je fakt uchyl! Mu ani nepomohl! Ale dobřé Tome xD
Jujky už se těším na další dílek x)
ty krávo! jestli tam přijde někdo další…ježiši, já furt doufám, že se vše v dobré obrátí, ale neměla bych…ale co už, stejně je to dokonalý…prostě, davida chápu, ale tom je ted fakt zlej, je mi billa líto, ale zase ho zneužíval a prostě…uff…ale je to dokonalý!
Nějak jsem neměla sílu to dopodrobna přečíst.. ale..já mám prostě tak šílený strach..nevím Ketty jak jsi dokázala to napsat tak že si připadám jako bych stála u nich a dívala se na to..je to tak opravdoví..středy se nedožiju, není šance
Ježiš, to je tak brutální!! 😀 Já už chci středu!
Pane Bože 🙁 já jsem asi fakt hrozná citlivka, ale mě to až rozbrečelo 🙁 Tohle nedopadne dobře, určitě ne po tomhle :(…
Panebože! On to fakt udělal! Tom Billa vážně znásilnil… Musím říct, že jsem do poslední chvíle doufala, že se vzpamatuje z toho svého vzteku, nebo že při tom všem alespoň NĚCO ucítí… ještě teď mám z toho všeho sevřený žaludek 🙁
Jako… v tuhle chvíli si vůbec nedovedu představit, jak teď oni dva budou moc žít vedle sebe po tomhle všem. Billa mi bylo neskutečně líto. Vím, že asi předtím udělal Tomovi spoustu špatných věcí… ale tohle si nezaslouží nikdo a nejhorší je, když něco takového provede někdo, kým Tom pro Billa je… milovaná osoba… 🙁
No a David… jak mi byl ze začátku sympatický, že se mu líbí představa twincestu, tak teď se zachoval prostě naprosto sobecky. I když – možná že kdyby i "viděl" (třeba Billovy slzy) a nejen "slyšel", zachoval by se jinak… ale kdo ví, třeba právě ne. Teď jsem zvědavá na to, jestli Tom zjistí, že měl při tom všem svědka…
No, bude to asi ještě hodně zajímavý… ale z tohodle dílu mě fakt rozbolelo břicho 🙁
No… wow;) To je teda něco… Je to zvláštní, ale až teď jsem si uvědomila i pocity Toma, předtím jsem byla rozhodně na straně Billa a Tom byl pro mě ten "zlý", který nechce splnit přání svého nebohého bratříčka… Až po tomto díle je mi jasné, že to pro Toma muselo být strašně těžký, a paradoxně ho docela chápu, místo aby mě štvalo, že vlastně znásilnil Billa…
Je to úžasná povídka, Ketty, vážně je:) A nakonec si nedovolím vynechat mé tradiční přání – už aby byla středa;)
Ty vole, normálně mi běží mráz po zádech… Tohle bych fakt neřekla. Přiznávám, z minulého dílu a hlavně z jeho konce jsem nějakým způsobem tušila, že Tom bude Billovi ubližovat a že ho znásilní, ale až když jsem si četla tyhle řádky a dávala si dvě a dvě dohromady, tak mě to nějak tak úplně vzalo. Od Toma bych tohle chování nečekala, sice chápu, že už měl toho všeho plné zuby, ale tohle udělat neměl. Bill by si sice zasloužil být potrestaný, ale takovým způsobem by to bylo a vlastně je až moc kruté. Já chápu, že nezachoval dobře celou tu dobu, ale z tohohle nebude mít nic ani on a ani Tom, ten možná dočasně, protože je vzteky bez sebe a v tuhle chvíli se mu to líbí, potom si ale myslím, že toho bude litovat. A oba se budou nenávidět, asi tak… Realistické uvažování… Nicméně, svítá mi tu naděje. Že Agnes Toma nechá, tím se pořád utěšuju….:-D
Jinak na Davida taky solidně čumím. Od něho bych to taky nečekala, i když… touha je touha, ale já osobně nechápu, jak se mu může líbit tohle. Zase ale co měl dělat? Taky bych tam stála asi jak solnej sloup a ani nedýchala, ale aspoň bych si zacpala uši… Jsem zvědavá, jak to bude dál, ale ani tohle nemění nic na tom, že tahle povídka je prostě úžasná!!!:-D♥
Jej…Bill bude z toho celej špatnej podle mě… hodně špatnej 🙁 ae Tom mu to snat po čase vynahradí a vylepší xD ne?:)
TY VOLE!
Teda, sice jsem to tak nějak čekala, ale ohle je síla. Billa je mi moc líto. David je úchyl. Ale myslím že Tom to nedokončí. Zvedne se a odejde a Billa tam nechá 🙁
ou tak tohle je krutéééé, ale pěkná povídka 😉
no to teda chudák Bill…a ten David…no mlčim…
wow… tak to jsem nečekala, fakt ne. Myslela jsem, že ho Tom schválně jenom vydráždí, pak se mu vysměje a nechá ho tam…
Ale jsem teda vážně zvědavá, jak to bude dál. A ten David? Bože, to je prase 😀 Ale musim přiznat, že se mi představa znásilňovanýho Billa taky líbí, takže ho docela chápu 😀
To je ale zmrd ten Tom 😀 Mě upe nasral..a David tež..hovado jedno 😀
A v kterém že jsou hoši patře? Doufám, že to nebude přízemí, protože teď už Tomovi zbývá pouze skok z balkonového okna, jinak to nevidím. V případě, že by se Tom přece jen neodhodlal, dalo by se uvažovat o návštěvě psychiatra. A Davida by clapci mohli vzít s sebou. 😉
Kdybych si od něj tenkrát dokázal udržet citový odstup, možná by to všechno skončilo jinak… Ale já tu chybu nedokázal vidět… Nedošlo mi, že přemíra lásky může všechno zničit. Miloval jsem ho tak moc, až moje láska, proti mé vůli, přešla v nenávist… a tím jsem ho, nejmilovanějšího člověka na celém světě, tím jsem ho zničil.
–mám jasno..myslela jsem si to.Jsem opravdu zvědavá, jestli to tak bude pokračovat i dál.
Ketty, prosím… ať teď Davidovi zazvoní mobil, a pořádně hlasitě!!! já chci, aby z toho měl patálie 🙂
panebože…tak tohle mě dorazilo…..bylo to tak užasně sadisticky napsané…. uplně mi to vyrazilo…..dech…. chápu Tomův vztek…a chápu,že se chtěl Billovy pomstít a opravdu mu ublížit….ale stejně si myslím, že nakonec bude zpytovat svědomí…..ovšem absolutne nevím, jak zareaguje Bill…..prvně sem si myslela. že bude spokojený….teda aspon když sem četla minulý díl a ted tenhle, ovšem než sem se dostala k pasaži, kde si jej opravdu surově Tom vzal….. aaaaaaaaa miluju brutalitu….myslíjm, že to Billa celkem zlomí…a taky sem zvědavá jak bude reagovat David druhý den…a jestli si ho vůbec všimnou…pétž to by byl masakr….
Dawide, ty nechutný, nadržený prase! To mu nemůžeš jít pomoct?
No mezi náma, asi bych taky nešla XD
Wow… ted mi vazne dosla slova :-O
Tak ON by platil zlatem za Billovu bolest?! Prase! Úchyl!
Bože..
Taky tam nemohl vlítnout a zastavit to,sráč jeden!
Dneska jsem začala číst od začátku tuhle povídku,páč už mě delší dobu na tomhle blogu "bila" do očí xD
musím podotknout,že přečíst si to byla fuška..a…eh.
prostě jsem nehorázně zvědavá na další díly!Kolikpak jich ještě bude? 😉
Je to strašný psycho tahle povídka..
Hned moje druhá nejoblíbenější po Makes Three!
<3<3
perfecto =´(
Tome, jaks tohle mohl udělat? Nevím, jestli to mám brát jako znásilnění… Ale bylo to od něj neadekvátní, tohle si Bill přes to všechno nezasloužil. Ale má to i světlou stránku, když si díku tomuto aktu Tom uvědomí, že Billa miluje. I když je to nepravděpodobné… A David se taky nezachoval zrovna charakterně.
Plááču 🙁 Proč? Tom nemusel být takový 🙁 Pomsta ale až tak? 🙁
[13]: neviem povedať k tomuto nič iné… len ešte snáď už nikdy si túto poviedku neprečítam 🙁