Predátor vs. vetřelec 10.

autor: BlackAngel & illyrias

Páni, to byla dřina, píšem to přes icq a já to upravila do 3. osoby, myslím, že takhle to je úplně nejlepší, líp už to nepůjde, ale má to cenu? Čte to vůbec někdo? Já nad tím přepisováním strávila opravdu dost dlouhou dobu. Takže nevím, jestli to má cenu dál psát takto.
Takže uvidím podle komentů, podle toho kolik jich bude. Prozatím páčko, vaše illy a BlackAngel

Tom vysedává u svého počítače, píše si přes icq s Andym, popisuje mu Billa, ten by ho rád poznal. Pohlédne na nataženýho bratra na posteli.
„Ty placko, šel by si se mnou někam?“ Bill po něm okamžitě hodí polštářek.
„Jaká placko? S tebou a někam jít? Nebude to nebezpečný?“ Pozvedne obočí. Tom zachytí polštářek a zasměje se.
„Neboj, to víš, že to nebude nebezpečný, a kdyžtak kdyby něco, jsem tu já, tě ochráním.“ Frajersky se usměje Tom.
„Óó, tak to je od tebe milý.“ Bill je zvědavej, kam to vlastně s Tomem půjdou, posadí se na posteli a zadívá se na Toma. „A kam půjdem?“
„K mému kamarádovi, je dost přiteplenej, takže pozor na něj.“ Né, že by ho Tom pomlouval, jen varuje Billa.
„Přiteplenej?“ Vykulí Bill svá hnědá očka. „To jako myslíš, že by po mně mohl jet?“ Znechuceně se zatváří, nic proti teplejm klukům nemá, ale tohle je paráda.
„Správně.“ Přikývne Tom, zvedne se a hodí na sebe svojí XXL mikinu.
„Taky by bylo lepší, kdyby sis vzal něco méně provokativního.“ Bill má na sobě těsný kalhoty, v kterých mu vyniká zadeček.
„Míň provokativního?“ Bill si začne prohlížet svoje oblečení, co má na sobě. Jemu se provokativní nezdá.

„Chceš tím říct, že jsem nějak provokativně oblečenej? Vždyť mám na sobě obyčejné triko a kalhoty,“ řekne udiveně.
„Jo, ale ty tvé kalhoty jsou moc to…“ Tom hledá správná slova. „Těsné.“ Vypadne z něj nakonec, nemůže přeci říct sexy.
„Myslíš?“ Bill se podívá na své kalhoty. „No ale já jiné nenosím, to si mám vzít něco jako ty?“ Podívá se na Toma. „Promiň, ale to není můj styl.“ Dodá a zakroutí hlavou.
„Máš snad něco proti tomuhle luxusnímu oblečení?“ Zatahá si Tom za své volné tričko. „Doufám, že ne, tak jak chceš, pohni, jdeme teď.“ Vydá se Tom ke dveřím.
„Né, vůbec né, ale jen říkám, že to není můj styl.“ Nakonec se přeci jen převleče do volnějších kalhot, trika s dlouhým rukávem a větší mikiny. Jde za Tomem, který na něj už čeká před domem.

„Tak jdem?“ Zeptá se Toma.
„Jo jasně.“ Odpoví Billovi a oba se daj do pohybu, zkrátí si cestu přes park, Bill je opravdu zvědavej na Tomova kamaráda, Tom zas má trochu obavy, aby z toho něco nebylo. Ani jeden však za celou cestu nepromluví.
Zastavěj se před velkou vilou, Tom zazvoní na zvonek, přijde otevřít usměvavý Andreas.
„Čáu, Tome.“ Pozdraví kamarád Toma, ten mu pozdrav oplatí, pak koukne Andy na Billa. „Ty musíš být Bill. Já jsem Andreas.“ Tom mu ho popsal dokonale, přijde mu sladký. Bill žasne nad domem, podle něj je Andy zbohatlík, bodejť by ne.
„Ahoj, jo to jsem já.“ Usměje se na Andyho.
„Pojďte dál.“ Ustoupí jim kamarád ode dveří, aby mohli projít.
Tom si dobře všimne, jak mu jeho kamarád kouká po bráškovi. Je z toho nespokojen.
„RedBull? Nebo něco jiného k pití?“ Nabídne hned zdvořile Andreas, než dojdou do obýváku. Bill musí uznat, že Andy je dost hezkej. Je to skvělej kluk, myslel si, že to bude nějaký namachrovaný borec, uznává sám sobě, že o něm měl špatné mínění.
„Dám si RedBull, díky.“ Usměje se na Andrease, ten přikývne a koukne na Toma.
„Taky.“ Odpoví Tom a sedne si do kožené sedačky.
Andreas odejde do kuchyně, kde vezme tři plechovky RedBullu, tohohle požehnaného pití má zásoby, každýmu dá jeden. Usadí se naproti Tomovi.
Bill se posadí na druhej konec sedačky, na který sedí Tom.
„Děkuju.“ Vezme si od Andyho plechovku a poděkuje.
Andy se kouká na ty dva. „Je to hustý.“ Zasměje se.
„Co?“ Tom nechápe, co je u něj hustý, ani to, čemu se směje.
„No, vy ste si dokonce jako bratři podobný.“
„Chceš snad říct, že já jsem ten hezčí.“ Zasměje se Tom.
„To ti neberu.“ Taky se Andreas zasměje. „Ale víš, jak to myslím, máte stejný nos, oči…“
„A to je tak vše.“ Přeruší ho Tom a napije se.
„My a podobní?“ Vloží se do toho Bill. Zadívá se na Toma.
„No každopádně jsem tady hezčí,“ řekne sebevědomým hlasem a upraví si svoje vlasy.
„Ne, to se ti jen zdá, Andy.“ Zakroutí Bill hlavou, pro Billa Tom není Tom jako on.
Tom pohlédne taktéž na Billa. „Si nějak věříš, ne? Viděl ses vůbec v zrcadle? Si ani nechceš připustit, že ten odraz v něm si ty, co?“ Musí si do Billa rejpnout.
„No nebudeš mi věřit, ale v zrcadle jsem se viděl. Jsem hezčí, to prostě vím.“ Vyplázne na Toma laškovně jazyk a rozesměje se.
„Ale no ták, nejhezčí jsem stejně já.“ Řekne Andy se smíchem, aby se už nehádali.
„Jedině na jiné planetě mezi mimoňama bys byl možná, ale říkám možná hezčí…“ taky se Tom zasměje a koukne na Andyho. „To by byla katastrofa.“ Zděsí se.
„Zmlkni, bráško!!!“ Drbne Bill se smíchem do Toma.
„Nechme toho, kdo je hezčí. Bille, co vůbec rád děláš?“ Andy chce Billa trochu poznat.
„Co rád dělám?“ Bill se zamyslí nad tím, co vlastně rád dělá. „Nějakej ten sport, diskotéky počítač…“
„Jo počítač, hned mi ho zaviroval, jen co na něj vlezl… kdo ví, na jaké stránky chodí.“ Podotkne Tom.
„Co kecáš? Takový nesmysly…“ Rozesměje se Bill, může snad za to, že na té stránce z hrama byl vir?
Andy se taky zasměje. „Zajímavé, mohli jsme někdy vyrazit na diskotéku.“ Navrhne Andy.
„No klidně, už jsem dlouho nikde nebyl na diskotéce.“ Pokývá Bill hlavinkou na souhlas.

„A ty Tome?“ Optá se Andy.
„No, já nevím… měl bych se učit do školy.“ Vzpomene si Tom na své povinnosti.
„Nikdy ses neučil!“ Namítne kamarád.
„No právě.“ Zasměje se Tom. „Kdy?“
„Dneska…“

Bill kouká z jednoho na druhého. „Tome, pojď, bude sranda.“
„Ale tak jo, ale jen z důvodu, že tě budu muset hlídat.“ Koukne Tom na Billa a zasměje se. Vypije svůj RedBull.
„Přestaň se mnou mluvit, jako bych byl malej kluk.“ Bill je už trošku vytočený.
Andreas se postaví.
„Nechceš se podívat po domě?“ Nabídne Billovi. Ten přikývne a postaví se.
„Ano, rád.“ Následuje Andyho.
Andyho provází po domě, dojdou až k Andymu pokoji, ve kterém je velká postel.
„Páni, máte slušnej dům, fakt!“ Pochválí mu ho Bill po pravdě. Závidí Andymu, že má vlastní pokoj, a on musí být s Tomem v pokoji.
„Nechceš si zkusit postel?“ Nabídne mu mile Andy a olízne si rty, sjíždí po něm pohledem, rád by ho měl ve své posteli.
Bill ztuhne, vzpomene si na Tomovu radu, polkne, co mu na to má říct? Vykulí na něj oči. „Cože?“
„No jestli si jí nechceš zkusit, jak se na ní leží.“ Beze studu mu znovu Andreas odpoví.

autor: BlackAngel & illyrias
betaread: Janule

11 thoughts on “Predátor vs. vetřelec 10.

  1. Ptáš se,jestli to vůbec někdo čte.Já bych řekla,že ano,když je dole 53 čtenářů…. xD.Povídka je super,hlavně konec tohohle dílu xD xD xD xD!!!!Rychle další,prosím.

  2. Myslím, že jsi to nepřepisovala nadarmo, zdá se mi to teď takový přehladnější.Pokaždé se těším na další díl, ale komenty jaksi nejsou moje práce, na to jsem až příliš líná… xD

  3. klidně si to mohla nechat napsané jak t bylo na začátku, ta povídka se tak alespoň odlišovala od ostatních:) Pravdou je, že tím mě právě oslovila:)

  4. Joooo joooo xD Je hustý vidět, jak se tahle povídka obrátila… x)) Skvělý, je to takhle přehlednější…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics