autor: Ketty
The desire inside
Tom si ani neuvědomoval, jak dlouho stál na místě a nakrucoval se do rytmu, když se najednou, zničehonic odněkud vynořila střapatá hlava a Bill si tančícím davem prorážel cestu k neonovému sloupu vedle toho, u kterého se celý večer zdržovali. Nejdřív si myslel, že se jen spletl a za chvíli přitančí k němu, pak ale zahlédl, jak vytáhl z kapsy cosi malého, v čem se zřetelně odrážela barevná světla reflektorů, a s tříštivým zvukem to dopadlo na dno odpadkového koše, do kterého to Bill vyhodil. Tom usoudil, že to musela být nějaká extrémně malá skleněná nádoba, nebyl ale čas dál se zabývat identitou té věci, protože to už si to Bill s opilým úsměvem tanečním krokem mířil k Tomovi.
Frank, Gustav, Georg, a hlavně David, ukrytý ve stínech sloupů, zbystřili. Bill nakráčel až před Toma, lehce se zakroutil v bocích, vyzývavě se na bratra usmál a čekal, co bude. To jediné, co se Tomovi v tu chvíli honilo hlavou, byla krátká a výstižná věta: „Už je to tady.“, a on nebyl sto vymyslet, co dál… jako by svět okolo nich přestal existovat… byl jen on a Bill… naproti sobě… věděl jen, že teď už musí něco udělat… vztáhl k němu ruku, prsty přejel od Billových žeber až k boku, a pomalu si k sobě bratra přitáhl. Postřehl, že se Bill celý třese nervozitou.
Bill v tu chvíli začínal lehce panikařit… vypadalo to, že jediný, na koho bude parfém působit, bude on sám… čím blíž byl k Tomovi, tím víc doufal, že už se něco začne dít, a částečně si oddechl, až když mu Tom přejel dlaní po boku a přivinul si ho k sobě. Hlasitá hudba jim zčásti zatemňovala smysly, Billova touha po těch rudých rtech, propíchnutých piercingem, rostla s každým tónem, a ve chvíli, kdy je poprvé oslnil blesk Frankova foťáku, ztratil Bill naprosto všechny zábrany.
Vrhl se po Tomových rtech, hlavu naklonil na pravou stranu a s potěšením si uvědomil, že Tom vychází jeho rtům vstříc. Foťák nalevo od nich blikal jako šílený a než Bill natlačil Toma na neonový sloup za ním, začaly se okolo nich objevovat další blesky a všechno okolo nich bylo pohlcováno střídavě bílou a střídavě černou barvou.
Tom si po prvním polibku s Billem přestal uvědomovat, co vlastně dělá. Z ničeho nic byl tak vzrušený, plný touhy, vůbec nechápal, kde se to v něm vzalo. Prsty zajížděl do Billových hebkých vlasů, svůj jazyk proplétal s tím jeho propíchnutým, a levou rukou mu přejížděl po zádech.
To ovšem nebylo vůbec nic proti tomu, co předváděl Bill. Všudypřítomná feromonová vůně jeho touhu ještě podpořila, a téměř celoživotní abstinence také udělala své.
Lepil se k Tomovi jak nejtěsněji mohl, nohy se pokoušel obtáčet kolem jeho boků a co chvíli se o něj otřel svým napjatým rozkrokem. Cítil, jako by uvnitř něj vybuchl ohňostroj, ten neuvěřitelně nádherný pocit, co se mu rozléval břichem, se nedal popřít.
David to celé sledoval jako u vytržení. Musel stát skrytý v stínech, přesto však měl dobrý výhled na dění u onoho sloupu, okolo kterého blikaly foťáky jako divé. Davidovi se v těle odehrával téměř ten stejný pocit, co Billovi… tak ho ta scéna vzrušovala… Viděl Billovi v očích neskutečný chtíč, a vehementnost, s jakou se dobýval do bratrových rtů, byla zkrátka okouzlující. Tomovi do obličeje neviděl, byl k němu spíše zády, zřetelně ale viděl, jak opětuje Billovy polibky… Že by mezi nimi přeci jen něco bylo…?
David to celé sledoval jako u vytržení. Musel stát skrytý v stínech, přesto však měl dobrý výhled na dění u onoho sloupu, okolo kterého blikaly foťáky jako divé. Davidovi se v těle odehrával téměř ten stejný pocit, co Billovi… tak ho ta scéna vzrušovala… Viděl Billovi v očích neskutečný chtíč, a vehementnost, s jakou se dobýval do bratrových rtů, byla zkrátka okouzlující. Tomovi do obličeje neviděl, byl k němu spíše zády, zřetelně ale viděl, jak opětuje Billovy polibky… Že by mezi nimi přeci jen něco bylo…?
Tom se dostal do takového tranzu, že mu ani nepřišlo tolik divné, když se Bill začal dobývat prsty pod jeho tričko. Mozek měl tak zatemněný nevysvětlitelným vzrušením, že se po chvíli sám začal sápat pod Billovo rajcovní červené tričko. Sklopil zrak a naskytl se mu pohled na pěticípou trojvrstvou hvězdu, blikající ve světle fotoaparátů… Byl tak sexy… jenže to byl jeho bratr… Pohled na hvězdičku, co měl Bill vytetovanou na břiše, jako by mu znovu připomněl, s kým se to tady vlastně líbá… Byl tak otupělý alkoholem, že mu to docházelo velice pomalu, a když už měl Billovu levou ruku na břiše a jeho dlouhé nehty mu přejížděly z jedné bradavky ke druhé a zpátky na břicho, cítil vlhké polibky jeho rtů, postupující po jeho krku, až ke klíčním kostem, a jeho pravá ruka poprvé drze zašmátrala k jeho rozkroku, teprve si Tom plně uvědomil, co se to vlastně děje. Celou dobu věděl, že se tohle nakonec stane… proč to proboha nezarazil dřív?
Bill naprosto ztratil zábrany. Zažíval takové blaho, jako nikdy předtím, a v hlavě měl jen jediné – dostat ještě víc. Když se však dostal až k lemu Tomových kalhot, stalo se něco, s čím nepočítal. Tom ho bez jakéhokoliv upozornění pleskl přes ruku, lehce ho od sebe odstrčil, až Bill zavrávoral a s nechápavostí v očích sledoval, jak mu Tom mizí z dohledu. Zahlédl ještě, jak se k němu seběhli novináři, a pak už ho oslnila nová vlna blesků. Stále se nechápavě rozhlížel okolo sebe, musel se přidržovat sloupu a než se k němu stačila sesypat celá ta masa fotografů a reportérů, a nezačali ho zahrnovat drzými otázkami, popadly ho silné ruce jednoho z jejich bodyguardů a za pomoci dalších dvou jeho kolegů si proklestil cestu davem a odvlekl Billovo štíhlé, téměř bezvládné tělo, ven z klubu. Vzpomínal si, jak mu někdo narychlo vrazil do ruky kabelku, kterou měl položenou u stolu, kde předtím seděli. Zdálky ještě slyšel křik novinářů a otázky jako: „Udržujete sexuální vztah se svým bratrem?“, „Víte, že je to trestné, pane Kaulitzi?“, nebo „Co říkáte na to, že vás váš bratr odmítl?“ Slyšel Tobiho, jak křičí „Žádné kamery!“ a společně s dalšími členy ochranky hradí auto, do kterého se další jejich kolegové pokoušeli nacpat Billa.
Jen matně si vzpomínal na Gustavův zklamaný pohled, Georgovy oči plné neuvěřitelného překvapení a na Toma, který se od něj raději odvrátil, neschopen jediného slova. Věděl, že je v neuvěřitelném maléru, tohle bylo to nejhorší, co se mu mohlo stát… cítil tu neskutečnou trapnost momentu, cítil na sobě tu tíhu vyčítavých pohledů jeho kamarádů…
Točilo se s ním celé auto, raději zavřel oči, nebo by ten šílený večer zakončil tím, že by pozvracel auto. Cítil ještě několik zatáček, zaslechl i Georgův šepot, když se konečně odhodlal prolomit ticho, nerozuměl mu ale ani slovo. Ještě zaslechl, jak mu Tom říkal, že o tom nechce mluvit, a pak už se propadl do neklidného spánku.
Točilo se s ním celé auto, raději zavřel oči, nebo by ten šílený večer zakončil tím, že by pozvracel auto. Cítil ještě několik zatáček, zaslechl i Georgův šepot, když se konečně odhodlal prolomit ticho, nerozuměl mu ale ani slovo. Ještě zaslechl, jak mu Tom říkal, že o tom nechce mluvit, a pak už se propadl do neklidného spánku.
Napůl se probral, až když ho něčí ruce vytahovaly z auta. Stále byl v jakémsi polospánku, oči nechával zavřené a slovům nad sebou téměř nerozuměl.
„Čím to je, že je daleko těžší, když se opije…?“ kroutil hlavou David. Byl odkázaný na samomluvu, neboť nikdo další už nebyl schopen slov. Všichni jen se zaraženým výrazem stáli před hlavním vchodem hotelu a sledovali, jak David doluje spícího Billa z auta. Nikomu z nich ještě pořádně nestačilo dojít, co se to vlastně před chvílí stalo. Raději všichni mlčeli, neboť nikdo z nich netušil, jak by dvojčata reagovala.
„Tome, vezmeš ho na pokoj?“ zkusil to David, zatímco s Billem lehce třásl, aby ho probudil – bez účinku. Tom ho zpražil pohledem, ve kterém se jasně zračila pochybnost, zda se David náhodou nezbláznil, a zavrtěl hlavou.
„Vezmi ho tam prosím ty, já se na něj teď pár dní potřebuju nedívat,“ požádal Davida.
„Dobře… chápu to, vezmu ho sám,“ přikývl nakonec David a znovu se pokusil Billa přivést k vědomí.
„Co je? Já to s ním nějak zvládnu, klidně jděte,“ vyháněl všechny přihlížející.
„Jo, kdyby Dave měl nějaký otázky, řekněte mu, že všechno proběhlo tak, jak mělo… Přinejmenším se může spolehnout, že tohle bude zítra na titulní stránce Bildu…“ dodal ještě a teprve když byli všichni pryč, začal Billa tahat dovnitř hotelu.
Šlo to ztuha, ale nemohl ho tam chudáka přeci nechat. Byl snad jediný, kdo s ním soucítil. Podle toho, co si vyslechl v debatě, co probíhala v autě, kterým jeli. Všichni se shodovali, že jsou teď v pěkném maléru, a to díky Billovi. Celé to teď vypadalo, jako by Bill po bratrovi opravdu vyjel. Tom si uvědomil, co dělá, a celé to ukončil na poslední chvíli, než došlo k něčemu nezákonnému. Nejenom, že z tohohle už by se jen tak nevymluvili, ale co bude s veřejnou pověstí Billovy osoby, když teď naprosto, ale naprosto porušil všechny zásady, které prezentoval v tisku. Z nevinného, romantického panice byl najednou úchyl, sexuálně obtěžující svého vlastního bratra… Celé to samozřejmě bude mít dopad na kapelu, budou rádi, když jim na koncerty budou chodit nějací lidé, a to všechno jenom díky tomu, že se Bill neumí ovládat. Nikdo ho nevinil přímo, Davidovi bylo ale jasné, co si o tom myslí. Všichni prohlašovali, jak to pro Toma musí být těžké, a jak s ním soucítí, nikoho ale nenapadlo zamyslet se nad tím, jaké to musí být pro Billa. Byl tolik citlivý a David si byl jistý, že až se dozví, co se stalo, naprosto ho to zničí.
Bill se více méně probral až ve výtahu. První, co uviděl, když s obtížemi rozlepil oči, byl jeho vlastní obličej, takže se trochu vyděsil. Vypadal strašně. Oči měl rozmazané, make-up se mu skoro všechen smyl a jeho obličej vypadal v zářivkovém světle ve výtahu bledě a nemocně. Koho napadlo dávat dovnitř zrcadlo…
„No konečně,“ oddechl si David, když si všiml, že je Bill vzhůru, stále se ho ale neodvažoval pustit. „Jak ti je?“ optal se starostlivě.
„Jako kdybych pět hodin seděl na kolotoči,“ odvětil Bill rozespale.
„Jak dlouho jsem spal, kde… kde to vlastně jsme? Nebyl to všechno jenom zlej sen?“ dostával ze sebe s obtížemi.
„Jsou asi dvě hodiny ráno, za chvíli už budeš u sebe v pokoji, neboj,“ uklidňoval ho David. K poslední otázce se nebyl schopný vyjádřit.
„No… a co Tom? Nezlobí se doufám moc…?“ vyptával se opatrně.
„No… snad to nebude tak zlý… Jen říkal, že tě pár dní nechce vidět…“ přiznal David. Tom mu přišel spíš zaražený než naštvaný… ale kdo se v těchhle dvou měl vyznat… Nikdy by například neřekl, že by se Tom dal přesvědčit k tomu všemu, co dnes v noci dělal… rozhodně to nebylo z jeho strany až tak nevinné… což Davida samozřejmě těšilo… kdyby to celé nebylo tak nepříjemné kvůli tomu, že to Bill přehnal, vlastně by byl David štěstím bez sebe. Něco tak dokonalého nikdy dřív neviděl… žádná z jeho představ se ani zdaleka nevyrovnala tomu, co měl dnes možnost shlédnout… tohle byla prostě nádhera… byl na sebe sám naštvaný, jak moc ho to vzrušovalo… Ale nemohl se ovládat, bylo to silnější než on…
„No, snad ho to brzo přejde… není to tak zlý,“ mávl rukou Bill, ve skutečnosti ale tak klidný nebyl… měl svědomí černější, než své vlasy těsně po nabarvení… Věděl, že kdyby nebylo feromonů, utnul by ho Tom už daleko, daleko dříve… kdyby nebylo feromonů, nenechal by se Bill tak strhnout chtíčem… Celým svým srdcem doufal, že na tohle Tom nikdy nepřijde… to by byl jeho konec… Vlastně nevěděl, proč tohle všechno Tomovi dělal, a byl si moc dobře vědom toho, jak sobecky si počíná, ale touha po získání uspokojivých pocitů byla silnější, než soucit s bratrem. Vždyť mu neublížil… vlastně mu nic zlého neudělal… nemusel si dělat výčitky… I přesto si výčitky dělal.
„Davide… nechci, aby sis o mně myslel něco špatnýho, já… já to tak nemyslel, byl jsem jen opilý…“ vysvětloval Davidovi. Cítil se neskutečně provinile.
„Klid, Bille, nic špatnýho si nemyslím,“ David zrudnul v tvářích… sám na tom byl o dost hůř a on by si měl o Billovi myslet něco špatného… absurdní.
„Jsem ten nejhorší bratr na světě… naprosto nejhorší,“ kritizoval se Bill a hlavu schovával v dlaních.
„Ale nejsi… To bude dobrý, Bille, za chvíli už budeme u tebe v pokoji, lehneš si a zítra ráno už půjde všechno líp… neboj,“ uklidňoval ho David, když výtah konečně zacinkal a dveře se rozevřely. Dotáhl Billa až do jeho pokoje a z posledních sil ho odložil na postel. Bill vydechl s takovou námahou, jako by on nosil Davida a rozvalil se na peřinách.
„Je ti dobře, Bille? Nebudeš zvracet?“ ptal se starostlivě. Nechtěl ho mít později na svědomí.
„Už jsem docela v pohodě… zvracet určitě nebudu,“ zavrtěl Bill hlavou. To jediné, co potřeboval, bylo usnout a zapomenout na celou tuhle hrůzostrašnou noc a na následky, které přinese.
„Ještě ti pomůžu s koupelnou…“ nabídl se David a už tahal rozespalého Billa znovu na nohy, do studené koupelny. Bill se nejdříve pokoušel protestovat, když ale zjistil, že mu to není moc platné, nechal se od Davida odlíčit, společnými silami vyčistili Billovi zuby a rozčesali jeho vlasy.
Bill si doopravdy oddechl, když si konečně a už nadobro lehl. Davidův návrh, že by se třeba mohl převlíknout do něčeho na spaní, rázně odmítl.
„Převleču se potom… Už můžeš jít, mně vážně nic není, potřebuju se jen vyspat,“ přesvědčoval Davida. David o tom silně pochyboval, připadalo mu ale hloupé se s ním dohadovat a tak nakonec raději souhlasil.
„Tak dobře. Kdyby něco, prozvoň mě, přijdu,“ ujistil ho a nechal Billa zdánlivě samotného. Měl doopravdy strach, aby mu něco nebylo, přeci jenom vypil toho dost, a aby se mu tady udusil, to David rozhodně nehodlal dovolit. Vešel do maličkaté temné předsíňky, pro jistotu se schoval mezi kabáty pověšené na věšáku, nerad by se při tomhle nechal nachytat… obavy o Billovo zdraví však byly silnější. Ještě neprázdno otevřel a zbouchl dveře, i když pochyboval, že Bill jeho věrohodnost ocení, neboť působil dojmem, že během picosekundy usne. Samozřejmě, pomyslel si David. S nějakým převlékáním se Bill nezatěžoval.
Už to vypadalo, že doopravdy spí, když David zaslechl, jak si Bill s jakousi ustaraností povzdechl. Když tenhle žalostný zvuk vydal už potřetí, začínalo to Davidovi být divné. Chystal se nenápadně vyklonit do pokoje a podívat se, jestli mu něco není nebo jestli jen lituje nedávných událostí. Těsně předtím, než to stačil udělat ale kdosi prudce rozrazil dveře a bylo štěstí, že se hnal dopředu s takovou rychlostí, že si ani nestačil všimnout postavy, krčící se mezi kabáty.
autor: Ketty
betaread: Janule
dám krk na to,že je to….Tom to nebude…nevím…Gustav?:D
Ale ne, ale ne! Bille se neumíš trošičku ovládat, ajéééje a ten konec, nepochybuju, že to byl Tom že? A podle razantnosti vpádu do pokoje, ho asi nejde pohladit na dobrou noc. Mě je Billa ale tak strašně líto:(. Tome notak, miluješ ho, přiznej si to:D
Ale, ale…splní se Davidovi jeho sny a bude mít podívanou z "první ruky"? 😀 😀 Skvělý, ale chudák Bill, vždyť mají co chtěli, jsou na titulce…a předpokládám, že ten dopad na kapelu bude mít efekt zcela opačný… 😀 😀
oh, tak tohle bude ještě hodně zajímavý! Určitě je to Tom s tím pitomým účtem!!
nádhera, myslím, že to do středy nevydržím!
kdo mu tam tak vpad? xD
a nebo by si tam mohl Tom dojít pro zbytek… jako že by si to rozmyslel a uvědomil si, že Billa vlastně chce… to by měl David aspon podívanou 😀
Nedýchám..
[7]: já taky ne xD
Asi mě picne..zase to takhle utnout..já do středy nepřežiju, nemám šanci to prostě nejde!!! Že to byl Tom??? To musel být Tom, musí, musí!
Tyjo, tak já jsem teda solidně vyjukaná, vykulená. Nečekala jsem až takovou 'šou', nebo jsem snad doufala, že Tom to neutne a podlehne Billovi, přiznávám to. Na poslední chvíli se vzpamatoval a podle té jejich konverzace v autě jsou všichni na jeho straně. Chudák Bill. Jo, přiznávám, že to byla dobrá sviňárna s těma feronomama, ale tohle si nezaslouží, vážně ne. Chtěl to prostě jenom konečně poprvé zažít a dopadlo to takhle, totálním fiaskem.
Jsem zvědavá, jaké to bude mít ohlasy a i když bude Tom na Billa naštvaný, budu si přát jenom jednu věc. Ať se s ním Agnes rozejde, to bych si přála nejvíc. Aby uviděla fotky, přečetla si pár bulvárů a udělal ráznej konec. Je to blbý, no… Ale co už. Stalo se a jsem teda šíleně zvědavá na ty následky další den. A taky na toho člověka, který vpálil k Billovi do pokoje. Mám tušení, že to bude Tom – pěkně naštvanej…
To je tak nehorázně zamotaný, krucipísek… tak jsem se těšila na to, až se konečně políbí, i když jsem podvědomě tušila, že se něco zvrtne. Je to zvláštní. Celé. Jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet, kdo tam přišel. Jestli je to opravdu Tom, jak si myslím, anebo ne. Navíc….ta montáž, Ketty, mi stále, tak jako tahle povídka, dodává mráz na zádech a nutí to pořád nad tím dějem přemýšlet. Vždycky když si nějakou povídku oblíbím, nejradši bych ji držela v ruce s pevnými deskami jako knížku, abych ji mohla číst tehdy, kdy chci. Takže si asi zase ukoušu všechny moje dlouho udržované nehty touhou po tom, co se tu bude znova dít… Ach jo, je to tak galaktické! Nejspíš si to přečtu ještě jednou…
Tak to bylo něco! Četla jsme to s pusou dokořán, bez dechu a očima vykulenýma. To bylo něco…Ještě teď mám podivné mravenčení z toho, co se stalo…aaa *-* Jak na to zareagují novináři a kdo mu to tam vletěl… doufám, že to je Tom a uvědomil si, že to bylo moc moc super a že ho neseřve a neudělá mu tam čoro moro 😀
tyjo Billíík se nám rozjel xDD A Tomi taky…proč má Bill tu hvězdu? xDD nemusel by ho Tom zastavit xD
Teda, chudák Bill, ale ještě že ho Tom zarazil, bůh, ví, kam by to až došlo:D Přidám se k Saimonce, taky jsem na to zírala jako v transu, až se mě naši párkrát ptali, na to tak zírám, protože jsem jen občas hýbla kolečněm myši a jinak nic 😀
Ale jako jestli Tom najde ten účet, bude Bill dost v háji xD Bylo by fajn, kdyby za Billem přišel, ačkoli si myslím, že to neudělá 😀 a kdyby, tak že nebude chtít Billa zbít, protože z toho kontextu se mi zdá, že ten nově příchozí je dost naštvaný 😀 teda, když jsem ten odstavec četla poprvé, napadlo mě, že Bill odchází, pak mi ale došlo, že asi nebyl ve stavu vhodném pro pohyb po hotelu, co? No, já končím, nějak jsem se rozepsala. Každopádně dodávám, že se nedožiju středy.
Howgh.
(úžasné úžasné úžasnééé!!!!!!!)
A jéje, že by Tom našel účet od voňavky?? No rozhodně by bylo lepší, kdyby za Billem přišel z jiných důvodů než proto, aby ho seřval;) jsem si jistá, že by se to zamlouvalo i Davidovi;) Měla jsem si počkat, až tady budou všechny díly, už mě unavuje pořád si přát, aby už byla středa nebo neděle;) což jenom dokazuje, jak je tahle povídka skvělá…:)
Řekla bych,že mu jde Tom rozbít tu jeho rozkošnou drštičku!!!!!
ty kráso, to bude ještě zlý 🙁
ale kdo přišel?!!!
Týý jo. Taky si myslím že Tom mu tam vlítnul omlátit tu účtenku o hlavu… No ale třeba se to při tom mlácení zvrhne v něco jiného. A David bude v sedmém nebi 😀 😀 😀
ha! Tom ho jde zbít, našel důkazy o feromonech a teď si je jde s Billem vyřídit! bude rvačka, bude rvačkaaaaa! a nebo jde Billího někdo unést, aby všichni v návalu strachu o něj zapomněli na tu noc? 🙂
Wuáá 😀 Já tu ani nemůžu napsat svoje pocity …. pořád, až do středy budu přemýšlet, co se stane! ♥ Těším seeee 😀
Ten David je troška divný tím chováním xD .. jsem zvědavá co z toho ještě bude … 🙂 .. Ze tam vrazil Tom? xD .. už se moc těším na pokračování …skvělé to bylo! ♥♥♥
[21]: Davidovu chování se vůbec, ale vůbec nedivím 😀