autor: Tenshi88
„Bille! No tak, vstáváme!“ Annie už bezmála dvě minuty bezúspěšně tloukla na dveře pokoje pro hosty. Povzdechla si a vzala za kliku. Prázdno. Nechápavě zakroutila hlavou a na malou chvilku ji napadlo, že je Bill už vzhůru. Jak absurdní myšlenka… Veselý smích se ozval chodbou, aby svou radostí naplnil celý dům a Ann potřásla hlavou.
„Tome!“ Bill znovu vesele zahýkal a Ann se naskytl pohled otevřenými dveřmi přímo do Tomova pokoje. Právě jejího syna lehce škrabkal po bocích a Bill se pod ním svíjel v záchvatech smíchu. Ann se usmála. Vždycky byl tak lechtivý… Tomovy dlaně si našly cestu pod Billovo pyžamo a skončily na odhaleném bříšku. Bill se okamžitě přestal zvonivě chechtat a jeho hlas strnul v tichém hlubokém výdechu. Hleděli si do očí a Tom svou dlaň dál nechával putovat po Billově břiše a v jemných tazích hladil jeho horkou kůži. Annie s otevřenou pusou hleděla na scénu před sebou a musela párkrát zamrkat, aby se ujistila, že vidí dobře. Zamyslela se a najednou to bylo pryč. Najednou před ní na posteli nevinně seděli dva bratři a dívali se na ni veselým pohledem.
„Dobré ráno,“ zaznělo dvojhlasně a teď to byla Annie, kdo se rozesmál.
„Nejste vy dva náhodou dvojčata?“
„Já se hrozně těším.“ Bill poskakoval vesele vedle Toma, který se už půlhodiny za bratrovy asistence, snažil upevnit na vršek stromečku špičatou hvězdu. Tom nad Billovou roztomilostí kroutil hlavou, a konečně se mu povedlo bezpečně upevnit vrcholek stromečku. Slézal ze schůdků a malinko se zakymácel. Bill byl okamžitě pod ním a podával mu svou štíhlou dlaň jako oporu. Tom se usmál.
„Nepotřebuju pomoc.“ Bill k němu zvedl svůj pohled anděla a dál nechával ruku nataženou. A Tom ji uchopil. Jejich prsty se propletly a oba na malou chvilku ztratili slova. „Rozsvítíme ho?“ Bill kývl, pustil jeho ruku a poodstoupil, aby se mohl pokochat tou postupně se rozsvěcující nádherou, dokud záře světel neosvětlila i poslední špičku úplně nahoře.
„To je krása,“ vydechl a zcela automaticky si začal pobrukovat známou melodii jeho oblíbené koledy. Ani si neuvědomoval, že na něj hledí pár překvapených očí. Zakníkal, když ho popadla bratrova ruka v pevném stisku. „Co děláš?“ Nechal se jím táhnou až do jeho pokoje, kde se na něj konečně točil.
„Sedni si.“ Bill se posadil na okraj Tomovy ustlané postele a pořád trošku nechápavě koulil na bratra oči.
Tom láskyplným pohledem přejel štíhlý krk kytary a jeho prsty polaskaly struny v lehkém tónu. Posadil se naproti vykulenému bratrovi a začal vybrnkávat lehkou melodii. Teď to byl Bill, kdo strnul v úžasu. Věděl, že jeho bratr hraje na kytaru, ale netušil, že mu z té něžné písničky naskočí husí kůže. Tom chvíli hledal správný tón a snažil se své prsty donutit ke správnému pohybu. Pak se střetl s Billovým rozněžnělým pohledem. „Zpívej.“
„Co?“
„Zazpívej mi.“ Bill se nejistě usmál.
„Nemůžu.“ Jeho tváře nabíraly lehký červený nádech a on věděl, že by ze sebe nevydal hlásku.
„Prosím.“ Nejistě zvedl svůj pohled a nadechl se.
„Stydím se.“ Tom se pousmál a v tuhle chvíli si byl jistý, že nikdy neviděl nikoho tak fascinujícího, jako je jeho bratr. Seděl na posteli, jen kousek vedle něj, skousával si nervozitou rty a on měl najednou chuť ho povalit do peřin a…lekl se, jak jeho prsty sklouzly po strunách ve falešném tónu. Posunul se ještě blíž k bratrovi a potichu zašeptal proti jeho kůži na krku další prosbu o zpěv. A Bill věděl, že mu to splní. Věděl, že by pro něj udělal cokoli.
Domem se rázem rozezněl sametově něžný medový hlas doprovázený tichými tklivými tóny kytary. Tomovy prsty automaticky mačkaly struny a on sám ještě dokázal sledovat bratrova ústa, která vypouštěla čisté tóny koledy. Jejich oči byly spojeny hlubokým poutem, a ani jeden z nich nemohl uhnout. Takhle procítěně Tom nikoho zpívat ještě neslyšel. Bratrova víčka se chvěla, když je přivíral pod vlivem emocí, které náhle naplnily jeho mysl i srdce. S posledním tónem jakoby to magično mezi nimi náhle prasklo a oba se nejistě pousmáli.
„Už ti někdo řekl, že krásně hraješ?“ Vydechl Bill omámeně a nervózně si odkašlal.
„Už ti někdo řekl, že úžasně zpíváš?“ Bill potřásl hlavou a jeho tváře znovu získávaly nachový nádech.
„Kecko.“
Tom se rozesmál a v hlavě se mu právě zrodil úžasný nápad. Sám pro sebe se spokojeně pousmál a nechal si kytaru sklouznout z klína.
„Gustave, mám pro nás toho nejúžasnější zpěváka ze všech.“ Tomovi přes tvář přeběhl pobavený škleb, když slyšel svého kamaráda vydechnout v bublavém posměšku. „Myslím to vážně, počkej, až ho uslyšíš. Vsadím se, že ti brada spadne až na zem…“ Gustav na druhé straně usilovně přemýšlel. Vlastně jediné, co chybělo jejich kapele k dalšímu fungování, byl zpěvák. A jestli Tom našel někoho, kdo zpívá lépe než kdokoliv z nich – nebylo to zase tak jednoduché, jak se mohlo zdát – pak sem s ním.
„Dobře, tak toho svého zpěváčka přiveď.“ Nikdo z nich netušil, že právě změnili svůj budoucí život.
autor: Tenshi88
betaread: Janule
ale jenom k lepšímu…x)
To je krásný jak spolu zpívali..:)
A Bill byl celou dobu rozkošný..:)
Já to tuším xD xD
nádhera..zase…nevim proč ale mam zase slzy v očích xD pstě mě poslední dobou ty povídky dojímaj ^.^..nyaaa Billoušek je nejlepší zpěvák na světě ^__^
Miluju, jak ty dovedeš jemné střípky něhy a lásky roztrousit na tak malém kousíčku… a já je všechny slepila a teď jsem unešená… a navíc tady jsou i začátky skupiny… děkuju ti za ten nápad… 🙂
Pri tom prebudení sa mi zasekol dych 🙂 Divím sa, že to Annie zvládla s takým kľudom 🙂 mne by asi ukvapla slina 😀
A pri speve som si ich spolu predstavovala a bolo to krásne…