autor: Bejb
Strašně se omlouvám, že Někdy záleží na sekundě tady ještě není, ale když já mám teď spoustu jiných starostí… Budu se snažit nebýt líný a něco sepsat. Tak posílám alespoň nějakou náplast. Mimochodem, zažili jste už někdy, že se vám totálně nechtělo učit a radši byste si místo toho četli? (samozřejmě tím myslím twincest xD) Doufám, že přírodopis je pro Billa dobrá volba… *chudák malej, bezbrannej*
„Dravci mají krmivá mláďata, ostrý zahnutý zobák a drápy, které jim slouží jako dýky, potom mají výborný zrak, jsou samozřejmě draví a létají opravdu velice dobře… tak a teď, si musím říct nějaké zástupce… hm, eh jo, už to mám, jestřáb lesní, sokol stěhovavý a třeba poštolka obecná.“ Dořekl Bill svůj dlouhý monolog o dravcích a podíval se na zbylých pět stránek ptáků, které se měl naučit. Znechuceně si odfrkl, nikdy se to nenaučí, alespoň ne sám.
Rozhněvaně hodil sešitem proti zdi, tohle nebylo jeho kafe. Potřeboval pomoc, a kdo jiný mu mohl pomoct než právě jeho bratr? Vždy po učení s ním míval jedničky, ale dnes se Tom učil fyziku, a proto se Bill trochu bál, že ho pošle někam… A co takhle navrhnout obchod?
Bill už na nic nečekal a rozběhl se směrem k bratrovu pokoji. Když stanul před dveřmi, položil na ně nejprve ucho, a když slyšel tiché mumlání: „Výslednice dvou sil opačného směru má stejný směr jako větší síla, a její velikost se rovná rozdílu velikostí obou sil.“ zaklepal zlehka na tmavé dřevo. Vstoupil za bratrova stalého mumlání, a jako by nic se protáhl mezerou u topení a pak se usadil na postel, kde sedělo i jeho dvojče. Teprve pak si ho Tom všiml.
„Hergot, já se tě tak lekl!“ řekl Tom hlasem, který vypovídal o stavu na počurání.
„No tak, potřebuju pomoc!“ zašklebil se na bratra Bill a snažil se udělat prosebnou grimasu.
„Bille, mám toho moc, vždyť to zvládneš i sám, slyšel jsem tě…“
„Ty mě posloucháš?“
„A proč by ne, vyměňujeme si tak informace.“
„Já ti ukážu, jak se vyměňují informace!“ dořekl škádlivým hlasem Bill a začal se plížit k bratrovi. Na to, že jim bylo teprve třináct a půl, toho o sobě a sexuálním životě věděli dost.
První polibek byl jen na zkoušku, představme si jen něco jako učení se na sobě, ale čím více bylo ubíhajících minut, tím více nutil Tom Billa pokračovat v tom, co začali.
A tak tedy Bill přistoupil na to, že když budou chtít cokoliv v téhle oblasti vědět, zeptají se nejdřív toho druhého, naučí se to s ním, a teprve pak to budou moct dělat s někým jiným.
Bill si myslel, že to má co dělat s tím, jak chce být Tom ve všem první.
Ale tak tomu nebylo, Tom jen zjistil, že Bill je daleko lepší loutka, než kterákoli holka na světě. A proto se teď Bill hladově přisál k Tomovým rtům.
„Vážně potřebuju pomoc…“ jediné, co teď Tom mohl vidět, byly dvě velké hnědé oči, ve kterých šibalsky problesklo.
„Dobře, co za to?“ přesně jak Bill předpokládal, obchod je obchod.
„Taky ti pomůžu, chceš?“
„Fajn. Takže, co berete?“
„Nejdřív mě vyzkoušej z ústrojí ptáka, a pak přejdeme ke složitějším věcem…“ když Bill domluvil, Tom se zničehonic rozesmál. Tohle samozřejmě jeho mladší dvojče nechápalo.
„Čemu se směješ?“
„Ty chceš vyzkoušet z ptáka? To budeš muset, ale mít i názornou ukázku.“ Tom se nemohl přestat pochechtávat a Billovi teprve teď došlo, z jeho podivně formulované věty, co tím Tom myslí a čemu se smál. On si snad myslí, že se učí do rodinky nebo co? Nechtěl vyzkoušet z pohlavního ústrojí, ale z ptáků, co mají křídla…
Urazil se.
„No tak se nečil, já jen myslel, že bychom mohli skončit dál než jen u líbání, co myslíš?“ Tomova ruka chytla jeden z Billových dlouhých pramenů a začala si s nimi hrát, Bill se jen apaticky díval na zeď, bál se toho, že bude Tom chtít pokračovat. Co teď? Omílal si stále v hlavě a divoce se kousal do rtu.
„Nenutím tě, já jen myslel… víš, už je to dlouho, co jsme začali a já…“
„To je dobrý, ale jak mě to chceš naučit?“
„Mám svoji vymyšlenou metodu…“ další šibalský pohled, tentokrát ale od Toma.
„Bude se ti to líbit, uvidíš.“ Tom přitlačil na Billovu hruď a povalil ho na záda. Teď přijde ta horší část, hlavně pro Billa.
„Měl jsi už erekci?“ tohle donutilo Billa ke knedlíku v krku a zástavě dechu, zašlo to až příliš daleko…
„Já se to raději naučím sám,“chtěl si už posbírat věci a vypadnout.
„Neblbni, Bille! Nemyslím to zle.“ Tomův hlas byl najednou měkčí a pod tónem.
„Dobře, typni si.“
„Ne, že jo?“
„Neměl, máš pravdu, a strašně se za to stydím.“
„To nemusíš, mně se to taky nepovedlo, ještě.“ Najednou se Tomův výraz změnil na jakousi přiškrcenou grimasu.
„Vážně, vždyť si přece vždycky napřed, ne?“
„Ale teď ne… A, já to chci zkusit.“ Bill vypadal, že za chvíli omdlí.
„Ale já nejsem, připravený.“
„Na to nemusíš být připravený.“ Tom se začal úspěšně propracovávat k bratrovým kalhotám, za chvíli už rozepínal zip.
„Dovol mi to,“zašeptalo starší z dvojčat tomu mladšímu do ucha. Billovi se protočily oči, když ho poprvé bratr pohladil přes boxerky.
„Do-dobře.“ Je rozhodnuto…
Bill se uměl poddat, ale jen věcem, které za to stály, a tato chvilka byla jednou z nich. Občas mu na mysl přišly nemravné myšlenky, ale ty dokázal zaplašit tak rychle, že to s ním absolutně nic nedělalo. Jenže teď to bylo jiné, začínal cítit podivné pnutí v rozkroku, neměl odvahu podívat se tam dolů. Jediné, co mohl vnímat, byl pocit svírajícího se žaludku a neuchopitelné zvrácenosti. Bylo to tak dobré… Absolutně nevěděl, co s ním bratr dělá, ale pocit blaženosti mu dodával jistotu. Nakonec se odvážil pohlédnout na Tomovy ruce.
Tom palcem přejížděl po vrcholku Billova penisu, a ten, když to viděl, tak divoce zmačkal povlečení v pěst. Tom viděl poprvé ztopořený penis, ale strašně se mu líbil bratr, který se zmítal na vlnách chladu a tepla, a tak to prostě neřešil. Bylo zvláštní držet bratrovo něco o délce asi deseti centimetrů a cítit, jak se to něco stále zvětšuje. Začal přejíždět přes Billovo vzrušení rukou nahoru a dolů, ten už to ale nevydržel a pokropil Toma sprškou spermatu.
Tom to nečekal a teprve po několika minutách Billova zběsilého dýchání, se probral z transu a sáhl pro kapesníčky. Několika si utřel ruce, a pak ještě utřel i Billův ochablý penis. Naklonil se nad něj, aby mu viděl do obličeje a začal se dožadovat polibku, na to ale zareagoval Bill záporně. Kýval hlavou na znamení nesouhlasu a odstrkoval Toma ručkou jako malé dítě.
„Teď ne, musím se vzpamatovat, někdy ti to taky udělám, chceš?“ Bill dal na slovo někdy zvláštní důraz.
„Ano, ano, hodně bych chtěl.“
„Ale ne teď… Bože, já se ten přírodopis nikdy nenaučím!“
„Ale, spolu to zvládnem, jako všechno.“
„Tak učte, mistře.“ Bill Tomovi podal sešit, který se válel kdesi na podlaze.
„Takže sovy mají…“
: Druhý den po písemce :
„Dermach dvě, Ábrová tři, Kaulitz…“ přišla dlouhá odmlka, při které se Bill modlil k pánu bohu, i když na něj nevěřil, aby měl všechno dobře.
„Ááá, dneska se nám nějak vyvedlo, jedna, gratuluji, alespoň jedna z mála za uherskej rok.“ Bill nesnášel učitelské pindy a tahle baba je měla nejhorší.
O přestávce si Billa odchytl učitel fyziky a začal mu říkat cosi o Tomově prospěchu, nevnímal ho, až do doby, kdy řekl, že jeho dvojče má z testu za dvě. Což byl úspěch, míval za tři.
„Bille, čím myslíš, že to bude?“ svými slovy Billa přerušil v rozjímání a ten se na chvíli znovu zamyslel, a pak se zazubením odpověděl: „To bude tím, že jsme se učili spolu.“
PS: Je daleko těžší něco takového číst a pak o tom psát :). Nebuďte na moji nemravnou prvotinku moc zlý, jinak se bude stydět a urazím se…
autor: Bejb
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)
náhodou….mě se to líbilo…..x)
Dokonalost xDD moc se mi to líbilo xDD
To se mi náhodou moc líbilo. 😀
dokonalý nápad!
to je vážně božský 😀
jak jsi zmínil v povídce na začátku to učení Billa o dravcích atd,tak jsem si hned řekla,že pak bude narážka na ty "ptáky" xD
skvělá práce!
krásně napsaný,pobavila jsem se 😀
hezký číst povídku,kdy byli mladí a nezkušení 😀 nutí mě to usmívat se 😀
No na začátku: Mimochodem, zažili jste už někdy, že se vám totálně nechtělo učit a radši byste si místo toho četli? (samozřejmě tím myslím twincest xD):-D. Jo, chlapče, já už to ani jinak nedělám:-D A ještě k tomu biolu, ani se chudákovi Billovi nedivím, že se šel učit za bráškou:-D No, líbilo se mi to, zajímavej to nápad, dlouho jsem nečetla povídku, kde by byli kluci takhle malí, mladí. Ale povedlo se, gratuluju:-D
Oooo fakt super! ^^ píš ďalej 😉 fakt moc dobré! *¬*
zkoušení z ptáka mě dostalo xD
úžasné, i to ukončení xD
no kvtu..moc povedený..
a jelikož tady moc kluků nepíše..tk ješte víc..:D
jak si představím tvins jak jsou malí a ták..no je to neskutčně rotomilý..
a taky vzrušující..d…♥♥♥
povedený ..
plus..:)..☻☺
Je to úžasný… xD Ještě když si představím, že tohle psal kluk. Poslední dobou se jich tady množí, a můžu říct že jsi čím dál lepší, stejně jako ostatní… prostě WOW xD
Je to skvělý! 😀 úžasný tyjo, skvělej nápad!
Tak přírodopis byl opravdu báječný. xD Supr!
Bill, Tom a dravci, no tak to skutečně nebylo marný… 🙂
To je dokonalá představa..mrňaví Bill a Tom,kteří spolu objevují nepoznané věci 😀
xD 10 cm?… to mě dostalo… xD
To bylo prostě pecka xDD
nahodou moc pekny! 🙂
Pání tak to je dosti zábavný …:-D Zrovna jsem na dně a mám vztek ale tohle mě docela potěšilo,perfektně vymyšlený 😀 Přírodopis můj ,,nejoblibenější" předmět …ehm tohle dát přečíst moji učitelce tak vyletí ze svého kožichu …..ehm prostě užasný…nevím co dodat