autor: BlackAngel & illyrias
Ahoj, tak jsme tady s touto povídkou. Bylo na čase s tím něco dělat. Už ji nepíšu z Lofí (Od který jsem mimochodem dostala svolení x) ), ale z BlackAngel. Je to skvělá holčina, která podle mě umí jak hrát, tak psát TwC. Takže doufám, že se vám to bude líbit i nadále.
Sice to mělo pokračovat jinak… ale to už si nepamatuju xD
Jinak role zůstaly stejný, nadále já budu psát Toma a spoluautorka Billa. Simon a Gordon asi převážně já, nebo tak nějak na střídačku. No to je jedno.
Je to předělaný, kapku i styl. Mě osobně to takhle přijde přehlednější, nevím jak vám.
Takže se můžete pustit do čtení, jo a kdybyste zanechali komentík, ať vidíme, jestli se vám to vůbec líbí x)
Prozatím páčko vaše illy a BlackAngel.
Bill
Jen by mě zajímalo, kam teď půjdu. Sbalím si všechny věci. Rozhodně nepůjdu zpátky do toho domu, kde bydlí ten magor s těma dredama na palici. Zas by mě jen urážel a to já fakt nechci. Zaplatím u recepce a mířím do parku. Sednu na lavičku a přemýšlím, co dál.
Tom
„Kde by měl být? Je ve svým pokoji.“ Odpoví matka. No, takže to vypadá, že zdrhl? Ale ne.
„Mami, jdu ven.“ Oznámím, musím ho najít, přeci nemůže být daleko, vezmu si mikinu a vyjdu ven, první, co mě napadne, je park. Rozhlížím se po parku, nikde ho nemůžu najít, a už to chci vzdát, když ho zahlídnu, přijdu pomalu k němu a sednu si vedle.
„Ahoj, tak co? Dneska je hezky… “ Jako by nic a koukám před sebe
„Hele máma ani neví, žes zdrhl, neřekl jsem jí to, měla by starosti, tak doufám, že se se mnou teď vrátíš domů, kvůli ní.“ Dodám.
Bill
Jen tak si přemýšlím, když se vedle mě objeví můj milovanej nevlastní bráška. Je úplně v klidu, dokonce mi říká cosi jak je hezky. Hráblo mu.
„Najednou si tak milej? Ne, domů se teda nevrátím. Zase poslouchat ty tvoje kecy a urážky? Ne dík, o to věru nestojím.“
Tom
„Hele, mě napadlo že jsme to mohli zkusit, ale tys nechtěl, no tak jsem tě dál no, urážel, ale kdybys chtěl, mohli bysme to napravit, aspoň kvůli rodičům.“ Koukám na tebe, myslím to upřímně.
Bill
„Já, že jsem nechtěl? A víš, jak mi bylo? Přijít do nový rodiny, a snažit se vycházet s někým, kdo o mě evidentně nestojí?“ Podívám se na něj. Pak se ale zamyslím. Myslí to vážně? „Kvůli rodičům? Jo, to bych možná zvládl.“ Pokývám hlavou.
Tom
„No…“ Se zamyslím, muselo mu být hrozně. „Tak jo, řeknu to jen jednou, omlouvám se, jasný?“ Víckrát už to neřeknu. „Tak pojď… Brácha.“ Dodám s úsměvem.
Bill
„Jůů, ty se umíš taky omluvit?“ Dělám si z něj legraci. To bych od něj nečekal. „Fajn, omluva se přijímá.“ Zvednu se z lavičky.
Tom
„No to víš, když musím.“ Zasměju se a taky se zvednu. „Ti pomůžu.“ Projevím ochotu a vezmu ti zavazadla.
Bill
„No páni!“ Pozvednu jedno obočí a hvízdnu. „Ty mě teda překvapuješ.“ Podám mu mou tašku, to si nechám líbit.xD
Tom
„No, ale říkám jen, že pomůžu, něco si taky můžeš vzít sám.“ Zasměju se. „A pohni zadkem.“ Se smíchem se vydám napřed.
Bill
„Hele nepruď, ano?“ Zasměju se, popadnu další tašku a pokračuju v chůzi za Tomem.
Tom
„Ocásku, já neprudím, bys viděl, kdybych začal.“ Počkám, než mě dojdeš, a pak jdu vedle tebe.
Bill
„Přestaň mi říkat ocásku!“ Řeknu mírně nabroušeně. No tak to mám teda super brášku. Teď si ze mě pro změnu bude dělat pořád srandu. xD
Tom
„Ok ok, jakže to vlastně je? Devil, debil…“ Dělám, že přemýšlím nad tvým jménem. „Jo Bill! Tak jo, pojď, Bille.“ Pokračuju v chůzi.
Bill
„Ha! Ha! Ha!“ Udělám ironickej úšklebek. „Si myslíš, jako že jsi vtipnej?“ Jdu za ním. „Máš teda dost děsnej smysl pro humor.“ Pohodím hlavou a jdu kousek pozadu.
Tom
Cvrček jeden. Dojdem domů… Naštěstí ani jednoho z rodičů cestou do pokoje nepotkáme, zavazadla ti dám na postel. „Chceš s tím pomoct?“
Bill
„Ne, díky“ Usměju se na něj. „To zvládnu.“ Rozepnu tašku a vyskládávám si trika a další oblečení, a rovnám si to.
Tom
Koukám na tebe. „Fájn.“ Má docela hezký zadek… teď, když na to tak koukám.
Bill
Automaticky si rovnám oblečení na hromádky. Ohnu se pro další hadry. Sakra, není toho oblečení trochu dost? No, to jsem celej já.
Tom
Ještěže toho má tolika, si v tom můžu libovat. Mi po chvíli docvakne, že tu očumuju vlasně zadek, co patří klukovi… no jsem já vůbec normální? Asi ne… ale když on je tak malý… a musí být pevný…. ale to asi nezjistím.
Bill
Když mám všechno poskládaný do komínku, dám to do volné skříně. Uff, jsem hotovej. Otočím se na brášku. Až teď mi došlo, že mě celou dobu zamyšleně pozoroval. „Co na mě tak čučíš, bráško?“ Usměju se na něj a potáhnu si triko, který mi vyjelo nahoru.
Tom
„Co? Já čučet?“ Zavrtím hlavou. „Jen jsem se nad něčím zamyslel… né na tebe.“ Zalžu.
Bill
„Aha… Fajn.“ Jdu do kuchyně. Otevřu ledničku a hledám džus.
„Hledáš tam něco, Bille?“ Zeptá se mě Simon.
„Džus.“ Konečně ho najdu a naliju si do skleničky.
„Za chvíli bude oběd.“ Oznámí mi, abych se náhodou nepřecpal.
„Ahm.“ Napiju se. „A co bude dobrého?“
„Podle toho, jak se mi to povede… buď koprová omáčka… nebo koprová polivka…“
„Ahá.“ Zaváhám. No jen aby se to dalo jíst. „Já… Jdu ještě do pokoje.“ Řeknu a vracím se zpět. Svalím se na postel. Zavřu oči. Po tom mým výletu jsem dost unavenej.
autor: BlackAngel & illyrias
betaread: Janule
Jůů..x) Konečně další dílek! Moc se mi to líbí..je hezký jak už se začínaj bavit, ale přitom do sebe furt rýpou…:)
fuuuj…koprová omáčka, koprová polívka, kopr…ježiš nemohli ste vybrat něco lepšího??? xDDD
Zbavila jsem se těžkýho břemena… xD Ne, dělám si srandu, zas tak náročný to nebylo…ale jsem ráda, že to po mě někdo převzal… Úžasný, tak ať se vám daří, určitě budu číst 😉
Super!! Doufám, že další dílek bude co nejdřív! xD