autor: Sauriel
O tři měsíce později…
Už tři měsíce jsem zasnoubený s Andym. Rodičům jsme to ještě neřekli. Nikdo to nepoznal. Nosím spousty šperků, takže nikomu nebylo nic divné. Dnes to však hodláme všem říct. Dnes je u Andyho doma pořádána velká slavnostní večeře jen pro mou a Andyho rodinu. Vlastně se na ní objeví ještě někdo jiný. Tomův přítel, se kterým už tři měsíce chodí. Vůbec mi neřekl, kdo je to, a já mám z toho trochu strach. Přece jen, seznámit se s bratrovým přítelem na tak důležité večeři, jako je tahle, no nevím. Ale dobře. Budu Tomovi věřit.
—Flashback—
„Bille!“ skočí mi kolem krku Tom, jen co vejdu do domu.
„Ahoj, co se děje?“ vykulím oči překvapením.
„Jak ses měl?“ zeptá se mě však Tom rychle.
„Já, no výborně, Tome,“ snažím se schovat prstýnek, protože jsme se s Andym dohodli, že to zatím nikomu neřekneme.
„Nemusíš to schovávat. Vím o tom!“ přitáhne si Tom mou levačku k sobě a obdivuje můj prstýnek.
„Ale jak to?“ zeptám se udiveně.
„Opravdu si myslíš, že jsem včera chtěl jít jen tak domů?“ zasměje se.
„Ty jeden zákeřnej bráško!“ zavrčím, ale směju se u toho.
„Hele já jenom pomáhal svému nejlepšímu příteli,“ brání se Tom.
„Však já vím! No a co jsi mi chtěl říct ty?“ pohladím Toma po hrudi a jemu se na obličeji objeví ještě větší úsměv.
„Mám přítele,“ zavrní spokojeně.
—Konec Flashback—
Od té doby je Tom tou nejšťastnější osobou. Celý den se jen směje. Jsem na toho jeho přítele dost zvědavý.
„Maličkej! Nad čím přemýšlíš?“ pohladí mě Andy po tváři a políbí.
„Nad tím Tomovým přítelem,“ přiznám.
„Bojíš se, že by nám mohl zkazit večer?“ stiskne Andy mou ruku.
„Ne, to ne. Jen přemýšlím, jaký bude, že je z něj Tom tak moc nadšený,“ usměju se.
„Jdu zkontrolovat ty trotly co nám mají připravit ten krásný večer,“ šťouchnu Andyho do nosu a vydám se na cestu k jídelně. Trotlové. Tak jsme hned po příjezdu nazvali cateringovou agenturu. Rozprostřeli se po jídelně a kuchyni, pak k nám nastoupili asi tři lidi a žádali o to, abychom jim řekli svá přání. Jen co jsme to řekli, tak ti tři začli ty ostatní komandovat. No prostě trotlové.
„Bille, copak to chystáte? Vždyť nám tu kuchyň a jídelnu úplně rozboří,“ směje se Christina, když jí potkám na chodbě.
„Bude to jen malé. Taková sešlost obou rodin,“ usměju se taky. A kráčím dál. Ano, Christine a Max jsou velmi hodní a milí. Ale ne vždy to tak bylo.
—Flashback—
„Andy, já jsem z toho nervózní! Oni mě nepřijmou!“ zatahám za Andyho ruku po cestě k jeho domu.
„Bille! Tvoji rodiče náš vztah přijali v pohodě. Byli nadšení, že jsi šťastný! Věř, že ti moji budou taky. Jsou to skvělý rodiče, a když uvidí, že jsem šťastný, tak mi to budou přát,“ obejme mě Andy a hned na to mě začne líbat. Nechci spolupracovat, jsem nervózní. Ale nakonec se podvolím a pustím Andyho hladký, jemný jazyk k sobě do pusy, kde si s ním hraju. „A už se neboj,“ zamumlá proti mým rtům, dá mi poslední polibek a pak se znovu rozejdeme k jeho domu.
„Ahoj mami, tati,“ pozdraví Andy a posadí se do křesla.
„Ahoj,“ pozdravím taky rodiče sedící na gauči a sám si sednu na opěradlo křesla, kde sedí Andy.
„Chtěl, vlastně chtěli bychom vám něco říct,“ začne Andy mluvit. Rodiče se jen zamračí. „Já a Bill spolu chodíme. Miluju ho,“ zkrátí to Andy.
„A já miluju Andyho,“ dodám rychle se zavřenýma očima.
„Cože?“ vykřikne Christine.
„Ne! Tohle v žádném případě nedopustím!“ vykřikne i Max.
„Já ho ale miluju a neopustím ho, to je vám doufám jasné!“ vstane prudce Andy, zatímco mně z očí stékají slzy.
„Miluju vašeho syna víc, než si dokážete představit!“ řeknu rozhodně.
„Bille prosím. Nechal bys nás teď s naším synem o samotě?“ promne si Max spánky a snaží se udržet klidný hlas. Podívám se tázavě na Andyho a už už chci namítnout, že s ním tady zůstanu, když se ozve Andy.
„Bille, běž. Přijdu za tebou později domů,“ políbí mě a pohladí po zadečku.
„Vyprovodím tě,“ rozhodne Christine. „Drž se od Andrease dál! Rozuměl si?!“ zavrčí na mě u dveří Christine a zaryje mi nehty hluboko do ruky. Cítím, že se mi spouští z ranek pramínky krve a já se slzami v očích opouštím Andyho vilu. Tohle je konec. Naprostej konec!
—konec Flashback—
Jo tehdy to pro mě i pro Andyho bylo hrozný. Po pár dnech se Andyho rodiče se vším smířili, a dnes nás podporují stejně jako moji rodiče.
„Tak jak to jde?“ zeptám se těch trotlů.
„Za hodinu bude vše hotové, pane,“ přitaká trotl.
„Přesně včas!“ řeknu spokojeně a odejdu zpátky za Andym.
„Tak koukám, že už chybí jen Tom a ten jeho přítel,“ řekne spokojeně moje mamka, když už skoro všichni sedíme u stolu.
„Snad tu bude každou chvíli,“ řeknu. Po chvíli, kdy si všichni jen příjemně povídáme, se otevřou hlavní dveře a po chvilce i dveře od jídelny, do kterých vstoupí Tom.
„Ahoj!“ pozdraví všechny. „Chtěl bych vám někoho představit. Tohle je rodinná sešlost a tenhle muž patří do mého života, proto taky do rodiny,“ pokračuje Tom, když v tom se ve dveřích objeví můj nejlepší kamarád.
„Tohle je Anis,“ usměje se Tom.
„Dobrý den. Ahoj Bille,“ usměje se i Anis.
„Bushido!“ vykřiknu a vrhnu se mu kolem krku.
„Co?“ vykulí oči Tom.
„Víš, že chodíš s mým nejlepším přítelem?“ mrknu na Toma.
„No, teď už jo,“ zasměje se Tom.
„Takže ty teď patříš do mé rodiny?“ usměju se na Anise, kterému následně slezu z krku.
„Jo, už jo,“ pokrčí rameny Anis. Všichni tři si sedneme hned potom, co se Anis všem představí.
„Takže už jsme všichni?“ postaví se Andy po chvilce dalšího příjemného povídání. Hned na to se postavím i já. „Já a Bill jsme vám chtěli něco oznámit. Billa miluju už dlouho. Přesně tři roky. Miluju ho víc než svůj život a nikdy ho nechci opustit,“ podívá se na mě.
„I já Andyho miluju. Tak jako nikdy nikoho,“ přikývnu. „A nyní jsme se rozhodli náš vztah zpečetit. Vlastně jsme vám chtěli oznámit, že jsme se zasnoubili,“ usmějeme se oba na naše rodiny, které teď viditelně lapají po dechu.
„To je… neuvěřitelné! Gratuluju vám!“ vydechne nakonec jako první Max. Hned po něm i ostatní z rodiny. Úlevně si vydechnu. Teď jsem ten nejšťastnější člověk na světě. Můj nejkrásnější den v životě se blíží. Naše svatba. Vlastně celej můj život se teď změní a ten Tomův? Nemůžu uvěřit, že se dal dohromady s mým nejlepším kamarádem Anisem. Ne, že bych nebyl rád, jen jsem mírně překvapen. Ale šťastnej i za Toma. Je nádherné ho vidět s Bushidem. Moc nádherné. Konečně je moje rodina celá. Teď vím, že tohle je moje rodina. Simone, Gordon, Christine, Max, Tom, Anis a hlavně Andreas.
KONEC
autor: Sauriel
betaread: Janule
wow, ten zná toho, ten zas toho a všichni se znají:D ale krásný, možná to nemuselo být ten konec tak rychle, ale nevadí, i tak to byla skvělá povídka a ze začátku mi bylo Toma tak líto a teď, super:-)
to je strašně krásný!!…já teda osobně radši čtu TWC povídky a tohle je moje první přečtená slashka…ale upřímně….JE ÚŽASNÁ! Sauri jsi jednička :))__osobně jsem ocenila,že jsi Bushida nedala dohromady s Billem ale s Tomem xDD___
Začínám tam cítit prvky telenovely… 🙂 Každý každýho zná, každý má každýho rád. Idylika. No nevadí 🙂 Bill a Andreas mě potěšili, ti dva se k sobě náramně hodí 🙂 A k Anisovi…… Hergot, ne, ještě stále jsem si nezvykla 🙂 Ale krásná povídka, Sauriel, děkuji za ní, je hezké mít zkušenost i s takovou, maličko netypickou povídkou.
kam se na to hrabou nějaky VéKáVéčka xD ale dobra povídka…. druhou řadu bych jen uvítala 🙂 xD
tak tohle b yla roztomilá povídka, uplně nádherný konec 🙂 docela jsem se bála, že Bushido vystartuje po Billovi a s Andym nakonec skončí Tom, ale tohle bylo milé překvapení 🙂
tak tohle je naprosto kouzelný a roztomilý. prostě… prostě je to… já nemám slov. překrásně napsané, nádherně vylíčené… nádhera, strašně se mi to líbilo! 🙂