Trümper + Stringini = Kaulitz 14.

autor: DarkAngel

Ahoj twincestní dušičky :-*
Tedy, s váma to je něco x) myslím v těch anketách… vůbec mi to neděláte lehký! x) nakonec jsem zvolila variantu… no, uvidíte ;o) Tak se do toho pusťte a nezapomeňte se znova vyjádřit k anketě x) dík, DarkAngel <3

Bill:
„Jo, ta kulma je vypnutá…“ ujišťuji svou mamku, která mě zrovna vyrušila z docela intimní situace, do které jsem se s Tomem dostal. Sice jen mobilem, ale stejně… A jen kvůli tomu, že si vzpomněla, jestli náhodou nenechala zapnutou kulmu, když ráno opět nestíhala vyjít včas do práce. A já kvůli tomu přijdu o takové krásné chvilky. Rozloučím se a zmáčknu červené tlačítko.
Třísknu za sebou dveřmi od koupelny a běžím zpět za Tomem. Těsně před dveřmi se zastavím, upravím si vlasy a snažím se zklidnit dech. Zmáčknu kliku a vstoupím do svého pokoje. Do svého prázdného pokoje. Moje oči začnou zmateně těkat po pokoji sem a tam. Kam mohl zmizet? Na záchod nešel, ten je spojený s koupelnou a tam jsem byl. Do kuchyně? Možná.

Seběhnu schody, ale kuchyně je prázdná. Postupně prolezu celý dům, i do sklepa nakouknu, a dojdu k nemilému zjištění. Tom tu není. Ale proč odešel? Udělal jsem snad něco špatně? Vždyť se tam na mě zčistajasna najednou vrhnul, tak co jsem mohl dělat? Nereagovat? Bránit se? To jsem nedokázal.

Teď tady jen sklesle sedím na posteli, hladím prázdné místo vedle sebe a snažím se vymyslet rozumný důvod, který mého brášku přiměl odejít.
Brášku! Praštím se zdravou rukou do čela. Snad mu nedošlo, že jsem jeho dvojče? To ne, to by se celé jen pokazilo!
Vyskočím na nohy a dvěma dlouhými kroky jsem u psacího stolu. Leží tu můj deník, otevřený přesně na stránce, kde jsem včera dopsal. Hned je mi vše jasné. Jak jsem mohl být tak neopatrný?! Proč si nehlídám svoje věci? Vlastně znám odpověď, nemám před kým co schovávat, žádného zvědavého sourozence jsem v pokoji neměl od svých osmi let, a to jsem si ještě deník nepsal.
Příště si na své věci musím dát větší pozor, pokud ovšem nějaké příště vůbec bude. Co si teď Tom o mně pomyslí? Že jsem naprostý úchyl. Možná se se mnou už nebude chtít vídat. To by bylo strašné!

Podobným způsobem uvažuji ještě asi půl hodiny, než vyčerpáním usnu.

Tom:

Sedím na posteli, zády opřený o zeď. Koukám jen tak do prázdna a nemyslím jednoduše na nic. Jsem v jakési otupělosti, ani nevím, jak jsem se tam dostal, zato vím, kdo mě tam dostal. Bill. Ten černovlasý anděl mě naprosto okouzlil. Věděl jsem, že je výjimečný už od první chvíle, ale že bude až tak výjimečný, aby si získal moje srdce, to jsem si nemyslel. On je první osoba, které jsem ho dal. Jestli není tohle láska, pak už nic. Rozhodl jsem se, že se na nějaké omluvy vykašlu, prostě za ním zítra zajdu a řeknu mu všechno na rovinu. Já bych tohle jednání ocenil, tak doufám, že on nebude o tolik jiný.
S vidinou mého prvního vyznání lásky mi naskakuje husí kůže, ale není to něco nepříjemného, spíš vzrušujícího. Se smíšenými pocity pomalu usínám…

Anketa: Zhorší se Billovi ruka nebo hlava? (možnost nic nebo obojí neexistuje :-P)

1) ruka
2) hlava

Teď je anketa jednoduchá, takže očekávám jednoznačné odpovědi x) dík