autor: Sapere aude
Je to láska?
Bill se schoval za skupinkou studentů a pozoroval Toma, jak si skládá knihy do skříňky. Měl by se u něj zastavit, nebo jen projít a předstírat, že jej neviděl? Nechtěl se Tomovi vyhýbat a porušit svůj slib, jenže si nebyl jistý, jestli to je až tak dobrý nápad, jít prostě k němu a říct ‚čau‘, když je kolem tolik lidí. I když, na druhou stranu, bylo to jen ‚čau‘, nikdo přece nemůže přijít na to, že jsou spolu, jen proto, že se pozdravili, ne?
Zhluboka se nadechl, opustil svou skrýš a vydal se k Tomovi. V ruce pevně svíral svůj batoh.
Tom uložil do skříňky poslední knihu a s úšklebkem ji zavřel. Dnes ráno vstával z postele levou nohou, takže se jeho nálada pohybovala na bodu mrazu. Každý předstíral, že je všechno ok, jako každé ráno, najednou ho to začalo strašně štvát. Otočil se a pohledem se střetl s jedinou osobou, která mohla ještě zachránit dnešní den.
„Bille,“ usmál se.
Černovlasý chlapec stál přímo před ním, uprostřed školní chodby. Dnes se mu nevyhýbal.
„Ahoj,“ pozdravil jej Bill plaše.
Tom zaznamenal Billovo nepohodlí, proto mu povzbudivě stiskl ruku a pustil ji ještě dřív, než začal Bill protestovat.
„Neboj,“ řekl tiše. „Nikdo se na nás ani nedívá.“
Bill nejdříve otočil hlavu na jednu stranu a potom zase na druhou, kontroloval dav lidí kolem nich. Tom měl pravdu, nevypadalo to, že by se kdokoliv zajímal o cokoliv jiného, než byly jejich vlastní rozhovory. Nikdo se na ně nedíval.
Tom si všimnul úsměvu, jenž se objevil na Billově tváři, a jediné, co chtěl v tu chvíli udělat, bylo políbit ta plná, našpulená ústa, natřená balzámem.
Aniž by si to pořádně rozmyslel, položil Tom dlaň na Billův pas a naklonil se k němu, avšak jejich rty se nikdy nesetkaly. V okamžiku, kdy si Bill uvědomil, co se Tom chystá udělat, odtáhl se a plácl Toma po ruce na svém pasu.
„Tome!“ zasyčel a udělal krok vzad.
Tom sebou trhl a uvědomil si, co se chystal udělat. „Sakra!“ O krok ustoupil. „Kruci, promiň, Bille, nepřemýšlel jsem!“ Rychle se omlouval.
Bill se zběsile rozhlížel kolem sebe, snažil se zahlédnout někoho, kdo by si jich všimnul. Nikoho nenašel, lidi se starali jen o sebe a ničeho kolem si nevšímali.
„Bille?“ slyšel Tomův váhavý hlas.
Bill se otočil, aby se na něj podíval. Úlevou si oddechl.
„Je to ok,“ řekl jemně. „Jen… buď opatrný. Prosím,“ řekl neústupně.
Tom kývnul, poslal Billovi omluvný pohled. „Já- myslím, že bych měl jít do třídy,“ řekl a sklonil hlavu. Cítil se trapně a ani nevěděl proč.
„Yeah,“ souhlasil Bill. „Potřebuju si vzít věci ze skříňky.“
„Uvidíme se později?“ Díval se na něj Tom s prosbou v očích.
Bill kývnul, povzbudivě se usmál a odešel ke své skříňce.
Tom zavřel oči a opřel se o tu svoji. Záměrně se praštil do týlu. Dnes ráno šlo všechno špatně a jeho nálada zase klesla. Nebyla to Billova chyba, to ani v nejmenším. Souhlasili, že udrží jejich vztah v tajnosti, a Tom byl ten, kdo nebyl schopný se ovládat, takže to byla jeho chyba. Oddechl si, že na něj nebyl Bill naštvaný, alespoň nevypadal naštvaně, avšak stále se cítil špatně. Vlastně, Bill sebral dost odvahy, aby na něj přede všemi promluvil, a on to všechno zkazil.
Tom znova praštil hlavou o skříňku, potom se odtáhl a vydal se ke třídě. Nevšímal si divných pohledů, které na něj lidi házeli.
***
„Takže tě neignoroval? Nevyhýbal se ti? Nepředstíral, že tě neviděl?“
„Ne,“ povzdechl si Tom a nabídl Georgovi kousek své Snickers tyčinky.
Georg si kousek ulomil a strčil si jej do pusy. „Tak, proč neskáčeš až do nebe?“ Řekl s pusou plnou čokolády.
Tom nahodil znechucený obličej a dojedl svoji tyčinku, rozhlížel se, jestli neuvidí Billa. „Protože jsem ho skoro políbil přede všema, a teď si myslím, že se mi asi zase vyhýbá, neviděl jsem ho celý den.“
„To proto, že jsi s ním ještě neměl žádnou hodinu a je teprve přestávka, asi zrovna sedí ve své kabince jako vždycky,“ řekl Georg.
Jeho slova nějak dokázala Toma alespoň trochu uklidnit. Je pravda, že s Billem ještě neměl žádnou hodinu, dnes s ním má jen ty poslední dvě. A Bill byl pravděpodobně na záchodech, jako vždycky přes přestávku a oběd.
„Myslím, že se za ním půjdu podívat,“ řekl Tom a zahodil obal od Snickers do koše.
Právě v ten okamžik zazvonil zvonek, signalizujíc konec přestávky.
„Sakra.“ Tom se opřel o stěnu a dlaní si přejížděl po obličeji.
Chtěl se ujistit, že se na něj Bill skutečně nezlobí, ta nejistota jej přiváděla k šílenství.
„Klídek, chlape.“ Georg položil dlaň na rameno svého nejlepšího přítele. „Prostě se za ním půjdeš podívat během pauzy na oběd. Jsi jediný, koho tu má, Tome, hned tak rychle se na tebe nenaštve.“
Tom si hlasitě povzdechl a odrazil se od zdi. „Asi máš pravdu. Půjdu za ním přes oběd.“
„Dobře.“
V tu samou chvíli Bill vyšel z kabinky a strčil si do pusy poslední sušenku. Cítil neklid, chtěl si promluvit s Tomem, aby se ujistil, že je mezi nimi všechno v pořádku. Dnes ráno opravdu nezačali nejlépe. Měl divný pocit, že ho Tom nechce vidět kvůli tomu, co se stalo ráno, opravdu doufal, že to tak není. Doufal, že si jej Tom někdy během dne najde, protože Bill se vždy nacházel na místech, kde nebyl nikdo jiný. Když by šel za Tomem on, tak by nebyli schopni o čemkoliv mluvit; vždycky je tam někdo kolem.
Bill si povzdechl, umyl si ruce a zkontroloval make-up v zrcadle. Vzal si ho dnes trochu méně než obvykle, chtěl vypadat trošku přirozeněji, a opět si narovnal vlasy. Tentokrát už nikdo sprostě nepokřikoval, už tenhle styling znají od minula.
Někdy se Bill divil tomu, jak je možné, že si vždycky všimnou, že vyzkoušel nový vzhled, když to ve zbytku času vypadá, jako by ani nevěděli o jeho existenci.
***
Později toho dne seděl Bill opět ve své kabince. Byl oběd a ještě pořád se nesetkal s Tomem. Během dne viděl nějaké dredy mizet ve třídě, jenže to bylo všechno, co z Toma viděl po jejich setkání dnes ráno.
Černovlasý chlapec rozbalil svůj sandwich a otevřel plechovku Nestea. Každý den měl do školy stejné jídlo, avšak nikdy mu to nevadilo. Miloval sandwiche od mamky a Nestea byl jeho oblíbený nápoj. Na svačinu měl vždycky mamčiny sušenky, které miloval ještě víc, než sandwiche.
Bill se usadil na zavřenou záchodovou mísu, prohlížel si dveře a jedl. Na dveřích se od posledně nic nezměnilo. Avšak něco přece jen ano, vpravo ve středu dveří, napsáno nejtenčím písmem. Bill se naklonil blíže a přimhouřil oči.
Přijď za mnou za tělocvičnu, až dojíš sandwich a Nestea!
PS: dnes vypadáš opravdu moc dobře 🙂
A pod tím mohl Bill rozeznat malý podpis. Tomův podpis, jeho značku. Tu samou, kterou nechal na štítku u růže.
Billovo srdce vynechalo úder a v břiše se mu probudilo hejno motýlků. Na tváři se mu rozlil úsměv, když si uvědomil, že ta zpráva je pro něj od Toma.
Tak rychle, jak jen mohl, dojedl a dopil oběd. Nechtěl Toma nechat čekat.
***
Tom se podíval na hodinky. Uplynuly jen dvě minuty od té doby, kdy se díval naposledy. Strčil ruce do kapes a kopnul do kamene. Čekal na Billa za tělocvičnou. Navrhnul tohle místo, protože sem nikdy nikdo nechodí. Všichni se setkávají na chodbách nebo před školou, u hlavního vchodu. Trošku se bál, že Bill možná nepřijde. Možná si myslí, že to je příliš riskantní, protože by někdo mohl přijít. Možná, že Bill nechce přijít.
Najednou cítil poklepání na rameni. Rychle se otočil, úsměv přes celý obličej.
„Přišel jsi.“
„Proč bych neměl?“ Bill naklonil hlavu na stranu a taky se usmál.
„Nevím, myslel jsem, že můžeš být trochu naštvaný kvůli tomu, co se stalo ráno,“ zamumlal Tom, stále se kvůli tomu cítil trapně.
„Už se tím netrap, Tome,“ řekl Bill a zády se opřel o stěnu. „Nikdo nic neviděl, nic se nestalo.“
Tom si povzdechl a přesunul se před Billa. „Je mi to líto, měl bych přemýšlet před tím, než něco udělám.“
„Asi bys měl,“ přitakal Bill, na tváři se mu objevil pobavený úsměv. „Na co myslíš právě teď?“ Skousl si spodní ret s nevinným výrazem ve tváři.
Tom překvapeně zvednul obočí. Zkoušel s ním jeho plachý, nevinný Bill flirtovat?
Tom se rozhlédnul kolem, jestli jsou stále sami, a jestli neuslyší nějaké hlasy, signalizující, že se někdo blíží. Otočil se zpět k Billovi, na tváři mu pohrával poloviční úsměv.
„Nevím,“ řekl a udělal krok vpřed. „Na co chceš, abych myslel?“
Bill pokrčil rameny, nebyl schopen zabránit horkosti ve tváři.
„Myslím, že víš, na co chceš, abych myslel, moje malé koťátko,“ zazubil se Tom.
„Tome!“ Plácl jej Bill po paži. „Já nejsem ma-„
Tom jej umlčel svými ústy. Položil ruku na Billův pas, vniknul jazykem mezi Billovy nedočkavě pootevřené rty. Jejich jazyky se setkaly, a začaly vášnivě bojovat o dominanci.
Tom miloval, jak se Bill dokáže přepnout z plachého a pasivního, na dominantního a lačného, a zase zpět, kdykoliv to tak cítil.
Bill obtočil paže kolem Tomova krku a přitáhl si jej blíže. Tom se tiskl proti Billovi. Nic by se mezi ně nevešlo, dokonce ani list papíru.
Polibek byl žádostivý a oba chlapci dýchali hlasitě nosem, neschopni dýchat jiným způsobem. Billův jazyk laskal celá Tomova ústa a Tom zase nebyl schopen zadržet svoji ruku, která se vydala dolů a zastavila se až na Billově zadečku. Jemně jej stiskl a miloval, co cítil. Bill byl jednoduše perfektní.
Černovlásek zalapal po dechu, avšak nepřerušil polibek, jak si Tom myslel. Místo toho jej ještě prohloubil, nechal jednu ruku sklouznout přes dredáčova záda a v dlani sevřel jeho triko.
Oba chlapci hlasitě zasténali a oddálili se od sebe, jejich nosy se stále dotýkaly.
„Bože, Bille, tohle je pokaždé lepší a lepší,“ zamručel Tom, paže bezpečně kolem Billova pasu.
Bill kývnul na znamení souhlasu a pozoroval Tomovu dokonalou tvář. Pro Billa byla dokonalá, dokonalá a nádherná. Naklonil se a vtisknul Tomovi polibek na tvář, do koutku úst, na čelist, směřoval dolů k jeho krku. Olízl jej, a když zaznamenal, jak skvěle Tom chutná, přitiskl k němu rty a jemně sál.
Tom zalapal po dechu, jeho paže Billa pevně sevřely. Nemohl uvěřit, jak lačný dneska Bill byl, málem jej hltal!
„Bille,“ vydechl Tom slastně.
Bill se okamžitě odtáhl. „Promiň já- nevím co- ty prostě- vypadáš dnes tak skvěle,“ vykoktal, červeň ve tvářích.
„Bille,“ zasmál se Tom jemně a přitáhl si Billa do náruče. „Nemůžu uvěřit, že ses právě omluvil!“
Bill váhavě oplatil objetí. Nebyl si jistý, co tím Tom myslel, a proč se směje.
„Mám rád, když mě líbáš nebo se mě dotýkáš. Nemusíš se mi omlouvat, když jsi na mě hodný, nikdy, dobře?“ odtáhl se trochu a jemně Billa políbil na rty.
Nebyl naštvaný, že je Bill zase tak nejistý, spíše byl šťastný, že se Bill aspoň jednou pořádně odvázal, a i když to netrvalo příliš dlouho, byl to pokrok.
Bill kývnul, položil hlavu na Tomovo rameno a pevně jej objal. Měl rád, když byl Tomovi nablízku a miloval jeho vůni.
Tom opřel bradu o Billovo temeno a poprvé se zeptal sám sebe, jestli tohle je Láska.
Je tohle Láska?
Zůstali tak stát ještě několik minut, pevně se drželi, ztraceni ve svých myšlenkách. Odtrhli se od sebe, když slyšeli, jak se přibližuje několik mumlavých hlasů.
„Sakra,“ zamumlal Tom, přál si, aby tak mohli zůstat napořád.
„Běž, Tome, rychle!“ Zašeptal Bill.
„Ne.“ Tom stiskl Billovy ruce, které stále držel ve svých. „Ty jdi. Nechci tě s nima nechat samotného.“
Bill se usmál, cítil, jak se jeho srdce zatetelilo blahem. „Ok,“ zašeptal.
Tom se naklonil a vtiskl Billovi rychlý polibek na rty. „Uvidíme se po škole?“
Bill kývnul, naposledy stisknul Tomovy ruce, než je pustil a utekl pryč. Ve chvíli, kdy černovlasá hlava zmizela za rohem, Ben a nějaký velký týpek se zjevili za opačným rohem.
„Tome!“ vykřikl Ben, v jeho hlase bylo zřetelné překvapení.
„Zdar!“ pozdravil ten další kluk.
Tom se přinutil usmát.
Komentáře prosím anglicky nebo německy :o)
autor: Sapere aude
translate: Dania
betaread: Janule
Little cute Bill! mhmm I love it so much, and their kisses? Omg, I really love when is Bill shy boy:-)
Bill finally unleashed! This is super! 😉
And Tom, I can tell you that this is love! 🙂
Beautiful piece, very much!
Oh… I think that Ben will be bad guy… 😉 Yes, Tom, this IS love… 😉
Oh beautiful, beautiful, beautiful. I started read this story some few days ago, but I must say – it´s the best story, which I read. I love romance in stories and your story is really awesome and totally amazing:-D♥♥♥ I love it:-D
Oooooha..is co cute…Bill and Tom are so romantic…They are in love…
krásne… úžasné… tiež sa mi páči, ako sa Bill dokáže zmeniť… = D
Je to krásné!!!!Už ať je tu další díl!
Omg, i have no word, this is soo amazing, cute, romantic, oh, i love it!
OUUUUU IT IS GREAT :))))
Is it love?! You´re kidding! Of course it is 🙂 I love Bill´s new character, he´s already not afraid! Or not too much… He´s gonna be all right 🙂 Beautiful story.
so sweet…
so hot….
OMG xD
cute
This piece was so beautiful and romantic! Bill's transformation behavior is amazing!
perfect….
Oh, this story is so good. It is the best story what I have ever read.
Bill is so cute, I can´t belive, that I didn´t find it before. It is very very very good story with perfect idea.
I look forward to continue.
Keep it up!
Thanks for this chapter… =)