autor: Nephilim
Tak jsem opět tu s překladem dalšího dílu Loveless, jak jsme říkala, mám toho moc… Máme tu 4. kapitolu v pořadí s názvem Wordless – beze slov, a máme tu taktéž čas svatého Valentýna (tedy jen v povídce), tak se nechte překvapit, co dokáže způsobit den všech zamilovaných… V minulých dílech jste se už dozvěděli, že Bill nemá rád chemii, že mu moc nejde a roztrhali mu sešit, takže jeho písemka z chemie dopadla za nedostatečnou… PP Mei
Wordless
V tuhle chvíli jen doufal. Nastal i druhý moment, kdy se modlil, aby byly jeho modlitby vyslyšeny.
Ale proč by měl vůbec někdo poslouchat jeho modlitby, beztak všechno, po čem touží, se roztříští na kousky a odnese to vítr. Nikdy se to nesplní, nikdy…
Kéž by najednou zjistil, že zírá na krásnou trojku z chemie!
Odhlasováno, odsouzeno.
A v jeho případě… to, čeho se každý student nejvíc obává… má za 5, bude dělat opravky.
Nejradši by praštil hlavou o lavici, lákala ho ta špinavá zelená deska před očima, kdo ví, co by se stalo, kdyby o ni začal mlátit hlavou…
A samozřejmě, aby toho nebylo málo, Georg Listing se o dvě řady dál hlasitě smál.
Ano, i on složil zkoušku, stejně tak jako Sim a Andreas. Samo sebou, že ne svou zásluhou. „Přece syn děkana to má vždycky jako samozřejmost. A samozřejmě tamti dva taky… Ale co bych se s těma idiotama zabýval.“
Praštil učebnicí chemie na stůl a namátkou ji otevřel, aby se podíval, co udělal špatně, i když to měl celé špatně.
„Můj sešit…“ Tiše zasténal a opřel se o židli.
„…První opravné zkoušky se budou konat 14. února za účasti místopředsedy…“ třídou se ozvalo nesouhlasné zahučení, „ale nezanedbáme další lekci.“
Bylo vidět, že profesor nepochopil, proti čemu protestují…
Protest nebyl myšlen proti místopředsedovi, ale proti tomu, že opravná zkouška bude v den svatého Valentýna. V den všech zamilovaných a vítězství lásky…
Bill měl tentokrát opravdu chuť praštit hlavou o lavici a nedělat nic. Ne, že by zrovna na Valentýna dělal něco zvláštního…
Zazvonilo. Unaveně se zvedl z lavice, nacpal knihy do batohu a téměř násilně přešel těch několik kroků, aby opustil soudní síň.
Cítil se, jako by mu ďábel vysál duši…
Vůbec si nevšiml dvou čokoládových očí, které se na něj celou dobu dívají.
***
„Tak v kolik dneska?“
Tom dobalil věci a přikývl. „V půl šestý.“ Zavřel batoh.
Dirk se houpal na židli a zíral do blba… „Určitě? Dřív by to nešlo?“ Zeptal se znovu, s trochou naděje.
„Ne, už jsem řekl. Kdo jiný to ví líp než já.“ Trochu se zasmál.
Dirk si odfrkl smíchy, a pak zvážněl. „Myslel jsem, že tvoji rodiče odešli… někam.“ Odvážil se váhavě. Nikdy nedokázal být opatrný, když mluvil o určité věci s Tomem.
„Ne, už jsem řekl. Kdo jiný to ví líp než já.“ Trochu se zasmál.
Dirk si odfrkl smíchy, a pak zvážněl. „Myslel jsem, že tvoji rodiče odešli… někam.“ Odvážil se váhavě. Nikdy nedokázal být opatrný, když mluvil o určité věci s Tomem.
Dredáč hodil batoh na rameno a zamračil se. „Nemůžu si užívat věčně, a pak se potřebuju učit na univerzitu.“
Dirk málem spadl ze židle, když to slyšel „Universitu!? Fakt tam chceš jít?“ Zeptal se nevěřícně.
Tom přikývl. „Mám výbornej průměr, nerad bych měl potíže s přijímacími zkouškami. Víš líp než já, že bez speciální přípravy to prostě nepůjde.“
Dirk přikývl, i když nevěřil svým uším. Byl to jeden z mála okamžiků, kdy Tom opravdu ukázal, že už není chlapec, ale vyzrálý a dospělý muž, jemuž dal život právě do cesty několik překážek, které musí zdolat.
„Kdybych byl tvůj otec, tak se cítím hrdý, že mám syna, jako jsi ty.“ Přiznal naprosto upřímně a hodil rameny.
Dirk málem spadl ze židle, když to slyšel „Universitu!? Fakt tam chceš jít?“ Zeptal se nevěřícně.
Tom přikývl. „Mám výbornej průměr, nerad bych měl potíže s přijímacími zkouškami. Víš líp než já, že bez speciální přípravy to prostě nepůjde.“
Dirk přikývl, i když nevěřil svým uším. Byl to jeden z mála okamžiků, kdy Tom opravdu ukázal, že už není chlapec, ale vyzrálý a dospělý muž, jemuž dal život právě do cesty několik překážek, které musí zdolat.
„Kdybych byl tvůj otec, tak se cítím hrdý, že mám syna, jako jsi ty.“ Přiznal naprosto upřímně a hodil rameny.
Tom ocenil snahu povzbudit ho a strčil do Dirka, až málem ztratil rovnováhu.
Tom se zasmál. „Jdeme.“
Došli k východu, ale Tom se zastavil ve dveřích a přemýšlel. Dirk stál hned za ním, a zvedl obočí.
„Myslím, že nemám právo využívat bohatství jiných.“ Zašeptal, snad v naději, že ho Dirk neslyšel. Mýlil se, slyšel.
Dirk se na něj podíval a usmál se.
Došli k východu, ale Tom se zastavil ve dveřích a přemýšlel. Dirk stál hned za ním, a zvedl obočí.
„Myslím, že nemám právo využívat bohatství jiných.“ Zašeptal, snad v naději, že ho Dirk neslyšel. Mýlil se, slyšel.
Dirk se na něj podíval a usmál se.
****
Simone se sklonila, políbila ho na tvář a usmála se…
„Jak bylo ve škole, miláčku?“
Bill se také usmál. „Dobrý,“ řekl už tak ze zvyku. Ale nezdálo se, že by tahle odpověď nějak Simone přesvědčila. Nalila Konnymu porci polívky, dřív než podnikne pátrání…
„Něco je špatně, Bille?“
Bill si pověsil koženou bundu na židli a vzal si od Konnyho lžíci.
Uměl už jíst sám, ale tátův trik s letadlem byl stejně nejlepší.
„…A už letí létadlo, už se řítí, otevřít hangár. Aaaa…“ Konny okamžitě otevřel ústa, kde mu skončilo transportní letadlo s polévkou…
„Hm, to je dobrota, ňam ňam…“ Vykřikl Bill naprosto věrohodně, jako by jedl polívku a upřenýma očima se díval na Konnyho.
Dítě se začalo nad tou imitací smát a s radostí polklo polívku.
„Bille.“ Opakovala Simone, která seděla vedle něj, její syn ji úplně ignoroval.
Bill utichl a s klidným výrazem v obličeji, který ukazoval všechno špatné, co se mu stalo, řekl: „Poslali mě na opravky z chemie.“
Konečně si povzdechl a utřel Konnymu bradu.
„Aha.“ Jen řekla.
„Mrzí mě to…“ Lítostně zamumlal Bill.
Simone už od něj nic neočekávala…
Položila mu ruku na rameno. „Neomlouvej se… Jen… nelži… Kdykoliv jsi měl za 4 z nějakého předmětu, který je prakticky nemožné se naučit, tak ses učil jako šílený a dokázal jsi to, tak proč už to teď nejde? Je něco, co jsi mi neřekl?“
Bill se kousl do rtu, zatímco Konny rozlil celou polévku po ubruse jen tak pro legraci.
„Já… popravdě, mami… chtěl jsem se to naučit, ale já… ten sešit… ztratil.“ Nemohl přece obviňovat ty duševně postižený…
„Ztratil jsi ho?“ opakovala skepticky.
Bill přikývl a díval se na ni, ona věděla, že jí lže.
Takhle nic z Billa nevypáčí.
„Dobře,“ dodala s povzdychem.
„Pomůžeš mi uklidit stůl…?“ dodala s úsměvem, teď je čas, aby se do toho vložil Konny.
„Nee, táta si půjde hrát se mnou a s panem Fluffym, že jo, tati??“ Vykulil na něj psí oči, teď už bylo jasné, že mu nemůže říct ne, dřív nebo později by stejně povolil.
Bill se vlastně ani nesnažil odporovat, jen se prosebným pohledem podíval na Simone.
Simone se zasmála a přitakala hlavou. „Dobře, jdi.“
„Děkuju babičce, Konny si uklidí svoje hračky, a taky poděkuje babičce, že ano?“
Řekl dětinským hláskem a vzal dítě do náruče. Toho Konny hned využil a utřel si do jeho svetru svou upatlanou pusu…
„Děkuju, babí.“ Zamumlal kňučivým hlasem.
Bill se usmál na Simone, a ta se opět usmála a šťastně povzdechla.
Pevně držel Konnyho v náručí, přenesl jej do obýváku a pomalu si sedl na koberec.
“ Tak…“ vzal Bill do ruky medvídka ležícího na pohovce, „co budeme dělat dneska s panem Flufflym?“
Konny si dal prst na rty, zapřemýšlel.
“ Tak…“ vzal Bill do ruky medvídka ležícího na pohovce, „co budeme dělat dneska s panem Flufflym?“
Konny si dal prst na rty, zapřemýšlel.
„Mohli bychom pít čaj!“ Zvolal a tleskal rukama.
Bill se zasmál. „Oh, dobře! Pojďme se podívat, co si dáme s panem Flufflym za čaj teď.“
Bill se zasmál. „Oh, dobře! Pojďme se podívat, co si dáme s panem Flufflym za čaj teď.“
Komentáře prosím anglicky, díky J. :o)
autor: Nephilim
translate: Mei
betaread: Janule
Juuuuu finally … getting better and better
I love her!
Quickly gave translation! PLS xD
Ohh, beautiful part!!! Konny is very cute, i love him:-D And i love this story and maybe Tom….:-D
To je roztomilý… Zbožňuju, jak se Bill stará o Konnyho a zároveň se snaží zvládat školu, šikanu, Toma a jeho partu… Wow, amazing part… 😉 I haven´t got any words… I love it…
Me so sorry for Bill. Poor, do indeed in chemistry, I myself would not do it. Konny is very cute child, and Simon is a good mother and grandmother.
so sweet…two…
OMG! I'm curious, how it will with exercise book.
No zase jsem to beztak zmastila původně to mělo znamenat, že jsem zvědavá jak to bude s tím sešitem, ale co z toho vzniklo za patlaninu po mě vědět nechtějte×DD