autor: Ivetka
Bill to musel mít asi pěkně promyšlené, že si se mnou sedne na matematiku, dneska máme totiž suplovanou hodinu v učebně fyziky a chemie. Máme tu kryté lavice, takže plně doufám, že Bill nemá nic za lubem.
,,To včera se mi moc líbilo, Tommy,“ podstrčí mi úhledně přeložený papírek.
,,Jo, to mně taky, Bille…“ odepíšu mu.
,,Hele, kluci, beru si s sebou na ten výlet rádio, abychom měli co poslouchat, co jsem slyšel, budeme muset mít po obědě poslední klid, na spinkání, jako malé děti,“ směje se Andreas. Jen dětinsky protočím oči a trošku zašilhám, čemuž se všichni začnou smát.
,,No tak ale, pánové! Klid tam vzadu! Extra od vás si na konci hodiny vyberu vaše sešity a zkontroluju si, co všechno jste přes hodinu vypracovali ze zadané práce, kterou máte napsanou na tabuli!“ křikne po nás učitelka.
,,SSt, Sašo, dej mi to opsat…“ houknu na jednu šprtku od nás ze třídy, je sice hezká, ale kdyby se někdy zvedla od učení a zašla ven, nic by jí to neudělalo.
,,Tshe, a co za to?“ opře si ruku o opěradlo židle…
,,Mmm… krásný polibek od tvého idola?“ párkrát zamrkám očima a nevinně se na ní usměju…
,,Mmm, vážně?“ otočí se na mě úplně celá, jen se kouknu na Billa, který na mě zírá s otevřenou pusou a nakloním se k ní, popadnu její školní sešit a dám jí malou pusu na tvář.
,,Tak dík!“ zase si sednu a začnu si to opisovat.
,,Hele, tohle nebyl polibek…“ zamračí se.
,,Ale byl, na tvář, to pro začátek stačí. Příště budeme zvedat prémie,“ mávnu na ní rukou.
,,Už jsem se lekl a chtěl tě mlátit,“ zasměje se Bill a začne si to opisovat taky.
— o tři týdny později —
Tak je to tu. Velký den D! Dneska odjíždíme na ten týdenní výlet. S kluky máme sraz už čtvrt hodiny před naším třídním srazem, chceme před školu dojít spolu. Ještě si upravím dredy a vezmu si svou tašku přes rameno a jdu dolů.
,,Tak mami já… Mami co ti je?“ dojdu za ní do kuchyně, když zpozoruju, že brečí.
,,Když ty mi odjíždíš…“ odstrčí mě zase zpátky ke kuchyňské lince. Začnu se smát.
,,Ale mamiii…“ zezadu jí obejmu. ,,Jedu pryč jenom na týden, hmm? Vždyť se ti vrátím,“ sice se mi chce strašně smát, ale tohle je tak roztomile ujetý.
,,Jo, já vím…“ pousměje se, otočí se ke mně a obejme mě. Taky jí pevně obejmu a přitulím se k ní. Musím uznat, že jsme se neobjímali už pěkně dlouho a tohle je tak krásný objetí. Rodič objímá vždycky nejlépe. Rozloučím se s mamkou a pomalu vyrazím do parku, kde s kluky máme sraz. Po cestě jsem si zapálil cigaretu, potřeboval jsem se nějak uklidnit, pěkně jsem se naštval, když jsem si balil a nemohl jsem najít skoro žádnou věc, kterou jsem si s sebou chtěl vzít.
,,Ahoj kluci, sorrka, že jsem se opozdil, ale zdržela mě mamka… Ona se normálně rozbrečela, když jsem odcházel. Musel jsem jí jako správnej syn trošku uklidnit,“ pousměju se. Všichni tohle téma začneme rozebírat a vydáme se pomalu ke škole, kde už stojí náš autobus a nakládá zavazadla.
,,Sedneme si úplně dozadu, jasný?“ upozorní nás Andy.
,,Jo, ale sedím uprostřed, u okýnka být nechci…“ ohradím se a jdu pomalu nastupovat. Učitelka si od nás vybere ještě kartičky pojištěnce, nevím sice, na co je potřebuje, ale je mi to i jedno, s klukama se přesuneme dozadu na zadní sedadla. Bill sedí skoro u okénka, myslel jsem, že si bude chtít sednout vedle mě, ale zřejmě mojí prosbu vzal zcela vážně.
,,Hele, po cestě vás asi nebudu moc vnímat, pustím si iPod,“ pousměju se na kluky, když zpozoruju, že Bill si taky připravuje ten svůj, až vyjedeme. Autobus se pomalu naplní, učitelka nás všechny spočítá, sedne si vedle té vychovatelky, co jede s námi a okolo 8:15 vyjedeme od školy.
Tohle bude ještě zajímavý výlet, to se nebojte.. xDD
autor: Ivetka
betaread: Janule
Já si tak říkám, že zaplať pánbůh, že už to mám za sebou. Páč to jsou prostě dílka ty tvoje povídky. Já to dycky tak rozdejchávám. Jak to má Bill promyšlený se mi převelice líbí. No Ivetko ty víš. Je to prostě úžasný. Miluju tvoje povídky
Doufám, že Tom zase nebude z komára dělat velblouda. Kdyby teďka Billa jakkoli seřval, asi bych se neudržela a něco tady rozflákala… xD A tak – snad se nic takovýho nestane… xP
však já se nebojim….já se těšim až Tom poruší svůj vlastní zákaz..xD
Sauriel : Tys tu povidku urcite docetla u me na blogu, kdyz vis, jak to dopadne.. 😀
hele…. prot ty co to nečetly byste mohly mít ohleduplnost a nerozebírat to :-/ pak se nemám na co těšit :-/