True Love 3. Underneath your clothes…

autor: Sauriel

„Andy? Andy, no tak, vstávej,“ pohladím ho od tváře až po jeho ploché bříško.

„Mně se ještě nechce,“ zavrní a pevněji mě přivine ke svému tělu.

„Ne! Teď se mazlit nebudeme,“ řeknu a kousnu Andyho do krku.

„Jo, tak ty mě kousneš, ale pusu na dobrý ráno nedostanu, jo? Zlobíš, maličkej,“ převalí mě najednou Andy pod sebe a nedovolí úniku.

„Dobré ráno,“ řeknu hned na to, co ho dlouze políbím.

„Hm. To je mnohem lepší,“ políbí mě ještě jednou. Jen co se ze mě odkulí a posadí se na postel, já se zvednu a utíkám ke skříni. Otevřu ji, posadím se před ní a dlouze se do ní dívám.

„Už zase?“ začne se smát Andy. „Vždyť jsme dnes jen doma,“ směje se dál.

„No jo, věci na doma mám támhle, ale co si mám vzít dnes na tu tvojí párty?“ písknu ublíženě. Ucítím za sebou pohyb a hned potom polibek na mém nahém rameni a ve vlasech.

„A co třeba tohle?“ přistane mi po chvilce v klíně bílé triko a světlounké džíny.

„Myslíš? Já nevím,“ poškrábu se v týle.

„Určitě! Vypadáš v tom krásně,“ pousměje se Andy. ¨

„Tak jo,“ kníknu nadšeně. Vstanu, vlepim Andymu pusu na tvář a vletim do koupelny. Za deset minut vyjdu ven. No, ten čas není špatnej. Na to, že jsem si jen čistil zuby a učesal vlasy, to jde. „Jdu udělat snídani,“ řeknu tomu lenochovi, co se opět válí v peřinách. Sejdu do kuchyně. Rozhlídnu se, ale Toma nikde nevidím. Je to zvláštní. Poslední dobou špatně spí a v tuhle hodinu už je dávno v kuchyni. Vyjdu proto opět schody do patra a opatrně nahlídnu pootevřenými dveřmi do bráškova pokoje. Najdu ho tam zachumlaného v peřině klidně oddechujícího. Sám pro sebe se pousměju a jdu do kuchyně dělat snídani.

„Tak co si mi připravil, kuchaříčku,“ uslyšim smích a hned na to Andyho paže, které se ovinou kolem mých boků a spojí se na bříšku. „Vlastně nic. Rozhodl jsem se, že dnes bude akce: Udělej si sám,“ otočím se v jeho náručí, políbím ho a ukážu packou ke stolu.

„No, ještěže to není Udělej se sám,“ uchechtne se Andy, a po mé nepovedené trefě směrem k jeho břichu radši zasedne ke stolu a začne si mazat rohlík. „Kde je vlastně Tom? V tuhle hodinu už tu bývá,“ zamumlá s plnou pusou po chvíli.

„Jo, bývám, ale dnes se mi nějak dobře spalo,“ ozve se ode dveří Tomův rozespalý hlas.

„Ahoj, Tomi,“ vrhnu se mu kolem krku a dám dětskou pusu na rty.

„Ahoj, Billí,“ zamumlá a hodí sebou na židli. „Andy. Snědl si všechny rohlíky,“ zakňučí hned, co uvidí prázdný košíček.

„Máš chodit dřív,“ zahuhlá Andy.

„Můj přítel je nenažraný prase, který musí dostávat jen na příděl. To už si po třech letech pamatuju,“ pousměju se a sundám z lednice ještě jeden košík s pečivem a podám ho Tomovi. „Vem si jen kolik sníš. Kdybych to položil na stůj, nic by nezbylo,“ zasměju se, když si Tom dává na talíř 4 rohlíky.

„Já bych si dal ještě,“ pískne Andy.

„Hele, ty prase! Už si jich měl dost. Nech mi ten poslední, jo?“ čuňák, i ten poslední rohlík by mi sežral.

„Ty normálně chceš, aby ze mě byl anorektik,“ zakňučí Andy a pohladí si své dokonale ploché a vymakané bříško.

„No z tebe tak,“ plácnu ho po břiše. „Co máte dnes v plánu?“ zeptá se Tom.

„Dnes je ta párty u Andyho. Už jsem ti to říkal, Tomi. Přespíme tam,“ pousměju se na brášku.

„Aha. Tak se dobře bavte,“ popřeje Tom.

„Všichni se budeme dobře bavit, protože ty, Tome, jdeš taky. Ještě včera jsi s tím souhlasil,“ zamračím se.

„A jo. Promiň,“ plácne se Tom do čela.

„Tomi? Tobě se nechce? Bude to zábava,“ posmutním.

„Ale to víš, že se mi chce. Jdu vymyslet, co si dám na sebe,“ pousměje se Tom a odejde i se svýma třema rohlíkama k sobě do pokoje.

„Hele je devět. Co kdybych vzal Toma na chvilku do posilovny. A pak bys ve tři přišel k nám?“ pozeptá se mě Andy na jeho nápad ukrást mi Toma.

„Jo to je dobrej nápad. Tak si pro něj dojdi, ať si zabalí,“ řeknu nezaujatě. Andy se zvedne a odejde si pro Toma.

„Jo, jasně ve tři přijdu,“ zamávám ještě klukům, a pak zapadnu dovnitř. Jen ať se bavěj.

Tom je poslední dobou hrozně smutněj. Od tý doby, co mu umřel Sammy, to s ním jde z kopce. Je mi ho líto. Jenže se nesmí furt jen uzavírat do sebe. Měsíc tu chodí jak tělo bez duše. Až dnes se malinko zlepšil. Docela mě to překvapilo, ale rozhodně si nestěžuju. No nic. Jdu si zabalit.

„Ahoj,“ křiknu do Andyho baráku.

„Ahoj. Bille. Tak si to tu užijte,“ ozve se vedle mě Christinin hlas. Hned v závěsu je její manžel.

„Jo, díky. Ahoj,“ odpovím. Párty s rodičema v baráku by nebyla to pravé ořechové, a tak se Andyho rodiče zdekovali pryč. Hodní rodiče.

„Maličkej!“ vrhne se mi kolem krku Andy, hned co odejdou jeho rodiče.

„Zlato. Děláš, jako bysme se neviděli půl roku,“ usměju se a políbím ho.

„Jo, jdu si totiž postěžovat! Tom mě uplně strhal. Furt chtěl lízt na další a další stroje, ale já už nemohl,“ kňučí mi u ucha Andy.

„Aspoň budeš mít větší svaly a budeš se tak víc Billovi líbit. Budeš ho moct lépe schovat ve svém náručí,“ opře se Tom o futra dveří. Podívám se mu do očí a vidím tam smutek. Jedna slza skápne z jeho oka. Vím, na koho myslí. Na někoho, kdo i Toma s jeho svalama schoval do své náruče. Myslí na Sammyho. Smutně se na něj pousměju a rty naznačím větu: Všechno bude dobré.

„Pojď sem, ty můj druhej svalovče,“ pousměju se na Toma znova a vyzvu ho do své náruče, aby se mohl přitulit stejně jako Andy. Tom mou náruč přijme, a tak se po chvilce cítím jak máma dvou dětí. „Oba jste moje zlatíčka,“ zašeptám.

„I on, jo? Dyť mě málem zabil,“ pískne Andy.

„Jo, i on!“ vypláznu na něj jazyk a vtisknu Tomovi pusu do vlasů.

Dům se pomalu začíná plnit hosty. Je něco kolem osmé a ještě tu nejsou všichni, ale plno je tu dost. Každý, kdo Andyho zná, tak si s ním jde připít, a ti, kdo ho neznají, ho u přípitku poznají. Andy je hostitel a ten musí mít všechnu pozornost. Mou smůlou je, že jsem Andyho přítel. Takže i když už ho chci na chvilku opustit, abych si ode všech těch návštěvníků odpočinul, chytí mě Andy za ruku přitáhne ke svému boku a medvědím stiskem mého pasu mi zabrání v útěku.

„Andy. Já už nechci pořád pít. Chci se bavit,“ poškrábu na jeho svalnatou ruku.

„Maličkej, jsi můj přítel, a tak mi tu budeš po boku, dokud budou hosti, kteří si ještě s námi nepřipili, chodit. Musíš tu u mě být, jinak by mě každý chtěl sbalit a to já nechci. Mám tebe. Tak mi seď tady a neremcej,“ brnkne mi Andy do nosu. Nafouknu tvářičky a dupnu si nohou. Jasně, že ho mám rád, to jo, ale už mě ta párty, pro mě prosezená na gauči, přestává bavit. Sice se bavíme s ostatníma a užíváme si párty, ale pak vždy někdo přijde, chce si s náma hned ťuknout, a když se pak pohledy stočí na mě, tak mě začnou všichni obdivovat, jak jsem roztomilej, křehkej a něžňoučkej. No všichni tohle nedělaj. Dělaj to jenom Andyho gay kámoši. Ne, že bych proti nim něco měl, ale když už tři roky posloucháte, jak jste k nakousnutí, jakou máte rozkošnou prdelku, a že to s váma v posteli musí být úžasný, taky by vám to už lezlo krkem. No super a támhle jde další gay kámoš mýho vysvalenýho přítele.

„Ahoj, Andy,“ políbího ho Fabi na tvář. „Jak se máš?“ pozeptá se slušně.

„Ale jo super. Co ty, Fabi?“ zeptá se Andy zpátky a já se jen modlim, aby nepadla řeč i na mě.

„Ahoj Billí,“ pohladí mě po vlasech Fabi. „A jak se máš ty princezno?“ mluví ke mně dál. Nahodím úsměv alá tu princeznu jsem přeslech.

„Jo, jde to, sličný princi,“ nakloním hlavu na stranu.

„Andy, nechceš mi ho na jednu noc půjčit? Ta jeho prdelka je fakt k nakousnutí. Mimochodem, v posteli jsem určitě lepší než Andy,“ začne mluvit Fabi k Andymu, ale jeho poslední věta se stočí na mě.

„No, já nejsem moc náročnej. A Andy to v posteli fakt válí. Myslím, že o tvoje služby budou mít zájem další,“ odbydu ho.

„No tak nic. Tak se měj, Andy, a dávej si pozor na tu roztomilou princeznu, aby ti jí nikdo neukrad,“ pohladí mě znova po vlasech Fabi a pak se ztratí.

„Andyyyy!“ prudce se k Andymu přitulím.

„Ale no tak, maličkej. Znáš Fabiho. Hele, myslím, že to už jsou všichni, kteří byli pozváni. Kdyby něco, tak tě zavolám a teď utíkej,“ zasměje se Andy a plácne mě po prdelce. Já, plnej radosti, vystartuju z gauče a mířím k Tomovi, kterej sedí na terase.

„Copak ty tady? Tak sám,“ pohladím ho po ruce.

„Já nějak nevím. Vevnitř bylo moc zakouřeno, tak jsem šel sem,“ podívá se na mě Tom a smutně se usměje. „Víš co je zvláštní, Billí? Že dnes se poprvý cítím nějak jinak. Nějak lehčeji a trošku veseleji. Asi už jsem se s jeho smrtí vyrovnal. On měl pravdu. Musím si život užívat i bez něj,“ usměje se Tom, ale tentokrát opravdu vesele.

„To je jasný, Tome! Jsem moc rád, že se to zlepšilo,“ dám mu pusu na tvář. Kouknu dovnitř domu, když v tom uvidím přicházet mého nejlepšího přítele. „Tomi, mám tu svého nejlepšího kamaráda. Půjdu za ním, ano?“ zeptám se.

„Upaluj,“ přikývne Tom.

Je asi šest ráno, když všichni hosté odešli. Jen co přišel Tom někde z venku, jsem zalezl do koupelny a připravuju se na spánek. Andy už je dávno v posteli, neboť mi zabral koupelnu dřív, než jsem tam stačil strčit aspoň jednu nohu. Tom už teď asi taky obývá svou postel po tom nočním výletu, který si udělal. Tipuju, že jsem poslední, kdo v tomhle baráku nespí. Dodělám poslední úpravy, zhasnu a vydám se za svým přítelem do postele.

„Proč ještě nespíš?“ vykulím oči na Andyho.

„Čekám na tebe, maličkej,“ natáhne ke mě ruce a já se mu hned schovám v náručí. „Víš na co jsem celej den myslel?“ mrkne na mě Andy.

„Na co?“ usměju se.

„Na tvoje tělo. Všechny moje myšlenky směřovaly pod tvoje oblečení. Protože pod tvým oblečením je muž, kterého jsem si vybral pro svůj život. Celé tvoje tělo je moje. Víš, kvůli tobě mě opouštějí všechny důvody k pláči. A i když párty skončí a přátelé odejdou. My dva stále patříme k sobě, maličkej,“ šeptá mi Andreas zatímco mi svlékne triko a nechá mě i sebe jen v boxerkách. Poté si mě stáhne k sobě na hrudník, kde se uvelebím a spokojeně usínám. „Miluju tě víc než cokoliv na planetě. Tvoje pohyby, mluvení, chůzi, dýchání. Jediný, co je pro mě důležitý, seš ty,“ zaslechnu ještě Andyho hlas než se ponořím do hlubin snů.