Otevři oči 14. (konec)

autor: Ivetka

Tom s Billem spolu posledních 14 dní znovu nekomunikovali. Tom se vrátil ke svému starému životu, začal chodit ven s Claire a Bill začal úplně nový život. Přišel o dva kamarády najednou – Claire se s ním ve škole už ani moc nebavila, protože Bill i ona se změnili. Z Billa se stal zamlklý, uzavřený kluk a z Claire se stalo úplně jiné děvče. Každou přestávku se chlubila holkám ze třídy, co s Tomem venku dělali i nedělali. Polovinu toho, co Bill slyšel, jí nevěřil. Nebo si to aspoň vsugeroval do hlavy, že to tak není, že by to Tom neudělal. No a z Toma se stal kluk, co se naučil dobře předstírat. Dělal přesně ty věci, co nechtěl, a přesto je dělal s úsměvem na rtech, protože žil v přesvědčení, že je to tak nejlepší. Billovo chování ho k tomu i vedlo. Tom si myslel, že by o něj někdo jako je Bill neměl zájem, a to, že se přestali i zdravit ho přesvědčovalo v tom, co si myslel. Ráno spolu ve vlaku nejezdili, Bill jezdil s mámou autem, no a odpoledne spolu také nejezdili, protože Tom šel ven s Claire a byl s ní až do večera – zřejmě, protože Billovi se Tom ukázal na ICQ vždy až po sedmé večer. Oba chodili jako stíny, ale Tom s lehkým úsměvem na rtech. Vždycky před spaním si představoval, že všechno, co dělal venku s Claire, se stalo vlastně s Billem. Bill nic nepředstíral, chodil s hlavou sklopenou, aby se na Toma nemusel koukat, kdyby šel náhodou kolem něj.

,,Je mi trapné tě o to prosit, ale musím s tebou mluvit, Bille, mohl bys prosím, až budete mít občanku, přijít pod schody k jídelně?“ Billovi přišla cestou do školy SMSka od Toma. Skoro ani nevěřil tomu, že mu to napsal on. Chvíli si i myslel, že si z něj Tom dělá srandu, ale když Toma viděl pobledlého před školou, jenom na něj kývnul na znamení, že tam přijde. Celou dobu přemýšlel, co se to vlastně stalo. Co se Tomovi stalo, jestli za to může to, že mu dnes není dobře, nebo jestli za to může něco jiného. S Claire to zřejmě nemá nic společného, protože ta se dnes chovala jako kdy jindy. Na tváři měla úsměv od ucha k uchu a o hodinách neustále vyrušovala pochechtáváním se s děvčaty. Občanská výchova měla být až za dvě hodiny, a Bill pořád přemýšlel a přemýšlel. Jak se k Tomovi má chovat, jakým způsobem mu odpovídat. Byl na něj vlastně naštvaný? Ne… nebyl… byl až po uši slepě zamilovaný a pekelně zklamaný láskou.

O_o

,,Tak jsem tu, co potřebuješ?“ Bill si sednul na schod vedle Toma. Seděli na schodech vedoucích do sklepení školy. Tam nikdy nikdo moc nechodil, nevypadalo to tam zrovna hezky, vlastně to byla jediná část školy, která se neudržovala.

,,Ahoj… já… potřebuju s tebou mluvit…“ otočil se hned Tom.

,,Jo, já vím, to jsi mi psal…“ pozvedl obočí Bill a pohledem hned uhnul někam dolů, aby se na Toma nemusel dívat. Strašně ho bolel pohled na jeho pobledlou tvář.

,,Já už nemůžu dál, Bille….“ Šeptnul Tom a tvář si dal do dlaní. Bill ho chtěl hned obejmout, ale zastavil se.

,,Proč?“ pípnul.

,,Prostě to nejde. Každej večer před spaním si představuju, že všechno, co se kdy stalo mezi mnou a Claire, se stalo s tebou. Já… já jí nemiluju, nelíbí se mi. Ona se mi přímo hnusí. Vím, že za to nemůže, a že si to nejspíš ani nezaslouží…“ Tomův hlas se klepal, vypadalo to, jako by se měl každou chvilku rozbrečet. Bill na tom byl naprosto stejně. Na chvíli zavřel oči, aby zahnal slzy a zhluboka se nadechnul.

,,S tím ti já nepomůžu, Tome. To sis měl uvědomit dřív…“ semknul rty k sobě, jako by se to snažil vzít zpátky.

,,Nikdo mě nemůže nutit, abych byl s ní, když s ní být nechci…“ pošeptal Tom.

,,Taky tě do toho nikdo nenutí. Je to jenom vaše věc, jestli spolu budete nebo ne…“ přikývnul Bill.

,,Ty jsi rád za to, jaký to teď mezi náma dvěma je?“ Tomovi z očí unikaly první slzy. Bill se jen rozhořčeně zamračil.

,,Vypadám na to, že by se mi to líbilo, Tome?“ otočil se na něj a pokračoval. ,,Vypadám na to, že jsem spokojený s tím, jak se k sobě my dva chováme? Něco ti povím, Tome! Nikdy… nikdy jsem neměl ponětí, kam tohle může vést. Nikdy jsem tě neměl pozdravit, ani s tebou mluvit, dohazovat ti mojí kamarádku. Protože kdybych to neudělal, neseděli bychom tady a nebavili bychom se spolu a všechno by bylo dobrý. Každej by měl vlastní život, víš? Vypadám sakra na to, že jsem spokojenej, když poslouchám, jak Claire vypráví těm krávám ve třídě, jak jste se líbali a mazlili a bůh ví co ještě? Myslíš, že jo?!“ Bill měl co dělat, aby se nerozkřičel. Z očí mu tekly slzy proudem, takhle neplakal, ani když mu umřel jeho první pes.

,,Já nevím, Bille… A ty si myslíš, že jsem spokojenej, když se pořád musím přetvařovat? Když místo tebe líbám nějakou krávu a naivně si pořád představuju, že jsi to ty? Už od začátku jsem chtěl tebe, Bille…“ Tom si otřel slzy. Bill jenom chvíli seděl a koukal do země.

,,Tak jsi hned od začátku měl dělat se mnou to, co jsi místo toho dělal s Claire…“ Bill začal pomalu vstávat, už neměl sílu na to, tady jen tak sedět.

,,Bille, počkej ještě…“ Tom ho chytil za zápěstí a stáhnul ho zpátky k sobě. ,,Dej… dej mi aspoň poslední pusu, hmm?“ Tom si skousnul spodní ret a sklopil hlavu. Bill jen kývnul. Přisunul se k Tomovi blíž a dvěma prsty zvednul jeho bradu. Kouknul se mu do očí a palcem mu z jedné tváře setřel slzy. Přivřel oči a naklonil se k němu. Nejprve mu dal na rty jen dlouhou obyčejnou pusu, Tom pak pokračoval sám. Objal Billa pevně okolo krku a začal ho bláznivě líbat. Bylo to pro něj nepopsatelně úžasné. Cítit rty někoho, pro něj tak důležitého. Miloval jeho jemné doteky. Líbali se strašně dlouho, odhaduji tak 6 nebo 7 minut. Potom se od sebe oba oddálili a čely se o sebe vzájemně opřeli. Chvíli byli oba ticho.

,,Miluju tě,“ pošeptal Tom. Bill pevně semnkul oční víčka k sobě a tiše pípnul. Bodlo ho přitom u srdce. Znovu se rozplakal. Chvíli se ho pevně držel.

,,Já tebe taky, Tome“ pošeptal, zvednul se a rychle utekl pryč….