autor: Áďa & Samara & Sauriel
Tom hbitě vytrhl meč z pirátovy ruky a kopnutím toho nelidu smetl do vody. Bleskurychle hodil meč Billovi, který ho spoutanýma rukama chytil. Ne nadarmo se učil několik let zacházet s vlastnoručně ukovanými zbraněmi, teď se mu to dost hodilo. Prudce strčil do piráta, který ho hlídal, a svižnými skoky unikl z jeho dosahu.
Samara si v první minutě ani neuvědomovala, co se děje, přece jenom už jí to myslelo pomaleji, jelikož to byla postarší dáma, jenom nechápavě zírala s mírně pootevřenou pusou. Sotva ale uviděla Toma, který se k ní hnal s napřaženým mečem, prudce vstala, vytasila kord a dala se s ním do boje.
Pirát se proti Billovi rozmáchl mečem. Ten se ale otočil zády a nastavil ruce tak šikovně, že mu pirát nechtěně přesekl pouta. Konečně měl volné ruce a mohl bojovat. To už se z vody vynořil i druhý pirát a zatočil na něj. Ale on oba zvládl. Sice mu občas dělalo obtíže držet je v šachu, ale poháněla ho především láska vůči Tomovi. A když se k tomu připočítaly nervy z těch hrůzných minut, které zde prožil, než se objevil Tom, tak z něj energie přímo sálala.
Tom koutkem oka uviděl svou lásku, jak bojuje se dvěma piráty najednou. Bill vypadal tak mocně, tak houževnatě, ale přitom tak zranitelně, jeho křehké tělíčko si nezasloužilo zmítání se v poryvu boje. Jak rád by mu pomohl! Ale napřed musel nějak zabít Samaru, z vlastní zkušenosti věděl, jak moc je nebezpečná, a protože kletba zabránila její smrti už tolikrát, nezbývalo mu, než ji držet co nejdál od Billa. Prudce se rozmáchl a ostřím zasáhl péra na jejím klobouku. Žena na okamžik strnula. Její milovaný klobouk! No tak tohle ten pacholek přehnal, a dost! Zamračila se a znovu se dala do šarvátky, ovšem tentokrát rozzuřená na nejvyšší možnou míru.
Bill zahnal svého protivníka až do místa, kde probleskovalo měsíční světlo. Zarazil se, když uviděl, že se z něj stala kostra. To mu něco připomíná… jistě, tu noc, kdy Port Royal přepadli piráti! Ta kletba… no jistě, pořád trvá! Bill si uvědomil, že ji musí zrušit, jinak nemají šanci. A může to udělat jedině on…
Sauriel, stále se ještě radující z úspěchu svého úniku z lodi, se tiše plavila k Černé Perle. Jestli mohl její milovaný Bill někde být, tak jedině tam! A ona mu musí vysvětlit, proč se naoko přiřkla komodorovi, vždyť ho miluje, tak ho přece nebude tahat za nos! Nahlédla do kajuty, ale mladý kovář nikde. Netušila, že je v jeskyni, kde právě zápasí o vlastní život. Nikde ho neviděla. Uviděla jen dva piráty, kteří se na něčem domlouvali.
Rychle se přesunula kousek dál, aby ji nespatřili. Přitáhla se za zábradlí a opatrně vykoukla. Rozhlédla se. Nikde nikdo. Vytáhla se, přelezla zábradlí a obezřetně se rozhlížela. Najednou uslyšela strašlivý skřek a zaječela. Podívala se a v tu chvíli se její srdíčko naplnilo odporem. Samařina opice, díky měsíčnímu světlu proměněná v kostřičku, si na ni otvírala svou maličkatou tlamičku. Sauriel se ale jen pohrdavě ušklíbla. Přece se nebude bát opice! Vrhla na ni pohled, v němž by normální člověk četl seš trapná jak sáňky v létě, a chudáček opička jen tiše zakňučela a stáhla se zpět. Už ani ta smrtelnice ji nepodrbe za ouškem…
Dva piráti uslyšeli teskné zakňučení. Podívali se z okýnka a uviěli opičku Toma, která dřepěla na zápraží a vypadala pěkně zřízeně. Kdo by taky ty věčné blechy přežil? Najednou se jí rozjely nožičky a spadla do moře. A pak, že mají domácí mazlíčci snadný život…
Oba rychle vyhlédli ven. Sauriel to uviděla a jen tak tak stačila zaklonit hlavu, aby si jí nevšimli. Bylo jí jasné, že půjdou hledat toho, kdo opičku vyšokoval natolik, že dobrovolně hapala do moře, proto se rychle dala na útěk.
Povedlo se. Utekla do podpalubí, kde se ukryla. Piráti mezitím vyběhli na palubu a začali hledat zločince, který si dovolil ublížit Samařině opičce, netušíc, že chytrá komodorčina dcera zatím osvobozuje celý zbytek Tomovy posádky. Chytrá holka…
Mezitím se na Daughtless zuřivě bojovalo. Jenže všichni muži, kteří padli bez života k zemi, byli námořníci z Norringtonovy posádky. Piráti, postiženi zákeřnou kletbou, byli totiž ve stříbrném svitu měsíce neporazitelní.
Jeden z námořníků bolestně zaúpěl, když mu kůži proťal kord jednoho z pirátů. Matně si uvědomil, že nad jeho hlavou je velký zvon. Uchopil lanko a začal z posledních sil zvonit. Zvonit o pomoc. Třeba je převážná většina posádky, která právě číhala u jeskyně na piráty, uslyší a pomůže jim…
Norrington se otočil po zvuku zvonu. Při pohledu na svou loď přimhouřil oči. Zdálo se mu, že není vše v pořádku. Pomalu mu začalo všechno docházet. Ti hajzlovský piráti! Však on toho Toma zabije, až se mu dostane do ruky! A Billa taky, to jenom kvůli těmhle dvěma se nechal nachytat do téhle léčky!!! Zakřičel rozkaz a už se hnali zpátky na svou loď, po jejíž palubě se válela těla mrtvých námořníků, k nimž se po chvíli připojil i ubožák, který přilákal svým zvoněním Norringtonovu pozornost. Pirát ho za to nelítostně bodl přímo do srdce, které okamžitě přestalo bít.
Norrington se rychle skrčil, když viděl, že kousek od jejich loďky dopadla na uhlově černou hladinu oceánu dělová koule, ale statečně se dral blíž a blíž k Daughtless, přestože po nich piráti začali střílet z děl. Nemohl zklamat posádku a hlavně… Sauriel je v ohrožení, musí ty zrůdy přemoci, jinak ji zabijou!
Áďa Swannová, která se mezitím po celou dobu krčila na podlaze kajuty, kde truchlila nad úprkem své dcery, se konečně odvážila opatrně vyhlédnout okýnkem ven. Bodlo ji u srdce, když zahlédla nelítostný boj kostlivců a svých mužů. Na okénko však v tu chvíli padl stín kolemjdoucího piráta a ona s tichým vyjeknutím uhnula, aby ji nezahlédl, nikdy nebyla moc statečná, spíš to byla taková ta elegantní figurka, co seshora ráda velela. Úkosem na okénko pohlédla a zděšeně vyjekla, když spatřila zakrvácený obličej jednoho ze svých mužů, jak se hroutí k zemi. Pirát, který ho nelítostně usmrtil, v téže vteřině zahlédl pohyb v kajutě a zbystřil. Někdo tam byl!
Áďa jen taktak uhnula kostnaté ruce, která rozbila okno a začala se po ubohé starší dámě sápat. A brzo se k jednomu páru rukou připojily další! Jedny nahmataly komodorčinu paruku a strhly ji ženě z hlavy. Ta se ale pořádně naštvala, protože se bez své paruky cítila jako nahá. Přestože se dosud bála jako nikdy, rozohněnost ji v tu chvíli ovládla tělem i duší. Okamžitě své umělé vlasy pevně uchopila do rukou, zapřela se nohami o zeď a začala se s pirátem přetahovat. Najednou si všimla, že na stolku leží sekera a v očích se jí mihl ďábelský škleb. Rychle ji vzala do ruky, rozmáchla se a pirátovi oddělila zápěstí od zbytku ruky.
V jeskyni se taktéž nelítostně bojovalo. Tom se snažil uhýbat před Samařinými útoky, bránil se svým kordem, ale byl už trochu unavený, což mu do karet zrovna dvakrát nenahrávalo. Vyjekl, když upadl na skálu. Rychle se zvedl a zahlédl, jak ho Samařina bota prudkým kopnutím do hlavy poslala zpět. Podíval se na ženu a pak beznadějně vyskočil a vrazil jí meč do srdce. Věděl, co se stane a nemýlil se, ženina reakce byla přesně taková, jakou tušil. Klidně se na kord, trčící jí z těla, podívala a naoko znuděně vzdychla. Tom se na ni překvapeně podíval. Tohle bylo krapet mimo scénář, že by už ta stará megera byla utahaná? Jenže ta vypočítavá mrcha využila jeho chvilkové nepozornosti, vytáhla si meč z hrudi a probodla nebohého Toma. Ten zavrávoral a chytl se za břicho, pootevřel pusu a zděšeně vykulil oči. Udělal to proto, že ho to dost zabolelo, nicméně vzápětí si něco uvědomil. Tušil, že to není možné, ale to, že má u sebe medailón a že se tehdy účastnil vzpoury vedoucí ke kletbě, znamenalo jednu věc… Kapitánka se jen vítězoslavně usmála, ale on úmyslně couvl až do míst, kde skulinou ve skále probleskovalo měsíční světlo. Jeho tělo se okamžitě změnilo na pouhopouhou kostru v roztrhaném oblečení.
Samara na něj hleděla jako péro z gauče. To není možné!
Tom zvedl svou kostnatou ruku a začal se zálibně prohlížet. Bill, který právě poslal jednoho piráta k zemi, vzhlédl a v očích se mu mihlo překvapení, strach a lítost zároveň. Když uviděl Tomovu kostru, která stála v měsíčním světle, zarazil se.
Tome, ty taky? pomyslel si smutně. Tak teď to bude muset tím tuplem udělat. Kvůli Tomovi. Bylo by trochu divné milovat se s kostrou, pomyslel si a vzápětí se zasmál nad svou myšlenkou, která mu vlila nový elán do žil.
Tom vytáhl minci aztéckého zlata a nechal si ji klouzat mezi prsty. Pak obrátil svůj pohled k Samaře a usmál se.
,,Nemohl jsem odolat,“ vysvětlil prostě. Samara, které to v tu chvíli v mozku docvaklo na to správné kolečko, zaryčela jako býk, který uvidí červenou a vyrazila proti Tomovi. Ten vytáhl kord ze svého těla a znovu se dal do boje, právě ve chvíli, kdy se Bill vytrhl ze zamyšlení a otočil se právě včas, aby se dal do boje s dalším pirátem, který chtěl zlikvidovat jeho mladičký život…
Bojovalo se všude. A všude krvavě a nelítostně.
Áďa zděšeně vykřikla, když uviděla useknutý kousek kostnaté ruky, jak se plazí po zemi směrem k ní. Tohle nečekala! Vzala kousek dřeva a bez ohledu na své mravy začala válčit s kouskem ruky. Když už se končetina zdála být bez života, vzala ji ze země a štítivě se na ni podívala, ruka ale najednou opět oživla a chňapla po komodorčině napudrovaném obličeji. Ta ji rychle strčila do zásuvky dřevěného zdobeného stolku a zabouchla, zděšeně však zbledla, když zjistila, že se stůl začal pod zmítáním těch pár kostiček ve tvaru ruky celý otřásat…
Dva piráti, zkoumající palubu Černé Perly, přilákáni hlukem, vyběhli zpět na palubu. Uslyšeli něčí kroky a otočili se, ale to poslední, co zahlédli, než se zřítili do moře, byl bok dřevěného člunu, který je praštil do hlavy, načež se ozval vítězný řev Tomovy osvobozené posádky.
Sauriel se vrhla k člunu a snažila se ho dostat na moře. Najednou se ale zarazila a pomalu se otočila k posádce, která stála pořád bez hnutí na místě. Začala se s nimi dohadovat a prosila je, ať jí pomůžou zachránit Billa a Toma. Odmítli.
,,Zatracení piráti,“ zamumlala rozhořčeně slečna, zatímco pádlovala směrem k jeskyním, kde se nacházel její miláček Bill. Kdyby jen tušila, že jeho srdce dávno nepatří jí a že mozoly od veslování si dělá úplně zbytečně…
Bill se vrhl k zemi ve chvíli, kdy po něm jeden z pirátů hodil ruční granát, který vybuchl jen těsně kousíček vedle něj. Dopadl na zem a vyděšeně se podíval na piráta, který nad ním stál a chystal se ho zabít. Oči mu padly na ostří meče, které se na něj třpytilo. Zabloudil pohledem k Tomovi, který však byl moc daleko, a tváří se mu mihl strach. Umře a kletba zůstane navždy. Tom bude na věky věků trpět, protože už nebude žádná krev, která by jej vymanila ze sevření kletby. Ta Billova se teď totiž smíchá s vodou, jak bude vytékat z chladnoucího těla, zcela bezúčelně…
,,Já tě naučím, co je bolest!“ křikl na něj pirát, ale vzápětí byl umlčen.
,,Máš rád bolest?“ zaječela Sauriel a práskla ho do hlavy velkou kládou. ,,Tak zkus nosit korzet,“ dodala a podala Billovi konec tyče. Ten se ho chytil a postavil se na nohy. Sauriel se na něho šťastně usmála, byla ráda, že je v pořádku. Bill byl taky rád, že ji vidí, ale překvapilo ho, že už necítí to příjemné mravenčení v bříšku, které cítil vždy, když se se Sauriel setkal… a s hrůzou si uvědomil, že tenhle pocit cítí, sotva obrátí oči k tomu mladému pirátovi, bojujícímu se Samarou…
,,Na čí straně je Tom?“ zeptala se Sauriel, oči upřené k bojujícímu páru.
,,V tenhle moment?“ pokrčil Bill rameny a společně se Sauriel se vrhl do boje.
Bojovalo se opravdu tvrdě. A Sauriel s Billem brzo získali převahu. Ale pak…
Bill věděl, že to musí udělat. Rychle vyběhl k truhle se zlatem, vzal dýku a řízl se do ruky. Tom to koutkem oka zahlédl.
Chytej, lásko, pomyslel si a hodil Billovi poslední kousek aztéckého zlata, který u sebe měl. Bill ho zachytil a vložil do zakrvácené dlaně.
Samara rychle vytáhla pistoli a namířila ji na Billa, uvědomila si totiž dvě věci. Jednak věděla, že Tomovi na tomhle malém cvrčkovi nějak moc záleží, a jednak byl ten pidižvík příliš blízko truhle s pokladem. Ještě aby na to chmátl a rozházel mince tak, aby je nikdy nedali dohromady! Sauriel v tu chvíli zaječela a zastavila se v půlce pohybu. Tom jako by zmrzl. Jeho láska! To ne! Ta mrcha ho nezabije! Vytáhl pistoli, a aniž by si uvědomil kletbu, střelil Samaru do hrudi, protože mečem na ni nedosáhl. Žena se zarazila a pak se s posměšným výrazem obrátila k mladému pirátovi, který stál s napřaženou pistolí.
,,Deset let máš tu pistoli a teď svůj náboj tak promrháš,“ vysmívala se mu. Když vtom…
,,Nepromrhal,“ ozval se Bill. Samara se na něho prudce otočila. Chlapec stál s napřaženou rukou nad truhlou s aztéckým zlatem. Když Samara zahlédla v jeho ruce dýku, zděsila se. Ten hrot, lesknoucí se čerstvou červení, přece nemůže být od jeho krve, ne teď! Bill se jí ledově zadíval do očí a rozevřel dlaň. Z jeho ruky vypadl zlatý medailon. Ten dopadl s tichým cinknutím do truhly. Všech 882 kousků bylo zpět.
Samaře vypadla pistole z ruky. Na hrudi ucítila to, co už dlouho ne. Bolest. Jak dlouho necítila bolest? Podívala se. Na košili se jí objevila rychle se zvětšující krvavá skvrna. Zděsila se.
,,J – já cítím,“ šeptla nevěřícně. Zadívala se na Toma prázdnýma očima. ,,Chlad,“ zasípala z posledních sil. Najednou se jí protočily panenky a její tělo dopadlo na zem. Kruté srdce navždy utichlo. Kapitánka Černé Perly byla mrtvá.
Na Daughtless najedou ustal boj. Piráti se na sebe podívali. To není možné! Stáli ve svitu měsíce a vypadali jako lidé! Náhle cítili vítr na tvářích, kapky vody na kůži, bolest, která vycházela z utržených ran… kletba pominula. Piráti začali dopadat mrtví k zemi.
Když Áďa uslyšela ticho, dodala si odvahy a nahlédla do zásuvky. Pak rychle odvrátila pohled a znechuceně si přitiskla na ústa kapesníček. Pohled na zakrvácenou ruku protkanou šlachami a přervanými žilami, by hnul i se silnějšími, než byla ona, byla ráda, že nepustila z hrdla žaludeční šťávy, jež se jí tam draly. Jinak se jí ale značně ulevilo. Konečně vyšla na palubu, aby zjistila, že její posádka dlouhý boj vyhrála…
Bill tiše přešel až k Sauriel. Ta se na něj otočila a láskyplně se usmála. Bill jí úsměv nejistě opětoval, ale hlas se mu zadrhl v krku. Nevěděl, jak jí má říct, že už ji nemiluje. Copak má to srdce uhasit radost v jejích očích? Najednou je přerušil zvuk. Byl to Tom, který se prohraboval hromadou zlata. Ve skutečnosti ho lesklý kov absolutně nezajímal. Potřeboval jen zamaskovat smutek a slzy. Teď Bill určitě Sauriel vyzná lásku a všechno bude v pytli. Jeho láska odejde a on už ji nikdy neuvidí. Zůstane sám se zlomeným srdcem…
,,Měli bychom se vrátit na Daughtess,“ usměje se Sauriel.
,,Váš snoubenec má o vás jistě starost,“ odpoví Bill trpce. Ale to, že je Sauriel zasnoubená, je to poslední, co ho teď trápí…
Sauriel jen smutně pokývala hlavou a oči se jí zalily slzami. Otočila se a odešla k loďce. Bill si určitě musí myslet, že ho zradila a komodorovi se zaslíbila dobrovolně…
Tom ke kováři smutně popošel.
,,Jestli jsi čekal na správnou chvíli, tak to byla tahle,“ řekl. Neudržel své oči suché. Bill si toho všiml a zmateně se na něj zadíval.
,,Tome, já ji nemiluju,“ řekl tiše. Tom se zarazil. Zvedl hlavu a zadíval se mu do krásných očí.
,,A koho teda?“ vydechl s nadějí.
Jenže tato otázka zůstala prozatím nezodpovězená…
Všichni tři seděli na loďce, která je vezla zpět na Daughtless. Tom mlčky zíral do moře. Věděl, co se stane. Dostane se do Norringtonova zajetí a bude oběšen. Je to prostě pirát. A už nikdy neuvidí svou lásku, nikoho nebude zajímat, že jeho naoko studené srdce je plné lásky k mladému kováři, který se zasmušile opíral do vesel…
,,Je mi to líto, Tome,“ ozve se upřímně Sauriel.
,,Dělali, co oni potřebovali. Víc člověk nemůže čekat,“ odpověděl Tom. Bill na něj vrhl rychlý pohled. Narážel tím snad na něho? On ho miluje, ale oni ho popraví… Je tu vůbec nějaká šance na to, že bude moct zůstat se svou láskou?
autor: Áďa & Samara & Sauriel
betaread: Janule
Vždycky se mi to tak líbí, že je to podle toho filmu, který zbožňuju. 🙂
Ta hláška o korzetu je jedna z mých nejoblíbenějších… jsem ráda, že jste ji nevynechaly 🙂
♥♥♥Jak se nakonec trénink s mečem Billovi vyplatil! Šikulka moje. Jinak souboj Tommyho a Samary je hoooodně sexy, a její milovaný klobouk? Schytal to stejně, jako opička, hapala do mořeeee… mrška jedna protivná.
Sauriel se mi snad jenom zdá – prý milovaný BILL a rozdá si to poprvé s Tomem?????????? To vážně nechápu. No holt, jsem z toho pravěku a ta dnešní mládež, je těžké ji pochopit.
Ádinko, zlato, ty ses tak hrdinně krčila na podlaze kajuty?? :-DDDDDDD Mě podrž teda… :)))) To je nejlepší moment jako! :)))) A ještě ti strhli paruku, bídáci nevychovaní, že jo? Ale musím uznat, že se sekyrkou ti to tedy jde! Jsi válela, fakt! 😀
Tommyho kostra v měsíčním světle… to je zas dnes SEXY díl…xD
"Nemohl jsem odolat," joooooo, Tommy je dobreeeeeej! (Ale stejně si to u mě ještě nevyžehlil!) Dobrá je ta připomínka Sauriel a Billa, na čí straně v TEN MOMENT Tommy vlastně je… se směju, to se mi ve filmu hrozně líbilo. A když si místo Blooma představím Billa, no sladká chvíle.
Ale "Cítím… chlad…" to miluju, tento okamžik, kdy Tom tu kulku nepromrhal díky Billovi. Oh, já chlad necítím, mě mrazí…
Jojo, kapitán Tom Sparrow *směje se* bude oběšen. To máš za to, žes mě podvedl se Sauriel, ty, ty… neodolatelný nádherný dredáčku♥♥♥ tě stejně milujuuuuuuuu! Tak jo, vše odpuštěno!
[3]: Jo, víš, proč tu parukl strhli? Ty máš ten nový, krásný a hlavně sexy účes, tak aby byl vidět 😉 Nač jej schovávat, když ti to tolik sluší!