autor: Lestea
Je krásná červencová noc. Sedím na břehu křišťálově čisté řeky a koukám, jak si lehce pohrává s vlnkami. Naslouchám šepotu stromů a bublání řeky a v rukou svírám hrníček s teplým čajem. Může být něco po půlnoci, všichni ostatní už jsou zalezlí ve svých stanech a klidně podřimují. Taky bych rád, ale už asi 3 měsíce v sobě dusím jistý cit ke svému bratrovi… A navíc tady máme společný stan, a to mi moc na klidu nepřidává. Chtěl jsem mu to říct dříve, než odjedeme s klukama stanovat, ale jaksi jsem k tomu nenašel odvahu… Tom by to určitě nepochopil. Zadumán do myšlenek na Toma a schoulený na měkoučkém mechu propadnu do říše snů.
„Je tam někdo?“ s trhnutím se otočím za zvukem. Slyším jak se někdo přibližuje. Nepatřím mezi nejstatečnější a začnu se klepat. Praskání ustane.
„Baf!“
„Aaaaaaaaa!“
„Ty seš debil. Víš jak jsem se lekl,“ nadávám mu a pořád nemůžu uklidnit svůj dech. „Původně jsem šel na záchod, ale byl si taky tak v klidu…chápeš, dokonalá příležitost,“ usmál se poťouchle.
„No jasný, to věřím… Děsit svýho malýho brášku, to by ti šlo. Hlavně, že se nám Tom pobavil,“ řekl jsem naštvaně a zvedl se ze země. „Když pan vtipnej dovolí, půjdu si lehnout, dobrou,“ ušklíbnu se a hodlám se kolem něj protáhnout, protože moje tělo začíná reagovat na přítomnost mýho sladkýho a polonahýho brášky. On mě však chytí za ruku.
Pomalu se k němu otočím. „Potřebuješ ještě něco?“ koukám mu do toho moře čokolády, která úplně splývá s tou tmou, a je vidět jen v měsíčním svitu. Něžně mě opře o strom a moje ruce si položí kolem svých boků. „T-tome, co to vyvádíš?“ vůbec nechápu co to dělá, vždyť to na mně nemohl poznat… A nebo jo?
„Pšššš,“ položí mi ukazováček na rty.
„Ale…“
„Pšššš,“ usměje se a začne se přibližovat… už cítím tu vůni a od mého vysněného polibku nás dělí sotva 2 milimetry.
„Billee,“ zatřese se mnou někdo. „Bille přece tady nebudeš spát,“ řekne Tom a já prudce otevřu oči.
„Já… já jsem usnul?“
„Jo,“ odpoví s úsměvem Tom. Sakra, to byl jen sen?? Ne to ne… No je to spravedlivý? „Tak Bille, posloucháš mě?“ šermuje mi rukama před obličejem.
„Jo, no teda, co si říkal?“ hodím na něj nevinný pohled.
„Ptal jsem se, proč proboha spíš tady u řeky a ne ve stanu?“
„Já… já, víš, nemohl jsem usnout, a tak jsem tu seděl a… a no a… a… asi jsem usnul,“ vysoukám ze sebe konečně.
„Tak mě napadlo… nechceš se jít vykoupat, Bille?“ usměje se na mě Tom.
„Teď?“ nechápu.
„Jasně, je tu krásně… pojď,“ řekne, a už mě táhne k řece blíž. Tom si vysvlíkne kraťasy, ve kterých spí, a jde do řeky, já za ním jen cupitám; když už jsem v řece po kolena, Tom mě zastaví. „No snad se nebudeš koukat v pyžamu?“ uculí se. Tak se tedy vrátím a sundám si boxerky. I přes tu tmu musí být vidět, jak mi zčervenaly tváře. Když dojdu až k Tomovi máme vodu ke krku. Najednou ucítím Tomovu ruku na svém bříšku.
„Tom, co to…“ nenechá mě ani doříct větu a přitiskne svoje rty na ty mé… líbáme se něžně a dlouho, že ani nevnímám chlad, který prostupuje mým tělem. I když jsem v ledové vodě, je mi neuvěřitelné horko. Když se od sebe odtrhneme, oba máme zrychlený dech… Točí se mi hlava a ani jeden nemluvíme. Tom mě obejme políbí mě do vlhkých vlasů a tiše zašeptá: „Miluju tě, Bille,“ odtáhnu se od něj… pohladím ho po tváři, a ještě tišeji než on odpovím: „Já tebe taky, Tome a šíleně moc,“ usměju se, ale to už Tom opět spojí rty s těmi svými.
Právě na tomto místě pramení řekla lásky a její proud uhání co nejdál… Určitě se naše řeka vlévá do obrovského moře a třeba jednou bude naše láska větší, než ten největší oceán na světě…
autor: Lestea
betaread: Janule
Ten konec je perfektní!
To je hezké, dobrý nápad 🙂 Líbí se mi poslední věta… Jejich láska je už teď velká minimálně jako Pacifik 🙂
Úžasné, dokonalé, mocinky se mi to líbí. Ten konec je prostě perfektní. Moc pěkně napsáno :-)))
ááách, náádherný, moc krásný!
Děkuju za krásný komentářky..je to moje první ffka:o)))
jůůůů krásný a dkonalý..♥♥
jednoduché ale moc moc krásné!!!
Krásný ^^ Co víc k tomu dodat? Líbí se mi to, a obzvlášť, když je to tvoje první povídka… <33 Nechápu, jak ty začínající autorky můžou mít takový talent =) Kdykoli si připomenu svoje první dílka, jímá mě hrůza =D
jezis to bylo nadhernyyyy a ten konec uplne perfektniii…mocky se to powedlo….
so sweet, baby xD
tak to bylo absolutně nádherný, úžasný ,dokonalý a já nevim co ještě prostě paráda