Loveless 13.

autor: Nephilim

„Bude to zábava!“ Křikl natěšeně Georg a zatleskal rukama…
Čtyři páry očí se na něj zadívaly, Tomův pohled se zapíchl do jedle uprostřed školní zahrady, ne že by na ní bylo něco zajímavého. Byla to jen taková prostá ošklivá zahrádka, ale bylo to milejší než Georgův šarmantní úsměv.
„Jako myslíš nás osobně?“ Zazněl halas osoby za Georgem.
„Jo, co je na tom tak k smíchu?“ řekl na závěr Andreas a pohrával si se špičkami svých bot.
Dirk si potáhl ze své cigarety, nemohl jí přijít na chuť.
„Samozřejmě.“ Díval se kamsi do nebes. Adam se posadil do dřepu a Dirk uhasil svou cigaretu o schodiště. Sim se nadechl.
„Georg má pravdu, když budeme Trümpera pronásledovat, alespoň se nějak zabavíme. A pak ho hodíme na skládku, to ale ovšem neznamená konec.“
Georg se rozzářil úsměvem, Tom si unaveně sedl do pololehu…
„Můžeš mi definovat konec?“
Odpovědí mu bylo jen ticho…
„Zmlátit ho, až z něj bude všude plno krve…“ Vysvětlil Adam, „nebo ho srazit autem.“
„Poslat vás rovnou do vězení za vraždu. Jasně!“ Vyskočil Tom ze země, zamířil k nim ke schodům a povytáhl si kalhoty.
„Musíme to udělat beze stopy.“ Kouknou jeden na druhého…
„Jasně, šéfe.“ Přitakal Georg, na jeho tváři se objevil rostoucí úsměv. Konečně se jde dělat něco, co on sám navrhl. „Jde se k autu!“ Dodal.

„Moment!“ Zarazil se Andreas. „O čím autě je řeč?“ Pět párů očí se na něj podívalo.
„No přece o vašem, pane Génius.“ Odpověděl Georg směle. „A já budu řídit…“
„No to ne!“ Zaprotestoval Andreas… „Pokud musíme použít moje auto…“ Sim ohrnul nos, „já budu řídit.“ Vytáhl z kapsy klíče po cestě k autu.
„Ne ne ne ne… počkej chvíli, věřím že…“
„Řídí on, Georgu, tečka.“ Rozhodl Tom suše a nastoupil do Andreasova Cadillacu.
„No to mě poser, neměl bych se do toho vůbec pouštět. Nejsem ani řiditelův syn, vlastně nejsem ničí syn…“
Georg se posadil na místo spolujezdce vedle Andrease, za nimi seděl stísněně Dirk, Sim a u okýnka Tom. Po očku se podíval a smějícího se Dirka. To byl vážně jediný, komu se tohle nelíbilo…?
Měl rád jeho blízkost, radši než těch ostatních… Přemítal si Tom sám pro sebe ve své hlavě… Bude zase ten černovlasý chlapec jen mlčet?

„Je tu naše chvíle.“ Vykřikl vzrušeně Georg jako zvíře chystající se jít na lov.
Jejich kořist právě opustila školu, rozhlédl se okolo, zda na něj nikdo nečeká, upravil si na rameni popruh a vyrazil domů. Ale ne… přesto na něj někdo čekal, někdo, koho nebylo ve stínu vidět…
Bill i auto vyrazili ve stejnou dobu…
„Buďte kousek za ním, nebo si nás všimne…“ diktoval Georg, dívajíc se směrem k Billovi, který nic netušíc šlapal potichoučku domů.
„Sklapni, vím, co mám dělat!“ Rozčiloval se Andreas… Přilepil se autem trochu více ke krajnici.
Tom si povzdechl, přitiskl se trochu více k chladnému okénku, bezmyšlenkovitě sledoval Billa, jak jde jen malý kousek od nich.
Tohle je velká chyba… Ale na to se ho nikdo neptal… Jen mu to říkal jeho instinkt, pud sebezáchovy.

****

Zazvonil zvonek oznamující dětem, že si můžou jít hrát. Konny vyběhl a začal křičet: „Tatí…“ Ale zatím tam byl sám.
Bill utíkal naproti Konnymu, přidržoval si batoh, aby mu nespadl… Vítr mu cuchal vlasy a šlehal do tváří, jedním pohybem zápěstí si vlasy zastrčil zpět za ucho.
Konečně už byl u školky, kde už mnoho maminek a tatínků čekalo na své ratolesti. Mezi sebou se domlouvali a diskutovali, někteří koukali každé dvě vteřiny na hodinky, jak už je pozdě, že meškají práci.
Bill se jim vyhnul, rozhodl se, že bude lepší raději počkat u brány. Opřel se o zábradlí a nasával čistý vzduch.
„Přišel jste si pro brášku?“
Ozval se hlas blízko něj. Otočil se a jeho pohled se setkal s pohledem asi tak třicetileté ženy s milým úsměvem na tváři, byla to maminka jednoho z kluků z Konnyho třídy.
Bill se snažil oplatit milý úsměv, jak jen to šlo.
„Ano.“ Snažil se znít přesvědčivě…
„Jste opravdu hodný chlapec, přála bych si, aby můj syn byl taky takový jako vy, ale on ne, on by chtěl být jenom s kamarády.“ Povzdechla si zklamáním, zřejmě mluvila o svém nejstarším synovi.
Bill se v duchu modlil, aby tenhle rozhovor byl už u konce.

Komentáře prosím anglicky, díky J. :o)

autor: Nephilim
translate: Mei
betaread: Janule

9 thoughts on “Loveless 13.

  1. bože ti kluci maj tak vymaštěný nápady fakt… sorry ale toto nevyplodim v angličtině…. toto už není normální… proč tom něco neřekne! chjo… doufám, že u toho nebude Konny :-/

  2. Oh, beautiful:-D I think, Tom become a better boys, than he was before. And I believe, he doesn´t want be as his friends. He know, Bill is Konny´s dad and it´s a reason, why he doesn´t want hurt Bill.
    Amazing part, I hope, Konny will be in next part. I love him and all this story, Nephilim ♥

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics