Otevři oči 13.

autor: Ivetka

Několik dní nato, co se mezi Tomem a Billem stalo něco hodně zásadního, se spolu nebavili. Ráno do školy jezdil Bill autem a Tom vlakem, a ze školy šel Bill raději ještě někam do kavárny, aby nemusel jezdit s Tomem. Tom totiž z ničeho nic přestal chodit s Claire ven. Claire z toho byla špatná a nevěděla si rady, svěřovala se s tím Billovi, ale ten s tím po tom, co se stalo, nemohl nic dělat. Ve čtvrtek o velké přestávce šel Bill s Claire na hodinu informatiky, Claire dnes nebylo nějak dobře, proto jí Bill doprovázel skoro na každém kroku.
,,Prosím tě nech ho, nevšímej si ho,“ brouknul Bill, když uviděl Toma, jak jde proti nim. Claire to ale nedalo a Toma zastavila stejně jako Billa, nechtěla, aby někam odešel.

,,Co ti poslední dobou je, Tome?“ zeptala se ho…

,,Mně není nic, co by mělo?“ kouknul se na ní Tom.

,,Proč se mi vyhýbáš?“ vyprskla na něj.

,,Protože jsem se líbal s jiným člověkem, na kterém mi záleží. Tebe jsem líbal, protože jsem byl opilý… a nepamatuju si to…“ řekl s klidem Tom.

,,Cože? Bi… Bille, řekni něco,“ otočila se na něj Claire. Bill se kouknul Tomovi do očí, a potom na Claire.

,,Dejte mi oba dva pokoj,“ vytrhnul se Claire ze sevření a odešel do třídy.

Tohle nečekal, čekal, že se ho Tom alespoň zastane, ať ho nechá být, ale on jenom koukal a čekal na odpověď. To si snad myslel že řekne: ,,Jo Claire, asi tím myslí mě, protože se mnou se Tom před několika dny líbal a já ho miluju, takže máš asi smůlu…“ to by v životě neudělal. Chtěl se Toma vzdát. Nechtěl s ním mít nic společného. A i o Claire začal pochybovat. Nechtěl jí nikterak ublížit, ale právě to dělal. Kdyby se to dozvěděla, tak by ho nesnášela až do konce života. Dělal mnoho chyb, ale tohle byla ta největší. Nesnášel, když někdo někomu leze do zelí a on to udělal. Kdyby o Toma nejevil žádný zájem a přál mu to, choval se normálně, třeba by k tomu vůbec nedošlo. Poslední dobou si dával Bill naprosto všechno za vinu. Kdyby to bylo možné, dal by si za vinu i to, že Simone minulý týden rozbila skleničku.

Bill dnes neměl chuť ani na tradiční kávu, navíc by si s Tomem rád promluvil, proto hned po škole vyrazil na nádraží. Toma našel až na peróně.

,,Ahoj, mohl bych si s tebou promluvit?“ kouknul se na něj.

,,Jo jasně, co potřebuješ?“ kouknul se na něj Tom.

,,To počká až do vlaku,“ usmál se Bill a kouknul se před sebe.
,,Jenom bych byl rád, kdybychom na sebe kvůli Claire přestali vrhat tak vražedné pohledy a kdybychom se aspoň někdy normálně bavili, pozdravili a tak….“ Zakoktal nějak Bill.
,,Já na tebe vražedný pohledy neházím. Jenom se tvářím trošku chladně, a tak i komunikuju. Sám jsi to chtěl, Bille,“ pozvednul tázavě obočí Tom.
,,Jo, já vím, ale to jsem byl v šoku z toho, co jsi udělal a nemyslel jsem to tak. Ale jestli chceš, tak mi to nebude dělat problém a pochopím to.“ Zasmál se Bill.
,,Já se s tebou budu klidně bavit, ale myslím, že to zas tak dlouho nevydržím…“ mrknul na něj Tom.
,,Proč bys to neměl vydržet?“ otázal se Bill s potutelným úsměvem.
,,Děláš hloupého? Nebo blbého?“ zasmál se Tom a pomalu začal vstávat.