Otevři oči 12.

autor: Ivetka

Hned po škole Bill vyrazil na nádraží. Dnes neměl náladu už vůbec na nic. Celý den se ve škole nesoustředil, byl několikrát napomenutý, každý poznal, že s ním něco není v pořádku. Nervy z toho všeho měl už v kýblu, nevěděl, co má dělat. Jestli brečet nebo se smát nad tím, jak byl hloupý. Šel rychlým a rázným krokem, po cestě vykouřil asi tři nebo čtyři cigarety, což je za 15 minut chůze docela slušný výkon. Došel na perón a netrpělivě přešlapoval, až přijede vlak. Už jenom 3 minuty, tak kde sakra je?

,,Ahoj, Bille,“ šťouchnul ho do boku Tom. Bill se rychle otočil a trošku sebou cuknul.
,,Čau,“ odpověděl naprosto pohrdavým pohledem. Netušil, že dnes pojede taky vlakem.
,,Jak se máš?“ usmál se a stoupnul si vedle něj. Tom měl zjevně skvělou náladu, však se není skoro ničemu divit.
,,Jo, já se mám výborně,“ Bill se neobtěžoval poděkovat za optání, nebo se ho dokonce zeptat také. Nezajímalo ho to.
,,Tak to je fajn, taky se mám dobře,“ přikývnul Tom. Billa tohle naprosto roztáčelo, ale nevěděl, jak to Tomovi slušně říct.

,,Hm,“ brouknul Bill a děkoval bohu, když z rozhlasu slyšel oznámení o příjezdu očekávaného vlaku. Rozešel se do kolejiště a stoupnul si před kolej, na kterou tradičně tento vlak přijížděl.

Stoupnul si tam, kde moc lidí nebylo, Tom jej samozřejmě doprovodil. Bill to bral jako zákon schválnosti. Když chtěl, aby s ním Tom byl, tak nebyl ani jednou, a hned, co se naskytne jedna jediná příležitost, kdy s Tomem opravdu být nechce, a nechce ho ani vidět, hned se tu objeví a je mu hned za zadkem. Bill se to snažil ignorovat a hned, co se otevřely dveře od vagónu, nastoupil a sednul si do prvního prázdného koutku, co našel. Tom si sednul naproti němu, ale Bill dělal, jako kdyby tam nebyl. Z tašky si vytáhnul svůj iPod a zapnul si ho, poslouchal jeho oblíbené písničky. Zavřel oči a aspoň na chvilku začal relaxovat.

,,Víš, že je to neslušné?“ vytrhnul Billovi z uší Tom jeho sluchátka a tázavě se na něj podíval.
,,Prosím tě. Ty máš co říkat o nějaké slušnosti, Tome,“ zasmál se Bill.
,,Můžeš mi vysvětlit, o čem to mluvíš a co se to s tebou zase děje?“ zamračil se Tom a sednul si víc na okraj sedadla, aby byl blíž k Billovi.
,,Se mnou se neděje absolutně nic. Chovám se normálně, nebo spíš se chovám ke každému člověku tak, jak si zaslouží…“ zašklebil se Bill a pokračoval. ,,Claire mi říkala, že se zeptáš všech svých dobrých kamarádů, jestli nechtějí jít na tu diskotéku taky. Čekal jsem, že se zeptáš i mě, ale zřejmě nejsem dostatečně dobrý kamarád na to, abych vedle tebe dřepěl na prdeli na nějaký diskotéce a koukal, jak se cucáš s mou nejlepší kamarádkou,“ zvýšil trošku hlas.
,,Tak moment, moment! Neptal jsem se tě proto, protože mi Claire řekla, že jsi odmítnul už ji. Samozřejmě, že jsem se tě chtěl zeptat, ale když řekneš ne, tak za tebou přece nepolezu se stejnou otázkou jako Claire, na jejíž otázku jsi odpověděl záporně. To jako promiň. A to, že jsem se líbal s Claire. Za prvé jsem byl opilý a za druhé by ti to mohlo bejt naprosto jedno, ne? Může ti být úplně jedno, co já dělám, nebo co dělám Claire. Jsem snad tvůj? Je tvoje ona?“ Tom se začal bránit, tohle se mu nelíbilo ani trošku.
,,Jo aha. Hm, tak koukám, že nakonec budu ten špatný já. Nejdřív si vycházíš s Claire, a když ti na okamžik zmizí, jsem já na prvním místě, hned mě začneš pusinkovat a zkoušet na mě ty svoje triky. Co mělo znamenat to, co jsi tenkrát udělal u té kantýny? To děláš běžně se svými kamarády? A najednou, když se tu Claire objeví, jsem zas kus hadru pohozený v koutě, kterého si nikdo nemůže všimnout ani za mák,“ prskne Bill na Toma svoje jedy a koukne se raději ven z okénka.
,,Já jsem s Claire, až na ten incident na té diskotéce, nic neměl a ty to víš, Bille. Říkal jsem ti, že jsem byl opilý. Musela mi to sama připomenout, že jsem se s ní vykousnul, jinak bych to snad ani nevěděl, tak já nevím, o co ti jde…“
,,Třeba o to, že se ti záhadným způsobem podařilo poplést hlavu nesprávnému člověku?“ Bill se na něj smutně kouknul.
,,A to komu?“ nechápal Tom.
,,Mně, Tome,“ Bill se zvednul a šel dolů ke dveřím, za chvilku měli být na místě.

Tom si v rychlosti sebral svoje věci a šel hned za Billem, oba vystoupili. Bill šel kousek před Tomem a pořád zrychloval krok. Tom jej pevně chytnul za zápěstí.

,,Tak pojď,“ zavelel mu a zatáhnul ho za roh. Tam si jej k sobě pevně přitáhnul a objal ho okolo pasu, pomalu se k němu naklonil a začal jej líbat tím nejjemnějším způsobem, jakým uměl někoho milovaného líbat. Bill se na chvíli nechal a chvíli to Tomovi oplácel, potom se od něj ale odtrhnul a trošku ho od sebe odstrčil, podíval se na něj skoro nevěřícným způsobem. Vrazil mu pořádnou facku, kterou si Tom sice zasloužil, ale Bill by si zasloužil ještě větší. Na chvíli zavřel oči.

,,Nechoď mi na oči, Tome. Nechci s tebou mít nic společného, řekl jsem to doufám dost jasně!“ vyjeknul Bill a rychle odpochodoval pryč.

betaread: Janule