Otevři oči 10.

autor: Ivetka

Přesně, jak Bill říkal, odjel na víkend se Simone na chatu, aby si trošku odpočinul. Claire si povšimla Billova stavu, ale jestli to někdo vnímal opravdu dobře, Billa to Billova matka. Poznala, že se s Billem něco děje už od samého začátku. Také o tom chtěla s Billem mluvit, až budou na místě, zatím ho nechala v klidu.

Cesta do hor trvala asi necelé dvě hodiny, Bill miloval pohled do té okouzlující přírody. Tak rád se sem vracel. Všude klid a čisto. Nikde na zemi se neválel jediný odpadek. Nikdo by si totiž nedovolil poškodit sebemenším papírkem tuhle krásnou přírodu. Všude krásně zelené lesy a kopce. Bill na chvíli zavřel oči a zamyslel se. Ne však na moc dlouho. Simone jej vyrušila, jestli by nemohl jít odemknout garáž. Bill přikývl, rychle vyskočil z auta a doběhl otevřít vrata od garáže. Simone mezitím z kufru vyndala všechna zavazadla, co si s sebou vzali, včetně nějakého jídla.

O_o

,,Bille, dlouho pozoruju tvoje chování, chováš se naprosto jinak, poslední dobou, co je s tebou?“ řekla Simone do ticha při večeři. Bill sice zvednul hlavu od jídla, ale nic neodpověděl. ,,Bille, odpověz, tohle není sranda. Už ani moc nejíš, to chceš zase chodit k lékaři?“ Simone trošku bouchla pěstí do stolu. Bill trošku uskočil.

,,To bys nepochopila, mami. Ale bude to dobrý, uvidíš…“ usmál se Bill a strčil si do pusy další sousto.

,,Bille, nechci se vytahovat, ale jsem tvoje matka. A matka chápe své dítě nejvíc ze všech. Takže bych docela ocenila, kdybys mi projevil trošku důvěry a taky se mi jednou svěřil.“ Simone tohle Billovo chování mrzelo.

,,Nesnášela bys mě za to…“ kníkal Bill.

,,Pamatuj si, že matka miluje své dítě vždycky!“ zamračila se. Nechtěla jej do ničeho nutit, ale nemohla se koukat na svého syna, jak se trápí.

,,Zamiloval jsem se…“ kouknul se na svou matku.

,,Na tom ale přece není nic špatného, ne?“ narovnala se.

,,Ano, asi jo, alespoň pro někoho, protože jsem se zamiloval do kluka, mami,“ trošku křiknul.

,,No a? Na tom taky není nic špatného…nebo ano?“ usmála se. Jestli by Simone svému synovi nikdy nevyčetla, pak by to byla láska. Bill nemohl uvěřit tomu, že jej za to jeho matka neodepsala.

,,Jo, mami. Jenomže Claire toho kluka chce mít pro sebe. Myslel jsem, že s Tomem budu jenom kamarád. Chtěl jsem jím být. Vlastně jsem těm dvěma měl dělat jenom dohazovače, ale nějak se to někde zvrtlo, a já ani nevím kde, a prostě… snažil jsem se to sám sobě zapíral hodně dlouho, ale nemohl jsem si to nalhávat věčně. Věděl jsem, co mi je. Když na něj po večerech pořád myslím a ze setkání s ním jsem vždycky byl tak nervózní, když se na mě usmál, měl jsem motýlky v břiše. Když mi přál k svátku, dal mi dokonce pusu. To jako by mnou projel náboj! Já jsem se zamiloval do kluka, kterého má ráda moje nejlepší kamarádka. A to vůbec není dobré. Navíc Tom se teď se mnou skoro vůbec nebaví. Ani mě skoro už nezdraví. Ignoruje mě. Nesnáší mě! Claire mě zvala, abych s nimi šel dnes na diskotéku, měl tam být i Tom. Claire mi psala dopis, že Tom slíbil, že tam s sebou vezme nějaké své kamarády. A mně ani nenapsal. Neozval se. Jen se mě za tu dobu, co mě vozíš do školy, dvakrát zeptal, proč nedojíždím vlakem. Napadlo mě, že bychom ho ráno mohli brát s sebou. Ale já už ani nechci. Nemá si se mnou o čem povídat a já zase s ním. Na tu diskotéku jít nemůžu, a ani se mi tam nechce. Kdyby se mezi nimi něco stalo a já se na to musel dívat, bylo by to to nejhorší, co bych mohl zažít. Zabilo by mě to…“ poslední věty Bill už plakal a dávil je ze sebe. Měl nutkání se někomu svěřit a věděl, že jeho matka ho nezradí.

Simone si přesedla na druhou stranu stolu a Billa pevně objala.

,,Zlatíčko. Všechno se dá přece vyřešit. Nenamluvila o tobě Claire něco Tomovi?“ optala se. Nechtěla o Billových kamarádech pochybovat, ale teď se muselo brát v potaz všechno, co se dalo.

,,To je hloupost. mami. Claire se se mnou baví normálně a navíc. Ona taková není…“ brouknul do svetru své matky a přitulil se k ní. Oba byli chvíli ticho a nic neříkali.

,,V autě jsem přemýšlel, jaké by to bylo, kdybych měl možnost sem vzít Toma… kdyby všechno bylo tak, jak chci já. Svět je tak nespravedlivý…“ fňuknul. Chtěl se chovat dospěle, ale tahle situace se už nedala unést.

,,Takhle to na světě chodí, zlatíčko. Dobří lidé odnášejí špatné věci častěji, než ti špatní. To je zřejmě nějaký řád, protože jsem ještě neviděla moc situací, kde by se to stalo naopak.“ Šeptala Simone…

Objetí rodiče je to nejlepší, co může rodič svému dítěti poskytnout ve stavu strachu, úzkosti, smutku… přinese to uklidnění a dobrý pocit v duši.Objetí rodiče je to nejlepší, co může rodič svému dítěti dát ve stavu dobré nálady, štěstí a slávy. Přinese to radost a dobrý pocit v duši.

16.3.

Dnes šel Tom spolu se svými kamarády a Claire na tu diskotéku. Já jsem asi 150 kilometrů od nich a neustále na Toma musím myslet. Svěřil jsem se s tím mámě, ta to pochopila a podržela mě, uklidnilo mě to, ale ne natolik, abych mohl teď hned v klidu usnout. Chtěl bych, aby se mi zdál nějaký normální, klidný sen. Ale doufám zřejmě marně. Claire se teď zřejmě v koutě líbá s Tomem, který má v sobě několik piv a panáků. A já tu sedím na zadku a koukám do blba. Nemůžu s tím nic udělat… Nemůžu už vůbec, vůbec nic…