Loving Liar 21.

autor: Lady Kay

Slunce už pomalinku klesalo k obzoru, jeho unavená červená záře se odrážela na mořské hladině. Pro dnešek mělo svůj úkol splněno, celý den pilně zářilo a hladilo tváře, které lidé nastavovali jeho paprskům. Teď bylo na čase předat vládu bratru Měsíci, spojenci zamilovaných lidí, který bude jako jediný přihlížet jejich mazlení se a osvětlovat jim cestu při nočních procházkách. Vlny, omývající mořský břeh, byly takřka jediným zvukem, jenž narušoval ticho, které se rozprostřelo po pláži, která přes den zněla dětským smíchem nebo ustavičným štěbetáním lidí. Co ještě rušilo ticho, byl zvuk dvou páru nohou, bořících se do písku, jak vedle sebe ruku v ruce kráčeli dva chlapci, neustále si vyměňující zamilované pohledy a úsměvy.

„Není to nádhera?“ vydechnul černovlasý mladík při pohledu na západ slunce, hltajíc ten okamžik očima.

„Je.“ přisvědčil druhý z nich. „Ale znám něco mnohem krásnějšího.“ Bill si Toma zvědavě změřil pohledem, pro něj bylo zapadající slunce snad nejkrásnější věcí na celém světě a najednou mu Tom řekne, že zná něco, co je ještě hezčí. Svou poznámkou podnítil kytarista jeho zvědavost, Bill toužil poznat tu krásnější věc, jak jen mu může něco takového tajit. Hned chrlil na Toma jednu otázku za druhou.

„Fakt? Co? Co to je?“ Tom se ušklíbnul, opatrně se naklonil k Billovu uchu, jako by se právě chystal prozradit něco, co nikdo jiný kromě Billa nesmí slyšet, což černovláska přirozeně nenechalo chladným a v duchu pobízel dredáčka, aby už mu konečně svoje tajemství prozradil.

„Ty.“ Zašeptaly Tomovy rty, zlehka se dotkly chlapcovy tváře a jejich majitel se zářivě usmál. Neznal nic ani nikoho, kdo by se svou krásou mohl vyrovnat jeho střapatému broučkovi. Vedle něj i měsíc blednul závistí, hvězdy ztrácely svůj třpyt, zář slunce nebyly nic v porovnání se září v Billových očích a jeho zářivým úsměvem.

Tomova dlaň zvolna pustila Billovu a chlapec kousek popošel, aby se usadil do písku. Ve chvíli, kdy mu chlapec řekl, že jeden nápad by měl, si představoval, jak zbytek dne stráví mazlením se v přítmí hotelového pokoje, který jim poskytoval maximální soukromí. Rázem byl ale vyveden z omylu, když mu Bill zmizel v koupelně a vraceje se oblečený do černé košile a džínů, obepínajících jeho štíhlé boky, jej vybízel, aby si trošinku pohnul, jinak to nestihnou. Tom líně vstal z postele a začal se oblékat do oblečení, které po něm Bill házel. Zpočátku byl malinko zklamaný, ale teď byl rád, že šel. Vždyť je jedno, kde jsou, hlavně že tam jsou spolu.

Bill přiběhnul za Tomem, posadil se vedle něj a opíraje si hlavu o jeho rameno pozoroval poslední kousek slunce, mizícího v dáli. Kytaristovy rty se zvlnily do spokojeného úsměvu, ovinul paži kolem chlapcova pasu, přivinul si jej blíže k sobě a pozoroval obzor před sebou. Moc dobře věděl, jaká je Bill romantická duše. On sám na zapadajícím slunci neviděl nic moc zvláštního, ani nic extra krásného, pro něj bylo podstatné, že vedle něj sedí člověk, pro nějž bije jeho srdce a západ slunce pro něj byl pouhopouhou kulisou. Stejně jako lehký vánek hladící jejich tváře a cuchající Billovy uhlově černé vlasy.

„Stejně nemáš pravdu…“ hlesl Bill a Tom, ponořený do svých myšlenek, sebou trhnul.

„Jak nemám pravdu?“

„No, nemáš, protože ne ty, ale já znám někoho, kdo je nejkrásnější na světě.“

„A kdo?“ v dredáčkově hlavě to parádně šrotovalo, snažil se přijít na to, koho může jeho láska považovat za tu nejkrásnější osobu. Pokoušel se vybavit si tváře všech lidi, co znal, a přitom byla odpověď na jeho otázku tak jednoduchá.

„Hádej…“ zasmál se černovlásek. „V očích mu tančí neposedné plamínky, má ten nejkrásnější úsměv na světě, jeho rty volají po polibcích…“ vyjmenovával Bill jednu přednost za druhou, zatímco Tom na něm visel očima, stále nechápajíc, o kom může tak básnit. „Jeho hlas je nejkrásnější melodií, kterou znám, vůni jeho těla se nevyrovná vůně žádné květiny, když se zlobí, je strašně sexy… Pořád nevíš?“ Kytarista zavrtěl hlavou, přestože mu začínalo docházet, o kom je řeč. I Bill podle úsměvu, který se objevil na Tomových rtech, poznal, že chlapci začíná docházet, koho má na mysli, ale přistoupil na jeho hru a pokračoval. „Stačí jediný pohled na něj a den je hned krásnější. Když mě políbí, točí se mi hlava, svět kolem mizí a já jsem schopen vnímat jen jeho a jeho rty. Ve chvíli, kdy se jeho dlaně dotýkají mého těla, celý se chvěju a chci víc a víc…“ Pokračovat už nemohl, protože příval jeho slov přerušily Tomovy rty. Zpočátku si jen pohrával s těmi Billovými, po chvilce se jejich jazyky začaly divoce a vášnivě proplétat. Tomovy dlaně bez okolků zamířily pod černou látku Billovy košile, kde hladily každičký kousíček jemné kůže. Ale ani Bill nehodlal zůstat pozadu, toužil po Tomovi víc než kdy předtím. Jediným pohybem jej zbavil trička, čímž se mu odhalila chlapcova dokonalá hruď. Zpěvák tiše vydechnul, pohledem hltajíc každý kousínek chlapcovy snědé kůže. V jeho očích byl Tom dokonalý, na jeho těle nenašel sebemenší chybičku, nic, co by se mu nelíbilo.

Dredáček, topící se v rozpacích z Billových obdivných pohledů, znovu zatoužil okusit chuť a hebkost plných rtů, proto opět, pomalu se pokládajíc na jeho křehké tělo, zkrátil vzdálenost mezi nimi. Svými roztřesenými prsty postupně rozepnul všechny knoflíčky na Billově košili, táhlým pohybem mu ji svléknul. Bál se udělat jakýkoli prudší pohyb, mohl by jím Billa vylekat, a tím zkazit jedinečnost a kouzlo tohoto okamžiku. Kytaristovy rty se mazlily s porcelánově bílou pokožkou chlapce, chvějícího se pod ním touhou a rozepínajícího svými štíhlými prsty pásek a následně i kalhoty, volně visící na hoperově těle. Ani jeden z nich se nemohl nabažit dotyků a polibků toho druhého, jejich roztoužená těla se o sebe naléhavě třela. Vášeň, touha a chtíč narůstaly každým okamžikem víc a víc. Tom rukama bloudil po chlapcově těle, moc dobře si byl vědom, že ničí dlaně, kromě těch Billových, se této dokonalosti nikdy dotknout nemohly. Kolik zpěvákových obdivovatelek by si s ním rádo vyměnilo místo? Nespočítal by je. Jenže Bill je jen a jen jeho, tato myšlenka nebo spíše vědomí, že je vůbec prvním, vzrušovala dredatého chlapce ještě více.

Bill cítil, že by Tom chtěl zajít dál, jenže nebyl si zcela jistý, zda i on je připravený, jestli i on touží po tom samém. Jenže s každým Tomovým polibkem, pod jeho doteky mizel jak jeho strach, tak i pochybnosti. Černovlásek se rozhodl.

„Tomi, vem si mě…“ zašeptal hlasem zastřeným touhou. Následně se Tomovo srdce prudce rozbušilo, tolikrát toužil, aby Bill vyslovil tuto větu, tolikrát si tento okamžik představoval a teď, když se tak stalo, se klepe jako malej kluk. Však i pro něj to celé bylo poprvé. Dívky, které prošly jeho postelí, by spočítat nedovedl, jenže s chlapci zkušenosti neměl. Bill byl prvním, který mu dokázal zamotat hlavu. S Billem bylo všechno jiné. Když se jednalo o sex s holkama, serval z nich oblečení, nezajímal se o to, co chtějí ony, šlo mu jen o jeho vlastní uspokojení. Ale s tímto stvořením takto jednat nemohl, teď nešlo jen o něj, šlo i o Billa.

„Billi… Seš si jistej? Já… Nechci, abys… Abys to dělal jen kvůli…“ Bill jej umlčel polibkem, nechtěl, aby Tom dál mluvil. Sice udělal krok do neznáma, ale jeho srdce mu napovídalo, že jedná správně, že svého rozhodnutí odevzdat se mu nebude litovat. Jeden druhého zbavil posledních zbytků oblečení a hoper pomalinku dolehl na Billovo nahé tělo. Ve chvíli, kdy se jejich vzrušení o sebe otřela, oba slastně vydechli. Zpěvák začal toužebně líbat Tomovy rty, ze kterých sem tam uniknul tichý sten. Nechával jej, aby hýčkal svýma rukama jeho tělo, přivíral víčka, až bolest, již ucítil v oblasti zadečku, jak do něj Tom vsunul jeden prst, jej přinutila otevřít oči. Billovi vytryskly slzy, které ale rychle setřel, nechtěl, aby si jich Tom všimnul a přestal. Postupně si na bolest začal zvykat, dokonce byla vystřídána jiným, pro chlapce dosud nepoznaným, ale příjemným pocitem. „Opravdu to chceš?“ zeptal se ještě jednou hoper vzrušeným hlasem. Bill nepatrně přikývnul, pomalinku se začal otáčet na bříško, ale Tom jej zadržel. „Ne, lásko, chtěl bych se ti dívat do očí…“ Srdíčka obou bila jako splašená. Tom začal do Billa opatrně pronikat, snažíc se mu způsobit co nejmenší bolest. To, co prožíval zpěvák před chvílí, nebylo nic v porovnání s tím, co cítil teď. Měl dojem, že jej Tom musí roztrhnout, přesto pro něj byl tento okamžik úžasný. Teprve teď byli jedno tělo, jedna duše. Hoper chvilku vyčkával, teprve když Bill proti jeho klínu sám pohnul pánví, se v něm začal pohybovat. Tomovým tělem projela vlna rozkoše, stejně tak i Billovi chlapcovy přírazy přinášely pocit blaženosti.

Klid kolem rušil zvuk vln, tiché steny, vycházející z hrdel obou chlapců a šepot zamilovaných slovíček. Tomova dlaň opustila Billovy vlasy, kde doteď bloudila, a zamířila do chlapcova klína. Kytarista chtěl, aby si i Bill tento okamžik užil, aby i on prožíval to, co cítil sám, i jeho chtěl dovést k vrcholu, ke kterému se s každým dalším přírazem v jeho těle sám přibližoval. Prsty obemknul jeho vzrušení a začal pohybovat dlaní. Bill mezi steny špital nejrůznější zdrobněliny jeho jména, zatímco mu zarýval nehty do kůže na zádech. Nevěřil tomu, on se miluje, miluje se s Tomem, se svou láskou.

Tom ještě několikrát zapohyboval rukou v Billově klíně, než na svém bříšku ucítil lepkavou tekutinu, důkaz toho, že Bill dosáhnul vrcholu. Sám ještě chvíli přirážel, zrychlujíc tempo, než i on dosáhnul maximálního uspokojení. Vyčerpaně dopadl vedle Billova zpoceného těla. Snažil se zklidnit svůj zrychlený dech, třesouce se po celém těle. Sex měl několikrát, ale tohle bylo něco jiného, teď i on poznal, jaké to je, milovat se s někým. Mezi ním a Billem nešlo o sex, oni se právě milovali.

Kytarista otočil tvář na Billa a spokojeně se usmál. „Děkuju…“ zašeptal a vtisknul na jeho rty něžný polibek. Černovlásek se přitul blíž k Tomovu tělu, byl neuvěřitelně šťastný a cítil, že i Tom je na tom stejně. „Víš, na co právě myslím?“ obrátil se na něj s otázkou dredáček. Bill jen zavrtěl hlavinkou a vyčkával, zda mu jeho láska prozradí, co se právě honí jeho myslí. „Na to, že kdyby si lidi neubližovali, kdyby nikdo nikomu nelhal… Kdyby se všichni milovali tak, jako my dva, byl by svět mnohem krásnější. Jsem směšnej, viď?“

„Ne, řekl jsi to moc hezky, broučku….“

„Miláčku?“ oslovil Tom mladíka otázkou.

„Ano?“

„Dostal jsem takový nápad, ale nevím, jestli bys s ním souhlasil…“

„Co je to?“