autor: Nephilim
Vrtalo mu hlavou, proč je Tom taktéž mimo školu?! Tom byl většinou ve škole, krom jeho malých „terorů“, dobrým studentem.
Co asi nejvíce překvapilo Toma, bylo, že vidí Trümpera mimo školu, nebo spíš za školou!? Samozřejmě nedával na sobě znát, že by ho to mohlo zajímat.
Potáhnul si z cigarety a koukl do rohu na tmavovlasého chlapce sedícího u nouzového východu, snažícího se být neviditelným. Jak zbytečné a hloupé!
Stejně jako všichni lidi, jako byl on.
Odklepl si popel z téměř dokouřené cigarety.
Bill se snažil nějak schovat, ale jediné, co měl po ruce, byly Konnyho výkresy a vizitka na psychologa.
Tom se zastavil jen malý kousek před ním, koukl se na něj a vystoupal na schod nad Billa, musel být vyšší než on. Očima přejel linii jeho dlouhých nohou a vrátil se k němu zpět… k jeho bílým ručkám, opět tady bylo to neodolatelné pokušení…
Rychlým pohybem mu típl hořící cigaretu o jeho předloktí.
Bill zavyl bolestí a chytl ruku popálenou až do masa, snažil se zklidnit řezavou bolest.
Tom odhodil špačka kamsi do neznáma a vydal se svojí cestou, jako by se právě nic nestalo. Bill se snažil zadržet slzy, sebral obrázek, který spadl a zem. Jeho rty ovládla křivka hněvu, uvnitř něj se vařila krev.
„Pitomec.“ Procedil skrz zuby, ale tak potichu, aby to Tom neslyšel. Dredáč to ale slyšel, otočil se, nadzvedl jedno obočí, vrátil se k němu, ponořil ruku do kapsy a vytáhl krabičku cigaret.
„Chceš taky, všiml jsem si, že jsi dobrý popelníček,“ řekl chladně Tom.
Bill překvapen otázkou zbledl, neměl odvahu na to, aby odpověděl. Jakákoliv jeho odpověď by byla špatná, a to by znamenalo návrat domů na nosítkách…
Tom otevřel krabičku, díval se na Billa s jeho prosebným výrazem v tváři, který zatím jen čekal, co mu osud zase nadělí.
Tom vytáhl cigaretu, protočil oči k nebi, když hledal zapalovač v kapsách, klesl pohledem k Billovi, povšiml si, že něco pevně svírá v ruce… Papír?
Byl to výkres a soudě podle toho, jak to bylo načmárané, tak to kreslil nějaký spratek.
Na tom obrázku byl i Trümper. Bože… Trümper má asi fakt spratka!
Když si na něj vzpomněl, hromadil se v něm vztek.
Nadzvedl obočí a hodlal chytit onu čmáranici, Trümper však ucukl, nehodlal mu výkres od toho spratka dát.
Nakonec mu ty papíry stejně vytrhl z ruky a díval se na ně.
Jestli jeho mozek funguje ještě správně, došlo mu, že Trümper má se spratkem jakési problémy, a proto přišel taky pozdě.
Bill se zachvěl, vlastně čekal už jen na úder…
Naštěstí onu chvilku přerušilo zvonění na hodinu. Teď to Tom určitě všechno vyžvaní Georgovi a ostatním, a když ne teď, tak na obědě. Bill si oddechl, když Tom dal ruce do hlubokých kapes a odcházel.
Bill ho pronásledoval nevěřícným pohledem až do chvíle, než zmizel v chodbě, pak se opět opřel o dveře a lapal po dechu, který si těch několik minut nemohl v klidu dopřát.
„On může… Můj bože… On má…“ Bill si uvědomil, co všechno o něm teď Tom Kaulitz ví, proč zrovna on, proč on jediný na tomhle světě to zrovna ví…
Sesouval se podél dveří, rukama i nohama se sunul až na studenou zem.
Nemohl uvěřit tomu, co všechno měl v rukách. Všechny ty věci a důkazy… Nemá to ani pořádně vysvětlené… Nemohl už více zadržet svůj smích, začal se smát…
Není divu, že byl dredáč naježený… Ale vlastně se cítil i trochu pyšně, problesklo mu hlavou, začal se zase smát, ač to byl slyšitelně nucený smích. Nedokázal přestat, možná to bylo jen proto, že byl tak nervózní, co bude dál.
Tenhle střet s Tomem Kaulitzem byl opravdu vydařený, tohle vítězství si může jít Tom pořádně oslavit…
***
Papírová vlaštovka nabourala do krku Georga ve stejný okamžik, kdy vkročil do třídy Bill.
Na nikoho se neotáčel, nedíval se, kdo se dívá na něj a jeho rozcuchané vlasy. Hluboce se nadechl, ignoroval je a šel ke svému místu. Dělal, že nic, prostě se nic nestalo.
„Trümpere, s tebou je to hrozný, to ti povím.“ Zazněl ironický hlas zpoza něj, byl to Tom.
„Tome, ty na to jdeš v rukavičkách.“ Pokračoval Georg pobaveně.
Tom na to reagoval kopnutím do Georgovy nohy, které skončilo jeho bolestným zavytím.
„Zahráváš si s ohněm, Listingu.“ Odpověděl mu chladně, sedl si na lavici a pohupoval se na židli, zatím nehodlal dělat nic extra.
Bill si nemohl pomoct, pořád mu to přišlo tak směšné, zasedl ke svému stolu… Na stole ležely Konnyho výkresy.
Georg skončil s masírováním své nohy, jeho nálada nebyla moc dobrá, už vůbec ne poté, co mu řekl Tom, ale on si svůj vztek vybije na „malém“Trümperovi. Bleskovým pohybem vystřelil k Billově lavici. Bil věděl, že teď ho nečeká nic dobrého. Georg popadl papíry a roztrhal je na cucky, přitom se tak idiotsky smál.
Všichni jeho kamarádíčci se nahrnuli za něj a holdovali jeho hnusnému gestu.
Billovi se hnaly slzy do očí, ale nesmí plakat, ne před nimi.
Naštvaně se postavil, zatnul pěsti, než stačil ovšem něco říci, byl zazděn fackou.
„Oh, on se nám naštval, teď jsme všichni mrtví.“ Zasmál se Georg sobě pod vousy, stejně jako se smáli všichni ostatní.
Bill upřel pohled na Toma a zaskřípěl zubama.
V tu chvíli do třídy vstoupil i učitel.
„Trümpere, co stojíte? Sedněte si!“ Byl napomenut dřív, než by stačil říct „čau“.
Bill si poslušně sedl a zatnul pěsti pod lavicí, jako to dělal vždycky.
Pak si vzpomněl na omluvenku.
Vytáhl knížku s omluvenkou na papírku. Profesor zkoumal onen cár papíru a zvlášť pak podpis.
„Jsem plnoletý.“ Sdělil s povzdechem učiteli.
„Oh.“ Profesor přestal zkoumat pravost papírku a možných falešných podpisů.
„Uvidíme příště, Trümpere!“ Vyslovil nesrozumitelně a vrátil se na svoje místo u katedry.
Bill si povzdechl a usedl zpátky na židli, zezadu třídy bylo slyšet hihňání Georga.
„Ach, málem jsem zapomněl.“ Opět se rozmluvil profesor. „Mám tady ty písemky.“ Předal hromadu papírů Billovi, aby je rozdal.
Chemie… tu prostě nikdy nikdy neměl v lásce, byl rád, když dostal dostatečnou.
Výsledky třídy byly opravdu vysoké. Až na několik jedinců, těch z Tomova gangu.
Koukal, kolik má kdo bodů… Georg pět bodů… poslal papír pod lavici bez toho, aby se na něj podíval a opět se vrátil k hovoru s Adamem.
Adam… šest bodů… Ačkoli je jeho inteligence hodna možná tak tří bodů, díval se na něj jako by ho chtěl zkopat za to, že má málo bodů, jako by to snad byla jeho vina!?
Sedm bodů… Dirk… Pět a půl Andreas… zastaví se před Tomem, podívá se mu do očí, poprvé v životě se mu do nich podívá tak zpříma. Tom se mu také podíval do očí… Sakra… měl je tak čokoládové… a ještě jednou sakra, ale to už mu spadly všechny papíry na zem. Na Tomově práci bylo napsáno devět.
Devět bodů, jak jen je možné, že má tak dobré výsledky?
Dredáč se jen podíval nonšalantně na hodnocení své práce, bylo to přesně tak, jak to očekával, neměl v úmyslu kontrolovat chyby, které tam samozřejmě jsou…
Nakonec se ironicky vítězně podíval na Billa. Černovlasý chlapec zpozoroval jeho pohled, rychle posbíral papíry ze země, rozdal zbytek a odporoučel se do své lavice. Tak schválně, co bude mít on…
Listing má pět, řekl si v duchu, já nemůžu mít horší než on! Ale mýlil se, když se zadíval na svůj papír, zjistil, že má…
„Ach bože!“ zděsil se.
Čtyři!
…čtyři
Čtyři…
…čtyři…
Co se stalo, se stalo, výsledek už to nezmění.
Ten výsledek byl psán u jeho jména, takže to jeho prostě je!
Zaryl vzteky nehty do džínů.
Kurva! kurva! kurva! Proč to musí vždycky dopadnout tak špatně?!
Proč to vždycky tak zvoře.
Zřejmě by potřeboval nějaký speciální doučování pro retardy.
Setřel si slzu z tváře, která se nekontrolovatelně vyloudila z jeho oka, raději otevřel sešit a začal dávat pozor, odteď už nechtěl poslouchat jedovaté narážky!
Setřel si slzu z tváře, která se nekontrolovatelně vyloudila z jeho oka, raději otevřel sešit a začal dávat pozor, odteď už nechtěl poslouchat jedovaté narážky!
Komentujte prosím anglicky, díky :o)
autor: Nephilim
translate: Mei
betaread: Janule
chudinka…..
Mhmm Tom si really bad, but I hope, that it ´will be better, because i don´t like his behave..and pics from KOnny:( Stupid Georg!!!
i love this story!
yeah…I love this…super;)
Oooohhh Georg is so bad…really…i hate him in this story….but I'm enjoying it so much…;)
Tom and Georg are really bad… I love this story, it´s perfect and cool! =)
Chudák 🙁 Já vždycky v téhle povídce Billa tak neskutečně lituju, jak se k němu všichni hnusně chovají. Jako kdyby si to zasloužil.
Ale tak, o tom asi taková povídka je, že? 🙂
***
I don´t like Tom and Georg. They´re too bad. This story is really amazing :))
Janulě, mpřeklam pá nejsme Mia ale Mei D:
pche… sem za 4 dycky ráda xD xD
nechtěla sem ať mu trhá ty obrazky :'( :'(