Myslíš, že song vše napraví? 6. (konec)

autor: Kiki

Bill se obul a šel, kam jinam, než na své oblíbené místo. Opět si sedl pod strom a koukal na vodu před sebe. Mezitím se vzbudil i Tom a šel dolů udělat snídani. Když sešel schody a vešel do kuchyně, přilákal jeho pohled dopis a připravená snídaně. Zasedl ke stolu a začal si číst
„Dobré ráno, Tommy

Ne, neboj se, neutekl jsem. Vrátím se… možná až večer, ale prosím, neměj o mě strach. Jen… prostě nemám odvahu ti to říct do očí. Dávno jsem ti odpustil, za to, jak jsi se ke mně choval, nespěchal jsi na mě a to nejlepší, snažil jsi se… už to vím… pořád tě MILUJU! Jestli o mě pořád stojíš, tak víš, kde jsem… Dobrou chuť
Bill…“

Rychle do sebe naházel připravenou snídani, oblékl se a vydal se směrem, kam předpokládal, že Bill bude. Věděl to. Byl tam. Seděl s nohama u sebe a hlavou položenou na kolenou. Přišel k němu, sedl si vedle něj a objal ho.
„Myslíš, že o tebe pořád stojím?“ zeptal se z ničeho nic… Bill se na něj otočil a pokrčil rameny. „Jinak bych tady nebyl, ty trdlo!“ cvrnknul ho do nosu. Billovi se okamžitě rozzářily oči a vrhnul se na něj. „Bille, tady ne…“ začal se smát. Vstal a šel domů. Bill samozřejmě okamžitě za ním. Jen když se zaklaply dveře, Bill po něm skočil a už byli na zemi. „Bille, ty draku…“ řekl Tom svůdně, a přitom se smál. Bill se na něj zazubil a pokračoval v líbání dál.
Nějakým zázrakem se dostali do Billovy postele a kousky oblečení lítaly po pokoji. Když už stačilo sundat spodní prádlo, tak je vyrušil zvonek. Oba se na sebe nechápavě podívali pohledem ‚Kdo se opovažuje nás vyrušovat?‘ Tom vstal, oblékl si tričko a šel dolů otevřít. „No to snad né!!!“ zaklel, když otevřel a stála tam G-éčka.

„Tome, vyrušili jsme tě?“ zeptali se provokativně.
„Joo!!!! Já vás uškrtím!“ řekl naštvaně a pozval je dál. Omluvil se a šel nahoru za Billem, říct mu o jejich návštěvě. Billy si to ještě ležel v posteli a čekal, až za ním přijde jeho dvojče. Je to tak skvělé, když si ho můžete takhle přivlastnit a nikdo vám ho nemůže vzít… Sám pro sebe se usmál. Tom vešel a usmál se na Billa. Zavřel dveře a začal: „Zlatíčko, máme návštěvu! Vstávej… nebo chceš pomoct?“
„Né, já raději vstanu sám,“ křenil se a oblékl si jen tričko. V závěsu Toma potom sešel schody a zamířil si to rovnou do obývacího pokoje.
„Mám vás zastřelit teď, nebo až potom?“
„Bille, ty taky,“ začali se smát.
„Joooo,“ odpověděl ‚zlostně‚.
„My jsme mysleli, že bychom mohli pokračovat tam, kde jsme včera skončili…“ začal Georg.
„No… tak jo,“ vzdal se Tom, „a kde máte ty dračice?“ zeptal se Gustav a Tom se začal smát. Vzpomněl si, jak Billovi nedávno řekl „Bille, ty draku…“ Billovi to už taky došlo a začal se smát taky. Gustav s Georgem se po sobě nechápavě podívali.
„No, ony šly zadním vchodem…“ snažil z toho vybruslit Bill. Jen přikývli. Ani jim nedošlo, že žádný zadní vchod nemají. Zase se dívali na nějaký horor, ale ani jeden z dvojčat se na to nedokázal soustředit. V deset hodin večer oba opět odešli a tak Bill s Tomem zase zalezli do Billova pokoje a pokračovali tam, kde je předtím vyrušili…

K-O-N-E-C

Doufám, že jí alespoň někdo četl. Znova opakuji, že je to moje 1. TWC vícedílná povídka. Děkuju moc!

autor: Kiki
betaread: Janule

10 thoughts on “Myslíš, že song vše napraví? 6. (konec)

  1. Téda, na první pokus to bylo docela slušný, jen bys to mohla více rozepsat. "Nějakým zázrakem se dostali do Billovy postele…" Tady tahle věta mi přišla docela blbá, protože jsi tam mohla dát klidně "S obtížemi se za zuřivého líbání dopotáceli do Billovy postele," nebo prostě něco jinýho 🙂 Nevylož si to zle, líbilo se mi to, ale nějaké části byly moc stručné. Na to, že jsi teprve začátečník, to bylo fakt hezký. Koneckonců – nemám co kritizovat, páč moje začátky byly naprosto katastrofální 😀 Když si to teď čtu, stydím se… 😀

  2. Juuuu holky…. mocko jste mě potěšily.. byla jsem teď na dovolené, takže jsem nečetla vaše komentáře.. ale teď, když si je čtu, jsme moc šťastná…  opravdu ty komentáže zahřejí srdíčko.. a za to, že jste tak čekaly, mám pro vás new FF…. zatím ještě není dopsaná, ale pracuje se na tom xD vážně, děkuju

  3. Nápad dobrý, ale občas by to chcelo trošku viac rozpísať. No na prvú poviedku je to fakt pekné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics