Otevři oči 4.

autor: Ivetka

Bill neměl ani nejmenší představu, jaké by pro něj mohlo být utrpení, vidět ty dva spolu. Ano, je to tak. Měl na mysli Toma a Claire. Už jen to, že věděl, že jdou spolu po škole kamsi na vycházku, ho rozpalovalo. Nejenom, že věděl, že nebude mít ani nad jedním kontrolu, on si byl skoro jist tím, že se mezi nimi stane nějaká pletka. Nechtěl z ničeho podezřívat Toma, jenž na první pohled vypadá jako perfektní děvkař, ale Claire nebyla zrovna poslušná slečna. Ze všeho nejvíc nesnáší čekání. A s ní si byl jist, že na nic čekat nebude.
Teď se ale přesvědčil o tom, že představa vidět ty dva spolu, je víc nežli pohoršující. Když totiž vyšel před školu, naskytl se mu přímo perfektní pohled na ty dva. Na ten dokonale se usmívající pár, který vyráží kamsi do neznáma. Bill měl sto chutí je sledovat a na oba dva dát pozor, ale na druhou stranu měl ještě mnohem víc chuti jít a Claire vyškubat její dokonalé, zdravé, dlouhé, světle hnědé vlasy. I přes to, že věděl, že je to jeho nejlepší přítelkyně, hodně mu to připomínalo scénku, kdy Hermiona ve třetím dílu Pottera při lekci se Severusem Snapem vyřkla o jednom zvěromágovi, že při úplňku zapomíná kým je, a že by byl schopen zabít svého nejlepšího přítele. Bill nepotřebuje vidět úplněk, ale stačí mu vidět Toma s nějakou dívkou.

,,Sakra“ odplivnul si na zem a na uklidnění si zapálil cigaretu a vyrazil na nádraží. Najednou jako by neměl na nic náladu. Nechápal, co se to s ním děje. Většinou by vlastník svého těla měl vědět, co se v něm odehrává, ale pro chudáčka Billa to bylo tak strašně nové, že nevěděl, co se to s ním děje. Byl z toho chudáček tak zmatený, že skoro i pozapomněl cestu domů. Pořád si představoval, jak ti dva sedí někde v parku mezi rozkvetlými růžemi a líbají se. Dělala se mu z toho husí kůže, když to ve svých představách viděl. Většinou ve svém iPodu při cestě do školy nebo domů, poslouchal energické písně, aby v něm probudily nějaký živel, ale teď Bill neposlouchal nic jiného, než smutné písně. Měl je uložené ve složce přesně pro tyto případy. Kdy bude mít špatnou náladu a náladu na nic jiného než na tohle.

Po příchodu domů, jen tak tak pozdravil, odešel k sobě do pokoje, odhodil tašku kamsi do kouta a popadl ručník, který měl od včera na topení. Odešel do koupelny. Vlasy si svázal do drdolu a začal si napouštět vanu horkou, převelice horkou vodou. Přidal si do ní tři druhy pěn, které tak stvořily nádhernou, zajímavou vůni, kterou uměl namíchat jen Bill. V modrém, huňatém županu si došel pro mobil, kdyby jej někdo hodlal obtěžovat, a vrátil se zpět do koupelny. U vany měl vždy přistavěnou mističku s gumovými medvídky od Harriba. Jedině po těchto medvídcích se totiž netloustne a Bill želé miloval. Navíc jej žvýkání těchto gumových tvorečků nesmírně uklidňovalo.

Zastavil vodu právě včas, zamkl si pokoj, aby jej matka neobtěžovala s tím, jestli nemá hlad, nebo něco nepotřebuje, což má obzvláště v oblibě, a naložil se do krásně horké vody. Ruce si nechal viset pře okraj, kdyby musel sahat pro mobil. Sem tam si uďobnul medvídka. Jednu nohu si opřel o zeď naproti němu a sledoval, jak po ní lehce klouže pěna dolů. Připadal si jako naprostý homosexuál. Nikdy nemyslel na kluka takovým způsobem, jako na Toma. Pomalu zavřel oči. Vzadu v hlavě se chvilku připravoval na to, jak bude zítra ráno, až se s Tomem potkají na nádraží, reagovat, když mu Tom oznámí, že spolu něco měli. Asi to nepřežije ve zdraví, ale připravit se na to musí. Usoudil, že ne vždy je k nám osud spravedlivý, a že ne vždy přeje tomu pravému. I když, co by měl v tuto chvíli přát Billovi, že? Přece není možné, aby se do Toma zamiloval. Vždyť ho vůbec nezná.

Z tohoto přemýšlení ho vytrhlo prozvonění. Bill otevřel oči a několikrát zamrkal, aby do nich vehnal tekutinu, díky níž ho oči nepálily. Popadl telefon a uviděl jméno – Claire. Vždy ho prozváněla ve chvíli, kdy potřebovala, aby jí Bill zavolal. Claire totiž měla vždy nízký kredit, a tak jí neomezeně volal Bill. Nevadilo mu to, dokud měl volné minuty. Chvilku se rozmýšlel, co když mu chce říct, že spolu vážně něco mají? Měl by se to ale dozvědět co nejrychleji, alespoň se tak může připravit na zítřejší setkání s Tomem. Bill vytočil její číslo a mobil si přiložil k uchu.

,,Ahoj, Claire…“
,,Ahoj, Bille, tak Tom už odjel vlakem domů. Byli jsme spolu venku jenom krátce. Ale přesto to bylo úžasné.“ Vychvalovala si.
Billovi se rozbušilo srdce. ,,Stalo se mezi vámi něco?“
,,Ne, to ne. Teda zatím, on nechce nikam spěchat. Prý se známe jen velmi krátce, ale přesto mi to vynahradil jeho dokonalý úsměv. On je úžasný, Bille.“
Bill těžce vydechnul, strašně se mu ulevilo.

,,Aha…“ skoro zašeptal.
,,Promluvíme si o tom zítra, ať moc neprovoláš. Tak se zatím měj, Bille. Pa,“ zavěsila.

,,Bože, děkuju ti!“ vydechnul Bill, položil mobil na kraj vany a do pusy si nasypal skoro celou mísu gumové želatiny.