autor: Ivetka
,,Ahoj, Tome. Ehm, prosím tě… rád bych ti představil mou nejlepší kamarádku Claire,“ ukážu na Claire hned po našem příchodu k Tomovi. Čekal hned před školou, jak jsme byli domluvení.
,,Nebude vám vadit, hoši, když vás vyprovodím na nádraží?“ řekne Claire hned ze začátku, protože ví, že normální chůzí to na nádraží budeme mít jen tak tak. Tom kývne, mně to samozřejmě nevadí, a tak vyrazíme směr nádraží.
O_o
Bill šel jakoby v postraní, alespoň si tak celou cestu na nádraží připadal. Šel sice vedle nich, ale připadalo mu, jako kdyby šel metr nebo dva za nimi a dělal jim jakýsi ocásek nebo křena. Ani nevěděl proč, ale naprosto ho to rozčílilo. Celou cestu si povídali Tom s Claire jen mezi sebou, Billa se nezeptali na nic, neřekli mu ani ň. Nechápal to, ale hrozně ho to jejich chování rozčilovalo. Vždyť by oba měli brát v potaz to, že se znají jenom díky němu. Můžou si domluvit nějakou schůzku, ne? Na tohle mají času dost. Byl přesvědčen o tom, že kdyby od nich odešel, třeba přešel na druhou stranu silnice a odbočil by někam jinam, ani jeden z nich by si toho nevšimli, možná až na nádraží. Ale nic se mu obcházet nechtělo, při jeho štěstí by mu ujel vlak a na další se mu celou půlhodinu čekat nechtělo. Se skřípáním v zubech to vydržel až na nádraží.
O_o
,,Co ti je, Bille?“ otázal se Tom při cestě domů.
,,Nic, co by mi mělo být?“ Bill se na něj podíval s naprostým klidem.
,,Nic, jen, že na všechno, co řeknu, odpovíš buď hm, nebo jo, ne, pokrčíš rameny. Tohle neděláš…“ posmutněl Tom.
,,To je asi taky možná tím, že mě znáš tři dny nebo kolik. A divil by ses, jak často tohle dělám.“ Srazil Toma k zemi.
,,Tak to jsi asi hodně často naštvaný, že?“ na tohle ale odpověď nedostal. Zůstal sedět a koukat se z okýnka. Tom si tedy přesedl těsně vedle Billa. ,,Jsi naštvaný, protože jsem si tě za celou cestu na nádraží nevšímal?“ brouknul Tom Billovi skoro do ucha. Bill se po něm ale ohnal, jako po bodavém hmyzu. Jako po komárovi, druh hmyzu, který Bill naprosto nesnáší. ,,Víš, Tome, nevím, jestli se ti to někdy stalo, ale není moc příjemné, když jsi… odstrčený,“ Bill se na něj kouknul až s moc velkým opovržením.
,,Promiň. Myslel jsem, že chceš, abych se s Claire seznámil, když jsi mi jí přivedl až pod nos.“ Prsknul po něm Tom.
,,Promiň, že jsem vám oběma usnadnil námahu.“ Protočil Bill oči.
,,Chceš se hádat třetí den po našem seznámení? Mám ti ucpat pusu?“ pozvedl Tom obočí.
,,Ne, to nemusíš, protože se právě teď o tomto tématu přestávám bavit,“ odstrčil ho od sebe, přišlo mu totiž, že je u Billa až nebezpečně blízko.
,,Ježiši, Bille, tak promiň, už to neudělám,“ šťouchnul do něj.
,,Hm…“ Bill trošku změknul.
,,A nech toho už, jo?“ pobídnul Billa.
,,Dobře,“ brouknul Bill. ,,Ale je to naposledy, co jsem vám dvěma dělal prostředníka… A taky naposledy, co jsem byl ve společnosti vás dvou dohromady…“ upozornil jej Bill pozvednutým ukazováčkem.
,,No dobře, dobře…“ stranil se Tom a po chvíli si sednul zase naproti němu…
—
,,Bille, mám novinku. Sehnala jsem na Toma číslo, včera večer jsem si s ním psala a hned po škole s ním jdu ven.“ Zajásá Claire hned, jak přijdu do třídy. Chvilku zaraženě civím, Tom mi dnes ráno neřekl nic o tom, že by odpoledne nejel se mnou domů. Ani o Claire nic neříkal. To snad chce, abych si na všechno přišel sám a ujišťoval se? Chová se divně.
,,No, vidíš, tak si to s ním užij,“ řeknu na její konto ještě trošku uraženě kvůli tomu včerejšku, potom si sednu do lavice vedle ní a připravím si na hodinu.
,,Ty dneska odpoledne nejedeš se mnou domů?“ napíšu o hodině Tomovi SMSku, už jsme si vyměnili svá telefonní čísla.
,,Jé, zlato, promiň, zapomněl jsem ti to ráno říct. Odpoledne jdu na chvíli ven s Claire, takže dneska to budeš muset zvládnout sám,“ přijde mi od něj odpověď.
,,No bravo. Ode dneška máš ode mě úkol, založíš si úkolníček a budeš si tam všechno zapisovat. I to, co máš ostatním sdělit. Jo a jen tak mimochodem, ta tvá oslovení si nech spíše pro Claire,“ odepíšu mu.
,,No no no. Nerozčiluj se zase. I když jsi děsně roztomilý, když se zlobíš, musím ti připomenout, že deprese a stres škodí zdraví.“
,,A co je tobě do mého zdraví? To, že kouřím, ti nevadí 😀 – a dost, nechci kvůli tobě mít vysoký účet,“ napíšu mu.
,,Dobře, tak ať máš dneska samý jedničky, pa.“
,,Jé, zlato, promiň, zapomněl jsem ti to ráno říct. Odpoledne jdu na chvíli ven s Claire, takže dneska to budeš muset zvládnout sám,“ přijde mi od něj odpověď.
,,No bravo. Ode dneška máš ode mě úkol, založíš si úkolníček a budeš si tam všechno zapisovat. I to, co máš ostatním sdělit. Jo a jen tak mimochodem, ta tvá oslovení si nech spíše pro Claire,“ odepíšu mu.
,,No no no. Nerozčiluj se zase. I když jsi děsně roztomilý, když se zlobíš, musím ti připomenout, že deprese a stres škodí zdraví.“
,,A co je tobě do mého zdraví? To, že kouřím, ti nevadí 😀 – a dost, nechci kvůli tobě mít vysoký účet,“ napíšu mu.
,,Dobře, tak ať máš dneska samý jedničky, pa.“
Protočím oči a tiše se nad jeho zprávami zasměju. Na jednu stranu to Claire a Tomovi strašně přeju, zatím to vypadá slibně. Ale na druhou stranu mi to z neznámého důvodu pekelně vadí!
autor: Ivetka
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)
on ho zjeba za to že mu napíše zlato xD se neviděl ne? xD
uzasny.. jen tak dále!
Samozdřejmě že ti to vadí, když Toma miluješ..nádherná povídka
je to skvělý, moc se těšim na další díl! 🙂
Já ty oči raději zavřu, páč u týhle povídky prostě padám. Ivetka se rozhodla, že mě zlikviduje (z nějakého pro mě neznámeho a nepochopitelného důvodu) a daří se jí to dokonale 😀
super dílec honem dáááál 😀
možná pro tebe z neznámého důvodu….
HOneeeeeeeeeeeeeem daaaaaaaaaaaaaaal…….xD……….milujuuuuu………boze Tomik je ale nakej maklej krapitek….xD
Zlto, jůůů:D. A stejně beztak Tom jenom provokuje, protože se mu Bill líbí:D
A proč ti to vadí?
Protože žárlíš xD
***
Bille, Bille, jen si to přiznej. Jsi do Toma zabouchnutej až po uši a Claire nepřipadá v úvahu xD To se bude ještě pěkně vyvíjet xD