Kdy budeš konečně můj 15.

autor: Doris

Tom se ještě chvíli převaloval v posteli a nechtěl otvírat oči. Blaženě se pousmál, když si začal připomínat včerejší noc. Otočil se na bok a rukou přejel po prostěradle, kde v noci ležel Bill. Teď už byl ale Tom v pokoji sám. Konečně otevřel oči a pomalu se posadil. Rozhlédl se po pokoji a ještě jednou se usmál, když se přesvědčil, že to nebyl jenom sen. Protáhl se a vydal se do koupelny, aby si udělal ranní hygienu. S kartáčkem v puse se zaposlouchal, jestli neuslyší nějaký zvuk, podle kterého by mohl poznat, kde se nachází Bill, ale v domě bylo naprosté ticho. Vypláchl si pusu od pasty, oblékl se a vydal se do kuchyně, aby si udělal snídani. Bill opravdu nebyl doma, ale jeho mobil ležel na kuchyňské lince. Tom k ní přišel a koukl na display. Zahlédl otevřenou sms. Chvíli zaváhal, ale aniž by to mohl ovládnout, jeho oči už jely po jednotlivých řádcích.

Billi, přijď už v šest, mamka jede pryč. Těším se! Eliz

Tomovi se trochu stáhlo hrdlo, ale raději nechtěl myslet na nejhorší. Až teď si všiml, že na stole má talíř s několika palačinkami. Usmál se a jednu si hned vzal. Zrovna když polkl poslední sousto, otevřely se domovní dveře a vešel Bill. Tom vykoukl z kuchyně, ale hned zase šokovaně zalezl zpátky do kuchyně a nervózně těkal očima kolem sebe. Bill pokládal na polici velkou bonbonieru a láhev vína. Vůbec si Toma nevšiml.

„Broučku, už jsi vzhůru,“ usmál se na Toma, když vešel do kuchyně a hned ho políbil na rty. Tom se usmál a polibek mu opětoval.

„Kde jsi byl?“ podíval se na Billa a snažil se, aby to vyznělo ledabyle.

„Byl jsem jenom tady vedle v obchodě, večer jdu něco zařídit, víš?“ usmál se na něj a vzal si z linky svůj mobil. Vůbec mu nedošlo, že ho tu nechal, takhle otevřenej. Hned jak si přečetl zprávu, utíkal do obchodu a telefon tam jen tak položil. Teď ho vzal, dal vytáčet číslo a s ním u ucha odcházel do vedlejší místnosti.

„Ahoj Eliz, takže můžu už v šest?… tak jo… Ne, ještě to neví, neboj nech to na mně… v šest jsem u tebe, těším se, pa,“ ozývalo se tlumeně. Bill se snažil mluvit potichu, ale Tom měl prostě nastražený uši a slyšel každé jeho slovo. Vždy když se Bill odmlčel, aby vyslechl pár vět z druhého konce, přál si Tom být na jeho místě a slyšet to taky. Snažil se dělat, že nic neví, nic neslyšel a ani neviděl, ale uvnitř jeho těla se všechno mísilo. Bill jde večer k ní. A není to jen nějaká kamarádská návštěva, když čekají, až odjede její máma a Bill k té příležitosti koupil to, co koupil. Tom se prudce otočil k lince a začal rychle pít džus, aby na sobě nedal nic znát.

„Kampak jsi volal?“ usmál se na Billa jakoby nic.

„Ty jsi ale zvědavej,“ objal ho Bill a líbnul ho na krk. Tom jen zavřel oči. V myšlenkách se upíral k obrazu, že tohle bude večer Bill dělat jí. Je to jasný, jinak by mu s klidem řekl, že mluvil s nějakou holkou a že jde večer k ní. Ale on mu to říct nechce. Navíc, včera to byl právě Bill, kdo odstartoval jejich bouřlivou noc. On byl ten, co ho začal svádět už na zahradě. Šlo mu jen o sex.

„Tome, je ti něco?“ podíval se Bill podezíravě do očí svého bratra. Tom najednou nevěděl jak zareagovat. Nechtěl Billa podezírat, ale tohle všechno bylo tak očividné. Ale jestli to tak je, chtěl mít Billa ještě aspoň chvíli pro sebe.

„Ne, vůbec ne.“ Rychle se usmál Tom a Billa si prudce přitáhl k sobě. Než stačil Bill cokoliv namítnout, začal ho vášnivě líbat.

„Líbilo se ti to včera?“ vydechl Tom a přestal Billa líbat. Přesto se od něj ale moc nevzdaloval. Dýchal mu na rty a měl přivřené oči.

„Moc,“ odpověděl mu polohlasně a znovu se vpil do jeho rtů. Jazykem prozkoumával každičké místečko v jeho ústech. Tom mu polibky oplácel, ale přesto se nemohl ubránit té černé myšlence, co bude Bill dělat večer.

„Dokdy tu můžu být?“ Zeptal se o několik minut později Tom. Bill na něj trochu nechápavě pohlédl.

„Do kdy chceš. Nejlépe celej život,“ usmál se, ale nechápal, proč se ho Tom na tohle ptá.

„No já jen, že jsi říkal, že jdeš večer pryč.“ Pokrčil Tom rameny a opět se snažil, aby to vypadalo ledabyle.

„To ano, ale tak do dvou hodin budu zpátky.“ Koukl na něj pořád trochu nechápavě Bill. Tom se jenom pousmál a přikývl. Celý den utekl překvapivě rychle. Tom se snažil si Billovu přítomnost užít, jak nejvíc to šlo. Ale s přehoupnutím do odpoledního času, mu začalo stále rychleji docházet, z jakého důvodu zůstane v domě sám.

„Tome, tak já jdu,“ políbil ho Bill na čelo a radostnou chůzí vyrazil z domu. Tom se za ním ještě chvíli díval, jak nasedá do auta a odjíždí kamsi pryč. Nějak nevěděl, co má dělat. Seděl v obýváku a snažil se vnímat film v televizi, ale jeho oči se každou chvíli stočily směrem k hodinám. S každou další uplynulou minutou viděl čím dál víc Billa v náručí nějaký holky. Připadal si jako Billova děvka. Už je to hodina a půl. Tom se zvedl z křesla a vydal se do kuchyně pro něco k pití. Na lednici si všiml přimagnetovaného papírku. Bylo na něm napsané telefonní číslo a nad ním červeným fixem jméno Eliz. Najednou se zase propadl až na dno. Bill ho má jen jako hračku. Nemůže o sobě ani říct, že je Billova děvka, protože děvkám je jedno, že jsou až na druhém místě. Chvíli tam stál a koukal na sadu kuchyňských nožů. Zápasil sám se sebou. Nechtěl to udělat. Už nikdy to nechtěl udělat, ale tenhle pocit, že Bill se právě někde miluje s jinou a jeho jen využije, ho hrozně užíral. Slyšel Billova slova, co říkal do telefonu. Ne ještě to neví… nech to na mně. Aniž by si zase cokoliv uvědomoval, vzal do ruky jeden z nožů a přiložil si ho k zápěstí. Jen si ublíží a bude v pořádku.

„Auu,“ vyjekl, když mu nůž rozřízl kůži. Bylo to vůbec poprvé, co ho to zabolelo. Krev z jeho ruky začala téct nezadržitelnou rychlostí. Tom se vyděsil. Poprvé za tu dobu, co tohle dělá, neodhadl sílu a řízl se víc, než aby to mohl sám zvládnout. Ihned ruku dal do dřezu a pustil studenou vodu, ale nic nepomáhalo. Naopak, jako by voda snad krvácení ještě víc podporovala. Vyndal ruku ze dřezu a ovázal jí utěrkou, ale všechno marné. Rána neustále krvácela a nezdálo se, že by chtěla přestat. Tomovi se začalo dělat špatně. Měl mžitky před očima a nohy ho přestávaly poslouchat. Chtěl dojít jen pár kroků pro telefon, aby si zavolal pomoc, ale po jednom kroku se zhroutil k zemi. Nenašel v sobě sílu ani mluvit. Cítil se slabší a slabší. Ležel v kuchyni na podlaze a už nebyl schopný ničeho. Každou chvíli se mu zatmívalo před očima. Najednou v zámku zachrastily klíče. Tom to slyšel jen velmi matně. Oči měl zavřené a otevřít je, pro něj bylo něco nemožného. Chtěl na Billa zavolat, ale místo toho se ponořil do naprosté tmy. Ztratil vědomí.