Otevři oči 2.

autor: Ivetka

Bill ráno čekal na nádraží, až mu přijede vlak, který ho doveze do školy. Tedy, lépe řečeno do města, kde se jeho škola nachází. V uších měl sluchátka a poslouchal jeho oblíbené skladby. Nohou si poklepával do rytmu. Dnes si na sebe obléknul vytahané, vybledlé modré džíny, černý pásek a černé triko s červeným a bílým potiskem. Na očích měl obrovské sluneční brýle, protože sluníčko si dnes vážně dalo záležet na tom, aby bylo krásně. Vlasy si dnes vyfoukal jen do objemu, neměl náladu si dnes hodinu česat a lakovat vlasy, navíc, když dnes ještě o půl hodiny zaspal.
Z přemýšlení a zpívání si v duchu ho vytrhlo lehké zaklepání na rameno. Bill se otočil a spatřil člověka, kterého vidět nechtěl. Dokonce se i při otáčení na danou osobu modlil, aby to nebyl Tom. Ale Bůh jeho motlitby nevyslyšel. Když se otočil, uviděl usměvavého Toma. Ze slušnosti si sundal sluchátka, schoval je do tašky a s úsměvem jej pozdravil.
,,Ahoj, čekal jsem, že tu budeš, ale nejdřív jsem tě nemohl poznat…“ usmál se Tom. Bill se jen nechtěně přidal k Tomovu smíchu.

—

„Do kolika dneska máte?“ zeptal se ve vlaku Tom.
„Ehm…Do 13:30,“ odpověděl Bill.
„Vážně? To my taky, tak já na tebe počkám před školou, co říkáš?“ nabídnul se Tom.
„Jo… fajn nápad…“ odkašlal si Bill.
Tom najednou zvážněl a nahnul se k Billovi. Natáhnul k němu ruce a opatrně si jeho obličej přitáhl k sobě. Billovi se z neznámého důvodu rozbušilo srdce a nepříjemně zrychlil dech. Tom mu opatrně sundal jeho obrovské mouchy a položil je na stolek pod oknem.

„Jsou tu tmavá skla. Sem sluníčko už tolik nejde…“ pousmál se Tom a pohladil Billa po tváři. Bill se rozpačitě usmál.
„Bolí mě oči. Třeba…“ snažil se namítat.
„Nevymlouvej se!“ zamračil se Tom…
Bill se chtě, nechtě začal v Tomově společnosti uvolňovat a začal se s ním normálně bavit. Tom ho totiž za tu půlhodinku strávenou ve vlaku přesvědčil, že není hloupý kluk, ale že je zcela normální. Při cestě do školy debatovali o holkách. Tom se přiznal, že o něj hodně holek má zájem, ale že on nechce. Líbila se mu prý jedna dívka, která se odstěhovala na druhou stranu Německa. Od té doby prý neměl žádnou známost. Samozřejmě, že se Tom ptal i po Billovi, ale ten mu toho o sobě moc neřekl. Jak by mohl, když se o něj děvčata zajímala jen kvůli sexu.
„Asi tě to nebude zajímat, ale asi před rokem a půl jsem se zamiloval do jedné dívky. No a ona o mně časem taky začala jevit zájem. A jednou, když jsme byli na jedné diskotéce, tak mě venku zatáhla za roh a bez jediného slova mě začala líbat. Nemohl jsem nic namítat, jak bych taky mohl, když jsem jí miloval. Potom jsem jí pozval ke mně domů a… a druhý den mi řekla, že… že to byl jenom úlet, že to dělat neměla, že byla opilá. Omluvila se mi a odešla. Od té doby se se mnou nebaví…“ brouknul Bill.

„Tyhle lidi nesnáším. Kdo to byl?“ Tomův výraz byl smutný. Jako by s Billem soucítil.
„No. Saša od vás ze třídy…“ nechtěl mu to říkat, ale co by tím taky už dnes mohl pokazit? Vždyť ona se s tím taky pochlubila svým kamarádkám.
„Ježiš, to je strašně namyšlená a hloupá holka. Nemám jí rád…“ zašklebil se Tom.
„Jo, já taky už ne,“ zasmál se Bill.
„No, koukal jsem, že se ve škole bavíš s tou blondýnkou…“ navázal sám od sebe Tom.
„No jo… Je to má dobrá kamarádka. Proč? Líbí se ti?“ Bill chtěl o Claire mluvit nenápadně. „No… Je roztomilá,“ přiznal Tom…
„No, tak to bude asi potěšená, až se dozví, že o to ní řekl tak hezký kluk…“
„No, to nevím no… Já ti snad připadám hezký?“ pozvednul Tom jedno obočí.
„Nejsi úplně k zahození…“ řekl Bill se smíchem, aby se z toho vykroutil a došel se do své skříňky přezout. Tom udělal to samé, akorát tak třikrát rychleji než Bill, takže ho ještě s klidem dohonil.
„Půjdu tě vyprovodit ke třídě, máme první hodinu v učebnách vedle sebe, tak máme společnou cestu,“ mrknul na něj Tom. „Mimochodem, když jsme u toho, taky nejsi špatný, Bille. Škoda, že nejsi děvče, nebo že nejsem homosexuál.“ Mrknul na něj Tom.
„Ale prosím tě… klídek,“ zasmál se Bill.

Společně došli před Billovu třídu a rozloučili se s připomenutím, že odpoledne na Billa bude Tom čekat před školou. Když se Bill otočil do třídy a uviděl Claire, jak na Billa kouká s otevřenou pusou, mávl jí na znamení, ať si jde sednout k němu do zadní lavice.
„Nebudu chodit okolo horké kaše. Nebylo těžký se s ním seznámit. Včera jsem do něj nechtěně vrazil, potom se sám nabídl, abych si k němu ve vlaku sednul. Nejdřív mi připadal jako naprostý dement, ale vypadá to, že je to normální kluk. Dneska jsem s ním jel zase do školy a povídali jsme si o děvčatech. Říkal, že holky o něj mají zájem, ale že on ani ne. Že měl naposledy známost, když se zamiloval do jedné dívky, která se potom někam odstěhovala… A taky padlo slovo na tebe. Říkal o tobě, že jsi roztomilá. A taky dnes končí ve 13:30 a bude na mě čekat před školou, tak mě napadlo, že bys mohla vyjít před tu školu se mnou a já bych vás seznámil, co říkáš?“ kouknul se Bill udýchaně na Claire. Ta chvíli seděla a pořád s otevřenými ústy ho sledovala, potom se na něj ale vrhla a pevně jej objala okolo krku.
„Zbožňuju tě, Bille, ty jsi takový zlato!!!“ řekla naprosto vážným tónem. Chytla jeho tváře do dlaní a dala mu dlouhou pusu na rty. Bill se nechal, byl z toho v šoku.
„Teda, se snad začnu červenat… Ale ještě před tím ode mě dostaneš na zadek, protože jsi zamilovaná ho jednoho kluka a pusinkuješ tu jiného!“ zamračil se. Claire se jen vesele zasmála, sedla si k Billovi na klín, objala jej okolo krku a znovu mu věnovala pusu. Bill jí chytnul za bok a pusu jí oplatil…
„Mmmm, dost, nebo se to roznese po škole a až se to dozví Tom, tak tě nebude chtít,“ odlepil se od ní a plácnul jí po zadku, aby vstala…