autor: Rachel
Ptáčci vesele cvrlikali a nacvičovali si tak své melodie, které se městem rozléhaly už od východu sluníčka. Hlasitě si prozpěvovali a tím vykouzlili úsměv na tváři nejednoho člověka, procházejícího městem. Jeden z nich zrovna proletěl nad hlavami dvou usmívajících se chlapců a usadil se na větvi protějšího stromu. Jakmile zkontroloval malá ptáčátka ve svém hnízdečku, spokojeně shlédnul dolů na lidi, kteří zrovna procházeli ulicí. Každý z nich někam pospíchal, každý z nich se co chvilku díval na hodinky nebo po ulici ve spěchu pobíhal.
Každý, až na dva chlapce, jejichž prsty byly propleteny v něžném spojení a co chvilku se lehounce dotkly těch druhých, jako by se chtěly přesvědčit o jejich existenci. Ani jeden z nich nevnímal spěchající lidi kolem. Oba dva se vznášeli na růžovém obláčku, měli u sebe svou lásku, nic teď pro ně nebylo důležitější.
Bill se mile pousmál. Sluníčko mu ozářilo jeho porcelánově bílou tvář a teplý letní větřík si lehounce pohrával s jeho černými vlásky. Jemně je cuchal a zanechával v nich krásnou vůni léta. Billovi to však vůbec nevadilo. Cítil se neuvěřitelně krásně a to mu vyvolalo na tváři šťastný úsměv. Jen při pohledu na osůbku, jdoucí vedle něj, se jeho srdíčko prudce rozbušilo a Billova očka zaletěla pohledem k jejich spojeným prstům. Stačil jen jediný pohled na ně a Bill se rozzářil jako sluníčko. Jeho ručka byla jemně schovaná v té Tomově, která ji něžně hladila a co chvilku ji potěšeně stiskla. Jakoby ji už nikdy nechtěla pustit, zároveň ji však držela tak lehce a krásně, až si Bill myslel, že sní. Jen ten něžný dotyk vyvolal na jeho rtech mírný úsměv.
A nejen dotyk. Kdykoli se Billův pohled stočil k dredáčkovi vedle něj, Billova očka se rozzářila a Bill se mírně zaculil. Už od doby, co vyšli z domu, z něj Tom nespustil pohled. Obdivně si jej prohlížel a nejedenkrát díky své nepozornosti zakopnul. A Bill si toho všimnul. Moc dobře na sobě cítil dvě překvapené čokoládky, které však po střetnutí s těmi jeho rychle cuknuly a Tom stočil pohled jinam. Bill se sám pro sebe vždy usmál a dál pokračoval v pomalé chůzi. Nemohl se dočkat toho, co se stane za pár chvil. Měl pro Toma překvapení a v duchu už se těšil. Zároveň byl však také pěkně nervózní. Nevěděl, jestli se bude Tomovi líbit a také se malinko bál, jak na jeho vzhled zareaguje. Teď už si byl jistý tím, že se Tomovi dnes líbí. Hřálo jej u srdíčka, když na sobě cítil Tomovy obdivné pohledy a cítil jeho teplou dlaň na té své. A to mu dodalo odvahu udělat to, co si včera večer naplánoval. Rozhodl se pro pár malých změn na svém vzhledu, než vstoupí na bazén. Ručky se mu mírně třásly a bříško měl Bill malinko sevřené strachy, přesto se však moc těšil. Netrpělivě se zadíval do dálky a očima hledal budovu, která by se alespoň trochu podobala malým lázním.
Najednou však ucítil, jak ty jemné prsty opustily ty jeho a dvě teplé dlaně se pomalounku ovinuly kolem jeho pasu. Malinko vylekaně stočil svůj pohled doleva, jakmile však ucítil na svých rtech dva naběhlé polštářky a chladnou kovovou kuličku, opustila jej veškerá nejistota a strach a Bill se naplno poddal těm krásným plným rtům, které ty jeho něžně líbaly. Pomalounku obmotal své ručky kolem štíhlého krku a jakmile ucítil na svých prstících na dotek drsné spletené copy, pousmál se do polibku. Nemusel přemýšlet ani vteřinku nad tím, kdo jej líbá. Stačilo jen zapomenout na všechno kolem a vnímat ty hebké rty, které ty jeho zasypávaly polibky plnými lásky. Nikdo totiž nelíbal tak něžně, jemně a krásně, než jako právě ten vysoký štíhlý dredáček, do kterého se Bill tolik zamiloval.
Naposled jej políbil a pomalounku se od něj odtáhl, očima si měříc Billův andělský úsměv a zasněně přivřená očka. Bill pomalu otevíral očka od sebe, a když před sebou spatřil usmívající se tvář svého miláčka, zářivě se usmál. Tom mu úsměv oplatil a opatrně vztáhnul ruku, aby se mohl dotknout té nádhery v podobě Billovy tváře. Nemohl uvěřit, že právě jeho rty se před chvilinkou mazlily s těmi narůžovělými polštářky, že je líbaly a jemně se o ně otíraly. Tom pohledem přejel už na pohled hebkou pleť a Billovy mandlové oči, ve kterých se zračila radost, zároveň však i překvapení. Tom se mile usmál.
„Promiň, ale já už jsem to nemohl vydržet,“ přiznal s úsměvem a odhrnul pár černých vlásků z Billova čelíčka. Billovo srdíčko poskočilo radostí a prudce se rozbušilo. Bill se zaculil a teď to byl on, kdo svou tvář přiblížil k té Tomově a téměř neznatelně se otřel svými rty o ty jeho.
„Já také ne,“ zašeptal tajemně a vpil se svými rty do těch Tomových.
Po několika minutách něžného líbání se od sebe odpojili a znova s úsměvem pokračovali v chůzi. Billova očka se upřela na Tomovu tvář a Bill lehce stisknul Tomovu dlaň.
„Tomí, a my tam budeme hlavně plavat, že?“ zeptal se zvědavě a zadíval se na Toma, který se nad jeho otázkou šibalsky zaculil.
„To taky ale, víš, Billí… říkal jsem si, že… že bysme se mohli i… mazlit,“ zašeptal tajemně, očekávajíc, jaké odpovědi se mu od Billa dostane. Bill mírně pootevřel pusinku, nato však malinko svraštil čelíčko a přísně se na Toma podíval.
„Tak o tohle ti jde, ty potvůrko,“ pronesl vážně, nato se však mile rozchichotal. Už od začátku, co mu Tom navrhnul, aby šli spolu na bazén, věděl, že celý večer nestráví jen plaváním ve vodě, ale také něčím jiným. Něčím mnohem mnohem příjemnějším. A na to se Bill těšil snad ze všeho nejvíc. Myšlenka mazlení v příjemně teplé vodě se svou láskou mu přišla víc, než krásná. Celý včerejší večer snil o tom, jak nádherné budou jejich polibky uprostřed malých vln, jak něžné budou jejich dotyky, které si budou oplácet, jak krásné a nekonečné bude jejich líbání. Teď se sladce zaculil a s ručkou v té Tomově vyšel vstříc krásnému romantickému večeru.
Bylo asi třičtvrtě na šest, když oba chlapci stanuli před velkými prosklenými dveřmi, za nimiž se rýsovaly další a další. Tom to tu znal. Sám tu byl už několikrát, a proto se rozhodl sem vzít i Billa. Otevřel mu dveře a když do nich Bill s úsměvem vkročil, vydal se za ním. Za chvilinku už se vracel od pokladny s dvěma klíčky od skříněk, do kterých si měli uložit své oblečení a věci. Mile na Billa zamrkal a jakmile k němu černovlasé stvořeníčko přihopsalo, společně zamířili k šatně.
V celé budově bylo až prazvláštní ticho, kromě nich dvou tu nejspíš žádný jiný návštěvník nebyl. A tak to Tom také chtěl. Nechtěl, aby je někdo vyrušoval. Chtěl být jen se svou láskou a krásně strávit tento večer, na který se tolik těšil. Proto objednal celý bazén jen pro ně dva. Z jeho myšlenek jej vytrhla až Billova tichá otázka.
„Tomi, kde se mám převléci?“ Bill očkama zmateně těkal po mnoha skříňkách, které se od sebe ničím jiným než číslem nelišily. A také měl malinko strach. Nedovedl si představit, že by se teď před Tomem svléknul donaha a oblékl se do plavek. Na to se ještě moc styděl a také cítil, že je ještě velmi brzy. Brzy na to, aby jej Tom spatřil tak, jak jej Pánbůh stvořil. A to pochopil i Tom. Něžně Billa pohladil po vláscích a prstem ukázal na jednu z malých skříněk.
„Tady, Billí. Do této skříňky si dáš věci, převlékneš se, a potom ji zamkneš tímhle klíčkem,“ Tom mu dal do rukou malý klíček a svůj sevřel v dlani.
„Já se budu převlékat hned za rohem, nemusíš se bát. Až budeš přichystaný, počkej tu na mě, já za tebou přijdu,“ odpověděl, zatímco ze své tašky vyndával plavky, které si od něj Bill půjčil. Bill souhlasně pokýval hlavinkou, v duchu však zapřemýšlel. Chtěl Toma překvapit, rozhodně však ne tady a v šatně. To už měl od včerejšího večera naplánované, a tak to také chtěl udělat. S úsměvem vzal své půjčené plavky do rukou a zadíval se na Toma, který už už chtěl zabočit za roh.
„Tomi?“ oslovil jej tázavě a když se setkal s dvěma nádhernýma oříškovýma očima, přistoupil o krok blíž. „Víš, mě to bude trvat asi déle než tobě, tak jsem si říkal, že bys na mě mohl počkat už v bazénu,“ pípl tiše a malinko netrpělivě očekával Tomovu odpověď. V duchu doufal, že za tím Tom nic nebude hledat. A opravdu. Tom se pousmál a pokrčil rameny.
„Jak chceš, Billí. Dveře jsou ty žluté vpravo, tam potom běž a po schodech nahoru k bazénu. Počkám tě tam, ano?“ Tom si k sobě Billa naposled přivinul a věnoval mu něžný polibek na rtíky. Za pár vteřinek však opravdu zašel za roh ke své skříňce a začal se svlékat.
Billovu tvář rozjasnil zářivý úsměv a Bill pomalounku pootevřel dvířka své skříňky. Byla docela prostorná a Billovi se na první pohled zalíbila. Pomalu se svlékal a své oblečení pečlivě skládal na hromádku. Obléknul si Tomovy plavky a zamířil k velkému zrcadlu kousek opodál. Prohlížel si každý detail, každou maličkost na svém vzhledu. Ručky se mu nervozitou třásly, když si vzal svou malou kabelku a vyndal z ní to nejnutnější, co pro tuto chvíli potřeboval. Toužil být pro tento večer tím nejkrásnějším a nejdokonalejším na světě a také tím, nad kterým se Tomovi zatají dech. Věděl, že jeho miláček jej už teď netrpělivě očekává a proto s úsměvem vytáhnul z kabelky hřeben a začal s posledními úpravami svého vzhledu.
Tom pomalu několikrát přeplaval celý bazén a teď připlaval k okraji, aby se o něj mohl opřít. Nemýlil se. Kromě něj tu nebylo ani živáčka, celý bazén byl vyhrazen jen pro ně dva. Voda nebyla vůbec studená, ba právě naopak. Byla příjemně teploučká a dodávala tak Tomovi pocit úplného uvolnění. Lokty si položil na okraj bazénu, na němž šplouchala voda, zatímco si užíval toho úžasného pocitu. Bazén byl hluboký sotva dva metry, proto se nemusel vůbec snažit udržet se nad hladinou. Bez problémů dosáhnul nohama na dno a byl tomu rád. Právě proto vybral tento bazén o menší hloubce, než jaká byla jeho a Billova výška. Nechtěl, aby se Bill bál. Chtěl, aby si tento romantický večer užil stejně tak jako on. Tom moc dobře věděl, že bazén není to jediné, čím dnes večer Billa překvapí. Měl svůj plán, který se rozhodl uskutečnit, a na kterém mu velmi záleželo. Sám pro sebe se usmál. Tolik už se těším, Billi. A doufám, že se ti to bude líbit.
Tom pomalu stočil pohled k velkým hodinám na stěně, které ukazovaly už půl sedmé. Už půlhodinu tu byl sám, už půlhodinu čekal na svou lásku, která však stále nepřicházela. Tom se zamyslel. Počítal s tím, že Bill určitě přijde o několik minut později, teď se jej však začala zmocňovat nejistota a strach. Strach o toho nádherného anděla, po kterém nebylo široko daleko ani dechu ani slechu. Tom se znova nervózně podíval na hodiny a bříško se mu strachy sevřelo. Nevěděl, proč Bill stále nepřichází, stačila však jen pouhá vteřina a jej začaly napadat ty nejčernější myšlenky.
Co když se mu něco stalo? Co když mu někdo něco udělal? Proč nepřichází? Billi, kdepak jsi? Tom složil hlavu do dlaní a nevědomky si skousnul rty. Byl ochoten ihned vylézt z vody a jít za svou láskou.
Najednou však uslyšel tichounké krůčky, jejichž zvuk se odrážel na mokrých kachličkách a vytvářel tak tiché ťapkání. Tomovi však vůbec nebyly cizí. Poznal je hned po několika vteřinkách, poznal tu známou chůzi, která jej vždycky přesvědčila o tom jediném. Tom nemusel přemýšlet dlouho, aby poznal, že se k němu ťapkavými krůčky blíží to nejkrásnější stvoření na světě. Přesto však pomalu pozdvihnul hlavu a…
Málem omdlel. Zatmělo se mu před očima a Tom na okamžik ztratil hlas nad tou černovlasou osůbkou, která se k němu pomalounku blížila. Jakmile zachytila Tomův pohled a úžas v těch nádherných oříškových očích, sama pro sebe se mírně usmála. To se ti opravdu tak moc líbím, Tomi?
Tom se sotva držel na nohou a kdyby byl bazén jen o několik centimetrů hlubší, určitě by se utopil. Nemohl spustit oči z té nádhery před sebou a ani nechtěl. Obdivně vzhlédnul k Billovi, který se u stříbrného zábradlí zastavil a věnoval Tomovi jeden ze svých nejkrásnějších úsměvů. Byl ještě krásnější než předtím, kdy jej Tom naposledy viděl v šatně. Černé hebké vlásky už nebyly spuštěny podél té jemné tváře. Teď byly staženy v tenkém culíčku. Jen jeden malý pramínek lemoval Billovu tvář a přidával jí na jemnosti a křehkosti. Dlouhé řasy se mírně chvěly, dvě čokoládky krásně zářily a rty se mile usmívaly. Tom sklouznul pohledem k Billovu křehkému tělíčku. Modrobílé plavky obepínaly jeho štíhlé boky a sahaly mu lehce pod kolínka těch nejhubenějších nožiček, jaké Tom kdy viděl. Přesto se nemohl vynadívat na Billovo nádherné tělíčko, na jeho bílý hrudník, který se ani v nejmenším nepodobal tomu jeho, přesto však Billovi na kráse neubral. Stejně tak jako krásně ploché bříško a pupík, který byl jedno z nejcitlivějších Billových míst.
Bill opatrně smočil svou pravou nožku ve vodě a upřel očka na Toma. Srdíčko mu poskočilo radostí, když uviděl, jak si jej prohlíží a nespouští z něj oči. Přesto však byl ještě malinko nervózní.
„Je teplá?“ vyslovil tu otázku, která jej napadla jako první a jakmile spatřil Tomovo překvapené trhnutí a jeho zmatený pohled, musel se usmát.
„A-a-ano,“ vykoktal Tom a rychle zamrkal, jako by se chtěl vrátit do reality. Omámeně sledoval usmívajícího se Billa, který si dřepnul k okraji a ručkama se dotknul hladiny šplouchající vody. A při tom se mu v hlavě zrodil geniální nápad. Potichounku se k Billovi otočil a vší silou jej za ručky stáhnul do vody. Celou místností se ozvalo hlasité vypísknutí a Tomův veselý smích. Bill si ručkama protřel očka, do kterých mu nastříkalo pár kapek vody a automaticky začal ve vodě kopat nožkama. Jakmile však pod nimi ucítil pevné dno, s jistotou se na něj postavil a otočil se na Toma, který se pořád ještě smál. Bill však svraštil čelíčko a naoko naštvaně se na něj zadíval. Nezlobil se na Toma, chtěl ho jen malinko potrápit a právě teď se mu to nejvíce hodilo. Přesto, že by se teď nejraději rozesmál spolu se svým miláčkem, malinko smutně sklopil hlavinku.
„To od tebe nebylo hezké, Tome,“ špitnul zklamaně a pomalounku se k Tomovi otočil zády, v duchu se usmívajíc. Nemusel se ani podívat na stranu, aby zjistil, co s Tomem jeho věta udělala. Tom se zničehonic přestal smát a upřel oči na Billa, otočeného zády. Nevěděl, že by to mohlo Billa tak moc rozesmutnit, jemu to přišlo jako legrace. V duchu však cítil, že se musí Billovi omluvit. Pomalu připlaval až k němu a něžně jej pohladil po vláscích.
„Ale no tak, Billí, pojď ke mně,“ zaškemral prosebně a obmotal své ruce kolem Billova pasu. Bill se sám pro sebe pousmál a když ucítil dva měkké polštářky, které se otřely o jeho bílý krček, jeho úsměv se změnil na rošťácký. Tak tohle bys chtěl, Tomí. Usmířit si mě pusinkou? No tůdle.
Jemně se vytrhnul z Tomova objetí a položil se na bříško, nožkou se odrážejíc od okraje bazénu. Pomalounku zkoušel plavat tak, jak jej to maminka naučila, když byl ještě malý. Cítil za sebou Tomův udivený pohled, který mu vykouzlil na rtech rošťácký úsměv.
„A neříkal jsi náhodou, že budeme plavat?“ připomněl Tomovi, zatímco ručkou šplouchnul vodu někam za sebe. Tomovo vyjeknutí jej ujistilo o tom, že přesně zasáhl svůj cíl a tím byl Tomův obličej.
To si však dredáček nemohl nechat líbit. Připlul až k uculujícímu se Billovi a jakmile k němu to černovlasé stvořeníčko natočilo svou tvářičku, bylo zasaženo sprškou vody. Během několika vteřinek se strhla vodní bitva obou chlapců, kteří na sebe cákali stále větší a větší gejzíry vody. Ani jeden z nich se nehodlal vzdát. Ani jeden z nich nechtěl ustoupit. Vzájemně si opláceli vodní útoky a smáli se jako malé děti. A nebylo divu. Oba cítili u srdíčka lehkost a volnost, díky které jakoby zmizelo všechno kolem. Najednou tu nebyly žádné starosti, žádné problémy, jen oni dva a jejich smích, který se hlasitě rozléhal celou místností. Tomovi to však vůbec nevadilo. Mohl by celé hodiny poslouchat Billův zvonivý smích a roztomilé chichotání, stejně by se mu to neomrzelo. Cítil se krásně, zároveň však také vysíleně. Unaveně spustil ruce do vody, čímž ustal ve veškerých útocích na černovlasé stvořeníčko, které se však nevzdávalo a se smíchem neúnavně cákalo na Toma další a další tisíce kapek vody. Tom se usmál.
„Dobře, dobře, vzdávám se,“ poznamenal, čímž ukončil tu velkou vodní bitvu a vykouzlil tak na té krásné tvářičce spokojený úsměv. Bill se vítězně zaculil a šťastně připlaval blíž k Tomovi, který mu úsměv oplatil.
Stáli naproti sobě jen ve velmi malé vzdálenosti, která nenechala ani jednoho z nich chladným. Tom pozvednul pohled, který se okamžitě střetnul s tím Billovým a vytvořil tak mezi oběma chlapci zvláštní ticho, které rušilo jen šplouchání malých vlnek. Dívali se vzájemně do očí a vůbec nevnímali nic kolem. Tom se opatrně nadechl a očima spočinul na dvou hnědých čokoládkách, které k němu vzhlížely. Byly plné radosti a štěstí, které se mísilo nejen v těch podmanivých očích, ale také v Billově srdíčku. A Tom to cítil. Cítil, že pocity, které právě teď prožívá on, a které cítí, cítí i jeho anděl. Ten nádherný anděl, nad kterým opět přestal dýchat úžasem. Stačil jen pohled do toho moře čokolády, které na něj hledělo a Tom nebyl schopen ani dýchat. Topil se v něm, ani za nic na světě však teď nechtěl uhnout pohledem.
A právě tak to cítil i Bill. Nechtěl ukončit tuto krásnou chvilku, která mezi nimi nastala. Byla to jedna z těch, ve kterých i beze slov oba cítili, co si ten druhý myslí a co cítí. Jako právě teď. Bill pomalounku vztáhnul ručku a něžně setřel pár kapek vody, ulpívajících na té jemné tváři, v tom však uslyšel ten nádherný medový hlas, který jeho uším zněl jako rajská hudba.
„Proč jsi tak nádherný?“ Tom tiše vyslovil těch pár slůvek, které se mu několik posledních minut honily v hlavě a dlaní spočinul na Billových vláscích. Tolik si přál, aby tahle chvilka neskončila, aby se až do konce svého života směl dívat na tu krásu před ním, která však mírně sklopila pohled. Na Billových rtících se mihl téměř neznatelný úsměv a Bill ucítil, jak mu lehce zrůžověla líčka. Cítil Tomův pohled, ty nádherné oči, které tolik miloval, a ve kterých se odráželo to, čeho měl Tom plné srdíčko. Láska. Bill ji moc dobře cítil. Jen z pouhého Tomova pohledu, jen z něžných dotyků, kterými pokrýval jeho vlásky vycítil ten nádherný cit, který stačil vzrůst v Tomově zaláskovaném srdíčku, a který byl teď všude kolem nich. Společně s tím Billovým vytvářel romantickou atmosféru mezi oběma zamilovanými blázínky.
A právě proto teď Bill malinko nesměle pozdvihl pohled. Stačil jen malý okamžik, aby se jeho oči střetly s těmi Tomovými a on si byl jistý tím, co chce udělat. Přitisknul se k němu ještě víc a svými rty zkrátil kratičkou mezeru mezi nimi. Pomalu a velmi něžně líbal ty nádherné plné rty, které mu po chvilince začaly jeho polibky oplácet, avšak tak něžně, až se Bill vznášel na růžovém obláčku. A nejen on, ale také Tom. Teď už si byl více než jistý, že na tento večer nikdy nezapomene.
Společně proplouvali bazénem ruku v ruce a zaláskovaně se na sebe usmívali. Přitom si povídali o všem možném a co chvilku si vyměňovali něžné polibky a sladké pusinky. Neexistovalo nic, co by je teď přimělo věnovat pozornost něčemu jinému, než své milované osůbce vedle sebe. Ba právě naopak. Tom ani nevnímal, že jsou teď v bazénu a společně plavou. Mohl nechat oči na své lásce, která se neustále něčemu chichotala a roztomile na něj mrkala. Ani Bill si však nedovedl představit, že by tento krásný večer mohlo něco pokazit. Poklidně plaval po Tomově boku, jakmile však zaznamenal, že dno se zpod jeho nožek už nadobro vytratilo, rychle opustil Tomovu ruku a připlaval blíže k okraji a pevně se jej chytnul. Tom se automaticky otočil, a když uviděl v těch nádherných mandlových očích nejistotu a strach, rychle připlaval blíž k Billovi.
„Copak, Billi?“ optal se a lehce se dotknul hebkých černých vlásků. Bill se na něj malinko bojácně podíval.
„Když, Tomi… j-já už tam nedosáhnu,“ špitl smutně a rychle sklopil hlavinku. Očekával, že se mu Tom vysměje. Malé děti uměly plavat lépe než on, nebály se velké hloubky. A to Billa teď trápilo ze všeho nejvíc. Právě teď si připadal jako největší nemehlo na světě, právě teď, když se na něj dívaly Tomovy oči, zatímco on se křečovitě držel zábradlí, stydlivě klopíc hlavinku. Bál se Tomovy reakce a proto jen se strachy sevřeným bříškem očekával, co se stane v několika příštích okamžicích.
Asi jsem ten největší nešika pod sluncem. Neumím ani pořádně plavat, bojím se i obyčejné hloubky. Kdybys jen věděl, jak moc se stydím, Tomi. Jsem opravdu jen pro smích.
Najednou však Bill ucítil něco, co se ani v nejmenším nedalo srovnávat s myšlenkami v jeho zmatené hlavince. Něco, co by jej ani ve snu nenapadlo a něco, co předčilo veškeré jeho očekávání. Jedna štíhlá ruka jej něžně objala pod kolínky, zatímco ta druhá spočinula na jeho zádech. Chudáček Bill jen zmateně zavřel očka a vyčkával, co se stane za několik dalších vteřinek. A nemusel čekat dlouho. Jemný a lehký polibek na jeho vláscích jej ujistil o tom, že se nemusí ničeho bát. Jen ten něžný dotyk těch krásných rtů dodal Billovi odvahu, tentam byl jeho strach. Zvědavě pootevřel víčka, po několika dlouhých vteřinách otevřel očka od sebe a…
Nemohl tomu uvěřit. Ležel v té nejkrásnější náruči, která jej chránila svým teplem a svými jemnými dlaněmi. Nikdy se nikde necítil tolik bezpečněji. Pomalounku pozdvihnul sklopenou hlavinku a nato se mu na rtících rozlil krásný úsměv. Jeho princ se na něj usmíval a něžně jej hladil ve vláscích, zatímco jej držel pevně ve své náruči. Přesto však tak lehce a krásně, až si Bill myslel, že sní. Srdíčko se mu prudce rozbušilo a do bříška mu přiletělo snad milion motýlků, když spatřil na Tomových rtech nádherný úsměv. Tom jej něžně pohladil po vláscích.
„Panenko moje porcelánová,“ zašeptal s úsměvem a užíval si toho křehkého tělíčka ve své náruči. Bál se, že kdyby své doteky jen trochu zesílil, tak by té nádheře ublížil a to on nechtěl. Nechtěl ničit tu krásnou chvilku, kdy jej Bill ručkama objímal kolem krku, sladce na něj mrkal a zářivě se usmíval. Tomův úsměv však po chvilce zmizel a Tom se zadíval do Billových očí. Jemně stisknul jeho ručku v té své.
„Víš, co bych si teď přál, Billi?“ tiše vyslovil svou otázku a nato se setkal s Billovýma zvědavýma očkama. Bill jej něžně pohladil po tváři.
„Co, miláčku?“ špitl tiše a byl velmi zvědavý, co mu Tom odpoví. Tom se naposled zadíval do toho nekonečně hlubokého moře čokolády a opatrně se sklonil k těm nádherným plným rtům, které jej tolik lákaly.
„Líbat tě,“ zašeptal tajemně a něžně se o ně otřel těmi svými. V tom okamžiku se strhlo něco nekonečně krásného a něžného, něco, čemu se svou krásou nemohlo nic vyrovnat. Dlouhé líbání bylo přerušováno láskyplnými slovíčky obou chlapců, pro které v jedné vteřině přestalo existovat vše kolem. Polibky, které si jejich rty vyměňovaly, byly plné čisté lásky k tomu druhému, které měli oba plné srdíčko. Jejich jazyky se spolu proplétaly v tanci, který jejich touho po polibcích toho druhého ještě zvýšil. V jednom okamžiku byly vášnivé a plné touhy, postupně se však stávaly pomalejšími a něžnějšími, až přešly v jemné dětské pusinky, nad kterými se oba zamilovaní blázínci mile zaculili. Pomalu se od sebe odtrhli a vzájemně se dívali do očí toho druhého. Oba naplňovala touha, něha, zároveň však to nejdůležitější. Krásná čistá láska.
Bill ji pocítil. Cítil ji už od prvního dne, kdy Toma spatřil. Rostla den ode dne víc a víc, byla stále silnější a pomalounku zaplňovala celé Billovo srdíčko. Srdíčko, které teď prudce bušilo jen při pohledu do nádherných oříškových očí a svým tlukotem dávalo Billovi najevo to, co cítil už několik dní. Cítil, že jen té osůbce před sebou chce dát své zamilované srdíčko. Jen jí chce dát všechnu svou lásku, kterou k ní cítí a která je silnější a čistší, než cokoli jiného. A také cítil, že právě tohle je ta pravá chvíle pro to, aby nechal promluvit své srdíčko a své city, které byly pro něj nové, přesto však neuvěřitelně krásné. Teď už se Bill vůbec ničeho nebál, ba právě naopak. Byl si jistý, že tohle je ta nejkrásnější chvilka k tomu, co cítil už několik dní.
A právě proto se teď sklonil k Tomovu oušku a něžně se o něj otřel svými rty.
„Miluji tě,“ zašeptal rozněžněle, zatímco se jeho prsty propletly s těmi Tomovými v něžném dotyku.
autor: Rachel
betaread: Janule
Rachel, ty mě jednou vážně zabiješ…:oD:o*
Rachel, ty jsi teda číslo 😀 Já čekala další pokračování, a ono nic. Useknutý v tý nejlepší části, jak jinak 😀 Divím se, že mě to ještě překvapuje, no jo, to by jinak nebyla naše sluníčková Rachel, co 😀
Ten Bill byl neuvěřitelně rozkošný ♥ Jak neuměl plavat… *roztomilý úsměv* 😀
Úžasný dílek 🙂
To je tak úžasný! miluju tuto povídku! Rachelko jsi nejlepší!
Pajule není sama, koho zabiješ… Já se těším na to, co Toman kromě toho bazénu vymyslel a zase se to nedozvím x( Zase musím čekat. Víš, jaký to je?! xD Taky ale nechápu, proč mě to ještě pořád překvapuje xD To bys opravdu nebyla ty..
Šup sem s dalším dílkem.
Děláte si srandu???:-D Já jsem se s tímhle dílkem mořila dva dny, než jsem ho napsala, přepisovala tři hodiny a vy mě ještě nadáváte, že jsem to usekla:-D Zabíjet??? To bych opravdu nerada:-D Děkuju moc za komenty, potěšily mě a pište dál:-D
Pa Rachel xD
nooo, tak nějak mám takový dojem, že Tomovi tu půjde o něco jinýho, než jen o líbání a mazlení 😀 no uvidíme, třeba nás překvapíš něčim jiným 🙂
třeba Tom nebude takovej perverzák jako někdo, Áďo! xD