autor: Rachel
„Ano, souhlasím. Děkuji moc, nashledanou,“ Tom stisknul červené tlačítko a se spokojeným úsměvem odložil mobil na stolek v obýváku. Kdyby mohl, radostí by se rozkřičel. Zatím mu vše vycházelo podle jeho plánu a tak, jak si to představoval. Bál se, že už nebude volné místo, přívětivá paní v telefonu mu však jeho myšlenku ihned vyvrátila. Tom byl štěstím bez sebe. Byl si téměř jistý, že dnes večer určitě neusne. Moc se těšil na zítřejší den, na večer, kdy Billa překvapí tím, co si plánoval už dávno. Jen při představě Billových rozzářených oček se jeho rty zvlnily do širokého úsměvu a Tom zasněně upřel oči na strop nad sebou. Nedomlouval pro ně jen bazén, ale ještě něco. Něco, o čem neměl Bill ani tušení a Tom jej tím chtěl překvapit. Nevěděl, co na to Bill bude říkat a jestli se mu to bude líbit, přišlo mu to však jako báječné překvapení. Jediné, co teď dělalo Tomovi starost, byly obavy, že Bill si z jeho plavek žádné nevybere. Přesto, že byli oba hubení, Tom byl přeci jen malinko mužnější než Bill. Doufal, že Billovi budou alespoň jedny sedět a že si tak spolu zítra půjdou zaplavat.
Tomovi však nešlo jen o plavání. Chtěl, aby jejich zítřejší večer nebyl stejný jako ty ostatní. Přesto, že byly krásné, strávené nekonečným líbáním a mazlením pod Billovou peřinou, Tom chtěl něco jiného. Něco, při čemž se bude Bill zvonivě chichotat, něco, kde oba zažijí spoustu legrace a zábavy, něco, kde budou jen oni dva a jejich polibky plné něhy a lásky k tomu druhému. A právě bazén přišel Tomovi jako to nejkrásnější místo, kde chce strávit romantický večer se svou láskou. Jen při představě jejich něžného líbání v příjemně teplé vodě, se jeho zasněné oči rozzářily a Tom se šťastně pousmál. Pomalu natočil hlavu směrem k hornímu patru a zadíval se na dveře Billova pokoje. Byly už dobrou půlhodinu zavřené a skrze ně nebylo slyšet vůbec nic. Bill Tomovi se zářivým úsměvem slíbil, že si všechny jeho plavky vyzkouší a vybere si, teď však po něm nebylo ani dechu ani slechu. Tom se pousmál myšlence na to roztomilé černovlasé trdýlko a s úsměvem na rtech se tiše vydal ke schodům do horního patra. Byl moc zvědavý, jaké plavky si Bill vybral a jak mu sluší. Proto pomalounku vycházel schody nahoru a za chvilinku už stanul před dřevěnými dveřmi Billova pokoje.
Černovlasá osůbka si utáhla bílou šňůrku na plavkách a asi posté se zhlédla ve velkém naleštěném zrcadle. Utekla už půlhodinka, Billovi to však připadalo jako pouhých pět minut, kdy za sebou zavřel dveře svého pokoje a se zářivým úsměvem se vrhnul k velkému zrcadlu. Postupně si vyzkoušel všechny plavky, které mu byly sice trošku volné, přesto mu však hned padly jako ulité. Znova se otočil doprava a pohledem přelétl nejdříve svůj štíhlý pas a potom modrobílé plavky, které vypadaly jako tříčtvrteční kraťasy a sahaly mu lehce pod kolínka. Bill si povzdechnul. Líbily se mu úplně všechny, ve všech se cítil dobře, jediným a zároveň však i největším problémem bylo, rozhodnout se pouze pro jedny, které si na sebe zítra vezme do bazénu.
A to bylo pro Billa tím nejtěžším úkolem. Od chvíle, kdy mu Tom řekl, že si zítra spolu půjdou zaplavat, nemyslel na nic jiného než na to, aby se své lásce líbil. Chtěl Toma překvapit a také chtěl, aby měl Tom po svém boku toho nejkrásnějšího kluka na světě. A proto ani na chvilinku nepřestal přemýšlet nad svým oblečením, účesem a malováním. Moc si přál, aby mu to zítra slušelo a aby si zítřejší den spolu s Tomem co nejvíce užili. Proto teď bezradně stál před velkým zrcadlem a s pohledem, upřeným na svou dolní polovinu těla horečně přemýšlel. Tyhle plavky se mu líbily snad ze všech nejvíc, Bill si však znova prohlédnul své tělo od shora až dolů. Nevěděl, jestli právě tyhle plavky jsou ty pravé, ve kterých se chce Tomovi ukázat.
A na tom Billovi záleželo ze všeho nejvíc. Nechtěl Toma zklamat. Chtěl být pro něj jediným, tím nejkrásnějším a také tím, ze kterého Tom celou dobu nespustí oči. Bill si moc dobře všimnul Tomových obdivných pohledů vždy, když si dal na svém vzhledu záležet. Hřálo jej u srdíčka, když uslyšel u svého ouška Tomův medový hlas a jeho pochvaly, jak moc mu to sluší. A chtěl, aby to tak bylo i zítra. Chtěl Toma okouzlit a překvapit jej. Nikdy nebyl moc sebevědomý, při každém pohledu do zrcadla se mu chtělo plakat a Bill si nedovedl představit, že by se někdy někomu mohl líbit, a co víc – že by jej někdy někdo mohl pochválit za to, jak mu to sluší. Všechny jeho pochybnosti však vyvrátily Tomovy překvapené oči a jeho úžas, když před sebou spatřil nádherné stvoření s podmanivýma čokoládovýma očima a s jemným úsměvem. Bill si moc dobře pamatoval na okamžik, kdy mu Tom do ouška pošeptal tu nádhernou větu, po které se v jeho kukadýlkách zaleskly slzičky štěstí a radosti. Jsi krásný. A přesto, že si Bill užíval Tomových obdivných pohledů, pochval a lichotek každý den, vždy mu srdíčko radostí poskočilo a na jeho rtech se rozlil zářivý úsměv. I teď se sám pro sebe usmál a otočil se, aby na sebe viděl zezadu.
Z jeho myšlenek jej vytrhlo až jemné zaklepání na dveře a nádherný medový hlas, při kterém se Billova očka vesele rozzářila a Billovo srdíčko se rozbušilo láskou k tomu vysokému dredatému chlapci.
„Můžu dál?“ Tom s úsměvem přejel dlaní po tom kusu dřeva, a jakmile uslyšel nějaké nemotorné zakopnutí a Billovo lamentování, jeho úsměv se rozšířil ještě víc. Bill se rychle vrhnul ke dveřím a přitisknul se na ně, mnouc si naražený palec na nožce.
„N-ne, Tomi,“ vyhrknul vystrašeně při představě, že by jej teď Tom uviděl v plavkách, a tím by zničil překvapení, které pro něj Bill chystal.
„Počkej na mě dole v kuchyni, hned budu, jo?“ ujistil jej a na Tomův souhlas rychle odcupital zpět k zrcadlu a zadíval se na hodiny, které ukazovaly už půl šesté. Do pěti minut se musím rozhodnout.
Tomovu tvář rozjasnil široký úsměv a Tom se mile zaculil. Jen z Billova hlasu poznal, že je teď nejspíš pěkně zaneprázdněný. S úsměvem scházel schody dolů a posadil se na gauč v obýváku, neustále se dívajíc na dveře Billova pokoje. Chtělo se mu smát nad tím roztomilým smíškem a zároveň trdýlkem, které v sobě Bill skrýval. Tom se ještě nikdy nesetkal s chlapcem v Billově věku, který by se neustále něčemu chichotal, hrál si s králíčkem a radostně tleskal ručkama. To bylo však právě to, co se na něm Tomovi nejvíce líbilo. Tom Billa obdivoval pro jeho vyjadřování radosti a štěstí, zároveň se však nejednou usmál nad Billovou dětinskostí, kterou občas ten černovlasý andílek dával najevo. Tom se však na něj nedokázal zlobit. Ani ve chvíli, kdy mu Bobík počůral ruku, a tím vyvolal u Billa neovladatelný záchvat jeho zvonivého smíchu. Ba právě naopak. S Billem mu všechno připadalo mnohem krásnější a veselejší. Nechápal, jak mohl být tak slepý a nevšímat si okolního světa kolem sebe. To Bill mu ukázal jeho krásu, naučil jej vnímat ho a mít radost ze všeho, co jej obklopovalo. A za to mu byl Tom neskutečně vděčný.
Dveře Billova pokoje tiše cvakly a na schody pomalu vyšel Bill se čtvero plavkami v ruce. Už si vybral a rozhodl se pro jedny jediné, které si nechal u sebe v pokoji. Zamířil ke dveřím vedle a za chvilinku už pečlivě ukládal zbylé Tomovy plavky na své původní místo, na tváři potutelný úsměv. Zavřel za sebou dveře a vydal se po schodech dolů za Tomem. Když se ve svém pokoji převlékal, moc dobře slyšel, jak Tom s někým telefonuje, dokonce dvakrát. Slova nerozpoznal, neunikl mu však Tomův spokojený hlas, který probudil Billovu zvědavost a vyvolal tak u něj spoustu otázek. Proto teď rychle zamířil do obýváku a s milým úsměvem na rtech přešel k sedícímu Tomovi, který jej posunkem ruky přilákal k sobě. Nedočkavě k němu přihopsal a posadil se na jeho klín.
„Už jsem si vybral,“ usmál se a nato spatřil Tomovy rozzářené oči, které se na něj upřely. Tom jej objal kolem pasu a věnoval mu jeden ze svých nejkrásnějších úsměvů.
„Vážně?“ pronesl malinko nevěřícně, ovšem pokývání střapaté hlavinky jej ujistilo o tom, že se nemýlí. Něžně Billa pohladil po vláscích a zastrčil mu pramínek havraních vlásků za ouško. Teď už jeho plánu nic nebránilo, všechno bude tak, jak si to představoval. Už se tak těším, Billi. Zítřek bude ten nejkrásnější den v mém životě. A já doufám, že také v tvém. Z jeho myšlenek jej probrala až Billova tichá otázka.
„S kým jsi to mluvil?“ vyzvídal Bill jakoby mimochodem a pohrával si s konečky Tomových dredů. V duchu však hořel zvědavostí a pevně doufal, že mu Tom alespoň náznakem prozradí, s kým si před chvílí povídal. Tomovy rty se zvlnily do milého úsměvu a Tom se nevědomky zaculil. Bylo jen otázka několika minut, kdy začne Bill vyzvídat, zvědavě se ptát a předstírat, že jej to vlastně vůbec nezajímá. Tom jej moc dobře znal a také věděl, že Billovi se v hlavince honí jedna zvědavá otázka za druhou. Proto se se šibalským úsměvem naklonil k jeho oušku a jemně jej na něj líbnul.
„Tajemství,“ pošeptal mu do něj a za okamžik si užíval Billova výrazu ve tváři, který se z plného očekávání změnil na zklamaný. Bill smutně vyšpulil pusinku, nato se však zaculil a poposedl si na Tomově klíně blíž. Andělsky se usmál a sladce nevinně zamrkal očkama.
„A… ani za pusinku mi to neřekneš?“ zaprosil vábivě a přisunul se k Tomovým rtům. Odpovědí mu však bylo nesouhlasné zavrtění Tomovy hlavy a jeho tajemný úsměv. Bill smutně svěsil hlavinku, nato však ucítil, jak mu něčí dlaň jemně stiskla jeho prsty.
„Ale tu pusinku mi klidně můžeš dát,“ Tom se nevinně uculil, a jakmile uviděl Billův souhlas, přisunul si jeho tvář blíž.
Začali se pomalounku líbat, jako by všechen spěch kolem nich ustal a oni měli najednou ve svých rukou všechen čas světa. Nevnímali nic kolem sebe, jen rty toho druhého, jimiž se nechali hýčkat a zároveň jim opětovávali láskyplné a také malinko vášnivé polibky. Bill si spokojeně hověl na Tomově klíně a užíval si Tomova laskání jazykem. Neváhal a zanedlouho pootevřel své rtíky, čímž mu dovolil vyzvat toho svého k vášnivému tanci. Objal Toma kolem krku, a když ucítil, že Tomův jazyk zajíždí stále hlouběji a hlouběji do jeho úst, lehce do polibku vydechl.
„Lásko,“ zašeptal polohlasně, jejich vroucí polibky však přerušil zvuk auta a následné zatroubení. Simone právě přijela z práce a vesele si prozpěvovala. Oba chlapci si věnovali ještě jeden sladký polibek a potom už zamířili ke dveřím, aby pomohli unavené Simone s nákupem. Poslední dobou byla její práce čím dál tím náročnější a ona se vracela z práce někdy až za tmy. Teď se však na oba kluky zářivě usmála.
„Ahoj kluci,“ pozdravila je s úsměvem, a když jí pozdrav oplatili, hned začala povídat o práci a veškerých svých povinnostech.
Neuběhla ani hodina a všichni tři už si pochutnávali na čerstvé večeři, kterou jim mamka ukuchtila. Tom odložil prázdný talířek vedle sebe a malinko si odkašlal.
„Mami, víš… říkal jsem si, že bysme šli zítra s Billem plavat,“ oznámil jí, zatímco očima vyhledal Billa, který na své židličce malinko nedočkavě poskočil. Simone se usmála a do rukou vzala svou sklenici s džusem.
„Jenom běžte a užijte si to i za mě. Ať máte život zábavnější než já,“ poznamenala a spokojeně se znova sehnula ke své večeři.
Sluníčko už zapadalo za obzor a z posledních sil zalilo Billův pokoj zlatavými paprsky slunce, které se měnily na červánky. Bill za sebou s úsměvem zavřel dveře a přešel k oknu, aby se mohl pokochat krásným západem. Tom byl ještě dole se Simone, on se však rozhodl jít spát. Chtěl se pěkně vyspat na zítřejší den. Po chvilince si opravdu lehnul do postele a přikryl se bílou peřinou až po krk. V jeho hlavince vířila jedna zvědavá otázka za druhou a Bill se je marně snažil vyhnat ven. Jeho srdíčko mu však říkalo, že zítřejší den nebude takový, jako ty před ním. Bude něčím výjimečný, něčím, co před ním Tom tají. Bill se vesele usmál a zabořil nosík do bílé peřinky. Byly to právě myšlenky na jeho miláčka, které jej ukolébaly ke spánku a zavedly jej do říše těch nejkrásnějších snů.
autor: Rachel
betaread: Janule
Tááák, komenty pěkně prosím:-D
já se těším jak budou na bazeně…. taky bych šla do vody…. xD
plavání už jsem řekla ajk ho mám ráda?
Juu! Na bazének se těšíííím!
Juh… Tak příští díl pro mě bude přímo cesta do ráje 😀 Já, jakožto hrdý Vodnář, vodu naprosto miluju a kdykoli ji uvidím, neudržím se 😀 Minule se mamka divila, jaktože jsem celá mokrá – a jelikož bylo právě po dešti a chodníky byly plné kaluží – stačilo se jen podívat ven a bylo jasno 😀 Dá se říct, že voda je taková moje závislost, i když twincest je samozřejmě větší 😀
Těším se až budou plavat, už vidím nemotorného Billa, který se snaží udělat nějaká tempa a rozzářeného Tomíka :)) No jo, úžasný díl, Rachel… Už k tomu ani nemám co dodat 🙂
a Bill se tam v té svojí horlivosti ve snaze na Toma zapůsobit utopí, Tomi ho vytáhne a provede mu umělý dýchání, Bill vykulí bulvy a pak už to půjde ráz na ráz 😀 do toho, hooši, do toho!! :-))
Děkuju za komenty, Áďo, mě už fakt nenapadá, co ti mám na ty tvoje komenty psát:-D Ale chechtala jsem se pěkně dlouho:-D
Díky a pište dál xD
No, sama jsem zvědavá, co si Tom na Billa vymyslel… Ještě že nemusím čekat a můžu se hned vrhnout na další dílek. Ona ta časová vytíženost má nějaká pozitiva xD A Áďa mě opět pobavila, snad to tak nedopadne…
ooo no to sem na to jejich plavání zvědavá