autor: Becs
L. A. Stars
Kde máš Toma, Bille? Už je to pár měsíců, co Bill Kaulitz plní stránky našeho časopisu a dnes poprvé se nám podařilo jej vyfotografovat bez jeho milovaného dvojčete. Bill si vyšel i s pár přáteli do klubu, který očividně nepatří jeho bratrovi, a pravděpodobně ho také nepřizvali. S mladíkem sedícím úplně vpravo blonďáček strávil celý den a v pozdních nočních hodinách spolu zapadli i do Insomniaxu. Že by se nám nad sourozenci stahovala mračna? Proč tentokrát nebyl Tom přítomný? Nějakou dobu se spekuluje i o Billově orientaci, protože přiznejme si to upřímně, není tak úplně mužný typ. To, že se s panem neznámým držel za ruku při procházce po Hollywood boulevard, také mluví samo za sebe. Sledujte spolu s námi další vývoj ve vašem oblíbeném časopise L. A. Stars.
Uběhlo pár týdnů od rušné události v klubu a vše se postupně vracelo do starých kolejí. Tom neupustil od Billova nápadu pouštět do klubu víc lidí a dopřát jim trochu zábavy. Posílil ochranku u vstupu i v klubu. Každý byl při příchodu prohledán, jestli dovnitř nepronáší zbraně nebo drogy a všechno klapalo tak, jak mělo. Klub ovládla úplně nová, živější atmosféra. Určitě na tom měly zásluhu i dvě dívky, které teď byly novou ozdobou Insomniaxu. Najmout gogo tanečnice se ukázalo jako perfektní nápad, protože si je hosté moc pochvalovali. Billovi se dostalo té cti a navrhl jim slušivé oblečky. Černé topy s tyrkysovým třpytivým nápisem Insomniax a krátkými sukýnkami, které se při každém hození bokem divoce rozvlnily. Tomovi tak trochu připomínaly roztleskávačky, ale očividně to nebylo na škodu. V klubu zavládlo klidné a úspěšné období. Zisky se zvýšily o deset procent a Tom nemohl být šťastnější.
Probudil se, když ho pod nosem polechtal sluneční paprsek deroucí se skrz žaluzie. Zavrtěl se a se stále zavřenýma očima nadzvedl ruce nad hlavu, aby se protáhl. Zjistil, že se mu pod tepláky na spaní tyčí ranní erekce, a tak položil dlaň na chladné prostěradlo a sunul ji, hledaje teplé tělíčko svého malého brášky. Setkal se však jen se zklamáním. Jediné, co jeho dlaň nahmatala, byla zmuchlaná a vychladlá přikrývka.
„Bille?“ zavolal Tom do prázdného prostoru a nadzvedl se na loktech. Zaposlouchal se, ale nic neslyšel. Bráška očividně nebyl ve sprše a ani nikde jinde v bytě. Natáhl se tedy pro mobil ležící na nočním stolku a vytočil jeho číslo. V břiše jej bodlo zklamáním, když se volaný telefon rozezvonil na zemi vedle postele.
Frustrovaně sebou plácl zpět do matrace a přemýšlel. Kam mohl Bill takhle brzo ráno zmizet? Často mu chodil pro snídani, aby se po náročné noci v klubu dosyta najedl, ale to si s sebou vždycky bral mobil.
Co se týče Billa, Tom trpěl až paranoidním strachem, že se mu něco stane. Po zkušenosti s nechutným Wallkerem neměl v úmyslu Billa nechat napospas nějakému dalšímu prasákovi. Přehodil nohy přes okraj postele a vlasy si stáhl do neupraveného culíku gumičkou, co měl nataženou na ruce. Otevřel skříň a vytáhl první tričko, co mu přišlo pod ruku. Nazul si boty na holé nohy a vydal se dolů do klubu. Bill měl někdy ve zvyku pouštět si tam hudbu a předvádět na pódiu, kde obvykle býval DJ, podivné taneční kreace.
A skutečně Billa našel v klubu. Prudce zabrzdil, až mu tenisky na naleštěné podlaze zavrzaly, když před sebou uviděl podivnou scénu. Bill seděl u jednoho ze stolků nejblíž k baru a ukazováček měl zaháknutý v puse jakéhosi kluka. Oba sedící se při tom zvuku otočili.
„Tome,“ vykřikl překvapeně Bill a vytáhl prst z ústní dutiny toho cizince. Vyskočil a běžel se s bratrem přivítat. „Podívej, kdo přijel. To je můj kamarád ze střední Alex.“
Jmenovaný roztáhl koutky úst, což se dalo považovat za jakýsi úsměv, a mávl rukou.
„Aha,“ zkonstatoval Tom krátce a obočí se mu stáhlo.
„Vůbec jsem netušil, že přijede. Překvapil mě,“ drmolil dál Bill. „Pojď se k nám posadit.“
„Myslím, že vás radši nechám o samotě,“ otočil se na patě a chtěl zamířit zpátky do bytu, Bill ho však zastavil, když ho chytil za ruku. Propletl jejich prsty dohromady a přešel do naléhavého šepotu. „Moc by pro mě znamenalo, kdyby ses s ním seznámil. Chci tě představit.“
„Bille, teď jsem se vzbudil a ještě jsem ani nebyl v koupelně. Za chvilku mám schůzku se Shanem a na tohle teď fakt nemám náladu,“ sekl pohledem po té hoře svalů, která bedlivě sledovala jejich rozhovor. Tom si všiml, jak překvapeně zvedl obočí, když si všiml toho intimního propletení prstů. Rychle jejich ruce rozdělil a bez ohlédnutí vydupal schody do bytu.
Co si ten Bill, sakra, myslí? Přitáhnout mu do klubu nějakého kluka a ani mu nic neřekne. Tomem cloumala úplně nová emoce, která mu svírala vnitřnosti, a v krku ho pálilo. Poprvé okusil, jaké to je, když vás sevřou chapadla žárlivosti.
Dal si rychlou sprchu, oblékl si černé džíny, černé tričko a přes to přehodil šedou košili. Tak nějak chtěl, aby oblečení odpovídalo jeho náladě. Peněženku i mobil zastrčil do zadní kapsy.
Když vešel do klubu, jen zběžně přejel po obou mužích pohledem a zamířil do zadní části klubu, kde byl speciální vchod do Shaneovy restaurace, aby se číšnicí nemuseli obtěžovat s pobíháním po chodníku, kdykoliv bylo potřeba vyřídit objednávku. Všiml si, že Tina a dva uklízeči už se motají v diamantové zóně. Bill znovu vystřelil jako raketa a dohnal ho dřív, než stihl zmizet.
„Tome, co je to s tebou?“ ptal se opatrně a nasadil ten svůj výraz ala: Neubližuj mi, jsem jen malé štěňátko. „Myslel jsem, že bys chtěl poznat někoho z mé minulosti a možná s námi zajít na oběd.“
„Bille, mám moc práce a fakt nemám chuť jít na oběd s tebou a tvým bývalým.“ Tom střílel od boku, ale jakmile Bill sklopil oči k podlaze, bylo mu jasné, že se trefil naprosto přesně. „Bože, on je fakt tvůj bývalý.“
„To už je ale hrozně dávno, Tome,“ vyhrkl rychle Bill. „Už jsme jen kamarádi.“
„A proto mu strkáš prsty do pusy?“ poukázal na trapnou situaci.
„To je jen takový vtípek, co jsme dřív dělávali,“ vysvětlil Bill a hlavu pořád klopil k zemi.
„A taky jste spolu dřív šukali. Nechce se mi sedět, jíst svůj oblíbený burger a představovat si to,“ pronesl Tom ledově.
„Nemáš důvod žárlit,“ zkusil to znovu blonďáček.
„Já ale nežárlím,“ procedil Tom skrz zaťaté zuby. „Shane na mě už určitě čeká. Musím jít.“
„Prosím, nemohli bychom se sejít později? Záleží mi na tom,“ nevzdával se.
„Kurva, Bille, kolikrát ještě musím říct, že ne. Vezmi toho svého nabušence a vypadněte někam pryč,“ ztratil už Tom kontrolu a rozkřičel se. „Promiň, to jsem přehnal,“ pohladil Billa po ruce, když sebou polekaně škubl. „Musím jít.“ Otočil se a bez dalšího slova se protáhl dveřmi. Jakmile je zabouchl, zapřel se o ně zády. Zavřel oči a zaklonil hlavu dozadu, až temenem narazil do tmavého dřeva.
„Tome?“ uslyšel překvapený hlas, a tak otevřel oči. „Co tady děláš?“ Temnou chodbou k němu přicházel Shane a v jedné ruce držel ruličku stočených papírů. „Máme se sejít až za…“ krátce pohlédl na masivní hodinky na zápěstí. „… hodinu a půl.“
„Já vím,“ přikývl rychle Tom. „Ale říkal jsem si, že… Hmm. Mám hlad. Tak si tady dám oběd a vyzkouším některé ty tvoje novinky.“
„Jsi v pohodě?“ naklonil hlavu starostlivě na stranu.
„Já nevím,“ svěsil nešťastně ramena Tom.
„Tak pojď, chlape,“ poplácal ho Shane mocně po zádech, a pak mu přehodil ruku přes ramena. „Šéfkuchař ti uvaří něco moc dobrého.“
…
„Takže takhle se k tobě chová pořád?“ zeptal se Alex, zatímco se líně procházeli po chodníku slávy. Prohlíželi si hvězdy se všemi slavnými jmény a čas od času se u některé zastavili.
„Jak takhle?“ obrátil otázku nepřítomně Bill.
„No, že na tebe řve a je hnusný.“
„Ale to ne,“ bránil bratra. „On jen nemá rád, když ho něco překvapí. Je hodně ochranářský.“
„A taky majetnický,“ dodal Alex a úkosem na kamaráda pohlédl. „Ty máš zakázáno bavit se bez něj?“
„Tak to není. V klubu mě obtěžoval jeden chlap a Tom ví i o mé minulosti. Prostě se o mě bojí,“ kousl se Bill do rtu a přemýšlel, jestli jeho slovům Alex uvěří, když jim sotva věřil on sám.
„Spíš to vypadá, jako by tě chtěl mít pod kontrolou. Nelíbí se mi to, Bille,“ přiznal upřímně kamarád.
„Alexi, nedělej si o mě starosti. Dalšího hlídače nepotřebuju,“ rozchechtal se blonďák. „Je to v pohodě. Tom je na mě vlastně moc hodný. Prostě nevěří cizím lidem, to je všechno.“
„Tak to mě poser,“ vykřikl zničehonic Alex, popadl Billa za ruku a táhnul ho někam dopředu. „Bille, vidíš to? Vidíš to?“ halekal nadšeně. „Oni taky mají hvězdu.“
„Simpsonovi? Jako vážně, Alexi? Kolik ti je? Dvanáct?“ posmíval se mu Bill, ale kamarádovo nadšení jej také brzy ovládlo. Pobíhali mezi hvězdami, u těch zajímavějších se dokonce fotili.
Celí rozesmátí a uřícení se schovali ve stínu jedné z budov, protože odpolední losangelské slunce nabíralo na síle.
„Mám chuť na ledové kafe. Dáme Starbucks?“ navrhl Alex a otíral si z čela krůpěje potu.
„Jasně,“ přikývl Bill. „Myslím, že jsme kolem jednoho procházeli. Takže se musíme…“ větu však nechal nedokončenou. S prstem ukazující směr a s pusou dokořán zamrzl v půlce pohybu, zíraje do osvětlené výlohy. „Pane bože, Alexi. Už jsem na to přišel. Jsem geniální.“
Kamarád na něj zmateně hleděl, překvapen tou náhlou změnou tématu. „O čem to meleš?“
Bill přešel blíž k obchodu a natiskl nos na skleněnou tabuli, za níž stály ve třech řadách vyrovnané kytaru všech tvarů a barev.
„Podívej se na ně. Ty jsou krásné,“ vydechl, až se sklo před ním zamlžilo a rozmazalo mu výhled.
„Chceš zase začít hrát na kytaru?“ podivil se Alex, když přistoupil blíž a zjistil, z čeho je jeho kamarád tak unešený.
„Ta nebude pro mě, ale pro Toma. On hrál, ale tu svou si rozbil. Tak hrozně dlouho se snažím vymyslet nějaký speciální dárek a tady to leží přímo přede mnou,“ mumlal si jako v horečce. „Pojď, pomůžeš mi nějakou vybrat.“ Chytil jej za zápěstí a táhl dovnitř. „Tys přece nějakou dobu hrál.“
„Bille, to že jsem to vydržel o měsíc déle, než ty ze mě žádného profíka nedělá,“ bránil se Alex, ale nechal se dovléct do obchodu, kde to vonělo dřevem a leštěnkou.
„Neřekl jsi mi, jak ses sem vlastně dostal,“ podotkl Bill a začal procházet mezi jednotlivými řadami.
„No, víš. Nesměj se mi,“ začal opatrně Alex. „Já jsem sem přijel s teamem ragbistů.“
„Cože?“ otočil se Bill na patě a vykulil na kamaráda oči.
„Jo, když jsi zmizel, měl jsem najednou nějak moc času a začal jsem se bavit s jedním klukem a on mě k tomu tak nějak přivedl. Přijeli jsme sem kvůli zápasu. Je to jen nižší liga, ale fakt mě to dost baví. Vlastně jsem doufal, že se později všichni sejdeme. Chci ti ukázat, že to nejsou duté hlavy, jak si všichni myslí.“
„Eh, jo jasně. Proč ne?“ koktal překvapeně Bill a snažil se nesmát. „Teda, ragby. Nějak si to neumím představit. Neměl jsi rád ani tělocvik.“
„No, ale tohle je něco jiného než běhání dokola nebo házení míčkem, zatímco tě pan Adler péruje,“ vysvětlil Alex.
„Jo, byl to kretén,“ potvrdil Bill názor na jejich tělocvikáře. „Takže teď běháš po hřišti a ohmatáváš klučičí zadky? Můžeš být ještě větší gay?“ dloubnul mu prstem pod žebry.
„Víš, že já nikdy nebyl tak úplně gay kromě toho s tebou. Vlastně teď s někým chodím. Jmenuje se Julia a taky sem přijela. Chtěl bych tě seznámit i s ní.“
„Teda kámo, jsem s tebou půlku dne a ty mi to řekneš až teď?“ obvinil ho s širokým úsměvem.
„Nevěděl jsem, jak to vezmeš,“ skousl si rozpačitě ret Alex a rukou si zajel do vlasů, takže se mu divoce rozježily do všech stran.
„Ali, prosím tě. Copak jsem nějaká trubka? Přeju ti to. Moc rád se se všema seznámím.“
„Chceme jít do klubu, co je kousek od našeho motelu. Kluci pravděpodobně začali popíjet už teď,“ zazubil se úlevně Alex a vzal do ruky jednu z kytar.
„Ach bože,“ zasténal Bill. „Za to mě Tom určitě zabije.“
…
„No a teď se tahá někde po městě s klukem, kterého vůbec neznám,“ řekl Tom a strčil si do pusy kousek grilované cukety.
„Hmm,“ zhodnotil to Shane, který poslední půlhodinu poslouchal kamarádovo vyprávění o jeho bratrovi a jakémsi nabušenci, se kterým teď podle všeho tráví odpoledne.
„Chápeš to? Prostě mi nic neřekl. A teď je s ním někde venku a dělají bůhvíco,“ drmolil dál Tom, zatímco na talíři masakroval rajčata a papriku.
„Asi nechápu, co přesně ti na tom vadí,“ poškrábal se Shane na strništi na bradě. „Máš snad strach, že ten kluk Billovi něco udělá? Znají se z dřívějška, tak o co jde?“
„Jo, znají, ale Bill se prostě nevyzná v lidech. Je hrozně důvěřivý a pak na to doplácí,“ rozhazoval rukama, div že mu kousky jídla neodlétaly z vidličky. „Je to moc dobrý, kámo,“ dodal na adresu jídla.
„To jsem rád,“ pousmál se Shane. „Poslouchej, Tome. Já asi chápu, proč se o něj tak bojíš, ale je dospělý a ty se nemůžeš chovat jak matka kvočna a stát mu pořád za prdelí. Tak mu prostě přijel kámoš a šli spolu ven. O tolik nejde. Dej mu trochu prostoru. Jsi jeho brácha a ne žárlivá přítelkyně.“
Tom se zarazil s vidličkou těsně před ústy. Do prdele. Shane má pravdu. Začíná se vážně chovat jako blázen. Přece nemůžu Billa kontrolovat 24/7, není malé dítě. Umí se o sebe postarat a měl život i před tím, než přišel k němu. Nemůže si ho uzurpovat jen pro sebe a opatrovat jej, jako by se měl každou chvilkou rozbít, když ho nebude mít pod kontrolou. Kéž by ho tak neštval ten jeho bývalý. Strach, že o Billa přijde, přehlušil všechny racionální myšlenky a on se skutečně choval jako žárlivá přítelkyně.
„Máš pravdu,“ souhlasil nakonec se Shanem. „Připadám si jako idiot.“
„To je v pohodě, kámo. Zjistil jsi, že máš dvojče. Rovnou s tebou bydlí. To je spousta změn. Dřív sis žil bezstarostně a nic jsi nemusel řešit. Máš dojem, že se o něj musíš postarat. Jen to nepřeháněj.“
„Jsi stejný psycholog jako Tina. Vy dva byste si měli pokecat,“ zažertoval Tom a odložil příbor. „No, možná bychom se mohli konečně vrhnout na to, kvůli čemu jsem sem přišel.“
„Možná bys mi měl dát padesát babek za sezení,“ vrátil mu to Shane se smíchem. Rozložil na stole srolované papíry a vytáhl z nich nový jídelníček. Za moment už byli zabráni do zuřivé obchodní debaty. Tom si nemohl pomoci a čas od času mu myšlenky zalétly k bráškovi a jeho svalnatému kamarádovi.
…
„Nemusel jsi mě doprovázet zpátky, vážně, Alexi. Vždyť už ani není tma,“ drmolil Bill, zatímco se opíral o paži kamaráda. Noční tah se protáhl do ranních hodin, a když zjistil, že venku svítá, byl čas tak akorát vydat se na cestu domů.
„Jasně, ty pako. A kdo by ti asi táhl to pouzdro s kytarou? Navíc pochybuju, že bys vůbec trefil,“ posmíval se mu Alex a měl co dělat, aby udržel rovnováhu pod tíhou dvou břemen. Kytary a Billa.
„Hele koukej, ještě je otevřeno,“ zachichotal se Bill a ukázal na vstupní dveře Insomniaxu, kde postával jeden z bodyguardů. „Dobré ráno, Johnny,“ pozdravil jej vesele poťouchlým hlasem.
„Dobré ráno, pane Kaulitz. Hádám, že teď konečně budeme moct zavřít,“ zabručel. Tmavé kruhy pod očima svědčily o jeho únavě.
„Není zavřeno kvůli mně?“ podivil se Bill.
„No, jak bych to řekl,“ zhoupl se Johnny na patách. „Ne oficiálně. Ale my víme svoje.“
„Ach bože, zase bude průser,“ povzdechl si Alex a nechal se vtáhnout do potemnělé chodby vedoucí do klubu.
Vešli do prakticky prázdného klubu a rozhlédli se. V diamantové zóně posedávala jakási partička vychrtlých holek a jedna z nich usedavě plakala. Na baru spal s rukou podloženou pod hlavou tlustý muž a občas něco zamumlal. Dvě židličky od něj se krčil nad papíry Tom a něco zuřivě přeškrtával. Bill se k němu vydal a s tichým „ahoj“ dal najevo svou přítomnost.
„Čau,“ odpověděl Tom, aniž by na něj pohlédl.
„Nezlob se. Trochu jsme se zakecali. Úplně jsem zapomněl na čas.“
„To je v pohodě. Jen bych byl rád, kdyby sis příště vzal mobil s sebou. Tolik bych se o tebe nebál,“ pronesl Tom hlasem, který se dal označit jako zklamaný.
„Omlouvám se,“ špitl Bill a cítil se hrozně.
„Říkám, že je to v pohodě,“ zopakoval Tom. „Tohle potřebuju dodělat a půjdu nahoru. Alex u nás dneska spí?“
„Oh, ne. On mě jen doprovodil,“ vysvětlil spěšně Bill. Skoro na přítele stojícího pár kroků za ním zapomněl. „Půjdeme ještě na chvilku do bytu. Nebudu tě rušit.“
„Možná jsem s tebou fakt neměl chodit,“ podotkl Alex, když odložil kytaru ke zdi a sedl si na gauč.
„To bude dobrý,“ řekl unaveně Bill, lehl si a hodil kamarádovi nohy do klína.
„Je to tu pěkný,“ zhodnotil, když se rozhlédl. „Dost strohé na tvůj vkus. Tvůj pokoj byl vždycky tak trochu jako skládka všeho nepotřebného.“
„Sklapni, blbečku,“ ohnal se po něm Bill, ale rukou na něj nedosáhl, takže jen promáchnul vzduch. „Měl bys vidět, jak krásnou máme ložnici. Ta postel je přímo nebeská.“
„Spíte spolu v jedné posteli?“ podivil se Alex a úkosem na kamaráda pohlédl.
Bill do široka rozevřel víčka, která mu padala únavou. Sundal nohy z Alexe dolů a posadil se do tureckého sedu. Chvilku si přežvykoval spodní ret, než se odhodlal promluvit. „Alexi, jsme kamarádi, že jo? Říkáme si všechno a tak?“
„Jo, myslím, že jo. Proč?“ zeptal se podezřívavě.
„Potřebuju ti něco říct a ty mi musíš slíbit, že z toho nebudeš vyšilovat a ani nic podobného. Protože i když to bude znít divně, je to dobrá věc a jsem díky tomu fakt šťastný.“
„Bože, nebereš drogy nebo něco takového, že ne? Protože to bych ti musel jednu fláknout a pak by mě to sralo,“ hrozil se Alex.
„Ne, ne. Nic takového,“ zakroutil hlavou Bill. „Víš, já a Tom mezi sebou máme dost speciální vztah.“
„Jo, jste dvojčata. To není tak úplně standardní. Zvlášť když to zjistíš, až když jsi dospělý,“ přikyvoval kamarád a očividně neměl vůbec tušení, kam tím vším Bill míří.
„No jo, to je taky pravda. A víš to, že jsme se s Tomem poznali až teď, má asi hlavní zásluhu na tom, proč je ten náš vztah tak speciální,“ rozvíjel to dál.
„Hmm, hmm,“ přikyvoval Alex, ale bylo vidět, že absolutně nechápe, co tím myslí. Pravděpodobně mu údery do hlavy při ragby poškodily mozek.
„Alexi, já a Tom spolu tak nějak chodíme,“ vysoukal to ze sebe konečně a čekal na reakci.
„Chodíte,“ kýval pořád hlavou kamarád. Pak mu kolečka v hlavě zapadla na správná místa a on vykřikl. „Počkej, chodíte? Jakože spolu spíte?“
„Neřvi tolik,“ tišil jej rychle Bill. Nechtěl, aby zrovna v tuto chvíli dovnitř vrazil Tom a ptal se, co se děje. „Jo, spíme spolu. Jíme spolu, děláme všechno, co obyčejné páry dělají.“
Alex mlčel a zpracovával všechny informace. Bill byl rád, že odsud se znechuceným výrazem neutekl hned, jakmile to vyslovil.
„Nějak nevím, co na to říct,“ přiznal po chvilce. „Chápu, že nejste typičtí bratři, když jste se poznali až teď, ale i tak je to trochu divné. V L. A. je tolik krásných chlápků. Proč zrovna on?“
„Miluju ho,“ přiznal nesměle Bill. „A ne jako bratra. Miluju ho celým svým srdcem. Od první chvíle, kdy jsem ho uviděl, jsem měl pocit, že patříme k sobě. Nejdříve jsem si myslel, že je to normální, když je to moje dvojče, ale postupem času jsem zjistil, že se na něj nedívám jako na bratra. A když mi pak řekl, že mu ze mě stojí, tak jsem do toho spadl úplně. Bránil jsem se tomu, ale je to silnější než cokoliv, co jsem kdy cítil. Neovládám to. A nemyslím si, že mě to někdy přejde.“
„A on to cítí stejně?“ zeptal se Alex a celý obličej měl zamračený.
„Nevím jistě. Nemluvili jsme o tom. Viděl jsi, jaký Tom je. On na tyhle řečičky moc není. Ale jednou mi řekl ze spaní, že mě miluje. Vím, že to moc neznamená, ale myslím, že by to tak mohlo být.“
Alex se nervózně zavrtěl a tahal se za okraj rukávu a dal si chvilku na rozmyšlenou, než odpověděl. „Řekl bych, že pokud tě to dělá šťastným, tak je to asi v pořádku, ale měl by sis uvědomit, jaký by z toho mohl být bordel, kdyby to vyšlo najevo. On je dost veřejná osoba a ty taky začínáš být. Mohli byste si pěkně natlouct huby.“
„Víš, co na tobě miluju? Že první věc, o kterou se bojíš, jsem já. Vůbec tě nenapadne mi to vyčítat nebo rozmlouvat. A ani neříkáš, že jsem prase nebo tak něco,“ zazubil se Bill a zmáčkl kamaráda v objetí.
„Vím, že jsi dost tvrdohlavý na to, abych ti to rozmlouval. Jen si prostě dej pozor, jo?“ upozornil jej kamarád a vstal. „Myslím, že teď už půjdu. Odpoledne máme ten zápas a já bych se chtěl trochu prospat. Přijdeš se podívat?“
„Jasně, že jo,“ přikývl Bill a vyprovázel Alexe ke dveřím. Než k nim stihli dojít, otevřely se a v nich stál Tom.
„Výměna stráží,“ zavtipkoval Alex a rychle zmizel. Vypadal, že čím míň času s Tomem stráví, tím líp.
„Nemusel odcházet jen kvůli mně,“ řekl Tom, sundal si mikinu a hodil ji na křeslo.
„To není kvůli tobě. Už stejně musel jít,“ vysvětlil Bill, zvedl Tomovu mikinu a pověsil ji na háček u dveří.
„Takže jste si to užili?“ zeptal se Tom a snažil se potlačit hořkost v hlase.
„Vlastně docela jo. Představil mi svou přítelkyní a nějaké kamarády,“ pousmál se Bill.
„Přítelkyni?“ zarazil se Tom v polovině vyzouvání a překvapeně se na bratra podíval.
„Jo, on to Alex má trochu jinak,“ pokrčil rameny lhostejně. „Půjdeme spolu do sprchy, než si půjdeme lehnout?“
„Proč ne?“ souhlasil Tom a zamířil do koupelny. „Tvůj kamarád si tu nechal kytaru,“ kývnul k pouzdru opřenému o zeď, když si ho všimnul.
„To není Alexova kytara,“ vysvětlil Billa a srdce mu nervózně poskočilo. „To je dárek pro tebe.“
„Tys mi koupil kytaru?“ otevřel pusu dokořán naprosto šokovaný. Bill jen kývl. „Pojď sem,“ natáhl k blonďáčkovi paže a sevřel jej v náručí. Konečně dostal to, co mu celý den tak ukrutně chybělo. „Moc ti děkuju,“ zašeptal mu do vlasů a vtiskl tam malý polibek.
autor: Becs
betaread: J: :o)
Nech už je koniec lebo Alex to vykecá a máme románik u riti. Ináč niet chyby ďakujem za poviedku.
Jak vidím tu fotku, tak si prostě zase nemůžu pomoct – ten Alex je tááák škaredý, vážně nechápu, co na něm Bill viděl… Ale láska asi dělá divy 😀
To tenhle povídkový Alex je mi o mnoho sympatičtější, hlavně tím, že je na holky 😀 Tak jen doufám, že ho Bill opravdu dobře zná, a ví, že mu může věřit jinak by mu taky mohl způsobit pěkný průser… A žárlivka Tom je k sežrání 😉
Dle mého soudu jsou kluci strašně neopatrní, oba. Tom na sebe upozorňuje svými žárlivými projevy, ale to se dá naštěstí ještě nějak okecat. Ale Bill… to je fakt trubka. Doufám, že Alex je opravdu dobrý přítel a nepustí si někde pusu na špacír.
Ale jinak jim to spolu (i v klubu) klape, a to jsem moc ráda.
Díky, těším se na pokračování.
Libi se mi jak Tom zarli, ale asi by si mel davat pozor preci jen by se neco mohlo provalit ..aAle .. ne opravdu tam podle me nebude delat dobrotu .. mozna ma pritelkyni ale neco neco mi na nem nehraje proste ..
tesim se na dalsi dilek 🙂
Souhlasím z děvčaty že by měli byt opatrnější.
Já doufám, že Alex nic nevykecá! Byla jsem docela překvapená, že se Bill rozhodl tohle tajemství sdílet, když Alexe dlouho neviděl, ale hlavně…já jsem v těchto věcech šíleně skeptická, pokud se jedná o velké tajemství, které mi může se životem hodně zamíchat…a tak se mi moc nelíbí, že to Bill řekl. Tak snad si to Alex nechá pro sebe. Na stranu druhou ale chápu, že to Bill potřeboval někomu říct, a tím se mu pravděpodobně ulevilo. 😉
Žárlivka Tom byl docela vtipný a milý zároveň. Svoje řvaní by si někdy mohl nechat pro sebe, ale docela chápu, že jej to vykolejilo. Nikdo nevidí rád svého partnera v přítomnosti jeho ex a ještě když s ním má Bill docela intimní vztah – nohy v klíně, prst v ústech, držení se za ruce. Mně osobně by to hodně štvalo, takže se moc Tomovi nedivím. Ačkoli naprosto souhlasím s holkami, protože by si měl i Tom dávat pozor – dělá scény před cizími lidmi, a aby si pak někdo nedal jedna a jedna dohromady. 😉
Musím říct, že po dnešním dílu mám docela strach, aby se to všechno neprovalilo. Myslím, že mám jen zas paranoidní představy, tak mě to snad do příště přejde. 😉
Moc děkuji za další díl! ♥
Mňa akosi ten čas, keď sa Bill ukazoval s Alexom, obišiel, za čo som rada, ale teraz keď sa na to dívam, tak fakt netuším, čo na ňom Bill videl 😀
Tu v poviedke aspoň pôsobí zatiaľ celkom fajn a vyzerá ako dobrý priateľ, ktorý sa o Billa bojí, ale napriek tomu zostávam skeptická. Predsa len sa dlho nevideli a Bill mu hneď povie tajomstvo o jeho vzťahu s Tomom a Alex to celé zobral dosť kľudne… no fakt len dúfam, že to niekde nevykecá a nespôsobí tým dvom problémy.
Tom bol ako žiarlivka veľmi zlatý. 🙂 Chápem, že sa o Billa po minulosti bojí a tiež nerád vidí niekoho, s kým má vzťah, správať sa tak dôverne k inému, ale predsa len… Ako už bolo predo mnou napísané, mali by si obaja dávať väčší pozor na to, čo a kde robia.
Dúfam, že sa nič nepokazí a ďakujem za časť.
Tome, ty jsi taková žárlivka. Až jsem se musela smát, taková scéna. Už jenom chybělo, aby Alexovi namlátit ciferník. Teda ale musím říct, že je v tomhle opravdu hodně neopatrný. My víme, jak to naši miláčci mají, ale nemyslím si, že by měli tyhle indicie rozhazovat kolem sebe. Akorát si teda myslím, že vzhledem k tomu, že Bill se mu vytratil na většinu dne a celou noc a bez mobilu, tak to pro něj byl dostatečný trest, když se tím určitě užíral, kde a co dělají a svým způsobem si za to mohl sám, když je oba prakticky vypakoval z klubu.
Bill je dost odvážný. Já to chápu, že byl pod vlivem chlastu, ale přece jenom vytrubovat to, jak to mají mezi sebou s Tomem, je to dost risk a může Alexovi věřit jakkoliv, já bych z toho měla strach.
Ale jsem zase za Billa ráda, ono mu to určitě jenom prospělo, trochu si od Toma "odpočinout", udělat taky něco sám 🙂 a ta kytara? doufám, že Tom pak svému miláčkovi zahraje něco moooooc romantického, zaslouží si to být hýčkaný.
Krásná kapitolka a já za ni moc děkuju. Moc jsem si to užila a budu se zase těšit na středu na další dílek 🙂
PS: hele, ten Alex ale opravdu není hezký, ale zase si říkám, Bill vypadal v reálu opravdu šťastný a to je podle mě rozhodující, jenom škoda, že to evidentně nebyl ten pan pravý, moc bych mu nějakou lásku přála 🙂 ještě že má svou celoživotní lásku v podobě svého dvojčátka 😉
Vďaka Bohu, Alex je preč a Tom má dobrého priateľa, ktorý ho podrží a mu poradí. Len vďaka tomu dokázal udržať chladnú hlavu a nevyvolat ziarlivostnu scénu. Ďakujem za čas, bola úžasná, ako vždy.
Jsem opravdu moc zvědavá,jestli to bude mít ještě nějakou dohru…líbil se mi žárlivý Tom,ale v takové náladě si nenechá vůbec nic vysvětlit…děkuji moc za kapitolu 😊
Aaa, to se toho zase tolik událo…! Svěží vítr do plachet, nový chlapec.:D
Nejdřív teda ta fotka – ehm, já jako "kde je Bill?!" a pak jako "wtf, to je on, je černovlasej..?" A pak že to úplně napravo má být ten jeho kamarád – nenene, celou dobu si ho přestavuju stejně tak nějak jako Andrease nebo prostě hubeného blonďáka.:D To je jediné, co mi do představy nesedne, nevím proč, neřeším, není to důležité beztak.:D Ale jinak fotka zajímavá, z jaké soukromé sbírky se ti ji podařilo ukrást?! ;D
Tomovu žárlivost nanejvýš chápu. Prostě mi to přijde úplně přirozené a taky si ho nedovedu představit jinak (jako že by nežárlil:)) V minulém díle jsme se dozvěděli něco o tom, že Billovi padl pohled na nějakého mladíka v Insomniaxu, tak jsem si říkala, jestli se z toho později něco nerozvine, vida, ne, ale navštívil ho bývalý.:D Musím přiznat, že jsem si celou dobu říkala, kdy mu Alex poví něco ve smyslu "Uvědomil jsem si, že tě pořád miluju…" A úplně zírám, jak otevřeně a důvěrně se k sobě ti dva chovají, z jakého důvodu se vlastně rozešli? Už nevím, jestli tam byl důvod, už je pozdě ráno..x)) Alex už přítelkyni sice má novou a já bych mu ráda věřila, že ji má i rád (a Billovi, že ze všeho nejradši má Toma), JENŽE… Potřebuju asi trochu času, abych si zvykla a uvěřila úplně, že oni dva můžou upřímný kamarádský vztah coby bývalí bez jakéhokoliv náznaku…:D (a to nemluvím ze zkušenosti v tomhle, jen mám takový pocit, že to musí být hodně vzácné, pokud se bývalí vůbec dokáží bavit, natož mít vztah jako Bill a Alex – chci vidět, opravdu mě to zajímá, jestli to zůstane jako do teď..:) Nejdřív se zvláštním způsobem – opravdu zvláštní hra teda…:D – bavili v Insomniaxu, poté se podle L.A. Stars drželi za ruce (asi ta scéna, když šli k ránu domů), dále hodil Alex Billovi nohy do klína a pak Billova naprosto nevinná zmínka o nebeské posteli… No dopr…e, já si nemůžu pomoct, ale ten kluk tam musí z nějakého důvodu být.:D A ne že bych to Tomovi přála… jen by se to ještě mohlo pěkně zamotat a tak by ta Tomova žárlivost mohla mít opravdový důvod. Jinak, cítím se za něj i trochu úzkostně, když se vžiju do jeho situace a představím si, že prožívám zatím nejlepší čas svého života s někým, koho (zřejmě) miluju a najednou se objeví někdo, kdo má všechny předpoklady, aby mi můj palác štěstí rozbil. I když Alex vlastně vůbec nemusí být zlý (o tom, že se mu Bill svěřil a on by to mohl vykecat, ani nemluvím… hmm, kdo ví, jak se to vyvine..?)
Moc se líbila taky ta konverzace Toma se Shane (btw. to jméno – konečně ho někdo použil i jinde než v souvislosti s L Wordem, ta ženská je mi nesympatická!:D) A Tomův masakr rajčat a paprik byl zase něco, u čeho jsem se nahlas zasmála – prostě si to přečtu, představím a je to dokonalý.:D Shane je dobrý psycholog!:))
Hmmm a copak asi udělá Tom s tou kytarou… Že by nakonec založili kapelu?:)) Je to Gibsonka? Hádám, že tímhle si Bill Toma získal alespoň pro tentokrát (důkaz, že Bill myslí na Toma) a možná i uvěří, že s Alexem nic nebylo a nebude. Stejně to chci vidět dál!:D
Strašně moc děkuju za opět parádní díl. Jsi neskutečně šikovná a pokaždé umíš člověka vtáhnout do děje a udržet ho v pozoronosti tak, aby se těšil na další část. Doufám, že se zase neopakuju, ale i kdyby…:D Pochvaly není nikdy dost a já nevím, jak jinak vyjádřit, že se mi to prostě líbí. Když jsem nedávno četla pár starších jednodílek, tak jsem na konci vyšla s nespokojeností (zvyklá totiž na tuhle kvalitku:)) – buď jak to ti autoři mohli tak useknout, zestručnit nebo prostě a jednoduše napsat tak nudně, nezajímavě… a uvědomila jsem si ještě víc, co je tahle povídka za poklad. Jsou to ty malé radosti, které dělají den i celý život a tohle je jedna z nich. A zase takový sladký konec před spaním!:)
Fuj Alex je tak strašne odporný. Aj keď je tu opísaný ako kamoš a chvala bohu má ženskú, aj tak mi je vrcholne nechutný. Som rada, že sa Tom upokojil… dúfam, že mu to vydrží. Bill Alexovi nemusel vykecávať, že spí s bráškom… ale chápem, že mal potrebu podeliť sa so svojimi pocitmi…