Calamity Fair

autor: Haylzee (překlad)

Bill se zrovna domaloval a chystal se odejít, když si všiml zavazadla, velkého kusu, který nepatřil jemu.
„Ah, sakra,“ zareptal, zírajíc němě dolů na černé kytarové pouzdro pod jeho dvěma kufry. Okamžitě otevřel svůj mobil a zadal rychlé vytáčení, prosíc, aby jeho bratr telefon na cestu zpátky do Hamburku nevypínal.
„Ahoj, všechno v pořádku?“ zazněl Tomův pozdrav hned po jednom zazvonění.
„Jo… No, ne.“
„Ne? Co se děje?“ zeptal se napjatě Tom. Bill potřeboval vědět, jak vylekaný může Tom být.
„Jak daleko jsi?“ zeptal se Bill. Natahoval krk, aby se podíval na svítící digitální hodiny na nočním stolku. Tom už mohl být doma.
„Tak v půl cesty… Proč?“ zeptal se Tom. Nezněl o moc klidněji.
„Zapomněl sis tady kytaru,“ odpověděl Bill podrážděně. Vážně neměl čas to řešit.
„Co? Sakra, ty kecáš!“ křičel Tom, až musel Bill oddálit telefon od ucha.
„Přál bych si to.“
„Jak se to stalo?“ Tom byl stejně mrzutý jako Bill.
„Já nevím, je přímo tady, jak sis jí mohl nevšimnout?“ zakňučel Bill.
„Nevím. Já-sakra,“ klel Tom. Bill uslyšel hlasitý klapající zvuk. „Promiň, musel jsem si prohodit ruce. Řídím. Asi jsem na ni už nedával dost pozor… po tobě a tvé puse tohle ráno…“
„Oh,“ řekl Bill a na jeho obličeji se objevil nepatrný úšklebek. Potom si vzpomněl, že byl vlastně rozmrzelý „Co s tím uděláš?“
„Já nemůžu udělat nic, Bille, trvalo věčnost, dostat se z města, nemůžu se vrátit zpátky. Musíš ji vzít s sebou.“
Bill se odklonil od svého nehtu, který pozoroval a hodil na sebe samého pobouřený pohled do zrcadla naproti posteli.
„Co? Sakra, já ji dovézt nemůžu, Tome. Neblbni,“ povzdechl si. „Můžu ji nechat na recepci, a potom ji vyzvednout, než nasednu do letadla.“
„Uh-uh, ne. Vezmeš ji s sebou, moje kytara nezůstane sama s nějakým recepčním, chci, aby s tebou byla celou dobu,“ podle Billova odhadu to Tom myslel zcela vážně.
„Proč jsi tak strašně paranoidní? Nic se jí nestane,“ naléhal Bill. „Proč bych se měl vláčet s tou pitomou věcí celý den? Není moje!“
„Lidi od časopisu pro tebe přijedou autem, ne?“
„Jo, a?“ řekl Bill zamračeně. Znovu se podíval na hodiny, už by měl jít.
„Takže to pro tebe nic není, vzít ji sebou!“ Tom skoro křičel. „Nemusíš ji sebou tahat do autobusu nebo tak. Prosím, Bille…“ začínal Tom škemrat. „Slibuju, že jestli to pro mě uděláš, dostaneš cokoli, cokoli, až se vrátíš zpátky.“

„Cokoli?“
„Slibuju.“
Bill si povzdechl. „Pitomá kytara. Nehrál jsi na ni celou noc, co jsme tu byli,“ podíval se zamračeně na černé zavřené pouzdro.
„Jo, byl jsem zaměstnaný hraním si s jinými věcmi, ne?“ Tomův hlas se trochu uklidnil. Bill cítil, jak se jeho kůže rozhořela, viděl svůj šarlatově červený obličej, civějící na něj zpátky ze zrcadla a žasl, jak ho Tom dokáže rozpálit. „Přinesl jsem ji z auta jen proto, že jsem ji chtěl vyčistit,“ dodal Tom.
„Fajn, vezmu ji s sebou,“ řekl Bill a uslyšel úlevný povzdech. „Ale máš to stoprocentně u mě.“
„Já vím, já vím, promiň,“ Tom teď zněl provinile. „Kdybychom se už konečně nastěhovali do toho Berlínského bytu, nemusel jsem teď být v půlce cesty do Hamburku.“
„Jo a byl bys teď se mnou tady,“ odpověděl Bill trucovitě. Tom ho zavezl do Berlína předchozí den, protože měl Bill důležité focení a rozhovor. Ráno se ale vracel Jenom Tom a Bill měl zůstat sám celý den na focení a měl se zpátky vrátit letadlem pozdě v noci.
„Jsi v pohodě? Můžu se vrátit a můžeme jet zpátky spolu…“ ztrácel se Tom.
„Ne, v pohodě,“ řekl Bill. „Máš přece s ostatníma něco dodělávat a já budu celý den určitě zaneprázdněný. Budu rád, když tu tvou kytaru zvládnu pohlídat celý den.“
„Ale buď opatrný!“
Bill vyvrátil oči, jak přecházel přes hotelový pokoj. „Neboj se, vím to jistě, tvému drahému děťátku se nic nestane.“
Chvíli bylo ticho.
„Můžeš mě ujistit, že se mojí kytaře opravdu nic nestane?“
Bill se zastavil, jeho žaludek se nepříjemně zachvěl, znervózněl. „Já… my budeme v pohodě,“ řekl nakonec, jeho obličej znovu zdobila červená barva a úšklebek. „Vyzvedneš mě dneska z letiště, že?“
„Jistě,“ zamumlal Tom. „Jenom mi zavolej, než nastoupíš do letadla a já pro tebe přijedu.“
„Dobře. No, měl bych jít. Není dobré, když spolu mluvíme, zatímco řídíš,“ řekl Bill. Ve skutečnosti zavěsit vůbec nechtěl. Šíleně postrádal svoje dvojče, když nebylo vedle něj.
„Jo, samozřejmě. Zavolej, pokud budeš mít možnost, jo? Já to zvednu.“
„Zavolám,“ slíbil Bill. Potom zavěsil a znovu se podíval na kytarové pouzdro; vypadalo velké a těžké. Opravdu začínal litovat, že se Tomovi vzdal.

———

Bill byl tak vděčný za profesionálního stylistu, že téměř zapomněl na zlost, kterou měl, když tahal těžké kytarové pouzdro pořád s sebou. Téměř.
Photoshootová část dne byla skoro u konce, když Ellen, fotografka, spatřila černé pouzdro ležící v rohu se zbytkem Billových věcí.
„Ty nehraješ na kytaru, ne?“ zeptala se zvědavě.
„Ne, je bratrova,“ odpověděl Bill a neklidně se poposunul. „On, um, no on si ji zapomněl a požádal mě, abych mu ji donesl.“
„Už jsi někdy držel kytaru?“ zeptala se se zamyšleným výrazem v obličeji.
Bill se zasmál. „Jistě, mám ji sebou celý den.“ Přestal se smát, když došla k pouzdru a začala ho otevírat.
„Oh! Myslím, že byste ji měla nechat, Tom se moc bojí, aby se jí nic nestalo,“ řekl jí a snažil se neukázat, jak moc mu její chování připadá drzé.
„Oh, nesmysl, nic se jí nestane,“ zamumlala, zvedajíc jeden z Tomových pokladů z jeho ochranného pouzdra. „Tyhle věci jsou docela pevné, však víš.“
„Jo, on je jen… směšný, pokud jde o jeho věci,“ snažil se Bill říct. Hodně si Toma dobíral za to, jak zachází se svými kytarami, přesto mu nebyla příjemná představa toho, jak s jednou s nich takhle zachází. Taky by se mu nelíbilo, kdyby mu ona sahala na mikrofon.
„No, jsem si jistá, že by mu nevadilo, kdyby ji viděl v časopise, nebo snad jo?“ řekla vesele. „Měl by být pyšný!“ Ellen přišla blíž k místu, kde seděl. Billovy oči se rozšířily, když si uvědomil, co naznačuje.
„Nemyslím si, že je to dobrý nápad,“ řekl s lehkým úsměvem, jak mu kytaru opatrně položila na klín. Tom by téhle ženské vyrval vlasy, kdyby tady byl. Byl to právě ten vlezlý typ lidí, který Tom nedokázal vystát, přesně tyhle lidi obvykle všichni posílali za Billem, protože on s nimi uměl jednat.
„Jen pár snímků.“ Řekla a šla zpátky ke svému foťáku.
„Sakra,“ zamumlal Bill šeptem, váhavě hladíc struny kytary. Tom ho zabije.

———

Když spatřil podezřele vypadající postavu, držící se opodál od ostatních s tmavými slunečními brýlemi a kapucí pevně přetaženou přes hlavu, věděl Bill, že je doma. Ušklíbl se přes vozík, který strkal směrem k Tomovi. Ten se na něj usmíval zpátky a vyšel mu vstříc.
„Můžeš to vzít,“ řekl Bill jízlivě, podávajíc kytarové pouzdro Tomovi do rukou. „Už ji vidět nepotřebuju.“
„Ale, prosím tě,“ řekl Tom, smějíc se, když si kytaru opatrně bral „Nebylo to tak špatné.“
Bill vyvrátil oči a toužebně se podíval na to, jak Tom tu věc držel v ruce. Chtěl jí být, ale musel počkat, až nebudou takhle na veřejnosti, potom teprve dostane pořádné ahoj.
„Pojď,“ řekl Bill, tlačíc svoje zavazadla a předstírajíc, že si nevšímá pohledů, které se na ně upíraly. Víc a víc párů očí se snažilo zjistit, jestli jsou to opravdu ta Kaulitzova dvojčata. Tady na letišti.
Bylo pozdě v noci, když se dostali ven z budovy, parkoviště bylo opuštěné. Bill neměl žádné problémy s hledáním Tomova velkého lesklého černého vozidla uprostřed parkoviště.
Tom otevřel zadní dveře a dal obě Billovy tašky a svou kytaru na sedadla za něj a za Billa. Sotva byli oba zamčení v autě, Bill byl opřený naproti jeho sedadlu a vzdychal pod dotykem Tomových rukou, přejíždějících přes jeho záda.
„Ahoj,“ řekl tiše, otíral nos o Tomův krk a pevně ho objímal.
„Ahoj,“ odpověděl Tom, líbajíc Billovo ucho a potom, jakmile Bill znovu zvedl hlavu, jeho rty. Bill otevřel pusu a spokojeně vrněl okolo Tomova zkoumavého jazyku.
„Připravený jet domů?“ zeptal se Tom a jemně třel svůj nos o ten Billův.
„Samozřejmě,“ odpověděl Bill a přikývnul. „Mám hlad, ještě jsem nevečeřel.“
„Chceš k McDonaldovi?“ zeptal se Tom, když si oba zapínali pásy.
„Nee.“
„Nechceš? Vždyť vždycky chceš!“ Tom zněl překvapeně.
Bill pokrčil rameny „Chci, abys mi dnes uvařil ty.“ Tom se na něj podíval. „Řekls cokoli!“ připomněl mu Bill.
„Jo, jo,“ řekl Tom s úsměvem. „Jen jsem doufal, že budeš chtít jít k McDonaldovi.“
Bill se zasmál. „Jen ses chtěl nacpat Baby Macem.“
Tom se rozzlobil. „Jsou dobrý.“
„Jako tvoje vaření,“ řekl Bill s úšklebkem. Vytáhl svůj i-pod z kabelky a natáhl kabel, aby ho připojil do Tomova sterea.
„Co to děláš?“ zeptal se Tom, znějíc vyplašeně.
„No, nebudu poslouchat tvou hroznou hudbu celou cestu domů,“ odpověděl Bill, jako by to bylo jasné.
„Hej, moje auto, moje hudba,“ argumentoval Tom, když předával drobné za parkování obsluze přes okénko.
„Řekls cokoli.“
„No super, tohle bude zábavný večer,“ řekl Tom suše, pokládajíc svou hlavu na opěradlo sedadla.
Bill se zasmál, když si vyzouval boty a houpal nohama, aby je vykopl až na palubní desku. „Ještě mi to nestačí. Myslím na mnohem víc.“ Šťastně se zašklebil na svého bratra, když poskakoval na svém sedadle, smějíc se Tomovu pohledu.
„Jo, to je mi jasný,“ řekl Tom. „Večeře a tenhle strašnej pop se nezdá jako moc, pokud jde o tvoje požadavky.“
„Stálo to za to, Tomi?“ zeptal se Bill samolibě, když zesiloval zvuk hudby ještě víc. „Stálo to za tu jistotu, že se tvé kytaře nic nestane?“ poslední část musel zakřičet.
Tom vyvrátil oči, ale nic neříkal, nechal Billa kolíbat se na sedadle vedle sebe a zpívat nahlas do hudby.

Byli na cestě jen kolem deseti minut, když Billa začalo nudit poslouchání hudby a nemluvení. Zeslabil rádio a smál se Tomovu úlevnému povzdechnutí.
„Díky, Bože, vážně,“ zamumlal Tom.
Bill na něj vyplázl jazyk, když si myslel, že Tom sleduje silnici a nevidí ho.
„Co se chystáš mi udělat?“ zeptal se Bill.
„Co bys chtěl?“
„Hodně věcí,“ řekl Bill kroutící se na sedadle.
„Mluvil jsem o večeři,“ zasmál se Tom.
„Kdo říká, že já ne?“ smál se Bill. „Můžeš mi udělat… makarony se sýrem.“
„Ty vyměníš Baby Macy za makarony se sýrem?“ zeptal se Tom nevěřícně.
Tvoje makarony se sýrem,“ opravil ho Bill.
Tom si povzdechl. „Ok, cokoli chceš.“
Bill se ohlédl na sedadlo za sebe a všiml si černého kytarového pouzdra, které vypadalo osamoceně. Vzpomněl si na to, jak nosil kytaru celý den, na vzrušení, které cítil, když se jí dotýkal a věděl, jak moc ji Tom miluje. Odepnul si pás a sáhl za sebe.
„Co to děláš?“ zeptal se Tom. „Bille, zapni si pás!“
„Ale, nebuď takový,“ posmíval se Bill. „Jenom něco podávám.“ Uvolnil přezky na pouzdru a opatrně vyndal kytaru. Dnes je podruhé venku. Natáhl se s ní zpátky dopředu a položil si ji na klín. „Chci vědět, proč je pro tebe tahle věc důležitá tak, žes mě donutil se s ní tahat celý den.“
Tom se na něj podíval a Bill čekal, že mu vynadá. „Je to jedna z mých oblíbených,“ řekl Tom a trochu se zatřásl, než se jeho pohled stočil zpátky na cestu.
„Dotýkám se jí,“ řekl Bill zamračeně.
„Jo, já to vidím,“ zamumlal Tom. „Sluší ti.“
„Opravdu?“
„Mmhm.“
„Tomi, měl bych ti něco říct…“
Tom rychle otočil oči na Billa. „Rozbils ji?“
„Jistěže ne!“ odsekl Bill. Já jenom… tohle není poprvé, co jsem ji dnes vyndal.“ Bojácně si skousl ret.
Tom se zamračil „Co tím myslíš? Co jsi dělal – vzal ji na rande nebo tak?“ zasmál se vlastnímu vtipu.
„No jasně,“ řekl Bill sarkasticky. „Vzal jsem ji na oběd, na film, zkusil s ní orální sex…“
„No teda, já myslel, žes ho měl se mnou minulý víkend,“ odpověděl Tom s úšklebkem.
„Oh, jo…“ řekl Bill, bubnujíc prsten na svou bradu, jak vzpomínal. „No, každopádně, brzy vyjdou některé fotky z dnešního shootu a já ji tam držím.“
„Vážně?“ Tom překvapeně pozvedl obočí.
„Jo, fotografka mě donutila… Ty nejsi naštvaný?“
„Ne, už jsem ti říkal, myslím, že ti sluší. Vypadáš s ní sexy,“ odpověděl Tom.
„Oh, myslíš, že je to rajcovní?“ držel Bill kytaru blíž ke svému tělu, šklebíc se na svoje dvojče.
Tom se na něj podíval a usmál se. „Hodně. A taky mě to hodně rozptyluje,“ upozornil.
Bill si olízl rty. „Vím, co chci.“
„Na večeři? Já jsem myslel, že jsme se rozhodli pro makarony se sýrem, ne?“
„Ne, myslím, že vím, co chci za hlídání pana Gibsona,“ řekl Bill netrpělivě.
„Neříkám jí tak,“ řekl Tom rozhodně.
„Ale já ano,“ řekl Bill. „Já a tahle kytara jsme spolu od rána. Dali jsme si přezdívky.“
„A tvoje je?“
„Chceš to vědět?“ řekl Bill drze.
„Vlastně, chci,“ zamumlal Tom, smějíc se na silnici.
„Chci tě v sobě,“ řekl Bill, zasunujíc kytaru zpět a nechávajíc ji na podlaze naproti sedadlu.
Tom si odfrkl. „Stejně jsem se to chystal udělat.“
„Ve tvém autě.“
„Ne,“ řekl Tom pevně. „Kolikrát ti to mám říkat? Ne.“
„To není fér!“ zaječel Bill. „Řekls cokoli a tohle je to, co chci.“ Svěsil nohy dolů před sebe.
„Cokoli kromě tohohle,“ řekl Tom, nezdálo se, že by chtěl ustoupit.
„Ale Tome,“ kňučel Bill. Snažil se přesvědčit Toma, aby to spolu dělali v autě už od té doby, co Tom dostal klíče a nedokázal pochopit, proč to jeho bratr nechce. Bill o tom snil od té doby, co zaslechl, že ho Tom dostal a teď… nic. Bill se urazil, jaký kluk by nechtěl přitlačit svého milence na zadní sedadlo svého prvního auta? To prostě nebylo normální. Už o tom Tomovi říkal tolikrát.
„Ne, Bille, už jsem ti říkal, že nechci všechny ty zbytky po našem sexu po celém autě, zašpinit ho.“ Tom se trošku otřásl a to naštvalo Billa ještě víc.
„Nemusí to být po celém autě,“ naléhal. „Můžeme být opatrní.“
„Bille,“ zafuněl Tom. „Víš, jací jsme, kdy se do toho dostaneme.“
Bill se uculil. „Tak na tvém autě může být trochu spermatu – je to velká pohroma a… je to můj zadek, o kterém tu mluvíme, víš, věc, které se neubráníš. Nechceš být ve mně, Tomi?“
„Doma máme velkou postel, můžu v tobě být klidně tam,“ zamumlal Tom. „Můžu v tobě být celou noc.“
Bill se na sedadle zakroutil, mačkajíc své tvrdnoucí přirození mezi nohama. Tom na tom nemohl být o moc lépe. „Buď to bude v autě, nebo vůbec,“ řekl Bill nahlas.
„Hej, nebuď ukvapený,“ řekl Tom rychle.
„Chci pod tebe,“ řekl Bill najednou. „Aspoň tohle mě tady můžeš nechat udělat.“
„Nevím…“
„Ale, prosím tě,“ žadonil Bill, posunujíc se blíž k Tomovi, aby mu mohl šeptat do ucha. „Můžu ho vzít celého do pusy.“
Viděl, že se Tomovy ruce sevřely okolo volantu pevněji. „Myslíš to?“ dýchal zhluboka.
„Víš, že ano,“ odpověděl Bill vzrušeně. Pokud se mu podaří, aby Tom souhlasil s tímhle, zbytek bude brnkačka. „Pojď, zajeď sem, je tu pěkný výhled na hvězdy.
„Můžou tady být lidi,“ poznamenal Tom.
„Pochybuju, není víkend,“ argumentoval Bill. „A koho to zajímá? Je tma a my máme tmavá okna.“
Tom si povzdechl. „Ok.“ Bill by přísahal, že zahlédl malinký úsměv na rtech svého dvojčete.
Bill slezl z jeho vlastního sedadla a začal si sundávat bundu.
„Co to děláš?“ zeptal se Tom zvědavě.
„Vysvlékám se,“ odpověděl Bill.
„Minule sis sundávat oblečení nemusel…“
„Chci být nahý,“ řekl Bill úsečně. „Máš s tím problém?“
„Ani ne,“ řekl Tom a uculil se.

Mezitím, co Tom parkoval na odlehlém místě na vrchu kopce, sundal ze sebe Bill všechno oblečení a dychtivě se začal plazit dozadu. Tom za ním chtěl vlézt taky, ale Bill ho zastavil. Držel Tomovu kytaru v místě mezi dvěma předními sedadly, tvoříc tím překážku.
„Jen nazí lidé mohou dozadu,“ řekl Bill s úšklebkem.
„Uch,“ vyvrátil Tom oči, Bill je mohl vidět dokonce i ve tmě. Tom ze sebe začal poslušně sundávat oblečení.
Zatímco Bill čekal, držel Tomovu Gibsonku před svým tělem, posouvajíc ji pomalu nahoru a dolů. Byl to skvělý pocit, když se hladký zadek kytary dotýkal jeho kůže.
„Sakra, otíráš o ni svýho ptáka?“ naříkal Tom a zároveň se snažil svůj pásek rozepnout ještě rychleji, dívajíc se na Billa a jeho černé oči.
Bill přikývl a olízl si rty. „Budu to dělat dokud mi nedáš něco jiného, o co bych se mohl takhle třít.“
„Sakra,“ zopakoval Tom. Zvládl se vysoukat z trenýrek a odkopnout je a další spodní prádlo pryč, zůstal tak nahý jako Bill. „Ok, posuň se,“ vlezl dozadu, vzal kytaru z Billových rukou a zlostně se na ni podíval. „Jsi větší problém, než je tvoje cena dnes, kámo.“ Řekl jí, opírajíc ji na sedadlo vedle Billových zavazadel.
Bill se zasmál, tahajíc Toma směrem k sobě, aby ho mohl políbit. Vláčel ho celou cestu dozadu auta, kde sedadla byla. Zasténal do bratrovy pusy a potěšeně se svíjel, když se Tomovy ruce objevily pod jeho rukama a klouzaly níž až na jeho boky, lechtajíc ho. Odstrčil Toma zpátky, zatímco se natahoval přes celé sedadlo a klouzal dolů k jeho kolenům na podlahu s kobercem.
„Připraven?“ zeptal se Tom pokorně, dívajíc se na něj s přivřenými víčky, jak se nenuceně pohladil.
Bill zahučel, jak líbal Tomovo stehno a jeho ruka se plazila mezi Tomovy nohy a lehce nehty škrábala bratrovy koule. Ucítil něco tvrdého, co ťukalo do jeho obličeje, podíval se do Tomovy šklebící se tváře, Tom do něj šťouchal svým ptákem.
„Netrpělivý,“ zareptal Bill, ale vysunul svůj jazyk, aby ochutnal alespoň tu lesknoucí se špičku.
Tom zasténal, pomalu ho to dostávalo. „Můžeš mluvit.“
Ale Bill mluvit nechtěl, měl se svou pusou lepší plány. Políbil Toma na rty a potom položil svůj jazyk na jeho špičku a začal po něm klouzat a zvlhčovat ho svými slinami.
„Ohhhh.“ Tom vykopl nohou a Bill zaslechl brnknutí, jak se bratrova noha srazila s kytarou za jeho zády.
Bill se s plnou pusou zasmál, čekajíc, že se Tom vyděsí, ale on jen posunul své boky výš a sténal ještě hlasitěji. Bill mohl ochutnat první kapičky, které se objevily na bratrově špičce. Jeho vlastní penis měl mezi nohama až bolestně tvrdý. Chytil ho, aby si s ním mohl aspoň trochu pohrát. Potřeboval, aby byl Tom rychle připravený, aby dostal to, co chtěl.
„Ah!“ zasyčel Tom, jak ho Bill uspokojoval důrazněji a pomaleji klouzal svými rty dolů, uvolňujíc hrdlo, aby mohl nasát celého Tom až do sebe tak, jak sliboval. „Jo, oh Bože, dál…“
Bill se přes všechnu tvrdost ve své puse zasmál a pomalu se posunul ještě dál. Zkroutil krk, když ucítil, jak do jeho hrdla Tomovo přirození naráží. Cítil Tomovy ruce, jak ho rychle hladí ve vlasech.
„Trošku víc, Bille,“ zasípal Tom. „Zvládneš to.“
Bill otevřel oči a podíval se na Toma, jeho břicho se chvělo pod tím intenzivním pocitem, jak do něj Tom klouzal čím dál tím níž. Bill zamumlal a sál hladověji. Obličej měl zahrabaný v Tomových slabinách a jeho rty se otíraly okolo kořene penisu jeho dvojčete.
„Oh, sakra, jo, jo…“ Tomova stehna se chvěla, když je Billovy ruce pevně rozevíraly.
Bill sál dokud nevěděl, že už je to opravdu hodně, věděl, že musí vydržet, miloval pulsování Toma ve své puse, to cukání, než vyvrcholí, ale to nebylo to, co chtěl právě teď. Opatrně se vrátil zpátky, dokud nebyla jeho pusa prázdná a Tom se netřásl a nefuněl hned naproti němu.
„Bille,“ zakňučel.
Bill si olízl rty a trošku pootevřel pusu, snažíc se dostat zpátky cit.
„Uvědomuješ si, co teď budeme dělat, že?“ řekl, smějíc se na bratra.
Tom si povzdychl. „Vždycky dostaneš to, co chceš.“
Smějící se Bill se otočil a proplazil se zpátky dopředu, svůj třesoucí se zadek měl přímo před Tomem.
„Mmm, krása,“ komentoval Tom vnímavě, jak se Bill sklonil před sedadlo spolujezdce, aby se dostal do své tašky. Lovil v ní, dokud nenašel tu důležitou tubu, potom spokojeně mlasknul jazykem.
„Potřebujeme tohle,“ řekl a hodil tubu Tomovi, když se vracel zpátky.
Tom si s povzdechem Billa stáhl na sebe a jemně políbil jeho nos, než otevřel tubu a trochu krému si vymáčkl na prsty. Bill klečel nad Tomovými stehny, takže mohl To protáhnout svou ruku mezi jeho nohama. Bill zalapal po dechu, když se náhle studený krém otřel o jeho zadeček, ale zasténal, když Tom jemně postrčil svůj prst.
„Jsi tak sexy,“ vydechl Tom, protlačil svůj prst do Billa a zároveň si jazykem hrál s jeho klíční kostí.
Bill se propnul, zakňoural a nasedl na Tomovy prsty. „Víc,“ zaprosil, houpajíc se na Tomově klíně.
Tom Billa líbal na hrudníku, svým jazykem oběhl Billovy bradavky, zatímco přidával další prst. Proklouzl s ním právě tam, kde měl Bill svůj bod. Bill zasténal a divoce Toma políbil, když dosedal na jeho prsty. Jeho ruce tápaly po lubrikantu, lapal po dechu, když nasedal zpátky a Tomovy prsty měl přímo na prostatě. Z krému, který měl v ruce, si vymáčkl trochu do dlaně a pohladil Tomův penis od vršku až dolů, mazlil se s ním jako s pokladem.
Bill se beze slov nahnul zpátky, jemně se chytil Tomových rukou a se zasyčením vytáhl jeho prsty ven. Chytil Tomův jazyk tím svým, když nad nimi balancoval a zasmál se na něj; Tom to chtěl tak moc, jak to jen šlo.

Tom ho držel za boky a klouzal dopředu. Cítil přitom divnou neomalenost, až dokud nebyl právě tam, kde ho Bill chtěl. Tom chytil svoje přirození a podržel ho, zatímco se Bill kroutil a snažil se dostat ho dovnitř. Podařilo se mu dostat se na špičku a najednou byl v něm. Jemně sklouzl dolů, cítil, jak se roztahuje. Díval se při tom na obličej svého bratra, jak klesal dolů, byl vzrušený, ale Bill chtěl cítit ještě něco víc z toho spojení mezi ním a Tomem. Tlačil se pevně na svou prostatu a sjížděl po Tomově penisu.
„Ahhh, ano,“ zasyčel Tom a přitáhl si Billa dopředu, aby ho políbil.
Bill ho šťastně nechal sát svůj jazyk a pomalu se na Tomovi houpal. Byl překvapený, že z tolika času, který stráví zvedáním se na Tomovi, už nemá vypracovaná stehna.
„Tohle nefunguje,“ zafuněl Tom. Ruce měl neustále na Billových bocích a pořád se s ním snažil nějak hýbat. „Potřebuju tě pořádně ojet!“
Billem prolétlo vzrušení. „Udělej to,“ řekl a se zakvičením se vyprostil z Tomova klína. Cítil se prázdný. Nechal se rychle Tomem přemístit do opačného směru. Byl teď opřený o opěradlo předního sedadla, brada mu odpočívala na vršku opěradla a nohy měl rozhozené za sebou. Kolena měl zavrtaná do sedadla a za nimi se krčil Tom.
Zavřel oči, když ucítil, že se do něj Tom dostává znovu, chvěl se v očekávání. Byl úplně pod Tomovou kontrolou a miloval to.
„Oh, jo,“ zaúpěl Tom. „Tohle je lepší.“ Tlačil své boky úplně dovnitř, přirážel rychle.
Billovo přirození naráželo do sedačky a on se sám pro sebe uculil, když si představil Tomovu reakci na to, až to najde.
„Oh, Bože,“ zasténal Bill napůl v smíchu. „Vidíš, v autě je to taky dobré.“
Tomova pusa se objevila a přilepila se k Billovu krku. Tom zasténal do jeho kůže, jak dál přirážel.
„Nevím,“ odtáhl se Tom, aby mohl mluvit. „Jsi stejně těsný jako doma.“ Chytil Billovy boky pevněji a tvrdě do něj přirazil.
Bill ztěžka dýchal. „Ale v autě je to tak neslušné.“
Tom s jemným úsměvem zasténal. „Bille, ty jsi můj malý bráška – jak neslušnější to ještě může být?“
Bill se ušklíbl. „Nechtěj, abych ti na to odpovídal.“
Tom zanaříkal a zrychlil svoje pohyby. Jeho hlasité zvuky slyšel Bill přímo u svého ucha.
„Jsi skvělý,“ zamumlal. „Vážně úžasný!“
„Mmm,“ odpověděl Bill. Snažil se na bratra tisknout, jak nejvíc mohl. Tom se posunul zpátky, přímo tak, aby mohl narážet do Billova „bodu“. Bill zalapal po dechu a roztřepaly se mu nohy. Měl velké problémy s tím, udržet se nahoře na sedadle pevně.
Cítil, jak jeho penis vlhne a snažil se držet ho dál od sedačky. Přesto si byl jistý, že ji aspoň trošku zašpinil. Právě, když se snažil vymyslet, jak proplést ruce, aby se mohl dotknout sám sebe, aniž by se převrátil, sklouzla po jeho boku teplá vlhká ruka a pevně ho uchopila.
S hlasitým povzdechem se opřel o bratra. Tom překvapeně vyhekl.
„Tome,“ řekl. Začínal panikařit. Cítil známé brnění v břiše a ve slabinách, úžasný pocit se dral ven, povzbuzený i zevnitř i z venku. „Tome, už budu!“
„Jo,“ zavzdychal Tom, přirážejíc rychleji.
„Ne, Tome,“ zapištěl Bill a zamrkal. Zavíraly se mu víčka a pohled měl rozostřený. „Bude to po celém sedadle.“
„Uch,“ vyhekl Tom, ale nezastavil se. „Zkus to na moje tričko, podej si ho.“
„Nemůžu,“ zafňukal Bill „Je úplně vepředu. „Mohl bys zastavit…“
Tom vydal tlumený protestní zvuk a zatřepal hlavou, přimáčknutou do Billova ramene. Bill se ušklíbl, Tom se do toho vždycky dostal až moc. Bill zamrkal a všiml si něčeho lesklého přímo před sebou – konce Tomovy kytary. Byla na dosah ruky.
„Můžu to udělat na tvou Gibsonku,“ navrhl Bill. „Bude se líp čistit.“
„Ne, na ni ne,“ zasténal Tom. Jeho ruce klouzaly po Billově penisu rychle a on sám stále přirážel.
„No a co teď?“ fňukal Bill. „Musíš se rozhodnout. Co máš radši?“
Tom dlouze a nahlas zanaříkal. „Sakra, Bille, tebe mám nejradši,“ vydechl. „Udělej to, kamkoli chceš.“
Bill zalapal po dechu. Jeho varlata a jeho břicho se pevně sevřely. S důvěrou v to, že ho Tom podrží, sundal ruce ze sedadla a okamžitě ucítil teplé mokro, které se po nich rozstříklo. Nahlas zasténal a rychle dosedl na Toma. Cítil, jak se v něm zběsile pohybuje.
Sundal jeho ruce ze sebe. Tom ho pevně držel oběma rukama a třemi ostrými přírazy se přitiskl na Billa, vyprazdňujíc všechno ze sebe přímo do něj.
„Oh, sakra,“ zasténal, když z něj konečně vyšel a sundal nohy, aby si mohl pořádně sednout. Stáhl Billa zpátky k sobě, jeho záda měl na svém hrudníku a své ruce okolo něj. „Tak kam ses udělal?“ zafuněl.
Bill se zasmál a zvedl ruce, aby je Tom viděl. „Řekl jsi, že mě máš nejradši.“
Tom se ušklíbl. „Mohls to udělat kamkoli, nevadilo by mi to.“ Přitiskl se k Billovu krku a líbal ho, potom chytil jeho ruce a otřel je o svůj hrudník, rozmazávaje všechno po sobě. „Olížu tě později,“ slíbil.
„Oh,“ vydechl Bill a ucítil příjemné zatřepotání v břiše. Pomalu se nahnul dopředu, aby se podíval, jak dopadlo sedadlo. „Myslím… Že na něm troška je.“ Otevřel pusu a jazykem přelétl celou lesklou skvrnu. Otočil se na Toma, který ho sledoval s vyvalenýma očima.
„Odvezu tě domů a vrhnu se na tebe,“ řekl Tom otupěle.
Bill zaútočil na jeho rty, zatímco pomalu šplhal z jeho klína zpátky dopředu auta, s bratrem přímo za sebou.
Nikdy nedostal svoje makarony se sýrem.

———
„Hej, Bille, tohle ti přišlo,“ zamumlal Tom s pusou plnou něčeho, co právě snídal. Za zády držel velkou obálku.
„Super!“ řekl Bill vzrušeně. „To jsou ty fotky z toho časopisu,“ trhal konec obálky.
Tom se na něj otočil s náhlým zaujetím. „Myslíš ty s tebou a mou kytarou?“
„Jo,“ řekl Bill, odhazujíc všechny obaly.
Tom se mu díval přes rameno, když obálku otevíral. „Wow, je jich hodně.“
„Všechny v tom časopise nebudou,“ vysvětlil Bill.
„Vypadají opravdu dobře,“ zamumlal Tom s nosem v Billových vlasech.
Bill došel k jedné z fotek, na kterých drží Gibsonku. Tom po ní okamžitě chňapnul.
„Mám ji,“ vykřikl.
Bill se zasmál „Fajn, můžeš si ji nechat. Myslím, že ale víš, že mě můžeš mít i doopravdy.“
Tom ale nedával pozor na to, co říká. Spatřil poslední fotky a zalapal po dechu „Ježiš, Bille! Co to je?“
Bill se podíval dolů na fotku v jeho rukách. Plazil se na ní na posteli s roztaženýma nohama „No jo, já vím. Ty stříbrný rifle nebyly zrovna nejlepší nápad. Nevím, nad čím jsem vlastně přemýšlel.“
„Koho zajímají rifle?!“ zanaříkal Tom a bodnul prstem do fotky. „Podívej se na to, jak sedíš! Máš úplně roztažený nohy a vypadá to- vypadá to- lidi to uvidí!“
„Uklidni se,“ řekl Bill s jemnou červení ve tváři. Nemyslel si, že to vypadá až tak špatně, ale musel polknout, když se na to podíval znovu. Vypadalo to trochu provokativně.
„No, všechno, co řeknu je, že by bylo lepší, kdyby tam tuhle nedali,“ řekl Tom mrzutě.
„Um,“ zahleděl se Bill. Představil si modela, kterého viděl den předtím. Přesně ví, kde tahle fotka skončí.
„Nemyslím si, že ji do toho časopisu dají…“

autor: Haylzee
translate: Teddy
betaread: Janule

15 thoughts on “Calamity Fair

  1. tak to bylo úžasný…Bill a kytara…Bill, Tom a auto…no dokonalost….Haylzee opět nezklamala! Samozřejmě nádherný překlad, Teddy!!!

  2. Úžasná povídka!
    Jako, docela jsem s Tomem soucítila, ono z těch sedaček by se to asi dávalo dolu blbě, ale Bill to vymyslel naprosto geniálně! xD
    Krásná, rajcovní povídka! Smekám jak před autorkou, tak před slečnou, co to přeložila! 🙂

  3. bože Teddynko já tě miluju… Ty víš co dokáže překonat takovy "krize identiti" toto sem potřebovala… ou díky moc… a k povídce… bože ty od ní miluju upe nejvíc… to je prostě nejlepší jak si to rozdávaj a ty polohy…. ou… upe mám motylky v břiše…. užasny… toto prostě nejde popsat slovy 🙂

  4. Tak tohle bylo maximální vzrůšo 😀 Myslela jsem, že u toho zkolabuju, musela jsem se pořád smát. Sex v autě – originální nápad, no ne? 😀 Naše Haylzee nikdy nezklame, a stejně tak děkuju Teddy za překlad – protože jinak bych z toho měla velké prd 😀 A ještě ta photka… Sakra 😀

  5. omg. To bylo úžasný. Zhltla jsem to jedním dechem. Teda z toho rozhovoru kam to má Bill švihnout sem se musela smát, ale bylo to mega úžasný. Také rajcovní.

  6. Umírám 😀 Haylzee píše skutečně ty nejerotičtější a nejsexi příběhy, jaké jsem kdy četla 😀 A to jsem jich četla hodně… :D:D Miluju to, je to skvělý, je to vtipný, no není co řešit 😀  

  7. Nádherný! Miluju povídky od Hay a myslím, že z auta je to tak provokativní. Bill to vystihl, že je to "nemravný". Miluju jejich sex v autě a asi mě to nikdy neomrzí, číst to…o_O Dokonalý je ten konec sakra *rofl* Ale vážně, trošku větší provokatér, Bill!!!
    Aaa, jak olízl svoje sperma z tý sedačky?++++ *kolabs* Nádherný! Sakra! Zbožňuju tyhle silně nemravný povídky!♥

  8. Teddynko nejvíc skvělej překlad, fakt smekám:-*. Povídka dokonalá, naprosto božská. Jeden příběh o Billovým shootingu navíc xD.
    Já to tak miluju♥

  9. hey ten konec s tou fotkou je nej xD sem si řikala proč tam je ta fotka  .. no twe já tu umřu smíchy xDxD jinak skvělá povídka x)

  10. Nádherné. To bolo tak krásne vtipné a nežné, ach, vrním blahom.
    "…zvedl ruce, aby je Tom viděl. Řekl jsi, že mě máš nejradši."
    Dokonalé.

  11. Haylzee opäť raz bodovala. Ja už vážne neviem, čo mám k jej príbehom písať, aby som sa neopakovala 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics