Tisíc střepů 10.

autor: Tessyna

Papa, Vaše Tessyna :o**

Bill se laškovně usměje.

„Chci to tvrdě, bez nějaké známky lásky… a ještě tohle,“ znova se usmál a ze šuplíčku vytáhnul růžová pouta obalená v plyšovém povlaku.

„Ho hou…“ zasmál se pobaveně i Tom, ale pouta převzal. Bill se položil na záda a nechal si ruce připnout za hlavou o postel… klíček Tom vytáhl ze zámečku, vstal z postele a došel na druhou stranu pokoje, kde klíčky hodil do akvária s rybičkami. „No a pak se budeš muset osvobodit,“ usmál se záludně Tom. Pak už se ale vrátil zpět ke svému bráškovi na postel, jeho nohy si přehodil přes ramena, na ruku plácl trošku PEPČI a začal jemně kroužit kolem Billova otvoru.

Nejdřív šel dovnitř jeden prstík a hned za ním druhý, třetí, až nakonec celá ruka. Billa už to nebolelo, byl zvyklý natolik, že mu to přinášelo jen slast. Tím si Tom ověřil, že už do něj může, a proto si tu narůžovělou hmotu rozetřel i po své chloubě, a potom už splnil Billovo přání. Tvrdě do něj přirazil a přestal se starat o to, jak to vnímá Bill. Teda alespoň na oko.

Jasně že si dával pozor, aby mu tu neplakal, ale jeho milenec si to užíval natolik, že už mu to přestávalo stačit. Proto sundal z Toma nohy a nechal jej, ať to dělá normálně. Moc dobře věděl, že v téhle pozici může jeho brouk své tempo zvýšit ještě alespoň dvakrát tolik. A tak se také stalo. Tom přirážel jako divý a Bill jen slastí křičel na celý dům. Co na celý dům… muselo ho jít slyšet po celém Loitche.

Netrvalo dlouho a dvojčata naposledy zakřičela ve společném vyvrcholení. Tom z Billa spadl vedle něj a po vzoru svého bratra hluboce oddechoval. Pak se otočil na bok a začal Billa líbat po hrudi a pomalu sjížděl na podbřišek. Jeho miláček byl už zase tvrdý. Proto se rozhodl mu slast poskytnout ještě jednou. Sjel hlavinkou až k Billovu rozkroku a jemně jazykem setřel malou kapku, která ležela v malém otvoru na bratrově chloubě. Bill zavzdychal a zavrtěl se.

„Aaach, Tome..“ Tím dal Tomovi jasně najevo, že si to chce zopáknout. Proto Tom olízl jeho penis od kořene až po špičku, chvíli jemně sál Billova varlata a pak, pak už se dal do práce. Billdův penis mizel a zase se objevoval v Tomiho pusince, která ho jemně dráždila a Bill se na posteli jen prohýbal. „Aaaaaach… Tome… můj-můj bože… anoooo… už-už budu… áááá… kráááása…“ protahoval Bill slova a snažil se bráškovi oznámit, že má čekat vlnu tekutiny. Tom to ale poznal i bez upozornění. Vyndal ztopořený penis z pusy a vyplázl jazyk. Billa zatím dodělával ručně, a přitom se snažil chytat bílou tekutinu na jazyk. Ale i tak ji měl po celém obličeji, krku i hrudi. Na chvíli se položil vedle své lásky, ale potom vstal, posadil se vedle Billa a s úsměvem konstatoval: „Tak co chceš odvázat?“ usmíval se a čekal na odpověď.

„Když budeš tak hodný,“ řekl Bill lhostejně, až to Toma překvapilo. Možná právě proto vstal a klíčky vylovil. Odvázal Billa, ten mu dal pusu a odešel do svého pokoje. Tomovi se opět hrnuly slzy do očí. Jak to, že jen tak odešel? Copak tu s ním nemohl zůstat ještě dýl? Nechápal, co se děje, ale byl tolik unavený, že během chvilky usnul.

Když se probudil, rozhodl se jít se Billa zeptat, co se stalo. Otevřel dveře od svého pokoje a bez klepání vešel do toho Billova. „Bille, já…“ Už ani nestihl dokončit větu, když strnul v němém úžasu.

„Neumíš klepat, blbče?“ ozval se hluboký hlas asi 25-tiletého muže. Jenže to, co Tom viděl, ho vyvedlo z míry natolik, že ani nedokázal odpovědět. Jen stál, pusu otevřenou a po tvářích mu kanuly slzy jako hrachy. Jak mu to mohl udělat?

„P-pardon,“ vyžbleptl rychle a dveře za sebou zavřel. Pořád tomu nemohl uvěřit. To nemohla být pravda. Tohle ne. Tom se pustil kliky a s očima plnýma slz utíkal pryč. Pryč z domu, pryč ode všeho a ode všech. Taky že proč zůstávat, když jeho srdce znova krvácelo. Posadil se na zasněžený pařez u zamrzlého jezera a pozoroval srnky, které poskakovaly sněhem, a přitom přemýšlel. Proč jeho štěstí vždy trvá tak krátce? Copak už netrpěl dost? Nebo co udělal špatně? Chlapci začala být zima, a proto se zvedl, že půjde domů. Našlapoval ztichlou ulicí a malé sněhové vločky padaly s nebes přímo na něj. Byly tak krásně lehké, a přitom tak neúnosně těžké.

Pro dredatého chlapce byly odporné, ale snažil se jich nevšímat. Po ulici občas prošla nějaká osoba a Tomovi připomínala Billa. Každý kdo kolem něj prošel měl Billův obličej, který spatřil, když otevřel dveře. Zatracené dveře do říše smutku. Už ho to nebavilo. Nebavilo ho žít, když jeho Bill ho nechtěl. Ani nechtěl. Sice se s ním miloval, ale když otevřel dveře jeho pokoje, už tam byl s úplně jiným mužem. Miloval se s ním jako před chvílí s ním. Tom svého bratra proklínal. Proč? Proč mu to udělal? Proč se chová jako nějaká levná coura z *Alexy? Bylo to pro něj těžké. Moc těžké. A on? On už to dál nedokázal unést. Rozhodně né sám. Jenže kdo mu pomůže, když nikoho nemá? Je to hrozné, ale opravdu nikoho neměl. Leda mámu, která měla radši Billa, takže vlastně nikoho. Pomalu se s pláčem složil k zemi. Když už tak promrzlý chlapec upadl do sněhu a plakal, stalo se něco, co by nikdo nečekal. Něčí ruka chytla dredáčovo rameno a ten zvedl pohled, aby se podíval na svého anděla…

*Alexa – bordel tady v našem okrese. Přesněji v Rohatci..