autorky: Áďa & Samara & Sauriel
Na mořských vlnách se pohybuje loď. I když, než lodí, by se to dalo nazvat loďka či lodička. Byla
malinkatá a na dně se jí převalovala slaná voda. Je opatřena jedním jediným stěžněm, na jehož vrcholu důstojně stojí jeden z nejobávanějších pirátů Karibiku. Kapitán Tom Sparrow. Jednou rukou se drží stěžně a druhou má hrdě v bok. Kolem hlavy mu poletují tmavě blonďaté a hnědé dredy, které mu alespoň trochu krotil červený šátek a třírohý klobouk. Opálený obličej, denně šlehaný mořskými větry, mu zdobí dvě pronikavé oči, které jiskří již na dálku. Jsou samy o sobě velice výrazné, ale tu hnědou krásu ještě podtrhují černé oční linky a stíny, které se táhnou po celých víčkách. Rty jsou plné a zbarvené sytě růžovou barvou. Má na sobě dlouhý, těžký, tmavě hnědý kabát, hnědé kalhoty a vysoké černé boty. Pod kabátem skrývá velkou, roztrhanou bílou košili a přes ní tlustý pásek. Množství spon na jeho obleku chřestí při každém kroku. Jeho chování je velice podivné, kolikrát by se možná hodilo i oslovení blázen. Přesto byl však Tom Sparrow velmi charismatický muž…
Tom se zahleděl dolů k loďce. Byla do půlky naplněná vodou. Při jejím odcizení se nejspíš „malinko“ poškodila. Tom vzdychl, chytl se lana a skočil přímo do vody, která mu byla už nad kotníky. Rychle popadl kyblík, který tam ležel a začal vylévat vodu. Vtom se zarazil. Právě proplouval kolem dvou útesů, mezi nimiž bylo nataženo lano a na nich přivázána tři rozložená těla. Byli to piráti, kteří doplatili na své chyby a byli chyceni. Teď tu viseli a u nich cedule: Piráti, mějte se na pozoru! Tom upustil kyblík do vody, smekl klobouk a s úctou si ho přitiskl na hruď. Sám kolikrát před tímto trestem unikl, ne vždy to však bylo bez komplikací a kolikrát už byl jeho mladý život v ohrožení popravou…
U doku Port Royal to vřelo. Pašeráci i poctiví lidé rychle nakládali své lodě rumem, cukrovou třtinou a dalšími potřebami, když se náhle všichni zarazili. Kolem nich proplul dřevěný kbelík, pravděpodobně z nějaké lodě. Všichni se otočili… a poklesla jim čelist. Do přístavu právě připlouval Tom. Neobvykle, ale důstojně. Loď tak dlouhou cestu nevydržela a postupně klesala ke dnu. Tom opět vyšplhal na stěžeň a zrovna, když už voda dosahovala až k jeho chodidlům, doplula loďka k molu. Tom nakročil pravou nohou a sebevědomě vstoupil na molo. Nevšímavě prošel kolem úředníka, který měl přístav na starost. Ten si ho ale všiml.
„Co? No tak vy, stůjte!“ křikne na Toma. „Dostanu šilink za odstavení lodi v doku,“ dodá ještě, načež se spolu s pirátem podívají na to, co z lodě zbylo – špička stěžně, která chabě připomínala místo, kde loďka ukončila svou životnost. Úředník se na Toma obrátí.
„A nahlaste mi své jméno!“
Tom mu vtiskne do dlaně několik mincí.
„Co byste řekl na tři šilinky?“ zeptá se s významně zdviženým obočím. „A co je po jménu?“
Úředník pohlédne na chladné kousky kovu v jeho dlani.
„Vítejte v Port Royal, pane Smith,“ pozdraví Toma a nechá ho jít. Nevšimne si, že Tom mu vzápětí ukradne měšec s dnešní tržbou, obsahující mnohem víc, než pouhé tři šilinky…
V pevnosti zatím hraje slavnostní hudba na počest poručíka Norringtona. Vojáci se rozestaví tak, aby měli mezi sebou uličku.
„K poctě zbraň!“ zavelí kdosi a všichni vojáci nasměrují zbraň do středu uličky tak, aby vytvořili jakousi chodbičku, kterou nyní prochází poručík Norrington směrem ke guvernérce, kde má být povýšen na komodora. Nikdo si nevšímá Sauriel, která stojí mezi lidmi a evidentně není v pořádku. Stále se snaží uvolnit z příliš utaženého korzetu tak, aby mohla alespoň dýchat, což se jí moc nedaří. Áďa Swannová vytáhne z koženého pouzdra meč a podá ho poručíku Norringtonovi, který jej s radostí přijme a zkouší jeho obratnost a lehkost. Je spokojen.
Tom se mezitím podivně kolébavým krokem proplíží do doku, směrem k vyhlédnuté lodi, kterou by s radostí zrekvíroval pro použití ke svým osobním účelům. Cestu mu však znenadání zastoupí dva vojáci. Vysvětlují mu, že do těchto míst je civilistům vstup zakázán. Tom ale nemá čas tyhle jejich řeči poslouchat. Potřebuje loď, a to hodně rychle. Proto mu nezbývá, než nějak odvrátit jejich pozornost. S vykulenýma očima je navede na téma existence Černé Perly, lodi, jež se nedá dostihnout, s posádkou zatracenců, kterým velí kapitán tak hříšnej, že ho vyvrhlo i samo peklo. Využije jejich nepozornosti a vzájemné hádky o Černé Perle a vplíží se na palubu vyhlédnuté lodi. Jenomže k jeho smůle ho vojáci doženou a začnou na něj mířit puškami…
V pevnosti se v tomtéž okamžiku snobská zábava rozeběhla na plné obrátky. Sauriel si povídá se svou matkou, když vtom je vyruší komodor Norrington.
„Mohla byste na chvilku?“ zeptá se slečny a odejdou spolu na terasu, kde je přímo pod nimi moře. Sauriel se snaží popadnout dech, cítí, že nejspíš brzy omdlí díky utaženému korzetu.
„Vypadáte úžasně, Sauriel,“ zavrní komodor.
„Ano?“ usměje se slečna Swannová a snaží se tvářit normálně.
„Omlouvám se, že mluvím tak otevřeně, ale…“ začne mluvit komodor, odvrátí se od Sauriel a dívá se do dálky. „Musím vyjevit své city. Toto mé povýšení jen odhaluje skutečnost, že jiný důležitý životní krok jsem neučinil,“ řekne a opět se otočí na Sauriel. „Manželství s krásnou ženou. A z vás se krásná žena stala, Sauriel.“
„Ztrácím dech,“ zaštká dívka. Zběsile mrká, aby zahnala tmu, jež jí pomaloučku zaclání oči.
„Ano, ano i já jsem trochu nervózní,“ odvrátí se komodor od Sauriel a tak si nevšimne, že dívka jeho snů omdlela, přepadla přes hradbu a spadla do moře.
„Sauriel?“ otočí se zpět. Nikde ji nevidí a tak se podívá dolů do moře. Vidí jen vodu, zpěněnou od Saurielina pádu. „Sauriel!“ zakřičí komodor a chce skočit do vody, je ale vlastními muži zadržen.
„Jsou tam kameny, pane. Zázrak, že nespadla na ně,“ drží ho jeden voják za paži.
„A tak mě udělali náčelníkem,“ povídá zrovna Tom vojákům na palubě lodi, nadále pokojně kotvící v doku, když slyší, jak do vody spadla slečna. Všichni tři se hned hrnou na okraj lodi.
„Nevrhnete se pro ni?“ zeptá se pirát a ukazuje do moře.
„Copak umím plavat?“ řekne větší voják a tak se Tom podívá na menšího. Ten jen zakroutí hlavou, že taky neumí, a tak se Tom začne svlékat.
„Vy chlouby námořnictva! Neztraťte mi to!“ zavelí a podává své věci vojákům.
Poté se vrhne do vody za slečnou, která mezitím tiše klesala ke dnu moře. Byla v bezvědomí. Všechno nasvědčovalo tomu, že prožije klidnou a bezbolestnou smrt. Tom se mezitím prodíral jasnou vodou, která nestudila, jen příjemně chladila. Ticho ho tlačilo do uší, jak se potápěl stále hlouběji. Konečně dorazil ke dnu, kde uviděl Sauriel. Ležela v písku naprosto bezvládně. Vypadala jako mrtvá. Tom ji popadl kolem pasu a odrazil se s ní směrem nahoru. Jenže Sauriel měla na sobě těžké šaty a Toma táhla pořád ke dnu. Pirát se na chvíli vynořil na hladinu, prudce se nadechl a znovu se ponořil. Svlékl Sauriel těžký plášť šatů a nechal ho klesnout ke dnu. Teď už bez problému vyplaval na hladinu i se slečnou. Hodil si ji přes rameno a vyčerpaně vyšplhal na molo. Vojáci mu okamžitě pomohli se Sauriel a položili ji na zem.
„Nedejchá,“ ozve se větší voják.
„Uhni!“ štěkl Tom a odstrčil ho. Vytáhl nožík a rozřízl Sauriel růžový korzet na dvě půlky. Sauriel okamžitě otevřela oči, obrátila se na bok a začala vykašlávat vodu. Tom strčil rozervaný korzet vojákovi do ruky.
„Tak tohle by mě opravdu nenapadlo,“ přiznal voják a zamyšleně si korzet prohlížel.
„To jsi nikdy nebyl v Singapuru,“ utrousil Tom. Pak si všiml medailonku na dívčině krku. Nevěřícně ho vzal do dlaně. Sauriel ho se strachem sledovala. „Odkud tohle máte?“ zeptal se naléhavě. Vtom mu tvář nadzvedla čepel meče.
„Vstaňte od ní! Okamžitě!“ sykl naštvaně Norrington.
Tom se poslušně zvedl, Norrington však na něj nadále upíral zlověstný pohled. Zamračil se, když viděl rozříznutý korzet v rukou vojáka, který vzápětí kývl hlavou, jako že to udělal Tom. Komodor zamýšlel nechat dredatého muže oběsit, ale dal na Sauriel, která se neznámého člověka zastala a přiznala, že ji zachránil. Norrington zastrčil meč za opasek a se slovy díků stiskl Tomovu paži. Jenomže rukáv košile odhalil pirátovo nadloktí…
„Cos měl společného s Východoindickou obchodní společností, piráte?“
„Oběsit!“ zavelela Áďa.
„A heleďme se, vrabčáček,“ ušklíbl se Norrington při pohledu na Tomovo tetování. „Nejsi ty náhodou Tom Sparrow?“
„Kapitán Tom Sparrow, když dovolíte,“ procedil skrz zuby Tom.
Komodor se posměšně ušklíbne. Jízlivě, aby pobavil své muže, hodnotí Tomův majetek. Najde si chybu téměř na všem. Na kompasu, protože neukazuje sever. Na nulovou zásobu nábojů či střelného prachu. Na meč, který na pohled působil dřevěně. A konečně i na to, že nemá žádnou loď. Nechá mu nasadit pouta…
Jenže Tom nehodlá o svou svobodu jen tak lehce přijít. Trhne sebou a omotá řetěz pout kolem Saurielina krku. Vyžádá si zpět své věci a nechá Sauriel, aby mu připjala opasek se zbraněmi a nasadila na hlavu klobouk. Jízlivými poznámkami si z ní dělá srandu. Její nenávistný hlas ho pobaví, záměrně ji ještě více rozzuří poznámkou, že si navzájem zachránili životy, čímž jsou vyrovnáni.
„Pánové, mylady,“ řekne nahlas a otočí se čelem k vojákům, komodorovi a guvernérce. „Dnešek si provždy budete pamatovat jako den, kdy jste málem chytili kapitána Toma Sparrowa.“
Pustí Sauriel, vyhoupne na trám, chytne se provazu a točí se kolem trámu dokola.
„Proč ho nezastřelíte?“ křikne Áďa.
„Tak už pááál!“ zařve komodor a všichni vojáci začnou pálit z pušek. Tom přeskočí na jiný trám a obtočí řetěz ze svých pout kolem provazu, po kterém se sveze dolů a utíká na most. Vojáci za ním běží a pálí, co jim pušky dovolí. Tom před sebou máchá rukama a utíká směrem do centra města.
„Gilette! Pan Sparrow má za svítání schůzku s šibenicí. Snažte se, ať ji nezmešká!“ promluví komodor. Gilette jen kývne a běží za svými vojáky. Vojáci se vrhnou do města a rozdělují se na všechny světové strany. Z celkem nenápadné sochy zmizí nůž a hned na to se objeví Tom, který zapadne do prvních dveří, které vidí.
Je to kovárna. Jen co vleze dovnitř, odloží si klobouk a vezme do ruky kladivo. Najednou uslyší jakýsi rámus. Hned se otočí po zvuku. Na zemi uvidí ležet už na první pohled opilého chlapa. Přijde k němu a začne do něj píchat prstem. Když se chlápek neprobouzí, tak na něj bafne. A ani to nepomáhá. Tom tedy nechá chlapa chlapem a přejde ke kovadlině. Položí na ni tlustý řetěz z pout a začne do něj mlátit kladivem. Asi si myslí, že to rozmlátí. Když to nejde, začne se rozhlížet po něčem jiném. Zahlédne osla přivázaného ke kolu, na němž byla nahoře připevněná ozubená kolečka. Přemýšlí, jak zvíře rozpohybovat, až ho to napadne. Zamyšleně se podívá na osla a pak na rozpálený oheň, ve kterém žhnuly železné tyče. Jednu z nich uchopí a přitiskne jí oslíkovi k jeho ctěnému pozadí. Oslík zahýká a začne se točit dokola. Tom nasadí řetěz na jeden zub kolečka a v následující vteřině jiný zub jeho okovy přeštípne. Tom se raduje z odvedené práce, dokud neuvidí, že se otevírají dveře do kovárny. Na nic nečeká a běží se schovat.
Do kovárny vešel Bill Turner. Zavřel za sebou těžké dveře a rozhlédl se. Něco se mu nezdálo. Podíval se na spícího mistra.
„Ležíš pořád stejně,“ usmál se. Pak se ale podíval na kladivo, kterým si Tom zkoušel překovat pouta. Leželo nakřivo.
„Zato ty ale ne,“ zamumlal Bill a pohled mu padl na klobouk, který ležel na stole. Natáhl po něm ruku, ale na tu mu vzápětí dopadla čepel meče. Nesekla ho. Bill zvedl zrak. Před ním stál Tom a v ruce držel napřažený kord, připravený k útoku. Bill se mu zadíval do překvapivě krásných očí.
„To tebe pronásledují?“ řekl tiše. Tom neodpověděl, jen se na Billa upřeně díval. Pohled mu klouzal po celém soupeřově těle.
„Jsi pirát?“ vypálil na něj Bill.
„Neznám tě odněkud, nepřepadl jsem tě?“ ušklíbl se Tom.
„Známostem s piráty se snažím vyhnout,“ sykl Bill, vzápětí ale vytasil svůj meč.
„To se ti zdá hochu moudré, zkřížit zbraň s pirátem?“ zeptá se Tom, překvapen chlapcovou smělostí.
„Ohrožoval jste slečnu!“ štěkl po něm Bill. Tom se pousmál.
„Jen maličko,“ odpověděl.
Bill bleskurychle zaútočil. Tom byl ale pirát a útok ho nepřekvapil. Chvíli se takhle pokoušeli jeden druhého zranit.
„Docela ti to jde, to se musí nechat,“ utrousil uznale Tom. Bill se na něj podíval malinko překvapeně. Tom využil jeho chvilkové nepozornosti a vyrazil mu meč z rukou. V očích se mu vítězně zablesklo, teď když měl možnost, však nechtěl Billa probodnout, svým způsobem mu ho bylo líto. Sakra, co to melu? zlobil se sám na sebe. Lepší bude, když vemu roha… Vyrazil směrem ke dveřím. Jeho plán však byl zmařen, Bill jediným ladným gestem vrhl svůj meč tak obratně, že jím zmařil Tomův únik. Pirát se rozzuřeně otočil a volně se vydal směrem k Billovi.
„To je báječnej trik,“ řekl. „Jenomže hochu, stojíš mi v cestě za svobodou a navíc… nemáš žádnou zbraň,“ dodal s úšklebkem. Bill rychle hmátl rukou do ohně a vytáhl odtamtud kord se špičkou čepele rozpálenou doběla. Tom viditelně zbledl. A znovu začal boj. Oba šermovali, jak nejlépe uměli, ale ani jeden nevěděl, jestli jim jde o život nebo ne. Nevěděli, jestli by byli schopni se navzájem propíchnout. Ale ani jeden z nich netušil, proč tomu tak je. Tomovi sklouzl pohled na meče, srovnané po celé kovárně. Byly vskutku mistrovské.
„Kdo ty meče vyrábí?“ zeptal se a uskočil stranou, aby mu Billova zbraň nepropíchla nohu.
„Já sám!“ odpověděl Bill. Rychle sklonil hlavu, aby se vyhnul Tomově úderu. „A cvičím s nimi tři hodiny denně!“ dodal a odrazil sokův meč.
„Měl by sis najít holku, hochu!“ pokýval Tom hlavou a najednou se zastavil. „Nebo sis už snad nějakou našel a cvičíš proto, že nejsi schopnej se tý poběhlici jinak dvořit? Anebo je snad za tím nějaký chlapec?“ řekl a s úsměvem si prohlédl Billovo štíhlé tělo. Sám nevěděl, co ho to napadlo, ale jeho rival ho jakýmsi záhadným způsobem přitahoval.
„Denně cvičím, abych každýho piráta, kterýho potkám, rovnou zabil!“ vysvětlí mu Bill a pokračují v boji. Zápasí spolu poměrně dlouho, než Tom ztratí meč a je nucen soupeřovi vysypat do obličeje červený prach. Poté mu vykopne meč z ruky a namíří na něj svou pistoli.
„Podvádíš!“ ujistí ho udiveně Bill.
„Jsem pirát,“ odvětí Tom prostě. Vtom se ozvalo bouchání do dveří. Bylo to jasné. Norringtonovi vojáci objevili Tomovu skrýš a mladý pirát okamžitě upřel zrak na dveře, jimiž se zvenku cloumalo, a natáhl k nim ruku s pistolí.
„Ustup stranou,“ řekl Billovi, který ihned instinktivně skočil mezi piráta a dveře. Nevěděl, zda chce vlastním tělem štítit vojáky… nebo snad chtěl před nimi bránit Toma?
„Ne,“ zaprotestoval oslovený.
„Tak běž!“ vybídl ho znovu Tom.
„Ne! Nemůžu tě nechat jen tak odejít!“ namítl Bill. Tom se zatvářil téměř zoufale.
„Tahle kulka nepatří tobě,“ řekl tiše. Bill se na něj udiveně podíval. Nechápal, co tím chtěl Tom říct. Vtom se ozvala rána tříštícího se skla. Tomovi se protočily panenky a spadl v bezvědomí na zem. Za ním stál Billův mistr a v ruce držel rozbitou, skleněnou láhev. V tu chvíli dveře konečně povolily a vojáci s Norringtonem v čele vrazili dovnitř. Komodor se pousmál, když viděl piráta bezvládně ležet na zemi.
„Skvělá práce, pane Browne, pomohl jste nám chytit nebezpečného zločince,“ řekl pochvalně.
Bill jen se zdviženým obočím nechápavě kouká. Vždyť to on bojoval s pirátem! A všechnu slávu zbaští jeho mistr. Tomu se tedy skutečně říká spravedlnost! Radši ale nic nenamítal, nechtěl nikoho z přítomných rozzuřit.
„Konám svou občanskou povinnost pane,“ odvětil Brown, načež se Norrington zadíval na Tomovo bezmocné tělo.
„Myslím, že si dnešek zapamatujete jako den, kdy nám kapitán Tom Sparrow téměř unikl.“
autorky: Áďa & Samara & Sauriel
betaread: Janule
Joo nový díl.
*Jdu číst*
:))
Skvělý!! Tahle povídka se stala mojí závislostí, já už se tak děsně těším na další díl! :))
Taaak, první výbuch smíchu: Tom s očníma linkama a stínama. Fakt grotesktní předtava. 😀
druhej: "Oběsit!" Teda Áďo, styď se. Takhle bejt zlá na našeho Tomíka. No a pak taky neméně vtipný byly Tomovi úvahy o přitažlivosti jeho soka. Hmm, hmm, kam jen se tohle bude ubírat… Každopádně ta holka mě tam rozčiluje, ta to bude celý komplikovat. Copak neví, že Billda a Tomík mají bejt spolu? :o)
Týjo xD Tak dneska jsem poněkolikáté umřela xD Je to skvělý, bože, to je jako droga xD Dokonalá povídka xD
ano: To si nikdy nebyl v Singapuru 😀 z toho já jsem dycky mrtvá.
Teda, to je úplně slovo od slova 🙂 A že já ten první film umím téměř zpaměti 🙂
Hezky jste ty role rozdělily, ale co Samara? No to jsem zvědavá, co na ni zbylo 🙂
[6]: Neboj, já se tam taky oběvím:-))))
[7]: Samara ála Barbosa ne 😀
[8]: Aby jsi nebyla nakonec překvapená…né, dozvíš se to ale já ti to neprozradím:-DDD Počkej si:-D
Samara: že by Tia Dalma? 🙂
Ale já se radši nechám překvapit 🙂
Taky jsem zvěda co se z tebe vyklube Sam xD xD
[11]: Ze mě? Ze mě se nikdy nevyklube nic dobrýho:-D
Moc pěkný…
To je jak ten film…to bude super povídka
[3]: Ai: no já vždycky přeceee!!! ten dredatej syčák chtěl ohrožovat moji jedinou dcerušku Saurielku!!! a já ji jako správná matka co? nedám 😀
mno co mi zbývá že 😀 si musim počkat 😀 Nějako mě už žádná posatava nenapadá 😀
Moc pěkné, strašně mě to zaujalo, jen bych měla malou připomínku. Často skáčeš v čase jak v příme řeči, tak v samotném vyprávění, jednou někdo "povídal" a jindy zas "povídá" apod…, je to fakt maličkost, umíš velice poutavě psát, ale vypadá to takhle zvláštně. Ale třeba to přijde jen mně=)
"Nebo sis už snad nějakou našel a cvičíš proto, že nejsi schopnej se tý poběhlici jinak dvořit? Anebo je snad za tím nějaký chlapec?" Loooooooooooooool nemůůůůůžu:-DDDDDDDDDDD
😀 😀 😀 Aááááááá, už je to tadýýýýý, kapitán Tom Sparrow (tý brďo, já fakt umírám smíchy stále a pořád!!!), jeden z největších SVŮDNÍKŮ Karibiku, jsi chtěla napsat asi, ne?? 😀 Ach ty pronikavé oči, černé oční stíny a linky – wow :-* Nějak mi utekl pierc ve rtu, asi ho Tom nemá… (jasně, v té době, ale když já ho na něm tak miluju) Skoro jsem se bála, CO to skrývá pod tím kabátem 😀 (teda, dnes mám ale hodně hříšné myšlenky). Do přístavu doplul TOM… Já dostanu z tebe, Ádi, mladý… Ten pohled obou na TO, CO zbylo z lodi – já toho Toma úplně vidím a slyším i tu hudbu!
To, že si komodor "nevšiml", co se stalo chuďátku Sauriel, mě pokaždé rozesměje, stejně jako věta od chlouby námořnictva – "Copak umím plavat?" 😀
Ale kliďo brďo bych teď byla na místě Sauriel jako – hele, jak Tommymu svlékání vyloženě jde, prý pirát, svůdník – to říkám, překlep v textu jako! 😀 A to, jak Sauriel nejen zachránila a potápěl se, ale jak ji zbavil korzetu – wow…*umřela* Toma úplně vidím. "To jste nikdy nebyl v Singapuru." Tak tohle je má oblíbená věta. Už chápu, proč jsi udělala kapitánem Toma, prý dredy, haha, spíš kvůli těmto svlíkacím scénám…
Poté i zdůraznění slova KAPITÁN… ale Ádi, ty mi jako takto chceš to mé zlatíčko bez milosti pověsit? Jo? Tě zlechtám! 😀
Jinak "souboj" Billyho s Tommym – no krása, opět oblíbená scéna, jak se ve filmu Depp podívá do ehm rozkroku Blooma… měl by sis najít holku – ježkovy voči, to je nářez. Ale jasně, nač trénovat s mečem, pěkně se má bavit, nejlépe s chlapcem…
A teď mi je Toma líto, ale je jasné, vím, jak to bude pokračovat, se všichni včetně komodora a guvernérky ještě budou divit… 😀
To je supeeeeer!
Tom bude určitě pirat.