1000 Meere III 7.

autor: Bitter

Ráno Kir vzbudí telefon. Koukne se, kdo volá a polije jí horko.
,,A – ano… Francizsco?… děje se něco?“
,,Ne, Kir, Gustav je v pořádku, ale převezli ho do Berlína. A co ty? Jak je ti?“
,,Jde to… „
,,Hele, nechceš do Berlína hodit?“
,,Ne ne, já se tam dostanu. Nechci otravovat…“
,,Ty? Ty neotravuješ nikdy… „
,,Tak děkuju. Hele, já se jdu upravit a jedu, jo?“
,,Tak jo, jsem domluvená s doktorem, takže ti všechno řeknou, jo? Tak ahoj… a drž se, musíš být v klidu…“ ¨
,,Já vím… ahoj.“ Zavěsí a okamžitě vytočí číslo prvního hotelu v Berlíně, který jí napadne.

Bill se protáhne a rozhlédne po ložnici. Vedle něj spí Mel, jinak je pokoj prázdný.
,,Mel… vstávej, broučku…“ Něžně s ní zatřese a pokojem se ozve ospalé – Nechcííííí.
Celej táta. Probleskne Billovi hlavou a zvedne se. Dojde do koupelny, osprchuje se, vlasy sepne do culíku, ale rozmyslí si to a nechá je rozpuštěné. Nandá si kontaktní čočky a oblíkne. Znova se pokusí vzbudit malou. Tentokrát úspěšně. Kdyby to byl skutečně její milovaný tatínek, měl by Bill daleko větší práci jak ho dostat z postele, měl sice pár ověřených způsobů, ale ty by na malou rozhodně použít nemohl.

Tom je zatím v baru a s jedním jeho kamarádem se předháněj v tom, kdo udělá víc triků s flaškou. Jako vždycky se Tom předvádí, jak může a nakonec samozřejmě vyhraje.
,,Fajn… Fajn, vzdáávám to, Tobi… seš lepší…“

,,Sem prostě king.“ Plácne se Tom přes prsa a usměje se. Uklidí flašky a sedne si na barovku. Netrvá dlouho a jeho pas ovinou čísi ruce. Ani se nemusí otáčet, aby ho poznal. Ta vůně byla jedinečná, stejně jako žvatlání a capkání Melody, která ho doprovázela.
,,Ahoj, zlato.“
,,No ale že ti to trvalo…“ Ušklíbne se na Billa a vysadí si na klín Melody.
,,Tak jak jste se vyspinkali, miláčci moji?“
,,Filip mě vzbudil.“ Žbleptne malá ublíženě a Tom jen protočí oči. V duchu se mu vyjevilo to ráno, kdy ho Bill polil vodou. Jediný štěstí bylo, že bylo léto.
,,Teda Filipe… ty jsi ale zlej….“
,,Já? Já tě normálně střelim.“
,,Jestli ti to pomůže?“ Bill jen mávne rukou a sedne si k baru, kde už mají připravenou snídani.

Kir vystoupí z auta a za pomocí bodyguarda se dostane až ke vchodu hotelu. Vejde a hned se spustí zmatek. Dovnitř se nahrne i pár novinářů a oni nemají šanci se dostat k výtahům. Hluk dolehne i k baru a oba se zahledí tím směrem.
,,Zase nějaká hvězda.“ Ušklíbne se Tom. Bill jen kývne a zakousne se do toustu. Ten mu však zaskočí, když si té hvězdy všimne.
,,Panebože, to je Kir!“ Výskne a Tom se ohlídne. Chvilku jen nepřítomně hledí před sebe, než ji pozná.
,,Co tady dělá? Dyť bydlí v Hamburku.“
,,Já nevím…“ Bill se jen dívá na to, jak se jí bodyguardi snaží dostat do bezpečí výtahu. Je to tak zvláštní… Dívat se na něco, čeho byli dřív středem oni, z druhé strany. Navíc je to Kir. Byli si tak blízcí, ale teď si mohl dovolit tak maximálně stoupnout do fronty na autogram. Stejně si byl ale jistý, že ona by ho poznala.
,,Já půjdu zabalit, jo?“
,,Tak jo.“ Bill se zvedne a vydá se k jejich pokoji. Celou cestu si přemítá, jaké by to asi bylo, kdyby se střetli. Bylo to jako znamení, vždyť se o ní včera bavili a najednou je tady. Billovi se po ní hrozně stýskalo. Hodně mu pomohla, když nebyl s Tomem a starala se o něj. Dokonce mu i zachránila život…

Andreas pečlivě utírá prach z poliček a dává na ně fotky jeho a Billa. Je v domě, kde s ním bydlel, když ho unesl. Jejich hnízdečko lásky.

Flashback
,,Tak Niku, jsme doma.“ Oznámí Billovi sedícímu vedle něj a kochá se tím, jak mu jeho plán krásně vychází. Bill si opravdu po práškách na nic nevzpomíná a nechá sebou krásně manipulovat. Byl teď tak bezbranný a nutně potřeboval pomoc. Andreasovu pomoc.
Bill se díval na krásnou vilku a ani nepostřehl, že Andy vystoupil a otevřel dveře spolujezdce. Teprve když mu Andreas zamával rukou před obličejem, se vzpamatoval.
,,P – promiň já… já jen…“
,,Copak?“ Špitnul Andy, klekl si před něj a vzal ho za ruku.
,,Já… myslel jsem, že mi to bude alespoň povědomý, nebo tak něco, ale přijde mi, že jsem tu poprvý v životě…“
,,Ale notak… Ty si vzpomeneš, neboj.“ Pohladil ho po tváři, usmál se a opatrně přitiskl své rty na ty jeho.

Usmíval se a v duchu už viděl, jak spolu zase budou. Tenkrát mu to přece vyšlo, tak proč by ne teď? Udělá pro to cokoli. Žádná Lucy mu to nepřekazí. Žádnej Tom mu v tom nezabrání, Bill je jeho… jenom jeho. Jemu patřil Billův první polibek, jeho první noc a jemu patřilo Billovo první – miluju tě. Je jeho a nikdo to nezmění. Měl už sehnané léky, kterými ho omámí. Tentokrát už to ale nebude jako minule. Tyhle mu paměť vezmou jednou provždy, a ani když je nebude brát, mu ji nevrátí… Nesmí nechat nic v náhodě.
Usmál se na fotografii, na které spolu seděli u bazénu. Něžně pohladil černý rám.
,,Neboj, lásko… zase to bude jako dřív…“

Flashback
,,A co budem dneska dělat?“
,,Já bych se nejradši celej den hezky válel a ty… ty mě budeš obskakovat.“ Odpověděl Andymu pohotově a pohodlně se uvelebil v křesle. Vzápětí z něj vyletěl a začal pištět, Andreas ho začal honit.
,,Tak to by se ti líbilo… Počkej, až tě chytim, Nikolasi!“ Bill běhal po domě jak splašenej a nakonec vyběhl na zahradu, kde si rychle sundal spací triko a v boxerkách skočil do bazénu. Bylo léto, tak co by ne. Vyplaval na hladinu a Andrease, stojícího u kraje, obdařil pořádnou sprchou. Ten se jen zasmál a stejně jako Bill i on skočil do bazénu. Bill se otočil a rychle plaval ke kraji, bylo mu to ale houby platný, Andreas ho během chvilky dohnal a Bill zůstal uvězněný mezi jeho rukama.
,,Tak ty bys chtěl obskakovat jo?“
,,Jo.“ Pípl umíněně.
,,A nepřijde ti, že jsi nějakej drzej?“
,,Víš, že ani ne.“ Andreas jen zakroutí hlavou a usměje se. Bill spojí ruce za jeho krkem a přitáhne si ho k sobě.
,,A když to bude hezky všechno podle mě… tak večer budu zas obskakovat já tebe.“ Špitne mu do ucha a bez varování se vášnivě vpije mezi jeho rty.

Bill procházel chodbu se sklopenou hlavou a dívky, která spěchala naproti němu, si nevšiml. Srazili se a Bill začal omluvně koktat, ovšem jen do doby, než si všiml, koho to vlastně srazil. Dívka na tom nebyla o nic líp. Chtěla se omluvit, ale když si ho prohlédla, zůstala zaraženě stát.
,,To není možný…“ Špitla Kir a dala si dlaň před ústa. Bill jen třeštil oči před sebe a nevěděl, co má dělat. Tohle už do autu nezahraje a ani nechtěl.
,,B- Bille jsi… jsi to ty…“
,,Já…“ Než stihl cokoli dalšího říct, Kirsten se protočily oči, a skončila v jeho náručí.
Bill se poplašeně rozhlédl kolem a rychle s ní zmizel ve svém pokoji. Opatrně ji položil na postel a zatřásl s ní.
,,Kirsten… sakra, to sebou musíš hned švihnout? Sakra, co mám teď s tebou dělat…“ Kir začala pomalu přicházet k sobě. Dezorientovaně se kolem sebe rozhlídla.
,,Asi bych ti toho měl dost vysvětlit…“ špitl Bill a Kir jen zmateně kývla…

autor: Bitter
betaread: Janule

6 thoughts on “1000 Meere III 7.

  1. jakoo! xD tn Andreas at de nekam…domu xD a Billa uz necha bejt, takhle to wypada jeste na IV. radu xD

  2. Bitter! To neuděláš! Prosím! Jak ztratí pamět? Oh bože, neneeenenenenee! Jestli to skončí blbě jdu se zahrabat!!!!!

  3. jako Bitter 🙁 too se mi nelíbí. 🙁 já myslela, že si Andreas bude Billa vychutnávat nějakým mučeníčkem, a on ho jen naláduje práškama 🙁 to není ve scénáři, víš o tom??

    nicméně těším se dál, dyt mě znáš :-)))

  4. Tyyjo, zase se to zamotava:p Andreas je psychous, fakt. I kdyz tu scenu flashbacku bych jim verila, ze byl Bill happy. Hlavne ten dvojmysl s obskakovanim:DDD
    Hele Nicolas ala Bill ala Filip, ta Nicol v baru, neni toho tady nak moc?:D Moje jmeno je asi hitovka xD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics