autor: Doris
„Tome, sakra, vzbuď se,“ cloumal Bill se svým bratrem už dobrých pět minut.
„Co je?“ zavrtěl se rozespalý Tom, ale oči neotevřel. „Zase se ti zdá o nějaký kozatý blondýně, co,“ řekl podrážděně Bill a dal si ruce v bok.
„Co to meleš?“ otevřel prudce oči Tom.
„Já?“ ohradil se Bill, „už zase tady vykřikuješ, jak někoho miluješ a ať nepřestává. Jednou se z toho snu fakt uděláš.“ Zamračil se Bill a otočil se směrem do koupelny. Tom jen naprázdno polknul. Už je to týden, co se mu zdají takové sny. Ale žádné „kozaté blondýny“, jak je nazval Bill, tam nevystupují.
Bill se zavřel do koupelny a zamračil se na sebe do zrcadla. Nijak extra se neupravoval. Nalíčil se, to jo, ale vlasy projel hřebenem a víc se o ně nestaral. Konec konců budou celej den s Tomem doma. „To se máš, celej den budeš s Tomem.“ Říkal si pro sebe Bill a svíral se mu žaludek. Už dávno si přiznal, že se zamiloval do svého bratra. Proto ho tak nesmírně vytáčelo a hlavně mrzelo, že Toma už týden musí budit z nějakého sexuálního snění.
„Bille můžu?“ ozvalo se najednou zaklepání na dveře a následně Tomův hlas. Bill odtrhl svůj zasmušilý výraz od zrcadla a začal sbírat všechny svoje šminky, aby na sobě nedal nic znát.
„Jo jasně, klidně pojď,“ zavolal na Toma, ale otočil se ke dveřím zády, aby ho nemusel vidět. Tak moc ho bolelo, že se zamiloval do toho nepravého, do někoho, koho nikdy nebude mít.
„Hele, Bille, fakt promiň, ale já nemůžu za to, co se mi zdá,“ začal nervózně Tom, a přitom si prohlížel Billa od hlavy až k patě. I když k němu stál zády.
„Já vim, Tome, já se omlouvám, neměl jsem na tebe vyjíždět.“
„To nic, Bille. Já to chápu. Taky by mě rozčilovalo, kdybych tě už tejden musel budit v takovým stavu. Ale…“ zarazil se Tom a nervózně přešlápl.
„Ale co?“ otočil se Bill konečně na svého bratra. „o žádnejch holkách se mi nezdá,“ vysvětlil Tom polohlasně, skousl si spodní ret a zadíval se do země. Bill na něj vytřeštil oči.
„A o kom, prosim tě?“
„No… o jednom klukovi,“ odpověděl Tom a jen na zlomek vteřiny se na Billa podíval. Ten zůstal stát ještě víc překvapeně. Hlavou mu běhalo tisíce otázek najednou. Kdo to může být? Odkdy je Tom na kluky? A co mu na to teď říct? Tom poznal, že Billa zahnal do úzkých a chtěl co nejdřív koupelnu opustit, ale Bill ho chytil za ruku a otočil ho zase k sobě.
„No dokud to nejsou zvířata, tak je to dobrý,“ pokusil se trochu situaci odlehčit a kupodivu se mu to i podařilo. Tom dostal záchvat smíchu.
„Pane bože, taková kravina opravdu může napadnout jenom tebe.“ Bill se zasmál a pak se na Toma podíval opět vážným pohledem.
„Hele, Tomí, nechceš si o něčem náhodou promluvit?“ K jeho překvapení Tom jenom přikývl na souhlas. „Dobře, taky se ti musím s něčím svěřit, takže já půjdu dolů udělat snídani, vezmem si jí k telce do obýváku a všechno vyřešíme, jo,“ usmál se na svoje nejmilovanější dvojče a pohladil ho po tváři. Tom ho pevně objal a zašeptal mu do ucha: „Děkuju.“
„Není za co, Tomí,“ usmál se Bill a opustil koupelnu.
Tom se zapřel rukama o umyvadlo několikrát se zhluboka nadechl. Teď už není úniku. Ať se ti to líbí nebo ne, budeš mu to muset všechno říct. Jen s obtížemi se dokázal soustředit, na to, jak si dává pastu na kartáček, a tak samozřejmě půl tuby vykydal úplně mimo. „Bude mě nenávidět,“ řekl najednou do ticha koupelny a i s kartáčkem v puse se svezl podél sprchového koutu na studenou podlahu. Z představy, že už s ním nikdy jeho vlastní bratr nepromluví, se mu nahrnuly slzy do očí.
„Toméééééé,“ ozvalo se najednou ze spodních pater, „tak už pojď nebo ti to vystydne.“ Tom se prudce zvedl, vypláchl si pusu od pasty a vyšel z koupelny.
„Už jdu,“ zavolal na Billa a sešel po schodech do předsíně. Zastavil se mezi dveřmi do kuchyně a trochu se mu roztřásly ruce. Bill stál u linky a zrovna jim nalejval do vysokých sklenic pomerančový džus.
„Tak já to odnesu do toho obýváku, jo,“ ozval se najednou Tom a vykročil směrem k Billovi, vzal dva talíře, na kterých byly vafle.
„Jo jasně. Díky, Tome, já vemu ten džus,“ usmál se na něj Bill a chvíli ho pozoroval. „Sluší ti to, tyhle kalhoty jsem na tobě ještě neviděl.“
„Jo, koupil jsem si je předevčírem, když sis byl kupovat ty nový obojky,“ usmál se Tom a odešel do obýváku. Bill se jen pobaveně zašklebil. „Obojky“, takhle Tom nazýval Billovy doplňky na krk. Kožené řemínky s kdejakými kovovými cvočky nebo tlusté řetězy, které Bill nosil omotané těsně kolem krku, opravdu připomínaly psí obojky.
„Aspoň si mě můžeš někdy připnout na vodítko a neuteču ti,“ zavolal z kuchyně na svého brášku a konečně se i se sklenicemi vydal za ním. Cestou se zhluboka nadechl, tohle nebude lehká debata. Vůbec nevěděl, jak mu má říct, že ho miluje. Nechtěl o něj za žádnou cenu přijít. Jenže, jak to tak vypadá, tak Tom se zamiloval do nějakého kluka, a tím Bill přichází o všechny naděje, které dosud měl. I když na ně moc nespoléhal. Můj Bože, vždyť jsme dvojčata.
Inseptor König pokyvoval hlavou a všechno poctivě naklepal do počítače. Poslouchal Billa velice pozorně. Z nějakého důvodu cítil, že tohle ještě bude mít silný děj a jeho bude čekat nejtěžší rozhodnutí v životě.
„Dobrá, Bille, tak pokračuj tak jako doteď. Včetně všech detailů.“ Bill upil trochu kávy ze svého šálku, zhluboka se nadechl a pokračoval.
autor: Doris
betaread: Janule
Ahoj, nakrmíš mi příšerky v menu? Díky!
🙂 já tak strašně miluju tuhle povídku 🙂 omg, těšim se na další dílek 🙂
aoooj.pod na moj blog a zeregistruj sa na stranke http://www.klikacka.sk a zarábaj lahko a pohodlne peniaze je thi fakt jednoducha….hned prvý článok…díky
Krááásný….ale upřímně bojím se číst dál. Já mám totiš vždycky hrozný pocit když nějaká povídka skončí a někdo s twins je mrtví…ale tohle je tak nehorázně úžasná povídka že ji na sto pro dočtu at to skončí jakkoliv!:-)))
wau.. krásný.. to chce rychle dáál x))
Vypadáto dobře
Dál dál dál! A honem!
to je asi pěkně těžký takhle vypovídat…
to je dobrý…zajímavý, myslím že nic takovýho sem tu ještě nečetla 🙂 miluju kriminální seriály takže tohle je něco pro mě 😀
Jako ale to není fer o ten spis potom prodá jako silnej životní příběh a jako viděla na jejich neštěstí xD
Teda koukám, že to posíláš už i sem 😀
Ivetka: jistě. Proč ne. Když už tak už 😀