1000 Meere II 4.

autor: Bitter

Soudce pokynul a všichni si sedli. Otevřely se dveře nalevo od Toma a přivedli Billa.
Ten se kolem sebe zoufale rozhlédl a snažil se ho najít. Policista mu sundal pouta a on si sedl vedle Lucy.
„Bude to dobrý…“ Bill jen kývl. V Tomovi to vřelo. Kdyby jen Bill věděl, jaká je ve skutečnosti…
Soud trval asi půl hodiny a vypadalo to dost bledě. Najednou se Lucy zvedla. Andreas zrovna vypovídal.
„Mám ještě jednu otázku.“ Sebevědomě se zadívala na Billa a pak na Toma, ten uhnul pohledem.
„Ve vašem domě je instalovaná kamera, je to tak?“
„Ano.“
„Pokud vím, záznam se ztratil.“
„Ano…“
„Omyl… dnes ráno jsem našla v poště tohle…“ Došla ke stolku a z kufru vyndala kazetu. Andreas jí sjel nechápavým pohledem. Domluvili se přece jinak…

Flashback
„A ty si myslíš, že Bill bude pár dní ve vězení a Tom ti skočí do náruče?“
„Jenže Bill tam bude dva roky.“
„Jak to?“ Lucy vyndala z kabelky kazetu.
„Tohle je kazeta z tvýho domu, no a pistoli ti Tom odkopnul tak šikovně, že ji policie nenašla. Až já.“
„Tomu nerozumim.“
„Zažaluješ Bill za pokus o vraždu.“ Kdyby Andreas mohl, rozesmál by se.
„A jak to chceš proboha udělat?“
„Když se ztratí jediný důkaz s tím, jak to bylo doopravdy, můžeš říct co chceš, navíc pistole, co se našla, byla s Billovými otisky.“
konec flashbacku

Lucy zapnula video a kazetu pustila.

Po skončení záznamu se místností rozezněl šum.
„Ticho, nebo dám vyklidit soudní síň… Jednání se odkládá o čtvrt hodiny…“ Billa znova odvedli, zůstal s Lucy v její kanceláři.
„Kde jsi vzala ten záznam?“
„Měla jsem ho v poště, hele, zůstaň tady, já jdu teď za soudcem a pak se domluvíme co dál jo, teoreticky by tě měli pustit hned, ale nikdy nevíš.“ Bill jen kývl a sedl si do křesla. Konečně to skončí. Budou mít oba klid konečně…

Flashback
„Tome, dívej se prosim tě jinam.“
„A proč?“
„Nemůžu si dělat linky, když se na mě furt šklebíš do zrcadala.“
„Já se nešklebim…“
„To je jedno, mě to prostě rozptyluje…“
„Ale…“ Tom se zvednul z pračky a došel k Billovi, otřel se bradou o jeho rameno a díval se do zrcadla.
„No tak, takhle to neudělám už vůbec.“
„Ale zlato, nerozčiluj se… vždyť máme ještě čtyři hodiny, než přijedou kluci.“ Bill odložil tužku a natočil se tak, aby na Toma viděl.
„Tím chceš říct co?“
„No, že máme dost času.“
„Ty možná, ale já si musim ještě udělat vlasy.“
„Tak já ti je udělám.“
„Ty mně uděláš leccos, ale vlasy asi těžko.“ Tom se jen ušklíbl.
„Stejně ti to nejvíc sluší, když je máš takhle.“ Odhrnul mu jeden pramen z obličeje a dal mu ho za ucho. „Nech si to takhle… prosím.“
„Tak dobře… a co budem dělat teď?“
„Teď?… Tohle.“ Tom se skrčil, pevně objal Billova stehna a vyzvedl ho do vzduchu. „Teď si tě odnesu do pokoje, hodim na postel a budu tě líbat úplně všude, dokud nebudeš prosit, abych přestal.“
„A pak?“
„Vážně to chceš vědět?“
„Já chci vědět úplně všechno.“
„Probuď se…“
„C-co?“
„Probuď se…“
„Tak Bille, slyšíš?“ Bill otevřel oči.
„Jé, já usnul… promiň…“
„To nic. Vstávej, jde se.“
„No a co říkal soudce?“ Lucy jen pokrčila rameny.
„Nic, co bych sama nevěděla, ale vypadá to, že tě pustí ještě dneska.“
„A co Tom?“
„Co co Tom?“
„No co říkal?“
„Já s nim nemluvila…“
„Aha.“
„Neboj, určitě se na tebe už těší.“

Bill se otočil na Toma. -Bude to dobré- Říkal jeho pohled.
„Soud se ustanovil takto… Obžalovaný Bill Kaulitz je zproštěn viny a s okamžitou platností propuštěn.“ Bill se neudržel a radostí vypískl. Okamžitě se vrhnul na Toma.
„Já se tak bál…“
„Už je to dobrý… pojedeme domů a zítra odlítáme… už jsem všechno zařídil…“
„Ale jak… jak jsi…“
„Lucy je přece dobrá právnička, ne?“ Bill nemohl přeslechnout ironický podtón Tomova hlasu. Radši to nechal být. Měl radost, že to dobře dopadlo, ze všeho nejvíc se těšil domů a na dovolenou. Měl za to, že tahle bude jedinečná a v podstatě věci se nemýlil. Nebude jen jedinečná, bude to hlavně poslední šťastná věc, která ho za tenhle rok potká.

Bill se zadíval na stromeček, který právě dozdobil. Tom mezitím věšel žárovky do oken.
Musel se pochválit. Stromeček byl laděn do stříbrno modré barvy a on byl patřičně pyšný na to, jak se mu to povedlo. Teď už jen zkontrolovat Toma, jestli se na těch žárovkách neoběsil a můžou pomalu vyrazit do Magdeburku za rodiči. Byli tak domluvení, dvacátého druhého přijedou a ráno dvacátého čtvrtého zas odjedou. Měli to být první Vánoce, které oslaví jen spolu. Ozval se zvonek, že by si Tom nevzal klíče?
„Lucy, ahoj. Co tady děláš? Od soudu jsem tě neviděl.“ Automaticky jí objal. Byl tak rád, že jí zase vidí. Neměl důvod jí nenávidět. Zatím.
„Je tady Tom, musím sním mluvit.“
„Jo je venku, věší žárovky. Doběhnu pro něj.“ Vyběhl před dům, jen v tričku.
„Tome!“ Tom zrovna slézal ze, žebříku. Lekl se a na předposlední příčce mu uklouzla noha a spadl. Jediné, čeho se stihl chytit, byla pověšená cesmína a Bill, kterého automaticky stáhnul na sebe.
„Ježiši, promiň… není ti nic?“
„Ne… a tobě?“
„Já spad do měkýho.“ Usmál se Bill a pohladil Toma na tváři. Ten si ho přitáhl za krk a políbil.
„Proč jsi tak křičel?“
„Máme návštěvu a neuhodneš koho.“
„No to fakt nevim.“
„Přijela Lucy. Není to fajn? Dlouho jsme jí neviděli. Budu muset zavolat domů, že se zdržíme.“ Vychrlil na něj Bill jedním dechem a začal se zvedat. Ne, že by mu vadilo, že leží na Tomovi, ale mínus deset je mínus deset a kór, když máte triko… Tom se zvedl a vykročil za ním. Dobrá nálada byla tatam.
„Ahoj, Tome… potřebuju s tebou mluvit.“ Otočila se na Billa. „O samotě.“ Bill se jen nechápavě zamračil a pak místnost opustil.
„Tak co chceš?“ Zeptal se bez špetky zájmu Tom a posadil se na pohovku.
„Jsem těhotná.“
„Hmmm a co já s tim, mám ti pogratulovat?“
„Zdá se mi, že ti nedochází podstata věci, je to tvoje.“
„Cože?! Jak… jak moje? To si snad děláš srandu?!“

Bill seděl u stolu, neměl ve zvyku poslouchat, ale, když uslyšel hádku, neodolal, už u soudu si všiml, jak se Tom k Lucy choval a chtěl vědět, co se mezi nima stalo, přece není normální, aby se zničehonic začali hádat skoro nejlepší přátelé. Na dovolený se ho Bill na Lucy ptal, ale Tom vždycky řekl, že se nic nestalo.
„A proč bych ti to měl věřit, co? Kde mám vzít jistotu, že to není někoho jinýho s…“ Nedořekl. Lucy mu dala facku.
„Myslíš si, že jsem nějaká děvka nebo co? Prostě se smiř s faktem, že budeš mít dítě.“
„Já to nechci, klidně ti budu platit, víc ode mě nečekej, a už vůbec si nemysli, že by se to měl dozvědět Bill. Řek jsem ti snad jasně, že už tě víckrát nechci vidět.“ Bill zmateně couvnul ode dveří. Víc slyšet nemusel, ostatní si v hlavě během pár chvil pospojoval podle svýho. Vzal z věšáku bundu a vyběhl z domu. Nastoupil do svého mercedesu a odjel.
„No to máš docela smůlu, hochu…“ Tom uslyšel prásknutí dveří a následné startování auta. Rychle vyběhl před dům. Viděl jen, jak Billovo auto mizí v zatáčce. Slyšel to… myslí si, že… že jsem ho podved… Blesklo mu hlavou. Okamžitě vběhl do domu pro klíčky a Lucy nevěnoval vůbec pozornost. Teď musí za Billem a vysvětlit mu to…

Simone otevřela dveře a okamžitě objala svého mladšího syna.
„Bille, zlato, volal jsi přece, že se zdržíte… a kde je Tom?“
„Mami… Tom nepřijede…“ Špitnul tiše a proplížil se kolem ní do obýváku. Sesunul se do křesla a po tváři se mu začaly kutálet slzy, které zadržoval celou cestu.
Proč? Proč mu to udělal…..

Tomovi zazvonil mobil. Nedíval se, kdo volá a v naději, že je to Bill, hovor přijal.
„Bille, já ti to všechno vysvětlím… není to tak jak…“
„Můžeš mi říct, kde seš.“ Přerušila ho najednou Lucy.
„Teď právě pár set metrů od domova.“
„A co tam chceš dělat?“
„Jestli ti to nedošlo, tak Bill nás slyšel a myslí si, že jsem ho podved.“
„Tak ho nech si to myslet, protože jinak neskončí nejlíp.“
„Co tím myslíš? Lucy, dej mi už konečně pokoj! Dostala jsi co si chtěla, tak co ještě chceš…“ „Pokoj ti hochu opravdu nedám. Chceš, aby Bill žil, nic mu neřekneš… Andreas není jedinej, kdo si rád přivydělá vraždou…“
„To snad nemyslíš vážně?!“
„Jo to myslim vážně.“

Už podruhé za tuhle hodinu se u Kaulitzů rozezvonil zvonek. Tentokrát však Simone nevítala syna objetím.
„Co se sakra stalo? Bill přijel asi před čtvrt hodinou a za celou tu dobu ze sebe nedostal ani slovo, jen sedí a brečí, můžeš mi laskavě říct, co jsi mu udělal?!“
„Takže je tady?“
„Jo, je…“ Tom se protlačil kolem matky a vběhl do obýváku. Bill se krčil v křesle a téměř hystericky vzlykal. Sotva Toma zaregistroval, okamžitě přestal a narovnal se. Do obýváku vešla i Simone.
„Mami, mohla bys nás nechat o samotě?“ Simone jen sjela Toma nechápavým pohledem a pak odešla. Sotva se za ní zavřely dveře, přistála na Tomově tváři facka.
„Ty hajzle!“
„Bille, já…“
„Mlč! Co si o sobě myslíš?! Já vám věřil, oběma a co za to?! Vy spolu čekáte dítě! Odhaduju, že pokaždý, když jsi nebyl se mnou, byl jsi s ní! Já kvůli tobě byl ve vězení, neumíš si představit, co to pro mě bylo a jediný, na co jsem myslel, bylo to, až budeme spolu a co za to?! Vypadni a víckrát už mi nechoď na oči!
„Ale…“
„Vypadni a tohle si vem sebou!“ Sundal si prsten z levého ukazováčku a hodil ho Tomovi k nohám. Nečekal na to, až se Tom vzchopí a utekl do svého pokoje.
Tom jen zvedl masvní prsten ze země, stejný měl on pověšený na řetízku kolem krku, a doprovázen matčiným nechápavým pohledem a za zvuků tříštějícího se skla opustil dům…
Čekal ho teď jiný život. Plný nenávisti a přetvářky, ale pokud chtěl zachránit život toho, koho tolik miloval, musel. Musel se pokorně sklonit a poslouchat příkazy.
K čemu je ale zachráněný život, když si ho stejně nemůže užívat, protože každý den stráví v zoufalství a s vědomím toho, že jeho lásku má někdo jiný, aniž by tušil, že všechno je úplně jinak a, že ten, kterého každý den proklíná, ve skutečnosti nic neproved a je na tom stejně, ba možná i hůř než on…

autor: Bitter
betaread: Janule

100 thoughts on “1000 Meere II 4.

  1. To je svině! Jen snad kecá a nic nečeká. To by to to dítě bylo chudák, taková matka! Teda Bitter, u tebe jsou zvraty.

  2. Marku, prosím tě… Nikomu dalšímu neubližuj! Byl to jen on. Ne, jsem v pořádku. *trošku mi zvlhnou oči* Dávej na sebe pozor a pozdravuj mýho andílka

  3. Než ztihnu cokoli dalšího říct, Teri zawěsí. Se sklopenou hlawou se wydám zpět do ložnice.

  4. Škodolibě se uculim a znowa tě polechtám,tentokrát na zádech.

    Nik- obejmu tě kolem ramen.* notak… To bude dobrý…

  5. *odtahnu se* Ja… Jednou jsem sla ven. Hrozne smutna z… To jsem stejne furt. Omdlela jsem a Andy me nasel. Nechtel me pustit, mel bouchacku. Pak sel ven a ja zavolala Billovi. Pomohli mi. Proto mi pujcuje veci a… Je to broucek. *upa se zasnim a neuvedomuju si to*

  6. Nik-powzdychnu si pohladím tě po twáři.*je to hajzl,andy…*

    Mark-ále…*znowa tě líbnu na rty.*nechtěla byses oblíct a jít se nasnídat?*přejedu ti ukazowáčkem po twáři.

  7. já a anorektička? *začnu se smát. Posadím se a rozhlídnu se po pokoji pro oblečení* Kam si mi včera hodil věci na sebe?

  8. Já vím, ale ať je vzrůšo xD

    *polekám se a dám si ruku před pusu* Neslyšel jsi nic. Já nic neříkala

  9. Mark-sundám si tričko a podám ti ho.*newim a hledat se mě to nece.*

    Prej nanejhorší XD ty jsi telátko wiď:-D

  10. já sem tele….xDDD…..aspoň víš jak vypadá pořádný tele..xDDD

    ooo nějaký velkorysý…čím sem si to zasloužila? *ptám se tě zatímco se oblékám do tvého trika*

  11. Nik-já to slyšel, řekla jsi mi že mě miluješ…

    Toho Billa přeslech… Ať je wzrůšo XDP

  12. Náhodou jsi pěkná holka a né tele abys wěděla:-P

    Mark- no jestli se ti to nelíbí, můžeš mě ho klidně wrátit. Konec konců, mě by to newadilo. XD

  13. néé nejsem sem tele! xDDD ty seš pěkné děvče…xDDPPP

    hele právě si mi ho dal tak to ze mě zas nesundávej….ještě spodní prádlo by se mi hodilo…ukaž jaký máš..*zvědavě nakouknu pod tvoje kalhoty* Hm…já myslela, že budeš mít dámský…tohle nechci! zklamal si mě….

  14. Saurielka říká furt, že je ošklivá. Špatně vidí!! Až uvidíš mě, Bitter! To je pak něco xDD

  15. Jo já určitě:-D takej mimoň XD

    Mark-teda jako co jsem? Ta francouzká modelka wod Toma bo co?:-D*wylowhm twoje kalhotky.* a co todle?*zamáwám ti s nima před obličejem.

  16. protože ošklivá sem Terinko….a Bitterka mě právě pojmenovala..tele….to je pro mě úžasný název..xD

  17. ty neciii! Ty sou včerejší…..teda ty kluci to sou anitalenti na spodní prádlo! *mrmlám zatímco si dojdu do skříně pro čistý, který si dám. Otočim se na tebe a skočim znova na postel*

  18. ale nejsi mimoň…fakt si pěkná….za to já sem teleeeee…..jáj to si zas něco řekla Bitterko..xDDD

  19. Mark-a snídat budeš co gdyž seš zas w posteli??

    Sauri a dost! Nejsi tele ae sluníčko! A je to:-P

  20. néééé já už to mám…co sme mi dvě! Kráska a zvíře! Dobrovolně se ujímám role zvířete…xDDD

    hmmm….ty seš moje snídaně…*chytnu tě za límec u trika a strhnu k sobě na postel. Hned na to tě začnu líbat a občas ti zkousnu rty*

  21. Xa cos mě to přitáhla gdyž máš mí triko ty? XD

    Jo a já tě políbím a bude z tebe krásná princezna a hotowo:-*

  22. jáááá sem blbááááá…vidíš to!!! Tele!!! vidíš jaký sem tele? Tak si tam místo toho představ přitáhnu si tě za týl no….xDDD

    ale prd…polibek nepomůže…xDDD

    Terinko…já nevim co tam ještě bylo za postavy ale v animovaný verzi tam běhali konvičky, hrnečky a podšálky..xDDD

  23. Mark- ae já udělal snídani…*zaprotestuju ae je mi to k ničemu. Sestřička je poránu nějaká akční XD

  24. jo Terinko…odteď si maminka krásky Bitterky….a mě zbyli ty hrnečci a konvičky….x(((

    a copak jsi udělal k snídani, lásko? *zeptám se zatímco se uvelebím do své oblíbené polohy….obkročmo si na tebe sednu a hlavu schovám do ohybu mezi tvým ramenem a krkem*

  25. Obložený talíře s šunkou, mocarelou, paprikou, rajčatama a opejkaný tousty.*pochlubim se.*a děsně se mi to powedlo XD

    Twe Sauri ty mágš ae tchyni XDD

  26. proč? myslíš zlou? to sou na mě všichni…xDDD

    tys to nespálil? hm tak to si musíme dát..*zvednu se a jdu ke dveřím*

  27. Lásko? Lásko, co je? *zarazím se a sednu si k tobě zpátky na postel a začnu tě hladit na bříšku*

  28. Cože? To nemůže být prawda!Bitter! To jim nemůžeš udělat! Prosím! Sakra tohle jsem vůbec nečekala! Je to nááádherně napsaný ale smutný:'-( Jestli to skončí špatně tak tě uškrtím!:-)))

  29. Nik-já wypadnu a zapomenem na to jo?

    Mark-natáhnu k tobě ruku a namotám si na prst pramen twých wlasů.* volal jsem Teri.*

    No já to myslela jako že w tý naší rodině je to už upa nazblázněníXD ségra-milenka,teď zas máma XDD

  30. No, to neres xD Jsme silena rodinka. Ale nam to nevadi, ne? xDD

    Ne, mlc! Bud ticho! Ja vim jaky to je, kdyz te nekdo odmitne! *stahnu ho na zidli* nechci ti ublizovat!

  31. *zastavím se překvapeně rukou uprostřed tvého bříška a začnu tě tam lehce škrabkat* jo? A co řikala? Jak se má? Je v pořádku? Kde je?

  32. a chodící hrnečky viď? Já zvíře tele…ty kráska Bitterka….mamka krásky Terinka….hmmm to je rodinka….rodinka k pohledání..xd

  33. Nik- já ae ničemu nerozumím.*zmateně kolem sebe rozhodí rukama a twáří se jak smutný štěně.

  34. Mark-mám o ní docela strach. Je prej někde a schowáwá se před Andym. Prej jí unes bo co moc jsem to nepobral,ae prej se má dobře. A pozdrawuje tě.*

  35. Andy? Ale proč by to dělal když jí miluje? To nechápu….už na to nemysli bráško…jestli se má dobře tak je to přeci fajn…sice nechápu proč se na nás nepřijde podívat nebo nám nic neřekla doteď a je to smutný ale co s tim naděláme….taky mám o ní strach ale když nevíš kde je tak co s tim uděláš? Hm? *lehce tě políbím na klíční kost..*

  36. Niky. Nebudu ti lhat. *vemu ho za ruce* ja… Uz dva roky miluju Billa. *koukam do zeme* Dozvedel se to tedka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics