autor: fyredancer
V době, kdy odbila jedenáctá hodina, Bill hledal výmluvy, aby mohl zůstat zavřený v dusném, suchém teple jeho sklepní třídy, ale asistent pedagoga byl sbalený ještě dřív než zbytek Billových spolužáků. Neměl žádnou záminku k tomu, aby zůstal, a to i kdyby byl schopný vymyslet otázku týkající se probrané látky. V třídě sociologie nebyl s nikým příliš přátelský; dva z kluků se po něm pokusili vyjet a on neměl zájem, tři z dívek k němu byly otevřeně nepřátelské, protože byl hezčí, a zbytek se ho snažil ignorovat. Dokonce ani lelkování při odkládání sešitu, pera a mobilu už nemohl protáhnout o nic déle.
Nakonec si hodil batoh přes rameno a sám pro sebe si vytvářel představu, ve které se mohl setkat s Tomem na obvyklém místě vedle schodiště do budovy s naprostým klidem. Jako poslední odcházející zhasnul světlo.
„Hej,“ řekl hlas nedaleko.
„Ježíši!“ Zaječel Bill a málem vyletěl z kůže. Sevřel si přední část svého oblečení, jako by to snad mohlo uklidnit jeho tepovou frekvenci, a obrátil se s vykulenýma očima na Toma, který lenošil vedle dveří do učebny. „Ahoj, Tome. Co se děje?“
„Co se děje s tebou?“ Opáčil Tom. „Neviděl jsem tě od pátku a odešel jsi opravdu zatraceně brzo. Jsi v pohodě?“
„Je mi fajn,“ řekl Bill, natáhl se, aby sevřel popruh svého batohu, jako by mu snad mohl poskytnout morální podporu. Tomovy tmavé oči si jej velmi důkladně prohlížely, a Bill se obával, že by mohl být schopen vidět víc, než Bill pro změnu chtěl. Bez ohledu na to, co si o tom Bill myslel, zdálo se, jako by mu Tom v posledních dnech věnoval více pozornosti. „Naprosto fajn. Měl jsem vypnutý telefon; měl jsem o víkendu hodně práce, víš? Domácí úkoly a zazimování, ehm, prostě různé věci.“
Tomův soustředěný pohled se změnil na starostlivý. „Tys zazimovával svůj byt? Mohl jsi mi zavolat. Už jsi to někdy předtím vůbec dělal?“
„Nejsem žádná bezmocná, choulostivá kytka, Tome; zvládnu jednoduchou sadu instrukcí,“ odsekl Bill a energicky se rozešel chodbou.
„Nikdy jsem neřekl, že jsi!“ Protestoval Tom, s lehkostí se přizpůsobil jeho tempu. „Takže… už jsi hotový?“
„Hotový s čím?“ Řekl Bill zmateně. Tom si olízl rty, což mělo žalostný dopad na Billův tok myšlenek.
„S tím zazimováním, pitomče,“ řekl Tom s neshovívavým úsměvem.
„Aha,“ řekl Bill a nesměle si promnul čelo.
„Nejsi, že?“ Pokračoval Tom. Hodil po Billovi vědoucím úsměvem.
„Nebuď blbec,“ řekl Bill, jeho rty sebou škubly. „Bylo to opravdu těžké. Potřeboval jsem přibít věci přes okna a nemám nastřelovací pistoli. Aktivuje se to teplem, ale nechystal jsem se riskovat kvůli tomu svůj fén na vlasy.“
„A je to tady zase, praktičnost je obětována na oltáři módy,“ řekl Tom a natáhl prst jeho směrem.
Bill ho plácl. „Neukazuj na mě prstem, pane nosím-své-kalhoty-až-pod-zadkem.“
„Ach, ty myslíš na můj zadek?“ Řekl Tom se zájmem, a Bill se přidusil vlastními slinami.
„Sklapni,“ zaskřehotal Bill, pak se ušklíbl, aniž by se na svého kamaráda ohlédl. „Právě teď myslím na to, že bych tě do něj nakopal; takže, běž ze dveří jako první, ano?“
Tom se jen rozesmál.
Studentská budova byla ten den plná a on a Tom byli v tlačenici lidí od sebe málem dvakrát odtrženi. Ale oba byli dost vysocí – Tom téměř dosahoval výšky Billových šesti stop, a Bill si byl jistý, že stále roste – a ve chvíli, kdy měl Bill svůj tác s jídlem, se Tom opět objevil po jeho boku.
„Aaach, Tome, myslím, že támhle vidím tvou přítelkyni,“ řekl a náhodně ukázal přes nádvoří, zatímco se vydali k rohovému stolu u zábradlí. Neměl ponětí, jestli v tom směru byla nějaká dívka, se kterou Tom spal, ale šance byly v jeho prospěch.
„Vtipné,“ řekl Tom, aniž by vzhlédl.
Billův žaludek si náhle vzpomněl, že celý den nejedl – pohled na cereálie se nepočítal – a vdechnul pizza na jeden zátah, olízl si prsty a zamířil pro kuřecí kousky, jako by snad měly být v posledním vydání Vogue, kdyby je tam nechal ležet bez dozoru příliš dlouho. V určitém okamžiku přišla řada taky na hranolky.
„Bože, Bille, velký hlad?“
„Mmfguh,“ zavrčel Bill pasivně, namočil poslední kuřecí kousek do medové hořčice a plácl Toma po ruce, když se natáhl po jeho hranolkách.
Když konečně skončil a upil ze své koly, aby z úst zahnal příchuť smaženého jídla, zrak mu padl na sušenku na okraji Tomova tácu. „Budeš to…“
„Ano,“ řekl Tom a přitáhl si ji k sobě. Pak potřásl hlavou a nepatrně se usmál. „Tady.“ Zlomil sušenku na dvě poloviny a jednu hodil Billovým směrem.
Bill po ní chmátl a podařilo se mu ji zachytit, aniž by měl drobky po celé přední části svého černého trička.
„Díky,“ řekl Bill překvapeně. Stejně jako Bill i Tom byl jedináček a nebyl příliš velký fanda dělení.
„Chceš jít na zmrzlinu?“ Nabídl Tom. „Do jedné hodiny máme ještě čas.“
Bill zamrkal a nabídku zvažoval, zatímco si celou půlku sušenky nacpal do pusy jako veverka připravující si zásoby na zimu. „Hmm.“ Opřel se a poplácal se po břiše. „Pořád je tam místo.“
„Tak pojď, já platím,“ řekl Tom a natáhl se přes stůl, aby popadl Billův tác. Svou půlku sušenky si také nacpal do pusy na jedno kousnutí.
„Dobře, pokud platíš, jsem pro. Dva kopečky.“
„O tomhle jsme nejednali,“ protestoval Tom.
Byli napůl cesty po vyvýšené cestě podél studentské budovy, když se Tom natáhl a chytil Billa za zápěstí. „Hej,“ řekl nízkým hlasem.
Bill na něj zamrkal a olízl si rty. Srdce se mu opět varovně sevřelo tím způsobem, který mu říkal, že vzít do zaječích by právě teď nebyl špatný nápad. Lepší, než zůstat a být raněn.
„Ehm,“ řekl Tom. „Počkej na mě večer po tréninku a pojď se mnou domů, okay?“
Bill se nadechl nosem a přemýšlel o tom. „Co se děje?“ řekl opatrně, než s čímkoliv souhlasil.
„Podívej, Bille… právě teď s nikým nechodíš, že?“ Zeptal se Tom, zvedl ruku a na prst si namotal svůj nejopotřebovanější copánek.
„Ne,“ odpověděl Bill zmatený Tomovou náhlou nervozitou.
„A není tady teď nikdo, kdo by se ti líbil?“ Naléhal Tom. Jeho hnědé oči byly náhle intenzivní, zavrtávaly se do Billa, jako kdyby se mu pokoušely číst myšlenky.
Bill přešlápl z jedné nohy na druhou, pohlédl doleva, když zalhal. „Byl bys první, kdo by to věděl.“ Jeho podezření rostlo a už si začal vymýšlet výmluvy, aby odmítl dvojité rande, pokud se jej Tom bude pokoušet do něčeho takového zatáhnout. Nedokázal snést představu, že by s Tomem někde byl v souvislosti s randěním, a ještě hůř, Tom měl mizerný vkus na dívky. No, rozhodně si nevybíral ty, se kterými by mohl vést konverzaci, to bylo jisté.
Tom ze sebe vydal povzdech, který zněl jako dlouho zadržovaný dech. „Okay. Okay. Bille, chci to s tebou dělat.“
Bill otevřel pusu, ale nic z něj nevyšlo. Zamrkal a prudce se nadechl. Dobře, jeho plíce stále fungovaly. „… Cože?“
Tom pustil copánek, který měl omotaný kolem prstu, a rozšířil na Billa oči. „Myslím, že bychom měli mít sex.“
Bill na něj s vytřeštěnýma očima ještě chvíli zíral, než napřáhl ruku.
„Whoa!“ Vykřikl Tom, ustoupil stranou a zachytil Billovo zápěstí ve vzduchu dřív, než se dostalo do blízkosti jeho obličeje. „Tys mě chtěl praštit?“
„Samozřejmě, že chtěl, ty blbče! Nemůžeš mi prostě jen tak udělat takový návrh!“ Vykřikl Bill. „Bože, Tome. Proč jsme vůbec kámoši?“
„Protože mě tak moc miluješ,“ odpověděl Tom se zazubením. Zatahal Billa za zápěstí, až k němu klopýtnul blíž.
Bill odvrátil hlavu a doufal, že si Tom zamění stoupající horko v jeho tváři za narůstající vztek. „To je teda pekelně velký předpoklad,“ zamumlal.
„Myslím to vážně,“ trval na svém Tom. „Už jsem ti to říkal, že? Myslím na tebe, chci říct, na tvůj obličej, když… no, však víš.“
„Když se uděláš,“ dodal Bill nevýrazně. Otočil se v Tomově sevření, ale Tom ho nepustil.
„Takže…“ Pokračoval Tom a pohlédl dolů. Jazykem si šťouchl do svého piercingu, pak se olízl a kousl se do rtu.
„Tome,“ zasténal Bill, tahal svou ruku zpátky, ale Tomovy prsty vytvořily silný, pevný kroužek kolem jeho zápěstí. Jeho dotek pálil. Billův obličej se zaplnil náhlou ponižující záplavou tepla. „Proč?“
Tom se prudce nadechl, nosní dírky se mu rozšířily. „Protože chci?“ Řekl tiše, naklonil hlavu na stranu a uzemnil Billa pohledem, tím teplým pohledem, který dával Billovi na pár okamžiků prchavý dojem, že je jediným člověkem na světě, na kterém záleží. Přistoupil blíž a Billovi se nepodařilo udělat krok zpět, a když Tom zvedl ruku, Bill sebou trhnul, ale Tom jej pouze pohladil palcem po lícní kosti. „Já to chci, a můžu to pro tebe udělat dobré, Bille, tak dobré.“
Bill se opět začal vzpírat, odvrátil od Toma obličej a snažil se vymanit z jeho sevření. „Ne. Ne, já nemůžu, já…“
Tom vydal uklidňující zvuk a rozhlédl se okolo. „Pšt, Bille, uklidni se.“ Popadl Billovo druhé zápěstí. „No tak, Bille, prosím…“
Bill ze sebe vydal smích, který byl spíš jako vzlyk. „No tak? Tome…“
„Jsi naštvaný?“ Tom zněl tak naprosto ustaraně, až Bill nevěřícně zvedl hlavu a hleděl skrz vlasy na Toma. Jeho nejlepší kamarád se kousal do rtu a skutečně vypadal rozrušeně. „Podívej, to… není to žádná velká věc, víš?“
Bill popotáhl. „Jo, hádám. Jako bych snad já něco věděl o vzájemném honění v pánských šatnách nebo cokoliv.“
Tom se pousmál. „Nebuď naštvaný.“ Čekal ještě chvíli a pokukoval po Billově tváři s výrazem, který Billovi připadal až dojemně rozkošný, a kdyby Bill nebyl přitlačený ke zdi, pokusil by se sám sobě nakopat zadek za to, že to Tomovi nijak nezazlíval.
„Nejsem naštvaný,“ řekl Bill a pevně si složil ruce, když ho Tom konečně pustil. Odvrátil pohled.
„Ale jsi prudérní,“ řekl Tom něžně.
„Ty kreténe!“ Vykřikl Bill a znovu se napřáhl, ale musel se pohybovat nějak zpomaleně, protože Tom opět zachytil jeho zápěstí. „Není to prudérní nebo tak něco. Jen proto, že chci počkat…“
„Vidíš, já myslím, že to je část problému,“ řekl Tom, jeho hnědé oči zvážněly. „Neměl bys čekat, Bille. Měl bys získat praxi, víš? A s kým je lepší trénovat než…“
Billovi se protočil žaludek. „Než s tebou?“
„Než s dobrým kámošem, kterému můžeš věřit, který se chce ujistit, že prožiješ opravdu dobré poprvé, a nejde do toho jen proto, že chce tvoje tělo,“ řekl Tom, přes obličej mu přeběhl stín.
Bill k němu přistoupil a tvrdě ho praštil loktem. „A není to snad důvod, proč o to žádáš?“
„Ne!“ Protestoval Tom, znovu pustil Billovo zápěstí a chytil se za žebra. Pohlédl na své boty. „Ne tak docela, ne. Já… chci to zkusit, s tebou. A udělat to dobré.“
„Protože ty jsi dobrý,“ řekl Bill a snažil se svou tvář udržet bez výrazu.
Tom mu věnoval malý úsměv, který se pomalu šířil do úšklebku po celé jeho tváři, pak znovu jazykem šťouchl do svého piercingu. Bylo to směšné, sugestivní gesto, vůbec to nebylo rafinovaně decentní, a Billův dlouho-frustrovaný penis sebou škubl.
Bill zrudl a odvrátil se. Otevřel ústa, náhle měl pocit, jako by jeho kůže byla o dvě čísla menší a jeho jazyk třikrát větší než obvykle. „Budu o tom přemýšlet,“ zamumlal, nejradši by si rukama přikryl obličej.
Tom se nyní široce usmíval, ne sexy úsměvem, ale skutečným úsměvem, takovým, který míval, když měl absolutní radost jako kluk, který dostal sladkosti na Halloween a vánoční dárky zabalené v papíru s lesklou mašlí. „Nebudeš litovat!“ Informoval ho Tom, opět přistoupil blíž, aby Billa popadl za ramena. Nebylo to tak úplně objetí, a když se přiblížila skupina studentů prvního ročníku, Tom se odtáhl. „Pojďme pro tu zmrzlinu.“
Bill sledoval copánky poskakující na jeho zátylku, když se Tom otočil, poupravil si svůj batoh na zádech a rukou hledal v kapse peněženku.
„Už teď toho lituju,“ řekl Bill, příliš potichu na to, aby to Tom slyšel.
autor: fyredancer
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Tome, ty blbče. A kde je nějaká romantika? Prý myslím, že bychom měli mít sex. No nemaže se s tím chlapec.
Však počkej, až si to spolu rozdáte a ty si uvědomíš, že je to to nejlepší cos zažil ty pako. Pak budeš škemrat, aby s tebou Bill zůstal.
Moc pěkný díl. Děkuji za překlad Zuzu
Tom je pako myslí si že Bill je pokusný králík?
Tohle je super povidka 🙂
Iná haluz, táto časť. Tom by potreboval osviežiť.
Tom je ako typický chlap. No veď zistí, aké to je keď zistí, že to čo chce nie je sex s Billom ale že je skutočne zamilovaný. Dúfam, že za tú ponuku bude trošku trpieť, aby bola Billova romantická duša pomstená 😀 je to skvelá poviedka, aj keď ma Tom návrhom škovoal, musela som sa smiať a nemohla som sa naňho hnevať. Ďakujem za kapitolu, za skvelý preklad Zuzu 🙂
Ježiš, ten Tom mě doopravdy pobavil! 😀 Já jsem si napřed myslela, že si dělá srandu, když dal Billovi tak přímou otázku, ale to jsem se tedy pěkně spletla. 😀 No, Tom se s tím teda neštve! 😀 😀 Stejně si ale myslím, že to chlapec moc nedomyslel, protože nejen, že by to pak mezi nimi mohlo být divné, ale taky mu necvaklo, že by se pak mohl do Billa šííííleně zamilovat! Což bychom všichni chtěli! ♥
Moc děkuji za perfektní překlad. Těším se na pokračování! ♥
Ten Tom je retard 😀 kto by čakal, že Billovi povie práve toto? 😀 pobavila som sa, ale zase sa mi páči aký je priamy, žiadne omáčky, ale všetko na rovinu 😀 ďakujem za preklad, je to super 😀