autor: Becs
L. A. Stars
Sliby se mají plnit a nejen o Vánocích, že ano? A protože si vás čtenářů velmi vážíme, máme pro vás vánoční dárek, i když je v L. A. žhavé léto. A teď vám ho naservírujeme na stříbrném podnosu, dokud je ještě čerstvý. Podařilo se nám odhalit totožnost onoho záhadného černovlasého cizince, který se tak často pohybuje kolem našeho cukrouše Toma Kaulitze. Jste plní napětí? Obáváte se, čtenářky, nejhoršího? Jistě se vám uleví, když zjistíte, že se jedná o ztraceného bratra jménem Bill. Neslyšeli jsme právě lavinu kamenů, která vám spadla ze srdcí? Divíte se, jak je možné, že se o něm dozvídáme až teď? Kde byl celou tu dobu a proč o něm nikdo nikdy nemluvil? Šťouráme, šťouráme drazí čtenáři. Už brzy v L. A. Stars.
„Tome, vzbuď se prosím.“
„Sakra, co tohle mohl být za šílený sen? V bytě se mnou přece nikdo nikdy není, tak jak je možné, že na mě někdo volá?“
„Tome.“
„Dobře, tak tohle už začíná být vážně divné. Takhle reálný sen jsem ještě nikdy neměl. Možná bych to měl prostě ignorovat.“
„Do prdele, Tome.“ Rána, která mu dopadla na nahé rameno, ho dokonale probudila. Tom sebou škubl a posadil se. Mžoural do nejasného ranního světla a zmateně se rozhlédl po místnosti. Rušitele spánku našel vzápětí. Nebyl to nikdo jiný, než jeho malý roztomilý bráška, který vedle něj seděl v tureckém sedu a tvářil se ustaraně.
„Do prdele, Bille. Tohle mi nedělej,“ promnul si ospalé oči a položil se zpátky.
„Musíme si promluvit,“ pronesl tak vážným tónem, až to bylo vlastně k smíchu. Jako z nějaké situační komedie.
„Kolik je hodin? Slunce ještě ani pořádně nesvítí,“ mumlal Tom a byl připravený okamžitě znovu usnout, kdyby mu v tom nebránila malá pěstička dopadající v krátkých úderech do jeho odhalené paže.
„Kurva, Bille, o čem chceš mluvit v pět ráno? Co nemůže počkat do jedenácti, kdy budu vzhůru a při smyslech?“
„Musíme si promluvit o nás dvou,“ řekl Bill pořád tím sitcomový hlasem. Jedním z výhod, když jste byli gay a chodili jste s chlapem, bylo, že vás úplně minuly ty nepříjemné rozhovory o budoucnosti. Ty nekonečně dlouhé proslovy o tom, jak by se ten druhý měl chovat. Co od vztahu očekáváte? A kam to povede? Jenže Bill nebyl tak úplně normální chlap a nebylo tedy překvapením, že byl rád dramatický. Tom tak nějak tušil, že ho právě čeká rozhovor, který byl nucen vést naposledy někdy na střední.
„Jsme bratři. Tohle bychom neměli dělat.“
Dobře, tak to tedy nebude tak úplně stejné jako na střední.
„Co přesně chceš, aby ti teď řekl?“ zvolil nakonec trochu mírnější přístup, než jaký obvykle používal.
„Já nevím, Tome. Cokoliv. Co tohle mezi námi je? Biologicky jsme bratři, ale nevyrůstali jsme spolu. A když se na tebe podívám, necítím k tobě to, co obvykle lidé cítí ke členům své rodiny. Nejsem nadržený, když se podívám na svoji matku.“
„Jo, to by bylo divný,“ uchechtl se Tom.
„Jako že tohle divné není?“ pokračoval dál Bill a byl to spíš monolog než cokoliv jiného. „Jsme bratři. My dva jsme spolu byli ve stejném břiše. Vylezli jsme ze stejného člověka.“
„Dobře, o tomhle nemluv. Z toho je mi šoufl,“ vložil se do toho znovu Tom, ale Bill si mlel svou. Jako by si jen utřiďoval myšlenky.
„Jenže na druhou stranu jsme spolu neprožili všechny ty bratrské věci. Společné koupání ve vaně a podobně.“
„Tak to je docela škoda,“ ušklíbl se Tom a lehl si na bok, aby měl na bratra pohodlnější výhled. Tohle evidentně hned tak neskončí.
„Možná je tohle ten pravý důvod, proč mám od první chvíle chuť na tebe skočit a vylíbat ti duši z těla. Nedokážu si představit, že bychom to nedělali, teď když už vím, jaké to je. A to jsme zdaleka ještě nedělali všechno.“
„To teda ne,“ usmál se sebevědomě Tom a směr jejich rozhovoru se mu začínal líbit o malinko víc.
„Dokud tě budu mít kolem sebe, tak s tím nedokážu přestat. A panebože, teď u tebe dokonce bydlím. Pracujeme spolu, bydlíme spolu a jsme bratři. Chápeš to?“ zajel si rukama bezmocně do vlasů.
„Asi ne tak dobře jako ty,“ povytáhl Tom obočí, aby svému sarkastickému tónu dodal na důrazu.
„Tome, já mluvím vážně.“
„No jo,“ posadil se tedy, protože to mu pro vážný hovor přišlo jako lepší varianta.
„No? Víc mi k tomu neřekneš? Já se pravděpodobně budu muset odstěhovat a změnit zaměstnání. Pane bože, já budu muset odjet za matkou do Argentiny, nebo kde to vlastně je, a pomáhat tam slepým sirotkům nebo bezdětným rodičům, nebo co to tam vlastně dělá.“ Billova hysterie a blábolení se začalo stupňovat, takže mu Tom položil dlaň na předloktí a pohladil jej.
„Nebudeš se muset stěhovat ani měnit práci. Neblázni,“ uklidňoval jej.
„Tak co budeme dělat? Nemůžeme s tím teď přestat a vrátit se k tomu, co bylo,“ přecházel už skoro do ultrazvuku Bill.
„A co kdybychom tomu prostě nechali volný průběh? A uvidíme, jak se to vyvine? Mně se s tím taky nechce přestávat. A přesně jak si říkal, necítím k tobě to, co bych k bratrovi měl cítit. Prostě to tolik neřeš a budeme si jen užívat všechny ty příjemné věci, které z toho plynou.“
Bill se několikrát kousnul do rtu, jak nad tím přemýšlel. Bylo na něm vidět, že se pomalu, ale jistě uklidňuje.
„Nic jiného se stejně dělat nedá,“ pokrčil Tom rameny a lehl si zpátky. Dlouhou chvíli bylo ticho a Bill se evidentně ani nepohnul.
„Mohl by sis prosím tě lehnout a spát? Mám v úmyslu tak strávit ještě několik hodin. A když tady sedíš a zíráš, jsem z toho nervózní a musel bych tě nakonec praštit,“ upozornil jej ne až tak přátelským tónem.
Bill poslechl, ale nervozita jej neopustila. Dokázal se trochu uklidnit až v momentě, kdy kolem něj Tom položil své paže a přitiskl si ho na hrudník. Propletl jejich prsty dohromady a vtiskl mu polibek na tetování na zátylku.
Jeho zašeptaná utěšující slova: „Bude to v pohodě,“ však neměla tak dokonalý účinek, jako když se o pár hodin později probudil a našel Toma schovaného pod přikrývkou a beroucího si do úst jeho ztopořený penis.
…
Chloe se tiše kradla po schodech k Tomovu bytu. Před malou chvílí uprosila u vstupu bodyguarda, na jehož jméno si teď nemohla vzpomenout, aby ji pustil dovnitř. Proběhla tichým klubem a teď stála před dveřmi dělícími ji od bratra. Musela sem přijít. Musela vyklouznout z domu, tak aby o ní nikdo nevěděl, a přijít se přesvědčit na vlastní oči. Nemohla to být pravda. Prostě nemohla. Tom jí to všechno určitě nějak rozumně vysvětlí.
Zmáčkla kliku a jako myška se protáhla dovnitř. Zjistila, že obývací pokoj je prázdný, a tak se přitiskla na chladné dřevo za sebou a zvažovala další postup. Než se odhodlala k něčemu dalšímu, z koupelny vyšel kluk oblečený jen v boxerkách. A byl to ten kluk.
„Tome, ty máš nějaký problém s dásněmi? Protože ta tvoje zubní pasta je fakt hnusná. Když v tom není mentol, není to…“ věta ale měla zůstat nedokončená, protože periferním viděním zahlédl dívku, která na něj kulí své čokoládové oči.
„Ahoj. Kdo jsi?“ naklonil hlavu na stranu.
„Není to co?“ vyšel Tom z kuchyňského koutu. V půli kroku se zastavil, když spatřil sestru a Billa v poněkud nevšední situaci.
„Chloe,“ vyjekl překvapeně.
„Chloe?“ zeptal se Bill. „Ty jsi Chloe?“ otočil se na ni, jako by potřeboval ujištění.
„Tak je to pravda,“ vydechla a těkala pohledem z jednoho na druhého. „Jste dvojčata. On je tady. Je to pravda.“
„Jaká pravda? O čem to mluvíš?“ došel Tom až k ní a položil jí ruku na paži.
„Tohle,“ řekla krátce a podala mu lesklý časopis. Pravděpodobně nějaký nechutný bulvár.
Tom nemusel hledat dlouho, protože hned na titulce uviděl svůj obličej a pod ním v menším rámečku taky Billův.
„Kurva,“ zaklel, když ten škvár otvíral. Nalistoval příslušnou stranu a přelétl očima text. „Kurva,“ zopakoval, když dočetl. Stačilo mu pár vět, aby mu došlo, co se děje. Pohlédl na Billa a v hlavě měl temno. Bill mu vytrhl časopis z ruky a dle bratrova vzoru pronesl: „Kurva.“
To Toma vzpamatovalo aspoň natolik, aby mu řekl, že by se měl jít obléct a mezi tím usadil Chloe na gauč. Protože ona z toho očividně byla šokovaná ze všech nejvíc.
„Jak se to mohli dozvědět?“ křikl Bill zpoza otevřených dveří ložnice. Ozývalo se šustění látky a cinkání pásku.
„Takže to je vážně pravda,“ promluvila konečně Chloe a podařilo se jí zavřít pusu, která posledních pár minut byla otevřená.
„Jo, je to tak. Jsme bratři. Dvojčata,“ pustil se Tom do složitého vysvětlování celého jejich příběhu. Když skončil, Bill už seděl vedle něj plně oblečený a Chloe na něj hleděla vyvalenýma očima.
„To je neskutečné,“ shrnula celé drama do jedné věty. „Takže tys o něm nevěděl?“ škubla hlavou k Billovi.
„Ne. Dokud nepřišla Simone a všechno mi neřekla. A stejně tak Bill nevěděl o mně,“ přikývl souhlasně Tom. „Jsi naštvaná?“
„Ježíši Tome, nejsem naštvaná, že máš bratra. Byla jsem naštvaná, protože jsem si myslela, že ho přede mnou celý život schováváš. Ale pokud jsi o tom nevěděl, asi se s tím vyrovnám.“ Upřela pohled na Billa a zkoumala jeho tvář, téměř identickou jako měl člověk, kterého znala od svého narození. „Řekla bych, že jsi hezčí než tenhle moula,“ zhodnotila to nakonec.
Tom protočil oči ke stropu a Bill se potěšeně zachichotal. „Líbí se mi.“
Během hodiny byli Chloe a Bill prakticky jedna ruka. Navzájem se vyptávali na podrobnosti ze svých životů a hodně se při tom nasmáli. Tom nepochyboval, že to tak bude a dle jeho očekávání se spolu spolčili a dělali si z něj nejapné vtípky. A on jim v tom nebránil. Byl rád, že aspoň jeden člen jeho rodiny Billa přijal bez problémů. Nebyl si jistý, jestli by to tak bylo i s ostatními.
„Tome, ale taťka se o tom určitě brzo dozví. Je to skoro ve všech časopisech. L. A. Stars je první, co to má na titulní stránce, ale počítej s tím, že do týdne už to bude všude. Není vůbec žádná možnost, že by se o tom nedozvěděl. Jak ho znám, určitě to ví už teď,“ povzdychla si Chloe.
„To je vážně skvělé,“ zamračil se Bill a přitáhl si na gauči kolena pod bradu.
„Stejně by se to časem provalilo,“ pokrčil lhostejně Tom rameny a dopil studenou kávu ze svého hrnku.
„Počkej, tys čekal, že se něco takového stane, a stejně jsi mě sem vzal?“ otočil se Bill překvapeně na bratra.
„Bille, tohle je L. A. a já jsem veřejná osoba. Spíš se divím, že to nevyšťourali dřív. Asi hlavně proto, že nepouštím paparazzi do klubu a já sám jsem ven moc nechodil. Ale bylo jasné, že na to jednou dojde.“
„Udivuje mě, jak jsi klidný,“ dloubl jej do ramene.
„Hele, to Simone tě chtěla držet v tajnosti a já jsem jí to slíbil, ale moje podmínka to nebyla. Docela mě mrzí, že neuvidím Calvinův nasraný ksicht, až to zjistí,“ pochechtával se Tom. Hned toho však nechal, když do něj Bill šťouchl a kývl bradou směrem k Chloe. Dívka seděla s propletenýma rukama složenýma v klíně a hlavou sklopenou do klína. V očích se jí leskly slzy.
„Já myslím, že půjdu dolů do klubu a zjistím, jestli něco nepotřebují,“ vyskočil Bill jako srnka z gauče a rychle si u dveří nazouval boty. Tom na něj nechápavě zíral, a tak Bill znovu hodil hlavou směrem k sestře a nehlasně rty naznačil: „Promluv si s ní.“
Sotva za ním zapadly dveře, Chloe ze sebe vypustila zoufalý vzlyk.
„Chloe, co se děje?“ zeptal se Tom mírně.
„Máš ho radši než mě,“ spustila hlasitý nářek a dlaněmi si zakryla oči. Ramena se jí třásla v záchvatu pláče.
„Co blbneš? To není pravda.“
„Já to vidím, Tome,“ spustila ruce zpět do klína. Černá řasenka se jí ve dvou tenkých potůčcích rozmazávala až na líčka. „Znáte se takovou chvilku a už máte svoje osobní vtípky, kterým já nerozumím. A díváš se na něj, jako by sis právě rozbalil hodně drahý vánoční dárek. Třeba Porsche nebo něco takového.“
„Přestaň jančit,“ napomínal ji smířlivě Tom. „Ty budeš vždycky ta malá otravná holka, která mi brala hračky a vykládala mým kamarádům nevhodné historky. Pamatuju si ten den, kdy ses narodila a bylas celá nechutná.“
Chloe ho podrážděné bouchla pěstičkou do ramene, ale na rtech se jí mihl malý úsměv.
„Tebe miluju od prvního dne a nikdy se to nezmění. Billa znám sotva pět minut. A není to tak, že bych si ho snad nějak vysnil. Tys mi docela stačila, víš,“ oplatil jí lehké drcnutí svou pěstí.
„Tome, já to chápu. Vždyť je to tvoje dvojče. Je stejný jako ty. Jen mě nikdy nenapadlo, že mi tě někdo vezme. A když už, tak jsem si myslela, že to bude prsatá blondýna. Později vysoký blondýn, když ses mi svěřil, jak to máš. Ale že to bude brácha? Ani ve snu.“
„Ale on ti mě nebere. Nesmíš nad tím uvažovat tak, že o mě přijdeš. Naopak. Máš dalšího bráchu, který ti bude otravovat život a ty budeš otravovat ten jeho,“ žertoval Tom.
Chloe vypadala, že se pomalu uklidňuje. Podal jí kapesníček, aby si mohla utřít oči a hlasitě se vysmrkat.
„Jsme v pohodě?“ pohladil ji opatrně po koleni.
„Jasně, že jo. Jen mi teď k narozeninám budeš muset uspořádat velkou party a já ti to odpustím,“ zazubila se na něj.
„Ty herečko,“ zakroutil nevěřícně hlavou Tom. „Na to zapomeň. Dostaneš dárek, ale nic ti pořádat nebudu.“
„Proč? Nemáš to snad kde udělat?“ rozhodila dramaticky rukama a mrskla po něm posmrkaný kapesníček.
„Chceš po mně, abych zavřel na jeden večer klub, protože tady chceš mít oslavu svých sladkých šestnáctin?“ pozvedl přísně obočí s výrazem, že by se to mohlo stát jedině přes jeho mrtvolu. „Řekni taťuldovi, ať ti to zaplatí, aspoň ho budu moct natáhnout.“
„Jsi blbec,“ otitulovala ho sestra a vstala. „Musím domů. Neřekla jsem nikomu, kam jdu, a víš, jak mamka vyšiluje, když jsem spontánní.“
„Pojď sem, ty kozo,“ přitáhl si ji Tom do náruče a krátce ji sevřel. „Ty budeš vždycky moje jednička,“ zamumlal jí do vlasů.
Sestra se na něj usmála a z očí jí zářila láska. Posbírala si věci a odešla pryč. Tom měl sotva pár vteřin o samotě, když uslyšel, jak Bill vybíhá schody.
„Všechno dobrý?“ zeptal se starostlivě a kousl se do rtu, až měl Tom chuť ten růžový polštářek ochutnat.
„Ale jo,“ povzdychl si. „Jen má strach, že ji vyšoupneš z mého života.“
„To se bát nemusí,“ uklidňoval jej Bill, přešel obývák a uvelebil se po Tomově boku.
„I když musím přiznat, že je docela příjemné, když sourozenci soupeří o mou přízeň,“ šklebil se samolibě Tom, až si vysloužil ránu do stejného místa, jako už před pár okamžiky. Bill se zhluboka nadechl, nechal Toma, aby přehodil ruku přes jeho ramena, a stulil se mu k boku.
„Jen máme jeden problém,“ pronesl Tom po pár minutách, kdy byli oba ponořeni ve svých myšlenkách.
„A to?“ narovnal se polekaně Bill.
„Budeš muset skončit v klubu. Nehodí se, aby syn hotelového magnáta dělal obyčejného pingla,“ vysvětlil.
„Ale Tome? Co budu dělat? Kde jinde mě asi tak vezmou?“ protestoval okamžitě černovlásek.
„No bráško, třeba si taky začneš užívat výhod svěřeneckého fondu,“ popíchl ho Tom a pevně držel, když se mu chtěl vykroutit z objetí.
„To určitě,“ odfrkl si pobouřeně.
„Jsi Kaulitz. Máš na to nárok. Nejsou to otcovy peníze. Tyhle nám vyčlenil dědeček, než umřel. A jsem si jistý, že o tobě věděl. Byl to sice podobný zmrd jako je můj otec, ale měl i srdce. Vsadím se, že je někde účet vedený na tvoje jméno,“ pohladil ho po paži a vtiskl mu polibek na čelo.
„Myslíš?“ zasnil se Bill nad představou toho, co všechno by mohlo být, kdyby tohle byla pravda.
Tom položil Billa na gauč a začal opečovávat jeho krk drobnými polibky, při kterých se oběma zrychloval dech.
„Myslím, že si tě ještě na chvilku vezmu do ložnice, než budu muset jít do klubu,“ zavrněl Tom a Bill se ničemu nebránil.
autor: Becs
betaread: J. :o)
Tak a je to tu, už se to provalilo, jenom teda by mě zajímalo, kdo tuhle informaci vypustil do světa a nemyslím tím ten bulvární škvár.
Bill dobře na Toma, takhle po ránu, prý musíme si promluvit o nás dvou, jako klobou dolů před Tomem, být já na jeho místě, tak Billa něčím umlátím. V pět ráno těžce nefunguju 😉
a Chloe – já jsem věděla, že je to zlatíčko. Mám ji moc ráda, ďáblíka malého. Super, že vyšilovala jenom v mezích 😉
a ten konec? Ta poslední věta to prostě zabila – bože, tohle na té povídce miluju nejvíc, že do toho jdou bez neustálých výčitek a přesvědčování. Že se berou jak to je, jsou k sežrání.
Moc děkuji za krásný dílek 🙂
A je to venku. Já čekala, že to utají o něco dýl, nebo že ten bulvár nejdřív vyšťárá, že spolu něco mají, to by byl větší průšvih. Z toho pan Calvin asi nebude mít moc velkou radost. Ale zato se mi líbí, jak zareagovala Chloe. Sice chvilku vyšilovala, že bude u Toma najednou na vedlejší koleji, ale už teď je mi jasné, že si Billa naprosto zamiluje! 🙂 Dokonce myslím, že i kdyby jednou přišla na skutečnou podstatu jejich vztahu, tak by to asi nakonec vzala v pohodě.
A Bill s Tomem jsou úžasní. Jak napsala Luki, žádné výčitky a zbytečné pitvání situace(i když Bill měl ráno nějaké ty tendence, ale Tom ho hodně rychle zarazil), prostě si jen jeden druhého vzájemně užít. Tak se mi to líbí 🙂
Jsem zvědavá,jak nadšený bude tatínek až uvidí Billa…Chloe je roztomilá a myslím,že Tom jí neříkal tak úplně pravdu…děkuji moc za kapitolu 😉
A ja som sa bála, že Tom bude naštvaný a Billovi ublíži lebo sa to prevalilo, ale táto reakcia je super mega skvelá. A Chloe ma tiež potešila. Som zvedavá na otca:) Veľmi pekne ďakujem za kapitolu.
To jsem zvědavá na reakci otce a Chloe je zlatíčko.
Tak to by mě zajímalo, odkud to bulvár vyšťáral. Že jsou bratři vědělo zatraceně málo lidí. Ale jak už tu bylo řečeno, zaplať pánbůh, že se nedomákli skutečné povahy jejich vztahu. To by byl teprve masakr! Věřím, že Chloe se s tím rychle vyrovná, teď bude mít prostě dva praštěné bráchy, tzn. dvojitá radost. Horší to bude s tatíkem, a co teprve maceška… 🙂 Na to jsem fakt zvědavá.
Díky za další kapitolku a těším se na pokráčko.
Prekvapuje ma, ako ľahko tí dvaja vklzli do role milencov. Nie že by mi to vadilo, :-p Chlór je zlatíčko, chápem že sa môže cítiť odstrčená, obzvlášť keď si všimla, ako sa Tom na Billa pozerá. Ale Tom má pravdu – teraz má bratov dvoch! Ako sa to bude vyvíjať ďalej ukáže len čas, no ja sa na to teším! 😁
To byl zákusek, ten dnešní díl! Sladký, lahodný, barevný, mňamka! Nejprve Billův proslov a jeho dramatické "Musíme si promluvit," úplně vidím Rachel z Přátel, i když si nevzpomenu, jestli přesně tohle někdy říkala:D Včera jsem na ně totiž koukala a Bill mi ji tak trochu připomíná, je to roztomilý…:D 🙂
Chloe! Dokonalá scéna se zubní pastou, fakt jak z filmu, už jsem říkala, že tu holku žeru?:D Tohle se ti, Becs, vážně povedlo, to jejich setkání, ještě teď při psaní mám úsměv od ucha k uchu:))) Že si Chloe Billa adoptuje bylo celkem jasné:) Jo a jako! Ona je vševědoucí?! Dobře, ví, že je Tom gay, ale že pozná, že Tom jede po vlastním dvojčeti a trochu jí vadí jen to, že se bude muset o Toma dělit… haha, je skvělá, jak je s tím v tom "twincest směru" úplně v pohodě!:)
Pobavilo mě to pojmenování "nechutný bulvár" a "škvár", to je vlastně to, co už devět dílů jako čtenáři sami hltáme:D Když to vezmu z té druhé strany… tyjo, jak mě by to vadilo, kdyby o mě takhle někde psali! A já ani nevěděla, odkud se to dozvěděli! No fuj. Napadá mě pár variant, kdo s tím mohl přijít. A to jsou spíš takové soukromé tipy… první, kdo mě napadl, byla ta jeho kamarádka Amber z restaurace Jungle, kde s Billem byli – když Tom na chvíli opustil stůl, jak vyzvídala… ale o té se mi to moc nezdá, že by to dávala bulváru, přece jen, je to snad Tomova kamarádka… Druhým kandidátem je Wallker, třeba něco plácl, aby se pomstil, ani nevěděl, že to byla pravda a ono jo… Simone je asi blbost (že by sledovala L.A. Stars v Argentině a opravdu nutně potřebovala peníze a práskla by vlastního syna, že je to ztracený bratr Toma)… ne, ne, blbost:D Spíš fakt tipuju, že to bude něčí pomsta, třeba je někdo sleduje a bude dodávat informace L.A. Stars po kouskách… Kdo ví… Je to skoro detektivní!:D Líbí se mi, že nad tím musím uvažovat a těším se tak na další díl, jestli některá z těch mých "konspiračních teoriích", jak to někdo někde v komentářích nazval, bude pravdivá, nebo se dozvím úplně něco nečekaného! Myslím, že o tom by přece povídka měla být taky – nutit čtenáře, aby je napadaly různé scénáře, jak to asi bude pokračovat. A ne jen "hmmm dobrý, tak kde je další díl"… A já si to s dovolením nenechávám pro sebe, no!:D
Tahle povídka mě baví čím dál víc. Baví mě, jak je živá, svižná, že se každý díl něco vzrušujícího přihodí a spíš než dlouhé vnitřní monology postav je v ní právě ta akce. Pokud jen ten twincest není ústředním tématem (jako že je tam toho o hodně víc, co se řeší a určitě bude řešit), tak jsem vážně zvědavá, kam tohle celé dospěje.:)
Díky a "šup šup, kde je další díl?!":))) *joke* Těším se na něj!:)
jako vzdycky sem tu povidku orecetla jednim nadechem .. mam pocit ze kdyz vidim Insomniax tak oprabdu nedycham 🙂
Dalsi krasny dilek v rade .. Opravdu sem rada ze to Chloe pochopila tak trosku, ale preci jen je to jeho dvojce a musi to respektovat. Ale doufam, ze Calvin nic neudela .. nechci aby Bill mel prusvih i kdyz mam takovy pocit ze tomu neco nasmeruje .. ale tak uvidime co z toho vznikne .. 🙂
Jinak mohla bych autorku poprosit zda by mi prosim napsala mail? 🙂
dekuju moc 🙂
Já jsem na tom podobně jako holky, protože jsem sama nečekala, že se to provalí takhle brzy, že jsou kluci dvojčata. Docela jsem zvědavá, co na to Calvin 😀 protože ten asi moc spokojený nebude! Ale třeba se pletu a překvapí! 😉
Každopádně se mi moc líbí jak věci mezi kluky pokračují! ♥ Tom má obdiv za to, že vydržel promluvu v pět ráno, protože mě by mohl popadnout ďas, kdyby mi tohle někdo udělal. 😀 Jsou spolu strašně roztomilí a líbila se mi i poznámka Cloe, že se Tom na Billa kouká tak, jako by si rozbaloval nějaký skvělý dárek. 😛 Kluci budou mít asi později trochu problém utajit city k sobě…
Strašně moc děkuji za další skvělý díl! ♥♥♥