autor: Bitter
Bill se v šatně připravoval na vystoupení. Unaveně se na sebe podíval do zrcadla a v duchu si gratuloval, jak dokonalej je herec…
Místo Davida měli manažera jiného, ten ovšem nasadil tempo, které on prostě nezvládal. Byl unavený a vyčerpaný. Zhubnul za ty dva týdny skoro o osm kilo, a aby toho nebylo málo, hádal se s Tomem, ten si totiž dělal starosti a měl tendenci Billovi domlouvat, což on nesnesl.
V noci nespal, byl už navyklý na to, že usínal v Tomově náručí, ale když se hádali, Tom spal zásadně v obýváku, ráno pak zas dělal, že se nic nestalo, což Billa ubíjelo ještě víc. Pořád myslel na to, co dělá špatně.
Flashback
„Chceš pizzu nebo čínu?“
„Nic, já nemám hlad.“
„Bille, něco jíst musíš.“
„Až budu mít hlad, tak se najím. Co mě zas furt všichni hlídáte?“
„Tak promiň, že mám o tebe strach.“
„A můžeš mi říct proč?“
„Proč? Tak schválně kolik vážíš, co?“
„Co je to za nesmysl?“
„Nesmysl? Tak kolik?“
„Nevím, co tímhle sleduješ.“
„Víš moc dobře. Ty si myslíš, že si toho nevšimnu? Já nejsem blbej, tak ze mě laskavě blbce nedělej!“
„Tome, nekřič na mě.“
„Musím, protože jinak si to asi nikdy nepřiznáš, je to tak vždycky a zase to začíná.“
„Já pořád nevím, o čem mluvíš. Já… já jdu spát, tohle je vo ničem.“
Konec flashbacku
Dveře se otevřely a z přemýšlení ho vytrhl Tomův starostlivý hlas.
„Takže sis to s tím turné nerozmyslel? Teď jsem mluvil s Mikem.“
„Nerozmyslel a ani nic rozmýšlet nebudu.“ Sykl na něj Bill ostřeji, než chtěl.
„Bille, já se nepřišel hádat.“
„Tak to můžeš zas jít…“ Jak už víte, Billův problém byl ten, že občas říkal věci, aniž by si to uvědomil.
Tom se naštval. Zas je to tady. Bill kolem sebe zase začal kopat, ale tentokrát se s ním hádat nebude, jen ať se v tom Bill vykoupe, když chce.
„Tak fajn, ale až skončíš v nemocnici, nemysli si, že za tebou budu chodit! Dyť se na sebe podívej! Si myslíš, že mě voblbneš, když si vezmeš volný věci a napatláš tunu make-upu?! Vzpamatuj se konečně!“ Otočil se a prásknul za sebou dveřma. Bill jen tiše seděl a z očí mu pomalu stékaly slzy…
Sálem se ozvaly tóny Tomovy kytary, Gustavových bubnů, které tloukly rytmus srdce. Několikrát se blýsklo. Pak nastala tma. Na pozadí hudby se linul tichý šepot- „Ztrácím se v temnotě… Je všude kolem…“ Pak se znovu zablesklo a uprostřed mlhy se rýsovala Billova postava. Halou se ozval ohlušující křik. Naráz se v sále rozlilo oslepující světlo. Billovi se z toho zatočila hlava. Kouř ho pálil v očích a on pořádně neviděl. Křečovitě sevřel mikrofon, nemohl se pořádně nadechnout. Očima těkal po něčem, co by mu mohlo pomoct. Už měl dávno zpívat, místo toho jen stál a lapal po dechu. Ustoupil krok dozadu a rázem se začal sunout k zemi.
Z repráků se ozvalo pískání mikrofonu, který Bill upustil a následovala rána od toho, jak Tom odhodil kytaru a rozběhl se k Billovi. Ten mžoural do ostrého světla a nevnímal křik fanynek. Ve chvíli, kdy zaostřil Tomovu tvář sklánějící se nad ním, oči zavřel.
Probudil se, slyšel hlasy- „Do nemocnice nebude muset, ale odpočinout si bude muset. Žádný stres alespoň po dobu několika týdnů… A hlavně musí přibrat.“
„Děkuju, doktore.“
„Není za co, na shledanou.“
„Nashle.“ Hlesl Tom tiše. Doktor odešel a Tom si sedl na kraj postele, na které ležel Bill. Ten ucítil, že si vedle něj někdo sedl, nemohl ale otevřít oči, natož se nějak hnout.
„Je to moje vina…“ Na postel vedle Toma si sedl Georg.
„Není, nemůžeš se za to vinit… Bill je zkrátka tvrdohlavej, jako bys ho neznal.“
„Jenže já už tohle nezvládnu, nejdřív to s Andreasem, Davidem a teď se mi zhroutí před očima… já… já už nemůžu… Georgu, co mám dělat… nechci o něj znova přijít… já… to už bych nepřežil…“ Tom se zhroutil Georgovi do náruče a rozbrečel se.
„Tome… to bude dobrý… Odpočinete si oba a bude to v pořádku, chce to prostě čas…“
„Tome jdi si lehnout ke mně do pokoje, my se s Georgem budem u Billa střídat, ty si odpočiň…“
„Ne… zůstanu tady.“
„Jdi si lehnout. Nechtěj po mně, abych ti říkal ještě jednou.“ Odbyl ho Gustav tvrdě. Tom už ani neprotestoval. Nechal se Georgem odvést do Gustavova pokoje a během několika minut usnul.
Billovi se konečně povedlo otevřít oči. Ozvalo se táhle povzdechnutí a někdo si sedl na kraj postele. S námahou otočil hlavu a zaostřil Gustava.
„Ty jsi nám dal.“ Usmál se na něj Gustav. „Neumíš si představit, jakej strach má Tom. Musíš se šetřit, a nekoukej tak, my to myslíme dobře.“
„… Já… omlouvám se…“ Chtěl se posadit, aby mohl vstát, Gustav ho ale pevně přitiskl zpět do přikrývek.
„Teď jsem něco řek, kam si myslíš, že pudeš? „
„Já chci za Tomem… musím se mu omluvit.“
„Tom spí a ty budeš taky.“ Bill se nesnažil s Gustavem hádat, za prvé nechtěl a za druhé na to neměl sílu. Usnul během chvilky. Když se pak pozdě ráno vzbudil, seděl u něj Tom. Usmál se na něj, odpovědí mu byl pohled plný výčitek.
„Tome… omlouvám se.“
„Na to je pozdě, já ti to říkal celou tu dobu, kdybys mě alespoň jednou poslech. Ty ani nevíš, co to pro mě je. Bille, před třičtvrtě rokem jsi mi málem umřel v náručí, to se teď mám dívat na to, jak se pomalu ničíš? Já na to nemám sílu.“
„Mrzí mě to… já, jen jsem chtěl, aby to bylo jako dřív…“ Bill odvrátil hlavu na stranu, nesnesl pohled do Tomových utrápených očí. Začaly mu stékat slzy. Tom si lehnul vedle něj a slzy mu setřel.
„Neplač… chybu jsme udělali oba. Neměl jsem na tebe tak tlačit s kapelou a tak…“ Pevně si Billa přitiskl k sobě. „Odpočineš si a bude to dobrý. Pojedeme na pár dní domů a uvidíš, začnem odznova. Tentokrát už konečně správně.“ Bill se zmohl jen na chabé přikývnutí. Ještě pořád byl unavený. Přitulil se k Tomovi tak pevně, až Tom přidušeně vydechl. Bill si vynahrazoval všechny večery, které nemohl usínat u Toma a Tom mu v tom nebránil. Věděl moc dobře, jak moc je na jeho blízkosti Bill závislý a zvlášť teď. Kdyby jen tušil, že tahle závislost se v budoucnosti změní na čirou nenávist, nesnažil by se tolik ho na sebe vázat.
Leželi vedle sebe a oba doufali, že příjezdem domů se to změní, všechno bude v pořádku a oni začnou úplně nový život. A taky že začnou, tentokrát ale každý sám, jeden zoufalý a jeden plný nenávisti… Tajemství, která nebyla vyřčena, vyplují na povrch a zradí i ten největší přítel. Láska má jen málo k nenávisti a ta už teď spřádá plán na její přilákání…
Láska se změní na nenávist a nenávist v lásku a bude jen na nich, jak se nakonec rozhodnou a jakou cestu si vyberou, jisté je však jedno, nic netrvá věčně a hodiny času, který zbývá se zastavit nedají…
KONEC
autor: Bitter
betaread: Janule
dokonalý Bitter ….kráááááááásný <3
tak ty takhle Bitter? okamžitě tu chci další dílky téhle suprové povídky!! xDDD Ať to lítá! Pisej, pisej! xDDD
Neboj wšechno bude:-D
Sam- tušil jsem že to uděláš,teď jsi jedna z nás,mebe tě odwrhlo anděli.
ALR TOŠ 😀 já myslela žhe to dopadně dobře 😉
nemysli si…uvnitř sem stále anděl…a teď vypadni a nech mě žít!
Uuh, jak začala ta atmosféra koncertu, měla jsem husí kůži.
Tyjo, Bitteruško, ty nám dáš zase kapky v další řadě :-/ ;D xD
Btterunko mám zástavu srdce:-( Lekla jsem se když jsem zjistila že je to poslední díl, lekla jsem se když Bill omdlel ale nejvíc jsem se lekla těch posledních pár vět! Tu povídku jsem si zamilovala opravdu byla překrásná Bitter, je to jedna z nejlepších vícedílovek které jsem tady četla..
Tebe žít nechám…*přiwřu oči a pokojem se ozwe táhlé pípání*ae ne s ním. To mě radši zabij.
A nechte sestřičku být! Saurielka je moje, viď? xD
Jdu dopsat tu jednodílku a udělat úkoly :'( xD
A brasku taky!
no tak to byl dopad rovnou na hubu ten konec….doufám že co nejdřív bude pokračko…
*vytrhnu ti tu dýku co držíš v ruce a zapíchnu ti jí do srdce. Hned na to se ti zakousnu do krku*
Jé holkx já jen doufám že se wám bude i druhá řada líbit ptž tam to bude tagi pěkný rndeo a moc díky za wšechny krásný komentáře. Jste moe zlatíčka:-*:-*:-*:-*:-*:-*:-*:-*
Sam-umřel:-(
Mark-umírá…XD
faaajn!!!!
*přijdu k Markovi a vdechnu mu polovinu svého života!*
Mark-žije-hraje si na šípkowou růženku :-*
no to je faaakt super! hračička jeden! *dám mu pusu*
Málo XD
já mu dám málo, že se mu protočej vlasy! *políbím ho*
Ještě špitne,má nějak dobrnu náladu na to že před chwilkou umíral XD
pousměju se a ještě jednou ho políbím…
Happy end!! XD nebo ne?
jo! Dokud ti zas nehrábne a nepošleš na mě zas nějakýho Hanse…xDDD
Ále, andreas bude stačit. Né napadlo mě něčo lepčího…XD jsi připrawená na boj?
a ježiš…Sam se vrátí ze záhrobí ne? xD hele nechceš si pořídit icq? xD
A newíš jak mám ten mobil překecat aby ho podporowal? XD
to nevímmm x(((……si tu z toho normálně děláme chat…xD…tak co si na mě vymyslela tentokrát?
Dweře pokoje se najednou otewřeli a w nich stál Tom.*ty zmetku jeden!já tě warowal ať necháte Billa napokoji! Teď si to wodskáčeš Bergre!* zařwal na něj tebe odstrčí až přistaneš na zemi a řítí se k němu XD) dobrý né?
super…žádný nadpřirozený bytosti? tak to ho můžu zakousnout! xDDD
zvednu se…Marku! Co si zas udělal Billovi?
Já nic, jen jsem zapoměl odwolat kluky wíš né? Sakra Tome nech mě!*tom ae newnímal a wesele ho mlátil dál…
Tome! No tak! Postavím se mezi vás a Toma svou silou odtáhnu dál…Tome klid! Řekni mi co se stalo!
Co se stalo? Bill má monokla jak Berlín to se stalo já tě zabiju!
no tak Tome už se uklidni! odsunu Toma až ke zdi a poté se na něj přitisknu tak aby se nemohl hýbat…
Je to jen hnusnej podrazák a ty se ho ještě zastáwáš! Dyť se wsadil že tě dostane do postele! Tak co ješ tě se ho budeš zastáwat?
trochu se od Toma odsunu a podívám se na Marka….Cože? Marku je to pravda? A Tome co ty o tom víš?
Ae dyť o tom wíš, to bylo o ty prachy na úťek!- kecá je to jen hnusnej kurewník.-no tn od tebe sedí Kaulitz a wůbec jak o tý sázce wíš?- od Sama. Tak co sauri, už mě na něj pustíš?
promiň byla sem papat xD
Od Sama? Ty si se s nim znal? Otevři pusu dělej! – S tebou si to Marku vyřídim později!
no to si děláš srandu?.. jako.. krásněj díl. poslední.. asi bude druhá řada viď?.. ale prosííím.. že to stejně nakonec všechno dobře skonší?.. prosíííííííííííííím…. teda pokud bude ta druhá řada…
Doufám že ti chutnalo:-)
Co p-proč? Se samem jsem se nesnášeli je w Markowě partě,newím proč mi to řekl.
jo, jo chutnalo..xDDD a teď si pochutnám na Tomíškovi! nééé dělám si sranduuxD
Hele Tome, máme v plánu zmizet s Markem odsud…už se sem nehodláme vrátit…takže buď tak hodnej a jdi teď domů a na tohle všechno zapomeň! Už si navzájem nebudeme dělat problémy…souhlasíš? usměju se na Toma a zazáří mé dlouhé špičáky….
Tom tě od sebe odrtrčí*co jsi sakra zač?!*wytáhne nůž a namíří ho naproti tobě.Mark wylítne z posteld a schnwá tě za sebe.* Tome di!* Tom se pro jistotu ohání nožem a wypadne. Mark si oddychne.
Achooojky, jsem tu zase…ale na chvilicku 🙁
*jdu za váma na navstevu a potkám Toma jak utika pryc* Ahoj Tome!
*sklopím hlavu…je ze mě zrůda! Předtím když sem se usmála tak všichni změkli a teď? teď se mě bojej* nemusel si to dělat…ale dík…teď zalez do postele *přikážu ti se sklopenou hlavou*
Jé ahoj:-)
tom radši zdrhá,ještě ho něgdo zakousne. XD
delejte mi nekdo Toma 😀
*zastavím ho a je nervozni*
Lásko to kwůli mě?*špitnu a přejedu ti ukazowáčkem po rtech
ja se na to vykaslu! Musim zase zdrhnout! Ne ze na me zapomenete x(( Nebo budu plakat!
Ueri t-ty jsi taky?to?* Upe se bnjí
Teri t-ty jsi taky?to?* Upe se bnjí
*ucuknu hlavou* nech mě prosím…
Jáj wono to tam je 2* sry:D tag papa no Teri:-*
Ale sauri…*přitisknu tě k sobě.
ne, nech mě….*lehce tě odstrčím ale neuvědomuju si tu sílu, kterou najednou mám a ty dopadneš na zem* sakra! *začnou mi téct slzy a sednu si na židli*
Udhweně se zwednu a kleknu si naproti tobě*chci ti pomoct…řekni a já udělám cokoli…lásko
ty nemůžeš dělat nic! Teď už nic…..*začnu brečet* promiň nechtěla sem tě tak shodit…nebolí tě nic? Měl bys jít do postele..
Zlato neplakej. Nic mi není. No tak.*obejmu tě* to zwládneme…
*taky tě váhavě obejmu* snad jo….snad máš pravdu
Pewně tě k sobě přitisknu a wáhawě políbím…
nějak jakoby instiktivně sjedu na tvůj krk a jemně přitlačím zuby ale ještě sem ti nic neudělala…
Ztuhnu strachy.* S-sauriel?
*tvůj hlas mě probere a já se od tebe odtáhnu….vyběhnu pryč z tvého pokoje* zůstaň tady *zavrčim ještě než za sebou prásknu dveřmi*
Né!*Rozeběhnu se za tebou ae ještě nemám tolik sil a wyčerpáním upadnu na zem.*Sauriel!
a máme další šťasný konec…xDDD ehm…no asi ne…xDDD
přiběhnou k tobě doktoři: Pane! proboha pojďtě si lehnout do postele! Odvedou tě a položí na postel. Tak tady si vemte léky!
Ne já nic nechci!*z posledních sil wzdoruju doktorům, ae stejně mi něco píchnou.
doktoři se podívají jak klidně usínáš a potom odejdou.
Já sedím před nemocnicí a přemýšlím o všem možným…nakonec se zvednu a pomalými kroky jdu so sesterny, kde mi řeknou, že teď spíš…tak jdu za tebou do pokoje a sednu si k tobě na postel
No a jako co má teď chudinka dělat když je nadopowanej?
Usínám a ocitám se w temné místnosti. Nejsou tu okna ani dweře,jen jediná lampa a ta najednou zhasne. V posledním záblesku se zalesknou bilé tesáky a já ucítím ledowý dech na krku. Ze spaní začnu křičet.
to by taky účel na chvilku se tě zbavit..xDDD
*najedenou začneš křičet….začnu tě hladit po tváři a vlepím ti tam jednu malou pusu….potom ulehnu k tobě do postele pod tvou deku* promiň mi to *zašeptám*
Ti dám se mě zbawit počkéj teď dostaneš sodu XD XD XD
Ucítím jemný dotek na twáři,ale wzápětí se čísi ruce owinou kolem ramen a snaží se mě strhnout na zem. Prudce sebou cuknu a ty spadneš z postele.
Tag a máš to. To máš zato 😀
dík no! x'( x'( x'(
pomalu se zvednu a sednu si do křesla a pozoruju tě….si krásnej
Jo krásnej… XD
Prudce se poradím a wyděšeně se kolem sebe royhlížim
Na to akej to byl machr je teď docela bábowka chudák 😀
*vstanu a sednu si k tobě na postel* promiň mi to…*pohladím tě po tváři a poté lehce políbím*
Ty jsi se wrátila…*šťastně tě k sobě přiwinu. Chci th dokázat že se tě nebojím, že ti wěřím a miluju. Odsunt tě,ae jen kousíček.* chci s tebou být…nawždy.*nakloním hlawu a odhalím ti krk.
Dobrou chuť XD
ne to nemůžu…nechci ti tak ublížit…musíš zůstat člověkem..*přitáhnu si tě zas zpátky ke mě*
Copak ale jako člowěk můžu být s tebou? Já to chci udělat. Wěřím ti. Miluju tě.
Citowý wydírání,ae toho si newšímej XD
když sem byla anděl tak si se mnou mohl být…a i když sem teď takováhle…stvůra..tak se mnou můžeš být taky…nechci abys měl zkaženej život jako já…
Ale ty nejsi zrůda jak tohle můžeš říct! Po tom wšem! Uďelala jsi pro nás wšechno tak teď to uďelám já! Prosím…* chytím twé twáře do dlaní.* prosím…chci to uďelat pro nás.
ale já to nechci! Pochop zase ty mě! nechci aby ses trápil jako já…prosím! *stékají mi slzy po tvářích*
teda Bitter…. jako… tak tohle se ale nedělá, ukončit to takhle brzy!!! a šup dál pokráčko, jinak začne královna sadismu zuřit… a to pak bude peklooo!!! 🙂 už se moc těším na další řadu… já věděla, že ten peroxidní zmetek tam bude mít ještě roli!!!
Jáj já mám dost peroxidní zmetek :D))
Já taky nechtěl abys tu kledbu wzala na sebe a udělala jsi to! Alespoň jednou mě nech rozhodnout!
*povzdechnu si a stočim se do klubička takže mám hlavu pod tvým krkem* je to tak těžké! Ale tu kletbu sem vzala na sebe protože sem nechtěla abys jí měl ty! A ty jí teď chceš!
Nechci abys platila za mojí chybu. S tím prostě nemůžu žít. Takhle budem stejní a budeme silnější, takhle bych ti jen překážel.* pohladím tě a líbnu do wlasů.
ale já se o tebe tak ráda starám..nepřekážíš mi *posunu se víš..takže mám rty na tvém krku* chci abys byl takový jako seš teď…a né jiný….
Přiwřu wíčka.* To já bych se měl starat o tebe. Ty máš být ten křehký a krásný andílek.
anděl smrti *rychle se ti zakousnu do krku a saju.. po chvilce se odtrhnu. Hned se od tebe odsunu a sklopím hlavu*
Zůstanu se zakloněnou hlawou a cítím jak potůčky mé krwe opouští mé tělo stejně jako mě opouští žiwot abych se we chwíli znowu zrodil jako někdo… Něco jiného.
*dívám se na tvou přeměnu a stékají mi slzy z očí….neměla sem to dělat natisknu se ti k hrudníku a přu si o něj hlavu* chci tě zpátky..neměla sem to dělat!
Neboj… Sem to pořát já…a konec konců špičatý zuby jsou w poslední době w módě.*uchechtnu se abych to aespoň trochu odlehčil.
seš blbej! *usměju se i přes slzy a bouchnu tě lehce do bříška*
Hele nebij mě bo zawolám doktora jó. Abys wěďěla mám odpočíwat.* oznámím ti důležitě a položím tě. Lehnu si wedle,přikryju nás a co nejwíc tě k sobě přitisknu.* musíš bejt unawená. Spinkej andílku:-*
néé! mě se nechce spinkat! *začnu tě lechtat všude možně a hlavně na bříšku*
Tak hele ségra,nešti mě:-D přetočim tě pod sebe a oplácim ti stejnou mincí.
bratře! Seš můj bláznivej bratr a přestaň mě lechtááát! *vztekám se a snažim se tě taky lechtat* a už stačilo bratře!
hele Bitteruško? kolik máš kredit? že bysme pokračovali po telefonu….ale jestli máš kréda málo tak zůstanem tady mě je to jedno..xd
Kreditu mám málo a stejně brzo usnu XD
Já ti dám blázniwej:-D naprosto otočim a začnu tě wášniwě líbat.* ták a teď sem tě dostal:-P
*překvapeně vykulim očka ale oplácím ti to* to se sestřičce nedělá bratříčku!
Tak já teda přestanu nó.*otočim se na tebe zády a sem uraženej;-)
*přitisknu se k tobě* tak se už nezlob bráškoooo!
Spim ségra. Neruš. XD