autor: Adriandarc
Když se Tom druhý den ráno probudil, bylo mu nesnesitelně horko, protože Bill byl přitisknutý tak blízko, že mezi nimi nebyl ani centimetr volného místa. Tom pohlédl dolů a vstřebával ten pohled. Byl to příjemný pohled, to rozhodně, a ačkoliv se dusil horkem, byl bláznivě šťastný.
Protože si něco uvědomil, uvědomil si, že ho to k Billovi opravdu táhlo, a je to v pořádku, protože Bill tam právě teď je a není nic, co by s tím ani jeden z nich mohl udělat.
Tak proč si to trošku neužít?
Zívnul a protáhl se, pohladil Billova záda a zamiloval si ty tiché, mňoukavé zvuky, které Bill vydával, zatímco se Tom vrtěl. S odvážným pocitem Billa políbil na čelo a Bill otevřel oči.
„Co?“ Bill párkrát zamrkal a pomalu vzhlédl. „Ach. Oh, mmm.“ Přitulil se zpátky k Tomovi a uhnízdil se mu do podpaží.
„Hej, hej,“ zamumlal Tom a jemně mu zatahal za vlasy. „Musím vstát a jít do práce.“
„Ne,“ zamumlal Bill. „Zůstaň.“
Tom chtěl, opravdu chtěl, ale otec by ho zabil, kdyby přišel do práce o jedinou vteřinu později. „Bille, děláš mi to opravdu těžké.“
„Já myslím, že spíš tvrdé,“ zahihňal se Bill.
Tom zčervenal. „No, však víš. To taky.“
„Zůstaň a starej se o mě,“ zakňučel Bill tiše. „Jsem ubohý.“
„To opravdu jsi.“ Tom zavrtěl hlavou a s velkým úsilím se vymanil z Billova tepla. „Hej, kdybys dneska cokoliv potřeboval, tak mi napiš. Myslím to vážně, cokoliv.“
„Sex?“ Bill pootevřel jedno oko.
Tom se přikrčil. „Ugh…“
„Vrať se brzy,“ zamumlal Bill, stočil se do klubíčka a znovu zavřel oči.
Tom ještě několik okamžiků zíral a pak, s ještě větším úsilím, se šel osprchovat, obléknout a do práce.
Nikdy dříve pro něj nebylo tak těžké od někoho odejít. Co se to dělo?
***
Tom už snad po sté toho dne zkontroloval svůj telefon. Žádné zprávy. Popadl bundu a zamířil k výtahu.
„Hej, počkej!“ Zavolal Andreas a běžel za ním. Vešli do výtahu společně a Andreas se zazubil. „Kde jsi, sakra, byl?“
„Zaneprázdněný… tak různě,“ řekl Tom, opět si zkontroloval telefon. Stále žádné zprávy.
„Jo?“ Zeptal se Andreas, stále se široce šklebil. „Zahrnovalo to i Billa?“
Tom ucítil na krku horko a Andreas se rozesmál. „Vyvrtnul si kotník, musel jsem se, ehm, o něho postarat,“ řekl Tom.
Andreas se na něj podíval a pak jej poplácal po zádech tak silně, až Tom málem narazil do dveří. „Laura říkala, že jí Bill připadá šťastnější, dobře pro tebe, chlape.“
Dveře se s cinknutím otevřely a Tom se pokusil vyběhnout ven, ale Andreas ho zastavil. Zmáčkl tlačítko pro zavření dveří a poté je opět poslal do nejvyššího patra. „Ne-e,“ řekl Andreas a zakýval prstem. „Teď to všechno vyklop.“
„Ty to vyklop,“ řekl Tom nazpět celkem dětinsky. „Jak může sakra Laura vědět, co se děje? A co se děje mezi tebou a Laurou?“
„Neměň téma,“ řekl Andreas.
„Kurva,“ zanaříkal Tom. „Není tu nic, co bych mohl vyklopit. Já jen… dávám na toho kluka pozor.“
„A kam se právě teď chystáš jít?“
Tom zatahal za límec své košile. „Domů.“
„Zkontrolovat ho?“
„Možná.“
Andreas ho znovu plácl do zad.
„Může se sotva hýbat!“ Řekl Tom na svou obranu. „O nic nejde.“
„Jde o všechno,“ odpověděl Andreas zpěvavým hlasem. Dveře se s cinknutím otevřely a Andreas vystoupil. „Uvidíme se později, milovníku.“
Tom na něj vystrčil prostředníček, zatímco se dveře opět zavřely.
„Oh… skvělé,“ zasténal, a pak vyskočil asi metr vysoko, když mu telefon v kapse silně zavibroval. Rychle ho vytáhl z kapsy a usmíval se, jakmile spatřil, že je to od Billa. Jeho úsměv však netrval příliš dlouho.
diky za vsechno, cos pro me udelal. opravdu. nezapomenu na to – b
„Proč to zní jako loučení?“ Řekl Tom. Výtah zastavil v pátém patře a Tom musel sám sebe přinutit, aby skupinu přistupujících podnikatelů neproklel až do pátého kolena. Vevnitř se hromadilo více a více obleků. Tom pohlédl na zprávu ve svém telefonu a zamračil se. Dveře se pomalu začaly zavírat, když v tom je někdo zastavil a zavolal do chodby, než se k výtahu pomalu vydalo ještě více mužů.
Tom netrpělivě poklepal nohou. Co ta zpráva znamenala? Stalo se něco? Odešel Bill?
„Seru na to!“ Zaječel Tom a odstrčil tělnatého byznysmena stranou. Zběžně jej rozpoznal jako viceprezidenta firmy svého otce. Bylo mu to jedno. Málem zakopl, jak se prodíral ven z výtahu a lidé za ním cosi křičeli.
Vyskočil ven a rozběhl se chodbou směrem ke schodišti.
Možná, že byl dramatický, ale nevěděl, že jen o pár kilometrů dál se odehrává ještě větší drama, přímo v jeho vlastním bytě.
***
Tom zadýchaně vrazil do dveří. Vyběhl patnáct pater, neměl dost trpělivosti, aby čekal na výtah. Upustil na zem svou aktovku i klíče a sundal si kravatu, kterou přehodil přes židli.
„Bille?“ Zavolal. „Bille, jsi v pořádku? Kde jsi? Bi…“
Tomovy oči přistály na lince, na které ležely dvě věci.
Billovy klíče a Billův mobil.
Tom na ty věci vyjeveně zíral. „Co…?“ Zvedl telefon a zapnul ho. Bylo tam pět nepřečtených zpráv, všechny od něj. „Do prdele.“
Položil telefon a rozběhl se do obývacího pokoje, rozhlédl se. „Bille? Kde sakra jsi?“ Vydal ze sebe přiškrcený zvuk a vyběhl po schodech do ložnice. „Bille?“
Jediné, co jej přivítalo, byla jeho neustlaná postel, jeho kalhoty z včerejšího večera hozené na podlaze, a Billova zatracená růžová ponožka v přikrývkách. Vycouval a zamířil do pokoje pro hosty. Oči se mu rozzářily, na podlaze ležela Billova taška, ale nebyly tam žádné kufry.
„Kurva, kurva,“ zasténal Tom, podřepnul si před bílou koženou taškou přes rameno. „Kurva, Bille.“
Parádní fotka Billa a Toma vyčnívala ven a Tom ji vytáhl, zamračil se. Vypadali tak zářivě a šťastně, usmívali se jako idioti jen pár okamžiků před tím, než je Tom oba zatáhl do Little White Chapel, aby zpečetili jejich manželství.
„Můj… Můj, ehm, no,“ říká Bill, zatímco jej Tom táhne ke kapli. „Někdo nebude příliš nadšený, když se dnes v noci ožením.“
„No a co? Tohle je tak správný pocit,“ odpoví Tom, cítí se v chladném Las Vegaském vzduchu tak hřejivě. „Tak zasraně správný, a ty dneska vypadáš nádherně.“
„Máš ty někoho doma?“ Ptá se Bill a sevře Tomovu ruku pevněji.
Tom se odmlčí, a pak zavrtí hlavou. „Na tom ani nezáleží, je mi to jedno… Co ty? Máš někoho?“
Bill se zazubí. „Myslím, že je mi to taky jedno,“ říká tiše, poskočí vpřed a vtáhne si Toma do hlubokého, spalujícího polibku.
Tom na fotografii zíral. Přišel o Billa? Kam vůbec mohl jít?
„Laura,“ řekl a ožil. Rozběhl se zpátky ze schodů pro Billův mobil a rychle listoval telefonním seznamem.
Nebylo tam příliš jmen, vlastně jen dvě; Tom a Laura.
„Psal si s ní?“ Uvažoval Tom nahlas. Věděl, že by se měl cítit špatně, že prochází Billovy věci, ale Bill sám ho tam nechal, takže toho nemohl příliš skrývat.
Tom přeskočil své vlastní zprávy pro Billa a našel jednu od Laury. Otevřel ji.
brzy se uvidime, b – L
Tom se zamračil. Laura byla až daleko ve Vegas, jak by ji mohl Bill brzy vidět, pokud by se nechystal se tam vrátit?
Našel další.
jo, ale je to dobry chlap… chybis mu. dej mu sanci b, taky nam tu vsem chybis.- L
„Kdo je dobrý chlap?“ Zamumlal Tom. Od Laury už tam byla jen jedna další zpráva – bu zjistil kde jsi. nevim jak – L
Tom telefon zavřel, najednou cítil vztek. Jak se Bill mohl prostě zvednout a odejít? Zvláště po včerejším večeru, po tom všem, co pro něj Tom udělal? Tom dokonce udělal rezervaci v restauraci, do které Bill chtěl jít, dokonce zatahal za pár nitek a sehnal lístky do první řady na Kočky na Broadwayi.
„Bože, já jsem takový idiot,“ zasténal Tom. „Jen mě využíval. Bože. Jsem pitomec, pitomec, pitomec.“ Tom zíral dolů na telefon. „Nedělej to,“ řekl. „Nedělej to, bude to vypadat zoufale a ty nejsi zoufalec.“
Ale už mačkal zelené tlačítko a volal Lauře.
„Bille, zlatíčko?“ Odpověděl vřelý, ženský hlas.
„Ne, žádný Bill zlatíčko,“ řekl Tom.
„Oh.“ Následovala chvíle ticha. „Tome?„
„Bingo.“
Další ticho, a poté předstírané, rozpačité chichotání. „Ach, Tome, jak se máš?„
„Zasraně skvěle. Víš, kde je Bill?“ Zeptal se Tom.
„On není s tebou?“ Lauřin hlas byl tak vysoko posazený a umělý, Tom protočil oči. „Když jsem o Billovi slyšela naposledy, užíval si báječné chvíle s tebou!„
„Nech toho, neskočím ti na to,“ vyštěkl Tom. Byl na Lauru naštvaný, protože něco skrývala, věděl to. „O čem byly ty esemesky?“
„Ty ses díval do Billova telefonu?„
Tom se přikrčil. „Ehm…“
Laura nesouhlasně zamlaskala.
„Do toho ti nic není,“ řekl Tom. „Tak kde je? Mám právo to vědět, jsem… jeho manžel.“
„To je možné,“ odpověděla Laura. „Ale on mě požádal, abych ne… chci říct. To ti nemůžu říct. Slíbila jsem Billymu, že ti to neřeknu.“
Tom se zhluboka nadechl. Ta holka si myslela, že je to celé jen hra, že na ničem z toho nezáleží a ona prostě jen drží kamarádovo malé tajemství.
„Musím vědět, kde je,“ řekl tiše a klidně. „A jestli mi to neřekneš, tak přísahám, že to zjistím nějak jinak.“
„Poslouchej, už je pryč,“ řekla Laura. „Nemá smysl se-„
„Ty poslouchej,“ přerušil ji Tom se zaskřípáním zubů. „Já… já… mám o něho strach! Záleží mi na něm a, já, ehm, mám ho rád. Nemůžu ho prostě nechat… kurva.“
Laura do telefonu vzdychla. „Je zpátky se svým ex, Bushidem,“ řekla rychle. „Nevím, kde právě teď jsou, sakra, mohli by být v letadle zpátky do Vegas, takže ho nezastavíš.“
„Cože?“ Zahřměl Tom a vytřeštil oči.
„Neříkej mu, že jsem ti to řekla. Zrovna mi začíná směna, drahoušku, takže už musím jít. Ale jsi opravdu sladký, přesně, jak Bill říkal.“
„Bill řekl-„
„Pá pá.“
Telefon kliknul a Tom zasténal. Zíral na něj, mačkal ho, odolával nutkání to číslo znovu vytočit a pořádně na tu ubohou servírku zařvat. Cítil se k ničemu, v pasti, frustrovaný a osamělejší, než byl celé roky.
Položil telefon a opřel se o pult, zaskřípal zuby. Co může dělat? Opravdu tady nic nebylo. Bill je pryč, opět mu byly podraženy nohy někým, kdo skutečně dával najevo, že se stará, a bylo to.
Tom nevěděl co, má dělat.
autor: Adriandarc
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Jedno prekvapenie za druhým. Momentálne som po prečítaní tejto časti zostala mierne v šoku. Zo začiatku sa to medzi Tomom a Billom tak pekne vyvíjalo – najmä po tom, ako Gen odišla a teraz toto? Neviem, ale nejak pochybujem o tom, že by sa Bill len tak z ničoho nič zbalil a odišiel. Bojím sa toho, že v tom mal prsty práve Bushido – že ho nejako prinútil odísť alebo tak. Len dúfam, že Tom tam nezostane nečinne sedieť ako hromada nešťastia ale pokúsi sa vypátrať čo sa s jeho manželom -lebo či chce, alebo nie Bill je jeho manžel, stalo! 🙂
Len škoda, že nevieme koľko presne častí táto skvelá poviedka má. To by ma veľmi zaujímalo 🙂
Ďakujem ti Zuzu za dnešný preklad. Už teraz sa teším na pokračovanie.
mne ho Bushido uniesol
mne ho Bushido uniesol
Tak teď jsem trochu v šoku. Já myslela, že Billa jeho ex vyhodil; tak proč si pro něho teď přijel?
Já jenom doufám, že se Tom pochlapí a nenechá to jen tak. Už by se měl rozhodnout a tohle je poslední šance.
Děkuji za úžasný překlad a těším se na pokračování.
Bushido… xD proč mě nenapadlo, že ten ex bude zrovna on? No, předpokládám, že tady bude za pěkného hajzla. Nevadí, hlavně aby Billa jeho manžel našel a přivedl zpátky. Tom si hezky uvědomuje, že Bill je pro něj důležitý, paráda 🙂
Díky moc za překlad ^^
o-ou.
Eee… Čože? Som v šoku. Len nech to Tom nevzdáva… Ďakujem za preklad.
Ta to je šok doufám že to Tom nevzdá.
Zmetek Bushido. Nemám ho ráda. Ale jak už je tady zmíněno, naprostý šok. Něco takového bych nečekala.
Děkuji za překlad Zuzu
A chudera Genevia alebo ako sa tá ženská volá sa zdala najväčšou prekážkou… Dúfam, že nebudú od seba dlho… Ďakujem za preklad.
Tak tohle je pro mě překvapení! Vůbec jsem nečekala, že by se to takhle mohlo zvrtnout. 🙁 Bille, sakra, kam jsi odešel?
Je mi Toma strašně líto! Já vím, že je trošku tupoun, když si ještě neuvědomil, že Bille je pan pravý, ale stejně. Těch posledních práv vět mě strašně mrzelo. Já ale stejně doufám, že to Tom nevzdá a půjde Billa kamkoliv hledat a snad bude mít úspěch. No, mě se to mluví…NY je děsně obrovský a kdo ví, zda Bill už vážně není někde v letadle směr Vegas! Sama netuším, co bych na Tomově místě dělala, protože se momentálně nemá jak s Billem spojit….
Moc děkuji za skvělý překlad Zuzu!