autor: Clarrkys & Disturbed Angel
Kajik (19:08):
Bill: (pousměju se…) Já už chci jít domů…
Disturbed Angel (19:09):
Tom: Musím mluvit s doktorem… mám za ním zajít…?
Kajik (19:09):
Bill: (pokývu hlavičkou…)
Disturbed Angel (19:11):
Tom: Hned jsem tu… (ještě tě políbím a odejdu najít doktora… uvidím ho na chodbě…) … Doktore…?
Kajik (19:12):
Doktor: Ano, mladý muži?
Disturbed Angel (19:12):
Tom: Chci se zeptat, kdy může jít Bill domů…?
Kajik (19:13):
Doktor: No… dostane předepsané recepty, jak vařit a co jíst… bude moct jít už dnes večer… a buďte rádi, že jsme to nepředali do ústavu…
Disturbed Angel (19:15):
Tom: A to malé… si… chce nechat… my to zvládneme…
Kajik (19:16):
Doktor: No… to je vaše rozhodnutí… pak nám podepíšete nějaké papíry a budete moci odejít…
Disturbed Angel (19:17):
Tom: Dobře… děkuju… zatím nashle… (vrátím se k Billovi…)
Kajik (19:20):
Bill: (už čekám…)
Disturbed Angel (19:20):
Tom: Sem tu…
Kajik (19:21):
Bill: No?? a ??
Disturbed Angel (19:21):
Tom: Večer můžeš domů…
Kajik (19:23):
Bill: Jééé (úplně se usměju…)
Disturbed Angel (19:25):
Tom: Ale… (pohrozím prstem…) … jíst… musíš… začít…
Kajik (19:28):
Bill: Já vím… (pousměju se… zakoukám se na moje bžiško…)
Disturbed Angel (19:31):
Tom: Chci, aby ti jen rostlo… (taky na něj koukám…)
Kajik (19:32):
Bill: Ale… zase budu tlustej… (smutně…)
Disturbed Angel (19:32):
Tom: Bille… na tom… nezáleží, miluju tebe a ne tvoji postavu…
Kajik (19:33):
Bill: (pousměju se…)
Disturbed Angel (19:56):
Tom: Doufám, že už nebudeš takhle bláznit a teď nejen kvůli mně…
Kajik (19:56):
Bill: Ne, nebudu… (držím se za to, zatím, pidi bříško…)
Disturbed Angel (20:14):
Tom: (pousměju se…)
Kajik (20:16):
Bill: (hladím se po tom bříšku a usmívám se…)
Disturbed Angel (20:18):
Tom: (taky ti položím ruku na bříško…) … jsem zvědavej, jak budeš vypadat za pár měsíců…
Kajik (20:18):
Bill: Nebudeš se mi smát, že ne? (zasměju se…)
Disturbed Angel (20:19):
Tom: Neboj… (mrknu na tebe…) … bude ti to určitě slušet…
Kajik (20:20):
Bill: (pousměju se…)
Disturbed Angel (20:26):
Tom: Tak já půjdu asi za tím doktorem na nějaké ty papíry, co mám podepsat, ano…?
Kajik (20:26):
Bill: N-ne… já… nechci tu být sám… (smutně se pousměju…)
Disturbed Angel (20:31):
Tom: Tak chceš jít se mnou… Musím to vyřídit, aby si mohl domů…
Kajik (21:11):
Bill: Tak to utíkej… já už chci jít domů… (úsměv…)
Disturbed Angel (21:15):
Tom: (jdu k tomu doktorovi… a cosi tam popodepisuju… pak si vezmu papír s tím, co by měl Bill jíst… a jdu zpátky za ním…) …Už jsem tu… ani to nebylo dlouho, že…?
Kajik (21:16):
Bill: (už jsem úplně jaksi usínal… a teď si mi úplně otevřel očka… tak ospale se pousměju…)
Disturbed Angel (21:21):
Tom: Pojď… půjdeme domů… tam budeš spinkat ano…?
Kajik (21:25):
Bill: Dobře… (úsměv…)
Disturbed Angel (21:25):
Tom: (usměju se a jdeme domů…)
Kajik (21:26):
Bill: (ťapkám vedle tebe, chvilkama se mi úplně zatočí hlavinka…)
Disturbed Angel (21:26):
Tom: (vidím tě… tak tě po chvíli vezmu na ruce…)
Kajik (21:28):
Bill: Mhm… (usměju se…) sem těžkej, Tomi…
Disturbed Angel (21:28):
Tom: Bille… (řeknu přísně…) …říkal si něco…?
Kajik (21:28):
Bill: Promiň… (sklopím hlavičku… položím si ji tobě na ramínko…)
Disturbed Angel (21:29):
Tom: (dojdeme domů… vynesu tě ke mně a položím na moji postel…)
Kajik (21:29):
Bill: (už jsem úplně usnul po cestě…)
Disturbed Angel (21:32):
Tom: (pousměju se… po chvilce, co tě pozoruju, si lehnu k tobě… a taky usnu…)
Kajik (21:33):
Bill: (spinkám… ale… ve spánku se mi nějak udělá zle… rychle se vzbudím a jdu do koupelny…)
Disturbed Angel (21:35):
tom: (probudí mě to… a jdu za tebou…) Bille… je ti špatně…?
Kajik (21:36):
Bill: (kleknu si k záchodu… držím se za bříško a pokývu hlavičkou…)
Disturbed Angel (21:39):
Tom: Možná by si měl něco sníst, Bille…
Kajik (21:39):
Bill: (pozvracím se…)
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Janule
omg… to je zase skvělé.
k tomuhle nejde snad ani říct něco jiného.
nápady boží, provedení skvělé… téměř spisovatelka 😉
Ten konec to pěkně rozsekal xD Se mi líbilo, jak ho napomenul a když si hladili bříško. Maličkýho Tomíka ;D
že by ranní nevolnosti…xDDD
mluvit o jídle, když zvrací není moc dobrej nápad…. x)) těšim se na další dílek… x))
Na zvracení je,vážení,nejlepčejší mátovej čaj! xD
No to byl opravdu úderný závěr devatenácté kapitoly 🙂
Mně se zase osvědčila vychlazená minerálka po lžičkách :)))
Mě se osvěčila čokoláda a větrová žvejkačka
Mě teda nepomohlo vůbec nic =)!!!