autor: Samara
„Probůh, Tome!“ vyjekl chlapec a hnal se k svému miláčkovi. Vzal jeho obličej do dlaní a naléhavě s ním třásl. Z očí se mu nekontrolovatelně valily slzy strachu a zoufalství. Simone rychle vytočila číslo jejich doktora. Odešla s pokoje a naléhavě mu volala. Bill mezitím zůstal u Toma. „Tomi, Tomi, probuď se,“ třásl Bill s bezvládným Tomem. Tom ale nijak nereagoval. Bill si klekl na zem a chytl ho za zmrzlou ruku. „Tome, musíš žít,“ řekl tiše. Věděl, že je Tom zmrzlý. Ale nesnesl pomyšlení, že by Tom mohl umřít. Simone se vrátila do pokoje. Pohlédla na Billa, který držel Toma za ruku a ustaraně na něj hleděl. Simone vyhrkly do očí slzy. Jednou jim bude muset všechno říct, když už se takhle znají. Ach, jak se bála. Tiše si sedla vedle Billa.
„Doktor už jede,“ řekla a opatrně odhrnula Tomovi dredy s obličeje. Bill přikývl a dál svíral Tomovu bezvládnou ruku. Doktor skutečně vzápětí klepal na dveře. Simone ho pustila dovnitř a doktor okamžitě začal vyšetřovat Toma. Poslouchal Tomovo srdíčko, měřil mu tlak a tep. Po chvilce vyšetřování se zvedl a otočil se ke ztrápené Simone.
„Ten chlapec bude v pořádku, zachránila jste ho v poslední minutě,“ řekl.
„Díky bohu!“ vydechl Bill a Simone se šťastně usmála a v obličeji se jí zračila velká úleva.
„Teď je jen na vás, kde ten chlapec zůstane. Buď zůstane u vás a vy můžete kontaktovat jeho rodinu…
jestli tedy nějakou má a nebo ho vezmu do nemocnice.“ Bill věděl, že se bude muset s Tomem rozloučit. Jeho matka totiž nikdy nepřipustí, aby v jejich domě byl Tom Trümper. Simone se na Toma podívala. V očích měla zvláštní výraz.
„Samozřejmě, že zůstane u nás,“ řekne tiše. Bill se na ni nevěřícně podíval. Opravdu jeho mamka řekla, že tu Tom zůstane?
„Dobrá, tak pojďte za mnou,“ vyzval ji doktor. Simone odešla za doktorem domluvit podrobnosti. Bill dal Tomovi pusu.
„Tomí, budeš tu se mnou, nikdo nás už nerozdělí,“ šeptal mu něžně. Pohladil ho po dredech. Tom se najednou trošinku zavrtěl. Pak pootevřel pusinku. Nakonec otevřel oči.
„Bille,“ zamumlal. „To už jsem v nebi? Andílku můj.“ Bill se samým štěstím rozplakal. Objal Toma a jemně ho začal hladit po tvářích.
„Ne, jsi u nás doma, Tomíšku,“ vysvětlil mu něžně. Tom se pokusil rychle posadit. „Lež, zlatíčko,“ poručil nesmlouvavě Bill a snažil se ho zatlačit zpátky.
„Jak u vás doma? Tady nemůžu být, přijde tvoje mamka a vyhodí mě,“ mumlal rozčileně Tom.
„Nevyhodí, ona dovolila, abys tu zůstal,“ usmíval se pořád Bill. Tom už vůbec nic nechápal. Vtom vešla Simone. S úsměvem se na Toma podívala, šťastná, že se konečně probudil. Tom se konečně posadil a prohrábl si dredy. Omluvně se na Simone zadíval.
„Omlouvám se, paní Kaulitzová, já vůbec nevím, co tu dělám, ale hned půjdu, omlouvám se,“ řekl Simone a pokusil se vstát, ale nohy ho pořád neposlouchaly. Simone ho nekompromisně zatlačila zpátky na pohovku.
„Lež Tome,“ vyzvala ho. Tom nic nechápal. Těkal očima ze Simone na Billa, který se tvářil skoro tak nechápavě jako on. „Tome, vysvětli mi, co jsi dělal proboha pod tím mostem,“ sedne si Simone a přísně se na Toma zadívá. Tom se nervózně zavrtěl.
„No, matka mě vyhodila s domu a já neměl kam jít, tak jsem šel tam,“ vysvětlil Tom.
„Tomi, že tys jí to řekl?“ vyděsil se Bill. V očích měl výraz velkého strachu. Tom zaváhal. Pak ale kývl. „Já už jsem nemohl jinak, promiň, Bille,“ zašeptal.
„To nic, to nic,“ řekl hned Bill a chytl ho za ruku. Tom mu ji jen pevně stiskl. Simone se na ně dívala. Věděla, že jestli ti dva jsou kamarádi, neudělá s tím nic. A Tom nejspíš doma řekl, že se kamarádí a Greta ho vyhodila s domu.
„Zůstaneš tu, Tome,“ rozhodla. Tom se na ni podíval. Její oči byly stejné jako Billovy. Jako dvě hluboká moře celá z čokolády.
„Děkuji, paní Kaulitzová,“ poděkoval roztřeseně. Simone se usmála a podala mu nějakou tabletku.
„Spolkni to,“ řekla a podala mu sklenici vody. Tom poslušně prášek spolkl.
„Já ani nevím, jak vám poděkovat, že jste mě zachránila, mohl jsem umřít,“ špitl.
„Hlavně, že se ti nic nestalo, doktor říkal, že budeš v pořádku,“ utěšovala ho Simone. Tom přikývl. „A nechtěl bys mi říct, proč tě matka vyhodila?“ zeptala se nejednou Simone. Tom zaváhal.
„Bille, můžu?“ zeptal se tiše.
„Řekni to, Tome, budeme to mít za sebou,“ špitl Bill a pevně zavřel oči. Tom se tedy zhluboka nadechl a spustil.
„Víte, jak jste potkala mou matku v obchodě?“ zeptal se.
„Jak jsem do ní vrazila?“ řekla Simone. Tom kývl a pokračoval.
„Tak moje matka zaslechla, že budou mít Bill a Jim večírek a slyšel to taky Peter, můj bratr a my jsme se sem prostě propašovali. No a já byl na balkoně a Bill tam byl taky a povídali jsme si. Pak ale přišli na Petera. A Bill zjistil, že jsem Tom Trümper. Ale vzal mě k sobě do pokoje a schoval mě tam. Na druhý den jsme spolu byli v kavárně a… no…“ zaváhal Tom.
„Skamarádili jste se?“ zeptala se Simone. Tom zavrtěl hlavou.
„Ne tak docela,“ řekl. Bill ho vzal něžně za ruku.
„My se milujeme, mami,“ oznámil jí tiše. Slzičky se mu začaly koulet po tvářích. Tom si sedl vedle něho a přitiskl si ho k sobě. Věděl, že se Bill hned bude cítit jistěji. Simone se na ně nevěřícně dívala.
„To nemyslíte vážně, kluci,“ posmutněla. Nekřičela, nenadávala, jen se na ně dívala a v očích měla výraz nejhlubšího smutku.
„Jestli nám to chceš zakázat, mami, odejdu i s Tomem,“ oznámil jí pevně Bill. Simone zavrtěla hlavou.
„Tady nejde o mě, Bille,“ řekla chraptivě. „Ale o zákon! Vždyť vás můžou zavřít!“ Kluci se po ní podívali.
„Co to kecáš, mami, vždyť tady se homosexualita netrestá,“ povytáhl Bill obočí.
„To ne, ale incest ano!“ sykla rozčileně Simone.
„Ale vždyť my nespíme s nikým s rodiny!“ vykřikl udiveně Tom. Tady ten rozhovor nechápal ani on ani Bill. Jen na Simone oba upírali zmatené oči. Stejné oči. Simone se smutně podívala na Toma a pak na Billa.
„Kluci, je čas, abych vám něco řekla.“
„Co?“ zeptal se netrpělivě Bill. Simone si schovala hlavu do dlaní. Pak ji trochu nadzvedla. Zadívala se klukům do očí a řekla větu, která jim změnila životy: „Tome, Bille, vy jste bráškové!“
autor: Samara
betaread: Janule
Zákon? To tady na blogu neznáme:-) jinak moc pěkný:-)
jůůůů!!! KONEČNĚ někdo z dospělých v téhle povídce, kdo je normální!!! super, Sam, moc super 🙂 úplně jsem si Simonku zamilovala 🙂
Tak to bude zajímawý,honem dál!!
hustý…co víc dodat?
Samaro, opětovně jsi mě příjemně překvapila ^^ Zvraty sice nejsou nijak originální, avšak originálně napsané a to dle mého uplně mění originalitu celé situace ^^
Woow, teď mě zajímá co na to řeknou x)) tohle je první povídka ve které twins nejdřív řekli že se milujou a až pak se dozvěděli že jsou twins, skvělý!!
Dááál!ale jako nesmi to nesmí se rozejit kvuli toho že sou brachove 😀
Fabiana: To tedy rozhodně není první povídka s tímhle postupem -_^
aůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů to bolíííííííííííííííííííííí
zákon to nemyslíš vážně?A já už si říkala,že jestli to bude jako v tom (šejkspírovi) a oni umřou tak ty mi dáš ještě tuhle ránu?
AU AU AU AU AU TO TAK STRAŠNĚ BOLÍ
Bajly promiň:-D
no teda Samaro…já čumim holka…..asi padnu z týhle povídky!
Sauri nepadej:-) Já z té tvojí NEDOKONČENÉ taky spadnu!
ahahahaha!!! a máš to, Sauri 😀
mě asi srdce vynechalo "pár" tepů…..
O.o… wow… tak to je teda maras.. hey jako ale dovolí jim to alespoň že jo?.. prosíím..jestli to dopadne jako Shakespearova Romeo a Julie tak si jdu hodit mašli.. ani jeden z nch neumře, že ne??.. prosííím.. a budou spolu joo?.. plosííím…
O.o..to jej opravdu krásný opravdu mociky, se mi to líbí,,,achjo, tak Tomova matka je fakt blbá..xD