1000 Meere 6.

autor: Bitter
„Co tady chceš?“ Vyjel na Andrease zostra.
„Tebe ne. Bill není doma, co? To abych na něj počkal.“ Protlačil se kolem Toma a šinul si to nahoru k Billovu pokoji. Tom jen kroutil hlavou. Kde se v něm po tom všem bere ta drzost?
„Kam jako deš? „¨
„Do Billova pokoje.“
„Tak to si jen myslíš. Co mu vůbec chceš?“
„Já bych řek, že do toho ti nic není.“
„Do toho je mě hodně!“ Tom naštvaně vydupal schody.
„Říkal jsem ti minule, k Billovi se už ani nepřiblížíš, jak tak vidím, měl bych ti to zopakovat.“
„No… konec konců, moh bych to probrat i s tebou. Jde o to, abys Billa nechal.“
„Cože? Nevíš jako proč?“
„Tome, nebuď naivní. Vždyť to nemá budoucnost… Jste dvojčata, jestli ti to neuniklo.“
„To mi teda asi fakt uniklo.“ Odsekl Tom ironicky.
„Já vim, je to těžký… ty jeho oči… rty… “ Prstem si přejel po rtech. „Miluju višně…“
„Drž hubu!“
„Ale Tome… klid. To ti Bill nedal nebo co? No jo, chápu tě, dělá s tim děsný cavyky, ale…“ Nedořekl. Na jeho tváři přistála facka. „Jak se jen opovažuješ o něm takhle mluvit! Není žádná laciná děvka!“ Chystal se Andreasovi znovu vrazit, když se z chodby ozval šťastný hlas.
„Tomé! Jsem doma! Něco ti chci ukázat! Tak miláčku, kde…“ Bill se zarazil pod schody.
Tázavě se podíval na Toma a nejistě vyšel schody.

„Ahoj… zrovna jsme se o tobě s Tomem bavili. Jakej seš v p…“ Tom mu vrazil pěstí takovou silou, až Andreasova čelist zapraskala. Andreas se po něm ohnal, jenže Bill ho chtěl chránit, ránu schytal, zapotácel se a začal padat.
„Tome!“ Vykřikl vyděšeně. Tom se ho snažil chytit, jenže rukáv kožené bundy mu vyklouzl a Bill sletěl ze schodů.
„Bille!“ Tom se okamžitě rozběhl za ním, v patách Andrease.
Přiklekl k Billovi, který nejevil známky vědomí. „Lásko…“ Chtěl ho nadzvednout.
„Ne.“ Andreas ho zarazil. „Nemůžeš s ním hýbat… co když…“ Tom se přemáhal, aby Andrease na místě nezkopal do bezvědomí. Před očima měl rudo. Andreas vytáhl mobil a záchranka přijela během pěti minut. Zdravotníci nasadili Billovi fixační límec a okamžitě ho odvezli.
Tom se tupě díval z okna. Všechno dával za vinu sobě. Bill byl v komatu. Před pěti minutami mu to řekl doktor. Neměl nic zlomenýho, ani jinak mu nic nebylo. Doktor Toma ujistil, že se Bill probere, ale on věděl, co to koma znamená. Bill už se taky probrat nemusí…
-„Já nechci… bojím se… Tome…“

„Neboj, už jsem tady… nic se nestane… Miluju tě a přísahám ti, že ti nikdo neublíží a jestli jo, tak se bude modlit, abych ho nepotkal. Nedovolím nikomu, aby tě trápil.“
„Miluju tě a chci, abys věděl, že pro tebe udělám cokoli.“
„Miluju tě, víš to?“…
„Tomé! Jsem doma! Něco ti chci ukázat! Tak miláčku, kde… Tome! Tome!“- Hlavou mu lítaly vzpomínky jedna za druhou. V očích ho pálily slzy. Pevně sevřel stříbrný medailon.
„Pane Kaulitzi… můžete za ním, ale nanejvýš na deset minut.“ Tom nepřítomně kývl a vydal se do Billova pokoje.
Bill ležel na lůžku s naprosto nepřítomným výrazem. Nebylo to jako když spal. Tom znal každý záchvěv jeho rtů a řas na zavřených víčkách. Ne. Teď jen nehybně ležel a nejevil známky toho, že by se měl probrat. Tom se zhroutil do židle vedle lůžka. Tak beznadějně se ještě necítil. To on měl být ten, co Billa chrání, ne naopak. Kdyby se mu Andreas dostal pod ruku, jenže Tom jel s Billem do nemocnice a Andy se vypařil jak pára nad hrncem, ani se mu nedivil. Tom o sobě věděl jakej je, když mu ujedou nervy a Andreas by nakonec mohl skončit na záchytce. Stiskl Billovu ledovou dlaň a nechal slzy volně téct.
„Bille… lásko… odpusť. Prosím, nenechávej mě tady… musíš se probrat… Prosím…“
Bill se probral po čtyřech dnech. Tom u něj byl každou volnou chvíli. A Andrease místo toho, aby mu naložil, zažaloval za ublížení na zdraví. Dneska měl být soud a Tom se už nemohl dočkat toho, až bude u Billa. Za tři dny ho pustí.
Netrpělivě si podupával. Soudce vyřkl rozsudek -Půl roku- a Tom už se chystal odejít. Najednou se místností rozlehl Andreasův sebevědomý hlas.
„Když mně dáte půl roku, kolik pak dáte jim…“ Dojde k soudci a podá mu nějaké fotky. Tom zkamení. Soudce je štítivě odhodí.
„Pane Kaulitzi, až vašeho bratra pustí, čekejte předvolání k soudu.“
„Co? … Proč…“Andreas zvedne fotky a dojde k Tomovi.
„Já ti říkal, ať ho necháš.“ Sykne na půl úst a dá Tomovi fotky. Tom jimi nejprve zmateně listuje a až po chvíli mu dojde, co to vlastně znamená.
„Ty…“ Tomovi fotky vyklouznou a vrhne se na Andrease. „Já tě zabiju!“ Ochranka ho od něj odtrhne a vyvede. Tom se na chodbě zhroutí podél zdi. Tohle je konec… Andreas je celou dobu sledoval a fotky, které pořídil, mluví za vše… Odsoudí je za incest… Ale proč? Teď, když se zdálo, že budou mít od Andrease pokoj, musí se stát tohle… Všichni je zavrhnou a oni boj o svou lásku prohrajou. Tom ani nedoufal, že by to mohli vyhrát… Je konec. Tahle myšlenka mu pořád zněla v hlavě. Kdyby jen tušil, že tohle je jen začátek… Že ani ne za pár dní bude ten úplný konec… Že den, kdy jeho lásku někdo nadobro zahubí, se blíží a on tomu nezabrání… Bude jen přihlížet…
Celou cestu do nemocnice o tom přemýšlel. Jak to řekne Billovi…
Otevřel pokoj. Bill se na něj smál jako sluníčko… Proč by se taky nesmál… Pustí ho o dva dny dřív. Už zítra…
Situace, která nastala, se zdála jak filmová… Tom k němu zvedl pohled plný utrpení a prohry. Po tvářích mu tekly slzy. Bill zkameněl. Posadil se a podvědomě tušil, co se asi stalo. Jako by Tomovi četl myšlenky. Tom se k němu přitiskl a Bill ho pevně objal.
„Co se děje…?“
„Prozradil nás… Má fotky a…“ Tom nedokázal mluvit dál. Bill ho od sebe jemně odtáhl.
„Tome… lásko, co tím myslíš…?“ Nechtěl si připustit to, co Tom řekl. „Tome…“ Rozvzlykal se. „To ne… ne…“ Přitiskl se k Tomovi.
„Až tě za tři dny pustěj, máme čekat předvolání k soudu…“
„Pustí mě už zítra…“ Přes hlasitý pláč nemohl skoro mluvit.
„Lásko, neplakej… Nesmíme to vzdát… Já tě miluju a je mi jedno, co na to řeknou ostatní… miláčku…“
„Ale… co když…“
„Pššš. Na to nemysli…“
„Tome… já se bojím… že… miluju tě a nechci o tebe přijít…“
Ani ne týden po tom, co Billa z nemocnice pustili, dostali první předvolání. Nejhorší bylo, že právník, kterého Tom sehnal, na případu odmítl pracovat jako všichni další… Kdo by se taky pouštěl do boje, který je předem prohraný. Jenže co bylo ještě horší, že to proniklo na veřejnost a titulní strany časopisů v celém Německu plnily Andreasovy fotky. Lidi se rozdělili na dva tábory. Někteří je podporovali a ti další je měli za odporné zrůdy. Oba se nejvíc báli setkání s rodiči. Matka se nejdřív chovala velice rozpačitě, ale ve chvíli, kdy pochopila, že mezi nimi se jedná o lásku a ne jen o nějaké pubertální poblouznění, začala je stejně jako Gordon podporovat. I kluci z kapely to vzali. Jediný, kdo byl proti, byl David. To, že odešel, jim nějak zvlášť nevadilo. Nesnášeli ho už pěkně dlouho.
Tom zaklepal na kancelář s tabulkou Lucy Beckinsale. Bill nervózně přešlapoval za ním.
„Dále.“ Ozvala se výzva a obě dvojčata vešla do kanceláře čerstvě vystudované právničky.
„Vy jste Lucy…“
„Jo a byla bych radši, kdybyste mi tykali, teda jestli vám to nebude vadit.“
„Ne…“ Koktl Tom a posadil se do křesla. Bill si sedl hned vedle něj a nervózně těkal očima po místnosti. Tom v duchu klel. Ta právnička byla snad stejně stará jako oni… Na Toma působila jak puberťačka.
„Tak fajn, slyšela jsem, že k vašemu případu nějak chyběj právníci, nabídla jsem se a dostala to na starost.“ Zaměřila se pohledem na Toma. „Hele, možná vypadám jak praštěná puberťačka, ale na škole jsem posbírala všechny diplomy, který bylo možný, takže se neboj. Zas tak neschopná nejsem.“ Tom na ní jen zíral. Připadalo mu, že snad čte jeho myšlenky. Pak se otočila na Billa a starostlivě se na něj usmála. „Neboj, dopadne to dodře… chce to jen dobrý argumenty a ty já mám.“ Na rozdíl od Toma jí začal věřit.
„Ve váš prospěch hraje hlavní roli to, že jste oba kluci. No a zákon o incestu je hlavně o tom, že nesmí mít sourozenci dítě… Chápete? “ Oba jak na povel přikývli. „No a to je celý. Váš případ není zas tak složitej, jen to chce správně vokecat. Nakonec byste z toho mohli vytěžit a Andrease zažalovat za porušení osobní svobody.“ Lucy jim to vyklopila všechno naráz a dvojčata tak trochu víc nepobírala.
„Počkej, chápu to dobře, že to jako můžem vyhrát?“
„No jasně. Já neprohrávám. Navíc před pár dny povolili incest jednomu páru. Šlo o to, že byli z děcáku a nevěděli o tom, že jsou sourozenci. Je tady ovšem jeden háček a to, že až vás pustí, nemůžu zaručit, že vás nechají jako pár. Taky vás můžou pustit a zakázat vám to. I když to by myslím bylo k ničemu, že jo.“ Mrkla na ně. Moc dobře viděla, jak se dvojčata přemáhají, aby po sobě štěstím nevyjela. „Jo a Tome, jestli mu chceš dát pusu, tak si posluž, mně to vadit nebude…“ Tom se nejdřív nervózně ošil, ale když viděl Billův šťastný úsměv, neodolal…
Tom se probudil. Bill se mu choulil po boku a tiše oddechoval. Tvářil se spokojeně. Jak by taky ne. Už za sebou měli tři soudy a podle Lucy všechno vycházelo. Argumenty, které měla, hravě obstály a každý se nestačil divit, že tak mladé děvče je ve skutečnosti výborná právnička. Dvojčata se s ní sblížila i v soukromí. Brali jí jako dobrou kamarádku a neměli problém se jí s něčím svěřit. Vypověděli jí všechno, co potřebovala slyšet. Nemuseli se před ní přetvařovat. Mohli se před ní klidně dotýkat, líbat, aniž by jim něco řekla. Brala je jako normální pár a to jim dávalo sílu. Dneska se měl konat poslední soud. Dnes měl padnout konečný verdikt nad jejich vztahem a všechno nasvědčovalo tomu, že to vyjde a oni spolu budou moct zůstat jako pár.
Tom jemně pročísl Billovi vlasy. Ten se trochu zavrtěl a ještě víc se na Toma nalepil. Tom se usmál. Miloval tyhle chvíle. Chvíle naprostého štěstí. Nic okolo neexistovalo. Tak proč měl tak tísnivý pocit? Proč ho pořád přepadala myšlenka, že něco je špatně. Něco ho svazovalo a on měl pocit, že nemůže dýchat. V očích ho pálily slzy a on ani nevěděl proč. V noci se vzbudil s výkřikem úplně propocený, sen si nepamatoval, ale vyvolával v něm neuvěřitelnou bolest. Jako kdyby mu někdo rval srdce na kusy.
Bill se probudil. Ani ještě neotevřel oči a už věděl, že Toma něco trápí.
„Copak?“ Zeptal se tiše.
„Nevím. Mám takový divný pocit…“
„To nic. To přejde. Všechno bude dobrý.“ Bill ani na vteřinu nepřemýšlel nad tím, že by se mohlo něco pokazit. Byl maximálně šťastný a tušil, že soud dopadne dobře. Ani na okamžik netušil, že hodiny, jež odtikávají jeho poslední minuty, se právě neúprosně rozběhly a nikdo, ani Tom je nezastaví…
autor: Bitter
betaread: Janule

50 thoughts on “1000 Meere 6.

  1. hajzl Andreaaas!!! i když…. co na to říct. je to blonďák a to mluví za vše :-))) jako…. co Billovi plánuješ udělat? vyvíjí se to na pěknou morbiditu…. a morbidity my máme rádi :-))) tak šupky s dalším dílkem, už se mocky těším 🙂

    PS: ale stejně je zajímavý, jak si skoro všichni (včetně mě) vybírají Billa jako toho, kdo prožije to nejhorší 😀

  2. Ten Andreas je takovej hajzl!

    Jako…doufám že se jim nestane nic hroznýho mno…mimochodem s Oberonem souhlasím…Bill si o to fakt říká, Tom je na tohle trošku blbě použitelný, protože vystupuje jako namachrovaný frajer, zatímco Bill je jako citlivý kluk, takže se to na něm víc projevuje xD

    Musím pochválit právničku, má stejné příjmení jako moje oblíbená herečka, jen herečka je Kate x))

    Skončilo to dost napínavě, takže doufám, že další díl bude brzo x))

  3. Fabi,pjoč si myslíš,že se tag menuje,já tu herečku pjostě mijuju!!!

    A nebojte,pjo Billa chystám ejnem to nejhorší XD ae když nad tim přemejšlím,tag Áďo máš napjostou prawdu a Oberon tagi. Ae i na Toma dojde…;-)

  4. Protože underworld;-) to e pjo mě swatej film a tečka.J a kate je hezčí nawíc hrála i w pearl harboru což je tagi špica. Áďo jak wíš že to woba koupěj?? Tys na januli wyžebrala druhou řadu co? XD

  5. ne, jenom jsi před chvílí psala, že dojde i na Toma, tak si to moje sadistická duše logicky vydedukovala :-)))

  6. Billovy poslední minuty? Tak a je to v kelu… Za tenhle díl se u mě vystřídalo tolik nálad,že to snad ani neni možný…Jak jsi,Bitter,strašila tim,jak se to všechno pokazí,tak už jsem se bála číst dál…Naštěstí jsem pokračovala a když přišel anděl v podobně Lucy,už jsem se radovala,že je všecko dobrý…Než mi došlo,že jsi slíbila katastrofu… .-(  Hm,pro čtení dalších dílů by to chtělo železný nervy…

  7. Tady to vážně zavání sadismem:-DD chudáci twinstáka:-D Ach jo že zrovna je musí potkat takoví osud:-(Ale jako Bitter je to DOKONALOST jsi fakt dobrá:-DD

  8. Bitter, to myslíš, že tě moje sadistická duše oddělá? ale kdepak!!!! snad mě už znáš natolik, že víš, že Áďa a sadismus je jako Pat a Mat nebo Bill a Tom 😀

  9. No práwě Áďo…XD Terezko, Lucy-anděl? Mno tag to si musim zapamatowat abych tí to pak wčas mohla připomenout;-)

  10. Jo a ako si to předstawujete chodi na twins beze mě?! No počkejte zatrest něco zažíjete;-) j a Samaro já dycky wěďela,že jsi rozumná a pochopíš, že patříš k nám sadistům:-*

  11. za trest??? .-) spíš k narozeninám!!! :-)) a tys mohla jít přece s námi, ale radši jsi upalovala spát…. ale když budeš chtít, můžeš jít příště taky 🙂

  12. Ako wstáwam w půl 4 ráno…:-( tagže… No příště du stopro! Pokud etě žijou,co jste jim udělali co?

  13. neboj, jsou naživu… vždyť jsem přece říkala, že je mám takhle jen tak pro jistotu…. nemůžou utéct, ale zatím to nedospělo tak daleko, abysme jim museli ublížit. jenom jsme jim tam dali jídlo a minerálku, aby neumřeli hlady… na ublížení možná dojde později, pokud budou zlobit 🙂

  14. Héj děcká,jste tu někdo? pnďte si pnwídat já žehlim a děsně se nudim,ae upe kotle móóóc!!!

  15. Áďo no konečně! Už tu umírám nudou:-) tag co twins,nentráwili se z toho chleba a mhnerálky?

    Adus neboj teta je hodná XD

  16. nene, neboj se, žijou…. jenom Bill vypadá poněkud zanedbaně, už má trošku mastnější vlasy z toho pobytu v temným prostředí… a Tom, ten trubka si udělal modřinu, když vstal, aby chňapl po chlebu, a náhle se mu do sebe zamotaly nohy…. jen to zadunělo, jak sebou křísnul 🙂

  17. Toe pako:-D co bude dělat až mu tam dám nějakej dorta(plánuju žd na praxi čmajznu punčák) když se málem zabije kwůli chlebu:-D hele s tim Billem by se mělo měco dělat… Etě si zlomí nehet a bude:-o

  18. ať si zlomí, tak mu tam pak vezmu z domova gely, lampu a udělám mu zbrusu novou modeláž…. at ví, že vězení (ne, říkejme tomu radši nedobrovolný pobyt za mřížemi) není tak strašný, jako bylo v Chaosu :-)))

  19. přesně…. takže to vidím tak, že jim jednou zapomeneme na chleba, dáme jim jen vodu a samy si pak vytáhneme zákusky a termosku s čajíkem 🙂 aby mohli jenom skrz mříže slintat :-)))

  20. jůůů!!! tak až příště přijdeš do Pardubic na naši noční výpravu, tak upeč dort ve tvaru loga TH, ať nám dvojčátka mají co závidět :-)))

  21. coože? logo z marcipánu…. nedělej mi chutěěě!!! i když, já spíš než marcipán mám radši takovou tu mandlovo-mléčnou polevu 🙂 jak se z ní dělají taková ta zvířátka a růžičky 🙂

  22. No jasňd mléčná… Tu jsem užirala wčera:-P wom ten dort měl bejt půwodně pjo kluky ae tu cestu a tlačenici by nepřežil:-(

  23. Áďo netrucuj,bo až pudem za twinsatama nič nepřinesu;-) Sam to od tebe sedí,kdo se to k nám wčera přidal co?

  24. Tie posledné vety prosím v budúcnosti vymaž. To je úplne na depku toto. Toľko šťastia a zabiješ to jedinou vetou fňuk.
    A ozaj, napadlo mi, že keď je incest zakázaný kvôli debilite u detí, to by mali zakázať mať deti aj všetkým alergikom a rôzne inak chorým ľuďom, že áno. Nechápem zákony proti láske, nikdy som ich nechápala. Sú hlúpe.

  25. No to je hajzl aleee! A pravnicka jak dar z nebe!<3 uplne awww mam strasnou radost a verim ji!
    Jeste te vedela tu kolem incestu, pac ja si rikala, za co ze by je zavreli, ze pokud to neni treba otec/dcera a jsou spolu dobrovolne, tak to prece nemuze bejt trestny, zejo!
    Teda ale to jako neee, chces me zabit?! Jaky ku..a jeho posledni minuty?!!! Ty se v tom vylozene vyzivas, tady nakonec netrpi Bill, ale ctenar, sakra!:D Lucy jeeeed (hned se mu vybvila Lucy Diamond:D)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics