autor: cynical terror & undrockroll
Následujících pár měsíců bylo jako vichřice. Kapela natočila první album, dala si nové jméno a nervózně čekala na představení široké veřejnosti. V budoucnosti je čekaly velké věci, mnohem větší, než se kterému z nich snilo. Pro všechny to bylo ohromné.
Když dotočili album, všichni jeli domů, odpočinout si a dokončit školu. Jestli si Bill s Tomem předtím mysleli, že chodit do školy je špatné, nebylo to nic v porovnání s tím, jaké to bylo teď. Jejich spolužáci jen záviděli to, kým byli. Dvojčata už se nesnažila s nimi bojovat, stali se vyděděnci.
Byli ještě víc osamělí než doma. Bill ve škole neměl žádné přátele kromě Andrease, neměl ani Toma. Od té doby, co se Rebeka s Tomem rozešla, byl k Billovi jiný. Bill měl pocit, že se Tom pokoušel předstírat, jako by mezi nimi nikdy nic nebylo.
Bill z toho byl naprosto zoufalý.
Nebylo nic, co by mohl udělat. Znal Toma dost dobře na to, aby se držel zpátky. Bill nic nezkoušel a nic neříkal. Dokonce si dával i pozor na to, jak se na bratra dívá. Mezi nimi to fungovalo normálně, smáli se a žertovali, ale to základní chybělo. Pro Billa to bylo každý den těžké, ale dařilo se mu zvládat bolest. Dařilo se mu lépe skrývat své pocity.
Poslední den školy seděl Bill ve třídě jako zombie a čekal na zvonek, který oznámí konec dne a on bude moct jít domů. Nemohl si pomoci, ale v hlavě se mu pořád honilo ‚Tohle je ono. Nikdy už nebudu muset sedět ve školní lavici. Během několika měsíců budeme slavní‘. Věděl, že Tom si z něj dělá legraci. Když konečně zazvonilo, Bill vyskočil na nohy a bez ohlédnutí vyběhl ze třídy.
Hodil si tašku přes rameno a šel domů. Mohl jet autobusem, ale nechtěl vidět více spolužáků, než bylo nutné. Skoncoval s nimi jednou pro vždy.
Když vyšel Bill ze školy, viděl na rohu ulice bratra, jak se baví s dívkou, s hlavou obarvenou na červeno. Bill se zamračil a pokusil se dívat jinam. Neviděl Toma s dívkou od té doby, co měl Rebeku.
Ale nemohl si pomoct a podíval se. Viděl, jak se Tom na dívku usmívá. Vypadalo to, že se s ní dobře baví. Bill zúžil oči a ať byla kdokoliv, už ji nenáviděl. Cítil se tak naštvaný, neuvažoval racionálně.
Tom byl jeho. Jeho bratr. Jeho všechno.
Přešel k bratrovi a té dívce. Nevěděl, co chce říct, ale už toho měl dost. Ticho mezi nimi už ho zabíjelo. Nemohl jen tak předstírat, že se nic z toho nestalo. Musel s Tomem alespoň mluvit.
„Bille,“ řekl Tom, když vzhlédl a všiml si bratra. Dívka se ohlédla přes rameno a také se podívala na Billa.
„Oh,“ řekla, zněla poněkud podrážděně. „Zapomněla jsem, že je tvůj bratr.“
Bill jí věnoval otrávený pohled a potom se podíval na Toma. „Potřebujeme si promluvit.“
„Později, okey?“ Tom pohodil hlavou k dívce. „Jdeme na zmrzlinu, oslavit poslední den školy.“
„Ne,“ řekl Bill, dívka se hrubě zasmála.
„Bille,“ řekl Tom tiše. „Uvidíme se doma za několik hodin.“
Bill si povzdychl, byl v koncích. „Tome, jestli odejdeš, budu…“
Tom si založil ruce. „Budeš co?“
„Budu…“ pokrčil rameny a zakroutil hlavou. „Zapomeň na to. Dobře se bavte.“ Podíval se dívce přímo do očí. „Mimochodem, vždycky jsem si myslel, že jsi děvka. A tvoje vlasy jsou hrozný, ale na tom nezáleží. Ahoj.“
Otočil se a rychle šel pryč. Slyšel ji něco říkat, ale neotočil se, nezajímal se. Nezajímalo ho nic. Dokázal si představit výraz Tomova obličeje; nečitelný, možná lehce pobavený. Každopádně si byl jistý, že Tom a ta holka si spolu zmrzku už nedají.
Šel asi pět minut, když za sebou uslyšel pohyb. Neotočil se.
„Bille.“
Pokračoval v chůzi, hlavu pořád otočenou dopředu. „Jo.“
Tom ho nakonec dohnal a šel vedle Billa po špinavé ulici, po které už šli tolikrát nahoru a dolů.
„Tak jakej máš problém?“ zeptal se Tom klidně.
Bill se zastavil. „Nebude tě to obtěžovat?“
Tom se zastavil pár kroků před ním. „Co myslíš?“
„Necítil jsi žádný… Nevadí. Nic.“ Bill se dal opět do chůze, přidával na rychlosti, skoro běžel a nechával Toma za sebou. Nezastavil se, dokud nebyl doma, ani nepozdravil matku v kuchyni. Šel přímo nahoru do pokoje a praštil sebou na postel. Slyšel, jak dole bouchly dveře a jak matka mluví s Tomem a ptá se, co je s jeho bratrem. Neposlouchal dost dlouho na to, aby slyšel Tomovu odpověď. Schoval hlavu pod polštář a předstíral, že spí.
****
Později večer vyšel Bill ospale z pokoje. Cítil se naprosto grogy a v puse měl jako v polepšovně. Rychlý pohled na hodiny mu prozradil, že spal skoro pět hodin.
Zívnul si a sešel po schodech dolů. Vypadalo to, že nikdo není doma. Měl hlad, proto rychle zamířil do kuchyně.
Byl tam Tom. Seděl u stolu a jedl lupínky.
„Ahoj,“ řekl Bill a otíral si tváře, protože cítil, jak mu vlasy padají do očí. Měl tam jeden dlouhý pramen, který mu vždy padal do tváře.
Tom přikývl, ale nic neřekl.
Zastavil se před lednicí, vzal si kolu. Potřeboval dostat tu hnusnou chuť z pusy. „Kde je máma a Gordon?“
Tom položil lžičku a pokrčil rameny. „Venku. Na celou noc, myslím.“
„Nic neřekli? Kde jsi byl?“
„Tady,“ řekl Tom ostře. „Jo a mimochodem, dík, že ses na mě dneska vykašlal.“
Bill se zarazil. „Nechtěl jsem být poblíž, abys mě nezadupal do země.“
„Vážně si myslíš, že bych to udělal?“ řekl Tom nevěřícně.
„Zkazil jsem ti rande.“
„Nebylo to rande.“
„Oh.“
„Ty seš takovej kretén,“ řekl Tom a odsunul mísu přes stůl. „Ale byla děvka. Měl jsi pravdu.“
„Okey,“ Bill se zamračil. „Stejně se necítím líp.“
„Co se s tebou děje?“ zeptal se Tom. „Jsi jako šílený poslední dobou.“
Nemohl uvěřit, že by to Tom nevěděl. Popuzeně na něj zíral. „Vážně, Tome?“
Tom pokrčil rameny a sklouzl ze židle. „Jsem unavený, jdu si lehnout.“
„Fajn,“ pokrčil Bill rameny a otočil se zpět k lednici, začal se v ní přehrabovat. Kompletně ztratil chuť, ale už se nechtěl dál na bratra dívat. Bolelo ho, že se tak odcizili, že ani Tom nevěděl, proč se Bill tak zlobí. Nemohl uvěřit tomu, že Tom byl tak tupý.
Když se Bill ohlédl ke stolu, Tom byl pryč. Nechal tam špinavou misku. Bill si povzdychl, dal misku do dřezu a opláchl ji. Bylo teprve osm hodin a pravděpodobně by neusnul díky tomu, jak si zdřímnul.
„To je na hovno,“ řekl Bill hlasitě. Jeho hlas protnul ticho a on se nahrbil. „Tome…“
Najednou Bill nechal nádobí ležet ve dřezu a běžel k pokoji svého bratra. Neobtěžoval se klepáním, jen vběhnul dovnitř a zastavil se u jeho postele. Tom byl stočený do klubíčka. Vlezl si na postel a plazil se nahoru po Tomovi. Ten na něj jen zmateně koukal.
„Co děláš?“ zeptal se Tom a zamrkal.
„Připomínám ti,“ zašeptal Bill a přitlačil boky proti Tomovu stehnu. „Pamatuješ?“
„Uhm.“
„Dělej, že se nic neděje,“ řekl Bill a posunul ruku po Tomově stehně. „Já tu nejsem.“
„Co to kurva děláš?“ Tom se zapřel na loktech a ve tmě mrkal na Billa.
„Já tu nejsem,“ zopakoval Bill a vklouznul pod Tomovo triko a tlačil proti jeho hrudi. Tom se pod ním zatřásl. „Nikdy jsem tu nebyl, hm?“
Tom na něj jen zíral.
Povzdechl si a sklonil se. Nevěděl, co se chystá udělat. „Já to nechápu, Tomi.“
„Já očividně taky ne,“ řekl Tom podrážděně.
„Jsi hajzl,“ řekl Bill a přesunul se na Toma úplně. „Jsem rád, že jsem jí políbil.“
„Co?“ Tom se posadil a Bill na něj jen rozladěně koukal.
Náhle se cítil nervózní.
„Políbil koho?“
„Rebeku,“ odpověděl Bill velmi potichu.
Tomův pohled se okamžitě změnil, Bill ho nikdy neviděl takhle rozzlobeného. Najednou dostal strach. Tom se rychle posadil a popadl Billa pod krkem za triko.
„Tome,“ Tom s ním třásl. Billovi unikl tichý výkřik, Tom s ním třásl opravdu tvrdě. „Ne!“
Tom jej silně udeřil do ramene a Billovi uniklo silné vyjeknutí. Udeřil znova. Bill na něj zíral s očima doširoka otevřenýma, neschopen pohybu.
„Všechno jsi zničil!“ ječel Tom. Natiskl Billa na zeď. „Tak se braň!“
Nemohl, bál se, že by ho Tom přerazil vejpůl. To Toma rozčílilo ještě víc; popadl Billa za rameno a třásl s ním tak dlouho, dokud Bill bolestivě nevykřikl.
„Bolí to?“ zeptal se Tom, jeho oči byly úplně tmavé.
Bill přikývl a pokusil se vykroutit z Tomova sevření. Stiskl jej ještě silněji.
„Občas tě nenávidím,“ řekl Tom. „Měl jsem ji doopravdy rád, Bille!“ Jeho oči se rozšířily, obě zprávy jej zraňovaly. Nemohl zastavit slzy, stékající mu po tvářích. Stékaly mu na bradu a přes Tomovu ruku na triko. Tom se odsunul a díval se na něj. Bill jen tiše vzlykal.
„Omlouvám se,“ dostal ze sebe mezi vzlyky. „Už mi neubližuj.“
Znovu zvedl ruku, ale nakonec ji položil zpátky. Vstal z postele, dívajíc se skrz Billa. Bill vzlykal už nahlas. „Bille, nech toho.“
„Nechtěl jsem tě naštvat. Nebo možná chtěl,“ řekl Bill mezi štkaním. „Nenáviděl jsem ji. A nenáviděl jsem ji, když byla kolem…“
„Proč?“
„Protože,“ řekl Bill a potáhnul.
„Přestaň brečet,“ řekl Tom. „Nesnáším, když brečíš. Aspoň pro jednou nebuď jako holka.“
Billovy oči se zúžily, vykopnul nohu a zastavil se o Tomovo koleno.
„Kurva!“ zaječel Tom.
„Jsi takový kretén.“ Kopnul ho znovu. Tom něco zavrčel a chytnul Billovy nohy a tlačil je dolů.
„Ty jsi ten, kdo mi ukradl holku!“
„Nemusel jsem se ani snažit,“ křiknul Bill, snažíc se zadržet další slzy. „Bylo to snadné.„
„Naser si, Bille,“ prsknul Tom a silně tlačil Billovy kopající nohy.
„Je to pravda,“ odporoval Bill. „Můžu mít každou holku, kterou máš ty.“
„Nemáš holky ani rád!“ zakřičel Tom. „Jsi posranej teplouš!“
Najednou se Bill prudce zvedl, přemohl bratra a praštil ho silně pěstí do brady. Tom udělal pár kroků zpět a jeho oči ztmavly skoro dočerna. Bill se přestal pokoušet bránit slzám; nechal je volně stékat po tvářích, klesl na podlahu a ruce si dával přes hlavu, snažíc se bránit před Tomem.
Bylo ticho.
A pak ucítil ruce na zádech. „Bille, jsi v pohodě?“
Bill odstrčil Tomovy ruce. „Nech mě být.“
„Nedělej to zbytečně těžký,“ řekl Tom a klekl si vedle Billa na zem, stáhnul mu ruce dolů. „Je ti to opravdu líto?“
„Bylo,“ řekl Bill a zíral dolů na svoje kolena.
„Ublížil jsem ti?“
Bill se zasmál. „Praštil jsem tě víc.“
Tom si mnul čelist. „Zažil jsem horší… Když jsem tě bránil, pamatuješ?“
Bill přikývl, jeho ramena se napjala. „Není mi líto všechno. Jen něčeho.“
„Okey,“ odpověděl Tom, posadil se na podlahu a kolena si přitáhnul k hrudi. „Bylo ode mě fakt hnusný, co jsem řekl.“
Bill se přikrčil a opět si vybavil slova, kvůli kterým Toma uhodil. „Vážně si to myslíš?“
„Nevím,“ Tom zíral do podlahy. „Možná. Nevím.“
„Proč si to myslíš?“
„Protože… Nevím,“ řekl Tom opět a nejistě se po něm díval.
„Kvůli tomu, co jsme spolu dělali? Dělal jsi to taky,“ zamumlal Bill.
„To je jiný,“ řekl Tom.
„Jak? Byl jsi ve mně,“ Tomovy tváře zrudly. „Byl to tvůj nápad.“
„Nic to neznamenalo,“ řekl Tom.
Bill se cítil, jako by jej Tom opět udeřil. Otočil se od Toma a přinutil se nekřičet.
„Jen jsme ty věci zkoušeli,“ řekl pomalu. „Ty to víš, Bille.“
„Ale bylo to…“ Bill si skousl rty.
„Jsi můj bratr,“ řekl Tom. „Víš to, ne?“
Billovy zuby zaskřípaly, jak se snažil polykat hořké vzlyky.
„Nezáleželo mi na tom, co jsme dělali,“ pokračoval Tom. „Bylo to naprosto jiné, než když jsem spal s Rebekou.“
Bill se rychle otočil s ústy do kořán. „Ty… co?“
„Jo,“ odpověděl Tom tiše.
„Tome…“ Bill hlasitě vzlyknul. Jeho tváře opět smáčely slzy. „Jak jsi mohl?“
Tom otevřel pusu, jako by chtěl něco říct, ale žádný zvuk nevyšel.
„Bylo to naše,“ řekl Bill, vědom si toho, jak směšně to zní. „To, co děláme, dělali jsme, bylo to něco hluboce našeho,“ řekl a jeho pláč se stával silnějším než před chvílí. Sotva mohl mluvit, cítil se, jako by ho někdo rozpáral na kousky.
„Nemohl sis myslet…“ Tomova ruka opět hladila Billova záda. Teď byl tak mimo, nemohl ho ani odstrčit.
„Byla lepší než já?“ zeptal se Bill. Najednou měl pocit, že to musí vědět. „Bylo to s ní lepší, než se mnou?“
„Nevím,“ odpověděl Tom. Mezi prsty sevřel Billovo triko. „Bylo to jiné.“
„Nikdy bych nechtěl nikoho jiného…“ řekl Bill a oči se mu zaplnily dalšími slzami. „Jen tebe. Udělal jsem to, protože jsi to byl ty. Co sis myslel?“
„Omlouvám se,“ zamumlal Tom. „Bille, nepřemýšlel jsem. Nebylo to opravdové, prostě se to stalo.“
„Věřil jsem ti víc, než komukoliv na světě. Bylo to jedinečné a ty jsi byl jen… prostě mimo. Nestaral ses o mě.“
„Staral,“ řekl Tom zoufale. „Ty víš, že jsem se taky staral.“
„Ne,“ zatřepal Bill hlavou a slzy mu padaly na kolena. „Znamenalo to pro mě víc, než cokoliv jiného. Celou dobu na to myslím. Asi si nepamatuješ, jaký to byl pocit, jaké to bylo, vůbec nic.“
„Neříkej to!“
„Nemůžu si pomoct,“ řekl Bill nejistě. Opravdu jej zaskočilo, jak to bolelo. Vždycky měl tušení, že mu na tom záleží víc než Tomovi, ale nikdy si to nepřál vědět jistě.
„Nic jsem s Rebekou mít nechtěl,“ řekl Tom a jeho ruka opět klouzala po Billových zádech. „Jen jsem to chtěl… Nevím. Zkusit to.“
„Jako jsi to udělal se mnou.“
„Ne,“ řekl Tom. Nechal ruku klesnout a trochu sklonil hlavu, snažíc se podívat Billovi do očí. „Taky jsem o tom hodně přemýšlel. O tom, co jsme dělali.“
„Jo, jasně,“ Bill si otřel oči naprosto promočeným rukávem. Nedokázal uvěřit, kolik slz vyplakal. „Nemáš ani tušení, Tome.“
Billova ramena se napnula, jak se pokoušel setřást bratra.
„Bille.“
Bill cítil, jak si ho Tom přitahuje blíž.
„Co?“
„Něco to s tebou znamenalo. Jsi můj bratr, je to divné,“ řekl Tom.
„Nemyslím si,“ řekl Bill skrz slzy.
„Je tady ještě jedna věc, co jsme nedělali. Zajímalo by mě, jestli tě ještě k něčemu přemluvím.“
Bill zmateně vzhlédl. „Nerozumím ti.“
„Hodně to pro mě znamená,“ Tomův hlas byl jemný, takhle ho Bill ještě mluvit neslyšel.
Přeběhl mu mráz po zádech.
„Jasně, udělám cokoliv,“
„Dobře,“ Tom uchopil Billovu bradu mezi prsty a přiměl ho zvednout hlavu. Billovy oči se rozšířily, když se k němu Tom sklonil. Pochopil.
Tomovy rty se ho měkce dotýkaly a Billovo srdce zběsile tlouklo.
„V pohodě?“ zamumlal Tom proti jeho rtům. Bill si povzdechl a přitiskl rty proti Tomovým. Tom si jej přitáhl blíž. Jejich rty se pootevřely, jazyky setkaly, oba zasténali. Bill se prsty dotkl Tomovy tváře. Konečky prstů přešel po místě, kde jej uhodil.
Znamenalo to mnohem víc, než cokoliv jiného, co kdy dělali. Tom vydechl do jeho úst, sdíleli jeden dech. Bill tál, tál v Tomově náručí a jediná věc, která ho tady držela, bylo to, že je opět tak blízko Tomovi. Byli si vůbec nejblíž, jak kdy byli. Nebylo to nemravné, nebylo to nevinné. Bylo to jen tak, jak mělo, co Bill potřeboval.
Bill si povzdychl proti Tomovým rtům a prsty propletl mezi jeho dredy a hladil jej na krku způsobem, který se Tomovi líbil. Tom líbal Billovy rty, stáhl jazyk a jemně jej potom kousl. Bill zavřel oči a téměř vrněl blahem, jak cítil Tomovy zuby tisknoucí jeho spodní ret. Nechal Toma kroužit dlaněmi přes svá ramena a chvěl se. Ten moment byl tak vážný a žhavý, Bill ještě stále plakal. Ačkoli z jiného důvodu.
„Nahoru,“ zašeptal Tom proti Billovým tvářím a on ho nechal, aby jej vytáhl na postel, kde toho spolu tolik zažili. Jako obvykle zaskřípala a Bill se skrz slzy usmál. Otevřel oči a opatrně se podíval na Toma. Nikdy předtím nezažil, aby byl bratrův pohled tak jemný. Jeho řasy se chvěly, tváře hořely a čelo měl nakrčené v soustředění.
„Dotýkej se mě,“ zašeptal Bill. Tom se usmál a pohladil ho dlaní po tváři.
„Neplakej. To je to nejhorší.“ Otřel Billovy tváře.
„Nemůžu si pomoct,“ usmál se Bill a Tom jej opět políbil. Třebaže se líbal jen dvakrát, věděl, že Tom je v tom dobrý. Přesně tak, jako věděl, že Tom dobře píchá. Jejich rty se rozdělily a Bill políbil Toma na tvář. „Jaký jsem?“ zeptal se.
Tom se zasmál. „Lepší než Rebeka.“
Bill se nadmul pýchou. „Jsem nejlepší?“
Tom přikývl, a i kdyby lhal, Billovi to bylo jedno. Jejich ústa se setkala, otevřená a vlhká, Bill zasténal.
„Ukaž mi, jak,“ zašeptal Bill. Tom naklonil hlavu na stranu a zlehka ho políbil.
„Někdy je hezké, když používáš jazyk jen málo.“ Olízl Billovy rty a Bill se zachvěl.
„Takhle?“ Bill velmi jemně přitiskl jazyk k Tomovým rtům a kmital jím kolem jeho piercingu.
Tom se zlehka zasmál. „Víc než takhle…“
Vsál Billův jazyk do úst a jeho víčka se zatřepotala. Sotva mohl dýchat. Bylo to, jako by mu vzal dech. Bill cítil, jak bratr uvolnil jeho jazyk a jen přitiskl rty proti jeho. „A občas je hezké, když… Nevím. Když se polibek prostě jen stane.“
Bill jemně vydechl, když Tomova ruka klouzala po jeho boku a zajela mu pod triko. „Doopravdy se mě dotýkáš?“ zeptal se Bill.
Tom neodpověděl. Jen jej líbal a tisknul ruku k jeho břichu. Přesunul se rty přes Billovu bradu a klouzal na krk, kde jej líbal, z čehož Bill šílel. Bill spojil štíhlé prsty za Tomovým krkem. Bratrovy dredy jej šimraly na tvářích.
„Myslím, že v tom můžu být dobrý,“ zašeptal Bill jistě.
„Už jsi. Věděl jsem, že budeš.“
Bill se zářivě usmál, všechny slzy byly pryč. „Přemýšlel jsi o tom?“
„Jo.“ Tom sklouzl rukou Billovi do klína a ten zalapal po dechu, když jeho bratr zjistil skrz džíny, že je napůl tvrdý a horký. „Líbí se ti to?“
Bill přitiskl rty k Tomovi a tvrdě sál jeho jazyk. Ano, měl to rád. Zatraceně moc se mu to líbilo. Když se jejich rty rozdělily, oba funěli.
„Můžu…“ Tom pohladil Billa přes džíny. „Chci do tebe.“
„Ano, prosím, Tomi,“ zamumlal Bill.
„Proč mi tak vždycky říkáš?“ Náhle se zeptal, jeho oči byly tak jasné a jeho hlas nezněl vůbec mrzutě.
„Protože to nikdo jiný nedělá,“ odpověděl Bill.
Tom se sklonil a opět Billa políbil. Ušklíbl se proti jeho rtům. Bill zakňučel a zajel prsty Tomovi pod triko, snažil se mu ho přetáhnout přes hlavu. Tom si svlékl triko a opět se nahnul k Billovi. Bill se podíval na Toma, opravdu se na něj podíval. Jeho paže byly vážně paže kytaristy.
Bill si stáhl triko a přitiskl se k Tomovi. Omotal ruce kolem Tomových ramen a přitáhl si ho blíž.
„Nech mě,“ zasmál se Tom. Ohnal se po Billovi, ale ten jej stiskl ještě silněji.
„Ne,“ Bill políbil Toma na krk a ten sténal, když jej líbal na týle. Hrál si s Tomovými dredy a jemně líbal jeho horkou kůži. Věděl, že tam nechal malou značku.
„Bille,“ zašeptal Tom tiše a stiskl jeho penis skrz džínovinu. Bill zalapal po dechu a odtáhnul se od Tomova krku.
„Co?“
„Chci do tebe, teď.“
Bill zakňučel. „Ano, Tomi, do mě.“ Tom se sklonil a políbil ho tvrdě a dravě. Tohle byl nový druh polibku. Bill otevřel ústa a nechal Toma proniknout jazykem dovnitř. Bill byl naprosto poddajný, protože věděl, že Tom má rád kontrolu a, do háje, on se jím rád nechával ovládat.
Jejich jazyky se setkaly a jejich vzrušení také. Tom protáhl ruce dolů a zuřivě stahoval Billovy džíny.
Bill se zasmál proti Tomovým rtům. „Musíš je rozepnout,“ zalapal po dechu.
Tom zakroutil hlavou a opět Billa políbil. Stáhnul jeho kalhoty přes boky a stehna a udělal mu pohodlí i bez rozepínání. Bill se prohnul, jak se látka otřela o jeho penis. Byl úplně tvrdý a cítil se tak citlivý. Polibek mu zatemnil hlavu a on nepřemýšlel.
Tom oddělil jejich rty a políbil Billa na krk, na hruď. To bylo také nové. Tomův jazyk se třel o Billovy bradavky a pak kousek níž.
„Uhm!“ zasténal Bill. „Tome!“
Tom jej políbil na bříško a zastavil se u jeho boxerek. „Chceš, abych tě lízal?“
„Já…“ Bill nevěděl, co chce víc. Tomova ústa, nebo Tomův penis?
Tom rozhodl za něj. Stáhnul mu boxerky a vzal špičku jeho vzrušení do úst.
„Oh bože,“ zasténal Bill. „Do prdele.“
Tomova hlava klesala dolů, jak jeho rty zpracovávaly Billovo vzrušení. Bill sotva udržel oči otevřené, cítil se tak fantasticky, jako už dlouho ne. Položil hlavu zpět na polštář a zíral do stropu, ucítil prsty putující ke vstupu do jeho těla.
„Oh, pane bože,“ zakřičel Bill. Bylo toho příliš; Tomova pusa kolem jeho penisu a Tomovy prsty uvnitř něj. Cítil se jako nemocný. „Tome, Tome, Tome, Tome…“
Tomův jazyk klouzal po Billově vzrušení, strčil do něj další prst. Bill pevně stisknul oči, teplo se dralo k jeho vzrušení.
„Ne!“ křikl Bill a hrabal rukou Tomovi ve vlasech. „Chci se udělat, až budeš ve mně.“
Tom jej naposledy vsál hluboko dovnitř a potom hlavu odsunul. „Okey,“ zlomyslně se na Billa zašklebil. Billovy oči zářily, ucítil, jak Tom prstem uvnitř něj narazil do citlivého bodu. Bill se o to snažil několikrát, když byl sám, ale Tom byl jediný, kdo ho dokázal najít.
„Jak to chceš udělat?“ zeptal se Tom a vyndal prsty pryč, Bill lapal po dechu.
„Chci tě líbat, až do mě budeš pronikat,“ řekl Bill a kompletně zrudnul. „Jen tě chci líbat.“
Na moment se Bill díval na Toma. Nejdříve si stáhnul spodky. Bill viděl, že je tvrdý a vlhký. Jejich oči se setkaly. „Mám nápad.“
„Jsi jich plnej.“
„A ty plnej mě.“ Tomův prst opět zatlačil uvnitř Billa a ten se zasmál.
„Jsi plný sebe,“ opravil ho Bill.
Tom se usmál a stáhnul prst. Natáhl se přes nahého Billa a našel láhev kluzkého prostředku, který používali už tak dávno. „Připusť si to, jsem pro tebe všechno,“ řekl Tom připitoměle.
„Možná trochu. Teď, jaký byl ten tvůj nápad?“
„Chci tě nahoře,“ řekl Tom.
„Jako v Paříži?“
„Jako v Paříži.“
Bill zhluboka vydechl a pomalu si vzal od Toma láhev. „Opři se.“ Nalil si trochu do ruky, přelezl k Tomovi a kluzkými prsty přejel přes jeho vzrušení. Tom při tom kontaktu zasténal a Bill se usmál. Teď měl kontrolu on.
„Chceš, abych namazal i tebe?“ zeptal se Tom. Bill se přemístil nad Toma.
„Ne, chci být pro tebe co nejtěsnější,“ zašeptal Bill. Tom nahnul hlavu nahoru a Bill spojil jejich rty. To bylo to, co chtěl. Zběsile dýchal do jeho úst a sám se posunul nad Tomův penis. Jak se Bill tiskl na Toma, prudce vydechl. „Sakra,“ zašeptal, oči měl spojené s Tomovými. Tom přikývl, jeho oči jiskřily. Bylo to tak, jak to chtěli oba, cítili se skoro tak, jako by to mělo být poprvé. A svým způsobem to bylo poprvé.
„Je mi tak dobře,“ zašeptal Tom a přitiskl rty proti Billovým a Bill ucítil jeho ruce na bocích. „Budeš mi muset pomoct.“
„Já vím,“ odpověděl Bill. Byl tak fascinovaný. „Možná jen chvíli zůstaneme takhle.“
„Dobře,“ souhlasil Tom. Bill cítil jeho piercing ve rtu a políbil jej. Stáhnul kolem Toma svaly a ten zalapal po dechu. „Ah.“
„Chybělo ti to?“ zeptal se Bill. Tom trhnul boky a Bill šel nahoru s ním, klouzajíc na jeho penisu.
„Chyběl jsi mi ty,“ připustil Tom. Bill sklouzl zpět dolů až k Tomovým stehnům.
„A tohle.“ Bill se hýbal nahoru a dolů, pořád dokola. Tom stiskl Billovy boky a Bill vyjekl. „Hej.“
Tom odpověděl polibkem. Opět tvrdě přitiskl rty na ty Billovy.
Bill se pohyboval nahoru a dolů na Tomovi, jejich rty byly spojené a svíral Toma tak tvrdě, jak jen mohl. Cítil, jak mu Tom vzdychá do úst. Sténal také, cítil, že se začínají sjednocovat. Trochu se naklonil a Tom šel za ním. Cítil se jako vítěz.
„Mmmm,“ zahučel a malinko se odtáhnul. Tom zničil ten malý prostor a opět jej políbil. Ano, definitivně zvítězil v této hře. Tomův jazyk narážel proti jeho a jeho srdce divoce bilo. Možná to nebyla hra.
„Silněji,“ zamumlal Tom do jejich polibku a Bill dělal, co mohl. Bylo to pro Billa opravdu dobré. Když prohne záda, Tomův penis narazí pokaždé do jeho prostaty.
„Oh ano,“ opět se pohnul, cítil Toma uvnitř sebe. „Jaké to je?“
„Nejlepší,“ zasténal Tom. „Zatraceně nejlepší.“
„Jsem těsný?“
Tom zasténal. „Tak moc těsný.“
„Můžu tě stisknout víc,“ zamumlal Bill Tomovi přímo do ucha. Jeho prsty zabubnovaly o Billovy boky.
„Udělej to.“
Bill to udělal a Tom hodil hlavou dozadu, jeho boky vystřelily vzhůru. „Bože, Bille!“
Ačkoli to bylo dobré, Bill věděl, že to může být lepší. Pohnul se nahoru a opět se přitiskl na Tomův klín.
„Proč jsi přestal?“ zeptal se Tom, vypadal tak spokojeně, blaženě.
„Chci tě teď nahoře,“ zašeptal Bill. „Chci se udělat s tebou na mě.“
„Chceš moc,“ zašklebil se na něj Tom škádlivě. Začal se pohybovat, ale Bill ho zastavil.
„Nevytahuj se, okey?“
„Neměl jsem to v úmyslu.“ Velmi opatrně položil Billa na záda a přesunul se nad něj, byl dokonce ještě hlouběji.
„To je lepší,“ zašeptal Bill. Hledal Tomova ústa, ale když je nemohl najít, začínal panikařit. „Tome?“
„Jsem tady,“ zašeptal Tom a přitiskl rty proti Billovi. Tvrdě do něj přirazil. „Už budu, co ty?“
Bill přikývl. „Dotýkej se mě, ano?“
Tom protáhnul ruku a omotal prsty kolem Billova vzrušení. Kroužil palcem kolem vrcholku a Bill lapal po dechu. Ano, byl velmi blízko. Ale chtěl počkat na Toma. Znovu silně stáhnul svaly a Tom hlasitě zasténal, hlasitěji, než kdy Bill slyšel. Bill lapal po dechu a cítil uvnitř sebe teplo.
„Bylo to?“
„Jo, bože.“
„Oh…“ Tom stiskl Billův penis ještě jednou a Bill pevně zavřel oči. Chtěl se udělat na Toma a udělal. Udělal se pořádně v Tomově dlani, mezi jejich těly.
„Bože,“ zašeptal Tom. Trochu se odtáhl a vyšel z Billa.
„Co?“ Bill byl příliš zmatený z orgasmu, opravdu nevnímal, co se děje. Všechno, co věděl bylo, že Tom už v něm není a cítil zimu.
„Stisknul jsi mě tak tvrdě, když jsi se udělal,“ řekl Tom.
„Mmm, promiň,“ řekl Bill, zavíraly se mu oči. „Pojď sem.“
Tom byl těsně u něj. „Neusínej, máma a Gordon se za chvíli vrátí.“
„To je mi jedno,“ odpověděl Bill.
„Vidím,“ přikývnul Tom. „Ale jsi všude po mně.“
Bill otevřel oči a usmál se. „Ty jsi ve mně.“
Tom se viditelně zachvěl. „Říkáš tak nestydaté věci.“
Bill se zasmál, ale hned zvážněl. „Neopouštěj mě teď, Tomi.“
Tom políbil Billa na bradu. „Nechystám se k tomu, Billy.„
Bill se zaksichtil. „Tome!“
„Jak se ti to líbí, hm? Billy?“
Bill sklonil hlavu a kousnul Toma do krku. „Tomi,“ řekl vážně. „Neříkej mi tak.“
KONEC
Tak… myslím, že jsme si to všichni dokonale užili. Ještě jednou bych chtěla moc a moc poděkovat Deni, že mi napsala a nabídla své překladatelské služby, čímž nastartovala překládání povídek v daleko větším počtu, než bylo do té doby zvykem. Myslím, že si zaslouží náš obdiv, protože pustit se do něčeho tak dlouhého, chtělo odvahu. Díky, Deni :-*, přeju hodně štěstí k maturitě, která pomalu klepe na dveře a doufám, že ti to v angličtině aspoň trochu pomohlo.
No… a pro vás, co jste měli Formative rádi, jedna dobrá zpráva. Deni už sice čas na překládání nemá, ale našla se dobrá duše jménem Aga, která si ho pro nás udělala, i když s obtížema, a začala překládat druhou řadu téhle úžasné povídky s názvem Catharsis. Brzy se objeví na blogu první díl, ale kdy přesně vám neřeknu. Určitě to bude pomalejší, než u Formative, hlavně z časových důvodů. Díly jsou dlouhé a je jich celkem 13, tak to bude dýl trvat. Ale my si rádi počkáme, protože tahle povídka stojí za to. :o) Pa J.
autor: cynical terror & undrockroll
translate: Deni
betaread: Janule
Tohle byl prostě podle mě nejlepší díl a upřímně, i se mi nejlíp překládal!
Hltala jsem každé písmenko a prožívala jsem to s nima!!!
A celkově jsem tuhle povídku milovala a doteď jsem vděčna Janul, že mi o ní řekla a já se s ní dohodla, že to přeložím! Stálo to za to a těším se na druhou řadu ! :-*
oh bože tak tohle byl vážně nejlepší díl:-) jak byl Tom něžnej a všechno:D ta poslední Bilova věta:D:D tohle byla prostě dokonalá povídka a už se těšim na další řadu:-)
si vážně skvělá Deni, že si to přeložila, bylo to dokonalý:-)
Tahle povídka je super!!!
Už se těším na druhou řadu.Poslední díl byl asi tak nejlepší,ale udivilo mě jak sem nikdy nevěděl co bude příště vždycky to bylo jen ,,Co by ještě mohli dělat?"
Nemám k tomu slov…Nejhorší bylo to čekání,celý týden a ještě k tomu až v neděli a poslední článek…Pamatuju si jak sem pilně odpočítával u každého dílu minuty do zveřejnění a když už to bylo tak jsem se jal číst,ale to mi moc nešlo, protože jsem byl nadšený…
Ta povídka byla prostě bezkonkurenční…Ještě tři dny si budu zpívat 🙂
no já si rozhodně počkám…..zamilovala sem si tuhle povídku….je prostě senzační a skvělá!!!!
Waw ja som to normalne čítala bez dychu! Jaj už sa teším na dalšiu radu..x) ja chci rozhodne pokračko..x) Huh Deni si skvelá! Ja by som to určo nepreložila ..x) ale ty si to preložila uplne na jedničku!! Mala by si dostať na vysvečku…vlastne už maturite jednotku!! aaa ako sa ja nenormalne teším na dalšiu radu..x) dobre idem si to ešte raz prečítať…juj …sakra zas v noci nezaspíím..x))
tohle byla jedna z nej povídek co sem kdy četla!naprosto úžasná,druhý řady se nemůžu dočkat!.-)
Naprosto dokonalé neskutčně se těším na další řadu..
jsem tak ráda že se konečně líbali…bylo to tak něžný a zároveň tak dravý… Bylo to prostě dokonalý… Ale bude mi chybět to jejich objevovýání… Tuhle povídku sem naprosto milovala!!!
Tak tohle bylo prostě dokonalý! Myslím to vážně, nemám slov. Tohle byla nejlepší povídka co jsem kdy četla. Prostě dokonalá! Doufám, že ta druhá řada bude brzo, nemůžu se dočkat!
*in love*
Uzasny!! dokonalost proste necu konec tahle povidka je nejlepsi !! co sem kdy cetla!!
Tohle bylo úžasné ^^
jjj to určite stoji! :-* Bylo to dokonalé!
Tahle povídka byla naprosto úžasná, čtivá, no prostě krásná :)))
Nevěřím, že tuhle povídku četlo tak málo lidí… takovej skvost a u posledního dílu jen 13 komentářů přede mnou? Co je s váma, lidi, že neumíte ani ocenit kvalitu? Já už nevím, co bych vám sem měla dávat, abyste na to reagovali… někdy mám pocit, že už sem snad ani nikdo nechodí… kde je těch čtrnáctset lidí denně? Kdo to je? Chodíte se sem dívat denně na fialovej design, třeba je uklidňující, co já vím… no… nechám toho, ale vůbec bych se nedivila, kdyby autorky dál nechtěly, aby se jejich povídky překládaly do češtiny, když lidi nejsou schopni napasat komentář ani k poslednímu dílu… tohle fakt nikdy nepochopím. Autorky na tom strávily hodiny času, než to napsaly, překladatelka na tom seděla hodiny, já taky… a nakonec tohle. Fakt mě štvete, milí twincesťáci, co jenom pročtete články a jdete do háje. Mně to totiž připadá jako taková malá duševní krádež… ale co se divím, že? Lidi si zvykli, že za věci na internetu se neplatí, tak co by vůbec ztráceli slovo, když se to nemusí… ach jo. Jdu radši něco dělat, nebo mě klepne.
Samozřejmě, vám, kteří komentujete, děkuju… je vidět, že dokážete ocenit něčí práci… na to bych málem zapomněla 😀
Konečně jsem si to mohla přečíst! Božínku, jak mě je to líto, že je konec! Tohle byla jedna z nejdokonalejších povídek. Tak reálně napsaná. Já říkala tolikrát, že to snad museli psát samotní dvojčátka xDD Fakt smekám před autorkama, jsou to jedničky! Taky Deni je úžasná, že překládala tolik dlouhých dílů. Já vim, je to makačka, ale když to člověk cvičí na tom co ho baví a má rád, tak je to hned
Část 2. (z toho mobilu mě klepne xD): lepší. Takže chválímtaky! A Janulku taky, jak jsi říkala nademnou… Ty se s tím pipláš taky, tak to se všechno musí ocenit. Já vždycky píšu komenty, dělá to radost. To víme sami všichni co něco píšem! 😉
Jinak k tomuto dílku. Byl skvělý tak jako všechny. Jak se Bill sebral a prý, že tam není. Potřeboval už brášku u sebe. Mě bylo tak Billa líto, když Tom
Část 3.: říkal, že ji měl rád opravdu a že s ní spal. To muselo Billovi úplně zlomit srdíčko, ještě k tomu mu řekl buzno, či co… No a pak jak viděl Billa plakat. On ho miluje taky, jen se určitě bál. A s tím polibkem mi udělali takovou radost =)) Konečně se líbali, to tomu vždycky chybělo. Ty Billovy slzyčky dojetí a štěstí byly tak kouzelný. Nádherně napsaný! xD Pak mě dostali s tím, že to chce
Fakt skvělý povídka, nádhernej konec! Nejlepší bylo "Billy" a "Tomi" 🙂 Vážně krásně napsaný a skvělej překlad, obdivuju že se to doho někdo odvážil pustit, já bych přeložila tak možná první odstavec 😀 Nejlepší na týhle povídce bylo asi ten jejich věk a to jak se jen tak "očichávají" 🙂 Už se nemůžu dočkat na tu druhou řadu 😉
Část 4.: jak v Paříži, to bylo úžasný! A Bill se chtěl u toho líbat, ještě aby ne xD Tom byl taky tak něžný a prostě… Nemám slov. Jak pořád Bill u toho povídal, to by nebyl jinak on ;D Tuhle vlastnost zbožňuju. Bylo to dokonalý! A ten konec, jak mu řekl Billi a ten se hned rozčiloval xD Aspoň vidí, proč to vadí Tomovi. Jo a ještě něco 😀 Bylo dokonalý, jak se Tom tak jemňounce zeptal, proč mu
Část 5.: říká vždycky Tomi xD Ještě chybí to, aby si řekli "Miluji Tě" a bude to totálně nejúžasnější.
Už se těším na druhou řadu, třeba si to tam konečně řeknou 😉
Tak a já jsem se tady myslím dostatečně vykecala. Se omlouvám, ale měla bych výčitky, že bych to nerozebrala xD Kdyžtak ještě něco dopíšu ;D A ty části jsou fakt kvůli mobilu.
Takže asi tak ;D
Bože můj,tak už je konec.Konec tý nejdokonalejší povídky,kterou jsem kdy měla tu čest číst.Znám mnoho dalších skvostů(Janule-Jednou budeš můj;B-kay-Symfonie,…),ale tenhle mi přirostl k srdci nejvíc.Formative neskonale miluju. ♥ Když jsem si tehdy přečetla několik odstavců prvního dílu,řekla jsem si-" Bože,kluci jsou tak mladý,to mě nebude bavit.Co asi v těch 14.,15. letech můžou dělat láskyplnýho?",ale dala jsem tomu ještě šanci a obrovsky se to vyplatilo.Nikdy se nenašla jiná povídka,na kterou bych dokázala soustavně myslet,tak intenzivně se na ní těšit a investovat stovky korun za internet na mobilu,jen abych si jí mohla v neděli večer přečíst.Nakonec mi ani nevadilo,že tam ta láska v podstatě vůbec nebyla,až úplně v posledním dílu(který byl úplně ze všech nejlepší.Opravdu neskutečnej.I navzdory slzám,který mi tekly od druhýho odstavce,jsem se několikrát zasmála,třeba na konci :-)). Ve Formative jsou ty nejlepší sexuální scény,který jsem kdy četla! I s těma velice výstižnejma slovíčkama jako: "kurva","oh" a nevhodnejma kecama: "Už budu, co ty?" 😀
Zbožňuju vás,Deni a Janule,skoro stejně jako má milovaná dvojčátka.
A bože-ať co nejrychleji přibyde "Catharsis"! Jinak na světě bude o jednoho twincestního úchyla míň. 🙂
Terezka: jsme závisláci, co? Mě je vždycky tak vedro u Formative xD
Teri.K: Jojo 😀 Párkrát mě napadlo,že vystrčim hlavu z okna vlaku,aby mě trochu ofouknul vítr,ale bála jsem se,že mi něco urazí palici a já už "Formative" nebudu moct dočíst… 😀
naprosto úžasný… x)) líbilo se mi jak byl Tomi něžnej… x)) ta poslední věta neměla chybu… xD hrozně se těšim na další řadu, je to naprosto dokonalá povídka… x)) mockrát děkuju nejenom spisovatelce, ale i překladatelce, která měla nervy na to to překládat a nevzdala to… x)) vážně to stálo za to… x)) takže děkuju všem, kteří se na tom, alespoň malinkato podíleli… x))
Terezka: To by byla velká škoda! 😀 Chtělo by to jiný způsob jak se ochladit xD Formative z nás udělala totální úchyly ;D
Milá Deni, to se vůbec nedivím, že se ti tenhle díl překládal nejlépe 🙂 Je opravdu úžasný. Tak smutný, dojemný a nakonec vlastně i veselý… no prostě opravdový 🙂 Musím přiznat, že jsem po přečtení několika málo částí nevydržela a povídku si dočetla v originále, ale stejně jsem se každý týden pokorně vracela k tvému překladu 🙂
Osm neděl jsem tvrdila, že dvojčátka jsou spolu roztomilá, když vedou nestydaté řeči a dělají nestydaté věci 😉 Tak doufám, že mi tak budou připadat i v Catharsis 🙂
Chci další řadu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! toto je skvělá povídka!!! wuaaaaaa!! krásně napssaná dobře se čte.. §!!!! už se těším na pokráčko!!!!! *ZÁVISLOST* … bude mi chybět zkušený Geo oproti naivním twins…:D:D:D:D super… chválím překladatelky!!!
Konečně jsem se dostala k přečtení posledního dílu, už nestíhám vůbec nic, ale na tohle jsem si chvilku vyšetřit prostě musela:) Tahle povídka je skvost sama o sobě, je to tak jiné než jiné povídky… přestože to bylo plné sexu, tak to i přesto bylo svým způsobem tak nevinné, až mě to nutilo se usmívat nad jejich chováním:) Jak postupně všechno objevovali a nakonec naštěstí zjistili, že to, co mezi nimi je, znamená víc, než původně zamýšleli:)
Samozřejmě že výborný překlad taky udělal svoje:) Rozhodně to muselo být náročné, já sama bych se do toho asi neměla odvahu pustit… možná sama pro sebe bych to přeložila, ale to je tak všechno:) Zkrátka perfektní překlad, perfektní povídka, není třeba říkat víc:)
ach, panebože, jak je možný, že jsme na tuhle povídku přišla až ted? ale můžu děkovat, že jsem na ní vůbec přišla, páč je dokonalá, prostě perfektní, úžasná!!! tenhle díl, to bylo něco úžasnýho, nejdřív jsem chtěla napsat, že byl nejlepší, ale on byl jen zase jinej, všechny díly byly svým způsobem nejlepší!! je to prostě dokonalost, miluju to!!!
Potleeesk! Bylo to skvělé, celé jsem to přečetla na jeden zátach, jeden dech. Mmmm, opravdu hodně kvalitní povídka, už ted se těším, jak začnu číst 2. serii. ♥ Děkuji za kvalitní počtení. 😉
Mmm vážně skvělý ♥ Ten konec.. Až budu mít čas, hned se vrhnu na další řadu 🙂
Je to krásna poviedka. Eroticky emocionálna bomba 🙂 Dúfala som, že vyskúšajú aj bozk a už som bola takmer sklamaná, že to v prvej sérii neurobia 🙂 Ďakujem za nádherný preklad.
Wow! Tak to byla naprosto úžasná povídka! =)) Jsem strašně ráda, že je tu překlad, takže jsme si ji mohli přečíst i my, kterým angličtina sice jde, ale s těžkými obtížemi :D:D Celou dobu jsem čekala, jak to vlastně skončí, a i když nemám moc v lásce povídky, kde jsou twins ve svém mladistvém provedení, tady by to ani jinak nešlo =) Vážně jsem naprosto nadšená a okamžitě se jdu vrhnout na druhou řadu :D:D
Musím říct, že tahle povídka je opravdu dokonalá! Miluju dvojčátka, kde jsou ještě menší a vzájemně se takhle poznávají. Je to takové něžné a nevinné 🙂 To jejich občasné pošťuchování jsem milovala 🙂 A Billova úvaha, že by mohl Tomovi přebrat každou holku 😀 😀 tak ta byla božíí! Opravdu jsem to všechno s Billem prožívala, a když měl Tom přítelkyni a mluvil, že je Bill divný a že je raději s tou Rebekou než s Billem..tak se mi po pravdě chtělo brečet. Muselo to být pro Billa opravdu strašné něco takového slyšet. PO celou dobu, dokud se k sobě kluci nevrátili mi bylo těžko na srdci a neměla jsem z toho dobrý pocit. Já jsem prostě zastánkyně pouze vztahu dvojčátek 😀 Oni k sobě patří a hotovo! 🙂 Jsem moc ráda, že to skonilo takhle krásně 🙂 Jenom se obávám druhé řady, co se bude dít tam. Nevím, jestli se Tom bude moct vzdát všech holek, no uvidíme 🙂
Opravdu mockrát děkuji za překlad, byla to naprosto úžasná povídka! :))
Já vážně nestačila koukat. Na začátku ta povídka byla tak vtipná, třináctiletá dvojčátka takový paka, a pak se z toho stalo tohle drama. Moc jsem si to užívala, od začátku, až do konce. Jdu se pustit do druhé řady 🙂
Ďalšia z úžasných poviedok na tejto stránke. Hlavne v posledných častiach mi bolo Billa tak ľúto.. Tom sa správal ako idiot. Prečo mu tak dlho trvalo, kým si uvedomil, že mu na Billovi záleží? Prečo ho musel podvádzať, aku na ňom záležalo? Našťastie Bill sa nevzdal a získal si Toma opäť na svoju stranu. Idem zistiť, či to tak aj ostalo.
hrisna povidka ❤