autor: Rachel
Sluníčko už začalo stoupat výš a výš a pomalu se blížilo k poledni. Všichni už byli z postele venku. Někteří pobíhali ve zmatku po domě a balili si další a další věci na rodinnou dovolenou, jiní se chystali na koupaliště, nebo za kamarády.
Ani jedno z toho se však nedalo říct o dvou chlapcích, kteří navzdory blížícím se poledním hodinám stále ještě nevylezli z vyhřátého pelíšku. Ba právě naopak. Hověli si v peřinách a skoro celé dopoledne strávili nekonečným mazlením a líbáním. Netrápil je čas. Měli přeci prázdniny. A už teď oba věděli, že to nebudou další dva nudné měsíce nicnedělání. Hlásky v jejich hlavách jim napovídaly, že to budou prázdniny plné lásky, zamilovanosti a také vzrušení. A tak je také obě dvojčátka chtěla strávit. Tom povystrčil jazyk, aby mohl svého miláčka polaskat na krku, čímž u něj vyvolal tichý, ale přesto malinko vzrušený sten. Bill zaklonil hlavu a pohladil Toma po dredech. Ten svůdník moc dobře věděl, jak na něj. Frajersky se pousmál a odtáhl se od Billa. Teplou dlaň z jeho bříška však nespustil. Dodávala mu pocit, že Bill mu nikam neuteče. Když se však černovlasý chlapec mírně ošil, Tom se na něj tázavě zadíval.
„Copak je, Billi?“ optal se zvědavě a nato uviděl, jak Billovi roztomile zrůžověly líčka.
„Když… když já bych potřeboval, aby jsi mě pustil, Tomi,“ špitl a na Tomův milý úsměv pokračoval dál. „P-protože mě… mě se chce čůrat,“ vysoukal ze sebe a ke vší smůle ucítil, jak se mu hrne červeň do tváří. Tom spustil ruku z jeho bříška a líbnul jej na horké tváře.
„Tak utíkej, aby ses mi tu nepočůral,“ špitl pobaveně do Billova ouška a poplácal jej po zadečku. Bill jen něco vykníkl a rychlostí blesku se vyřítil z pokoje. Konečně se dostal do koupelny, která byla hned vedle.
Tom ležel na posteli a pohrával si s plyšovým oslíkem. Skoro ani nevnímal nic kolem, ovšem zvuky Billovy činnosti z koupelny se nedaly přeslechnout. Tom se smíchem zabořil hlavu do měkkého plyše a z očí mu málem stékaly slzy smíchu. Tohle byl prostě jeho trdýlko Bill. Blázínek s velkým romantickým srdíčkem a taky tak trochu ještě dítě. Dítě, které nezná některé podstatné věci, ale přitom je tak rozkošné a nevinné, že mu nemůžete odolat. A přesně takový byl Bill. Rychle si nasadil zpátky své bílé boxerky a vycapkal z koupelny. Došel do pokoje, ale zůstal překvapeně stát. Měl v plánu se rozběhnout a skočit na Toma, když však viděl, jak leží na posteli a otřásá se smíchy, nechápavě na něj civěl. Nakonec však přece jen popošel k posteli, na kterou si sedl a prstíkem dloubl do té smějící se koule.
„Co je tu k smíchu?“ zeptal se a zvědavostí na posteli nadskočil. Tom k němu zvedl rozesmátou tvář. Když ale uviděl Billův roztomile nechápavý kukuč, smích ho trochu přešel.
„Když příště půjdeš čůrat, tak si zavři dveře, ťulo,“ znova se rozesmál a hlavu zabořil do peřiny. Billa polilo horko. Došel mu význam Tomových slov a také to, že se teď asi pěkně ztrapnil.
„Ty jsi slyšel jak čůrám?“ zeptal se nevěřícně, jakoby se bál připustit si tu skutečnost. Tomovo pokývání hlavou jej však ujistilo o tom, že nelhal. Pořád se smál do polštáře a vůbec nevnímal Billa, který seděl na posteli s nohama zkříženýma a přemýšlel. Teď mu to také přišlo směšné, ale chtěl si s Tomem pohrát a trošku jej pozlobit. Proto se od něj naoko uraženě odsunul a otočil se k němu zády.
„Tak ty se mi směješ? To od tebe není hezké, Tome,“ špitl zklamaným tónem, ale přesto se v duchu culil. Tom se jako na povel přestal smát. Nečekal, že by z toho Bill byl smutný a proto jej to překvapilo. Viděl, že Bill k němu sedí zády a hlavinku má sklopenou. Ani náznak jeho roztomilého úsměvu. Tom si vzal do rukou plyšového oslíka a jemně se s ním otřel o Billovo ramínko.
„My tady máme nějakého smutného prince? Tak to ho musíme rozveselit, aby se zase smál tak krásně, jak to umí jenom on,“ zkoušel Billa rozesmát ijáčkovským hláskem, ale bohužel to žádný účinek nemělo. Bill seděl s vážnou tváří a snažil se nevnímat Tomovy pokusy. Držel se však z posledních sil, koutky jeho rtů už začínaly cukat.
„Tak to se ti nepovede,“ pronesl zcela neutrálním chladným hlasem.
„Že ne?“ Tom odložil Ijáčka a obě ruce zasunul pod Billovy paže. Stačilo jen lehounké zašimrání prsty a pokojem se ozýval Billův smích. Tom ho dokonale dostal. Svými dobře mířenými doteky vyvolával u Billa nové a nové záchvaty smíchu. A přesně to chtěl. Tak rád poslouchal ten upřímný smích a také jej rád pozoroval. Dělal Billa ještě krásnějším.
„Tome… už nééé, hihihi, nech… hihihihi,“ nepřestával se smát a když jej Tom konečně pustil, rychle se k němu přitulil a začal si pohrávat s jeho dredíky.
„Tomi, ukážeš mi, jak moc mě máš rád?“ optal se zvědavě a se zájmem pozoroval výraz v Tomově tváři.
„Ale já tě nemám jenom rád,“ na slovo jenom dal Tom velký důraz. „Já tě miluju,“ špitl a dlouze jej políbil. Oběma však bylo jasné, že nezůstane jen u jednoho polibku. Bill obkročmo seděl na Tomově klíně a cítil, jak se Tomova ruka sune do jeho klína. Naposled obkroužil jazykem jeho rty a pomalu se od něj odtáhl. Neuniklo mu, jak jej Tom hladí po zadečku a občas zkouší prsty zajet pod lem jeho boxerek. Líbilo se mu, jak se snaží. Bill poznal a také viděl vzrušení, které měl Tom v očích. Přesto se však rozhodl nechat to na později.
Tom otevřel oči. „Bille,“ vydechl slastí a otřel svůj rozkrok o ten Billův. Bill se svádivě nahnul k jeho uchu.
„Počkej na večer,“ pošeptal mu do něj co nejsvůdněji dokázal a povystrčil jazyk. Chvilku si pohrával s Tomovým ušním lalůčkem, až z něj slezl úplně.
Oba se spokojeně oblékali a co chvilku si vyměnili pár polibků. Bill se cítil tak šťastný, jako ještě nikdy. Takhle šťastný nebyl snad ani tehdy, když mu mamka dala k narozeninám Ijáčka. A to už bylo co říct. Na Toma nečekal a rychle sletěl schody do kuchyně. Chtěl upéct alespoň pizzu, protože nějaká snídaně v půl dvanácté podle něj neměla smysl. Vytáhl si potřebné suroviny a osvědčený recept, podle kterého se pustil do přípravy. Tom se zatím sprchoval nahoře v koupelně a tak měl spoustu času. Připravoval a kuchtil, ale zrovna, když dal pizzu do trouby, zaslechl slabé kočičí zamňoukání. Odtrhl pohled od trouby a pomalu přecházel k mňoukání, které mu však bylo dobře povědomé. Takhle mňoukal vždycky jejich Kazimír. Bill přešel k pootevřeným dveřím, které vedly na zahradu, ale nic neviděl. Ani stopa po jeho malém chlupáčkovi. Bill se proto rychle vrátil do kuchyně a do plastové misky naservíroval větší dávku whiskas konzervy, než obvykle. Věděl, že Kazimír ji přímo zbožňuje.
„Kazimírku, zlatíčko, máš tady papáníčko,“ volal už z dálky a znova šel ke dveřím. Doufal, že tohle spolehlivě zabere. A opravdu. Mezi dveřmi se náhle objevila černá chlupatá kulička a kočičí oči se na Billa ihned upřely. Bill se na kocourka usmál.
„Tak pojď, Kazí, nebo ti to nějaký jiný kocourek spapá,“ lákal ho a položil misku na zem. Nic. Kazimír pořád nervózně přešlapoval a větřil kolem sebe, jakoby se chtěl o něčem ujistit. Díval se někam za svého pána, který nad podivným chováním svého mazlíčka nechápavě kroutil hlavou. Takhle se Kazimír nikdy nechoval. Obvykle nenechal Billa ani položit misku s jídlem na zem a už se do jejího obsahu pustil. Billovi to přišlo více, než podivné. Když ale uviděl, jak se Kazimír otočil za sebe, po čtyřech se k němu připlazil. A to, co uviděl, mu malinko vyrazilo dech. Za Kazimírem postávala sousedovic kočička a nepatrně se chvěla. Při pohledu na Billa se schoulila ještě více do klubíčka a začala se třást. Snad za to mohl její instinkt, že ji tu s Kazimírem nenechají. Už párkrát se totiž stalo, že jen co vkročila do jejich zahrady, Simone ji naštvaně vrátila zpátky za plot. Proto teď, když viděla Billa, dostala strach, aby zase nebyla jen tak hozena přes plot.
Bill však vůbec neměl v plánu ji vyhodit. Stačil mu Kazimírův prosebný pohled a jemné zamňoukání. Kocourek položil svou packu na tu kočiččinu a díval se na Billa světlýma očima. Bill se usmál.
„Tak pojďte, máte tu papání,“ šeptl tiše, aby kočičku ještě více nevylekal a vpustil obě zvířátka dovnitř. Z kuchyně se sem dolinula vůně čerstvé pizzy a proto Bill rychle odběhnul k troubě. Oběd už byl hotový a on jej začal servírovat na talíř. Vtom jej čísi nenechavé dlaně pohladily po zadečku.
„To jsi dělal sám?“ zeptal se Tom a začal se věnovat Billově kůži na krku.
„Ano, Tomi, ale pojď se mnou, musím ti něco ukázat,“ Bill jej chytnul za ruku a odvedl jej ke dveřím, kde se k sobě na zemi tulila dvě malá zvířátka.
„Máme návštěvu,“ oznámil Tomovi vesele a prstíkem ukázal na Kazimírka a jeho slečnu. Tomovu tvář rozjasnil úsměv.
„To je roztomilé,“ usmál se a posunul misku s jídlem blíž. A Kazimír se zachoval jako pravý gentleman. Aniž by se sám konzervy dotkl, packou misku posunul směrem ke své přítelkyni, která mu poděkovala vděčným zavrněním. Bill vypískl nadšením. Bylo to zajímavé sledovat, jak spolu oba mazlíčci jí. Bill s Tomem si zašli pro svůj oběd a usadili se na gauč tak, aby měli na malý páreček pěkný výhled. S úsměvem sledovali, jak Kazimír vede svou kočičku k sobě do pelíšku a jakmile ji uložil, sám se spokojeně natáhl před svůj milovaný košíček, aby mohl střežit spánek své milované. Bill byl dokonale pobavený.
„Není to krásné vidět, jak se o ni Kazimírek stará?“ zeptal se Toma a ukousl si kousek pizzy, kterou mu jeho miláček nabízel. Tom s úsměvem přitakal a otočil se směrem k odpočívajícímu kocourkovi.
„Kazimírku,“ oslovil jej šeptem a když zvířátko zvedlo hlavu, ukázal mu vztyčený palec.
Odpoledne bylo příjemně odpočinkové. Simone se vracela z práce kolem třetí hodiny. Kazimírova slečna už byla dávno pryč a tak nehrozilo, že by se o její návštěvě dozvěděla.
„Kluci, pojďte mi pomoci,“ volala na dvojčata z chodby a z posledních sil držela asi pět nákupních tašek. Jako první doběhl do chodby Bill a zůstal stát s pusinkou dokořán.
„Mami, zbláznila ses? Na co to je?“ ptal se nechápavě a podal Tomovi hned tři tašky najednou. Simone se zářivě usmála.
„Nemáme moc času, musíme všechno nachystat. V půl sedmé přijde pár mých kamarádek a uděláme si takovou malou oslavu na začátek léta a prázdnin a také bych jim chtěla představit Toma,“ mrkla na svého staršího synka.
„Tak jo, mami, a s čím ti máme pomoct?“ nabídl se Tom a po pěti minutách matčiných instrukcí se vydal s Billem na zahradu. Přípravy mohly začít.
autor: Rachel
betaread: Janule
jééé kočička a kocoureeek…ten je na ní hodnej….Tom by si měl vzít příklad….xDDDD
ooooohhhh ne…Tom se tam s některou vyspí….přeece to Billovi neudělá…..
Jééééééééééé konečně Kazimírek se svojí kočičí slečnou.Tak jsem se dočkala.Ale jak to tak vypadá tak asi žádná žhavá noc nebude.Jůpí se těším dál.
Konečně x) Nee, Tomi by to Billimu nikdy neudělal. Viď, že to tak nebude, Rachelko, že ne? Slib mi to, miluju tuhle povídku pro jeji něžnost a Tomovu roli prince si naplno užívám. Přece z něj teď neuděláš parchanta, to nee. Opět se ti tímto dílkem podařilo vykouzlit známej přitroublej úsměv na mý tváři, kterej mám pokaždý, když čtu tuto ffku. Celá se tu zase rozplývám. Kazimirír ani Ijáček nechyběli, dokonce přibyla i Kazímírkova slečna. Spokojenost je 100% a nemůžu se dočkat pokračování. A stli Tomajs něco škaredýho provede Billovi, tak máš o čtenářku míň, páč já to asi nepřežiju xD
tenhle díl byl krásně rozkošnej ♥ ta čičíí ♥ Rejčl rejčl =)
úžasné.. ale chci aby se tam zase něco dělo, jak říkala Muckátko, ať se s některou vyspí.. pLs Plss!! =))))
LoFinQa*TWC to se vopovaž přivolávat neštěstí.Rachel jestli to uděláš už máš o dvě čtenářky míň.
😀 Děkuju moc za komenty, jojo, kočičí slečna, bylo by to vůči Kazimírovi nefér, když si Bill s Tomem tak užívají. Dít se něco bude a můžu Vás ujistit, že děláte z Toma zbytečnýho hajzla, co si o něm myslíte?? S žádnou se nevyspí a už konec šmitec, víc neřeknu:-D:-D:-D
Pěkně si počkejte, jak to bude dál a pište komenty, prosím
Papa. Vaše Rachel:-D
Nejenom Bill,i já jsem dokonalé pobavená…Číči se chovaj jako lidi =D
Párty s maminčinejma kámoškama?Tak to bude dozajista ohromně zábavný…Bych vzala nohy na ramena,jen bych se o tom dozvěděla: 😀
Ale né…Já si nemyslim,že se Tom s nějakou utrhne…To nám Rachel neudělá,tohle je strašně pohodová a milá povídka,tady se takový komplikace nedějou…Snad se nebudu divit… :-/
To je krásný:) mě dostalo to s tím čůráním xD
ale nejlepší byli kocourek a kočička, to byla dokonalá simulace Billa s Tomem x)) krásný, jen tak dál!
kočička s kocourkem…. naprosto sladký…. x)) doufám, že se na tý oslavě nic nepos*re…. x(( jinak to s tím čůráním mě pobavilo… xD dokonalý… x)) těšim se na další dílek, sem zvědavá, co se bude dít… x))
užasnéé to chce rychle dáál xD
Děkuju moc:-D
těším se na koťatka xD
blog gfx-tokiohotel.blog.cz je znovu otevřen tak pls jukni!