autor: Áďa
Celým letním sluncem zalitým nádvořím se rozléhal řinčivý zvuk ostře nabroušené oceli. Hraběnka stála na terase a opírala se o kamenné zábradlí, zatímco sledovala dva chlapce, kteří se na nádvoří šermovali. Na rtech jí pohrával úsměv a v očích zářila hrdost, když viděla, jak Tom učí jejího syna nejrůznějším šermířským vychytávkám a trikům. Byla pyšná, když viděla, jak to Billovi jde téměř samo. Nedělal skoro žádné chyby a každou Tomovu záměrnou záškodnost téměř okamžitě poznal a úspěšně ji odrazil. Po týdnu léčby už skoro ani nekulhal, naopak, chodil a běhal, jak se jen dalo. Když byl na nohou delší dobu, tak se zranění ještě občas ozvalo a on si musel odpočinout, ale jinak byla rána skoro celá zahojená, její místo naznačoval jenom dlouhý strup.
„JOOO!“ vykřikl náhle Bill.
S rozzářeným obličejem právě vyrazil Tomovi meč z rukou a povalil ho na zem, kde ho uvěznil kleknutím si na jeho hruď.
„Vyhrál jsem, vyhrál!“ tleskal nadšeně ručkami poté, co odhodil meč.
Ze všeho nejradši by teď usmívajícího se Toma nekonečně dlouze políbil, ale neodvažoval se, na nádvoří bylo příliš mnoho lidí. Kdyby tam byla jenom jeho maminka, tak snad ano, ale takhle?
Oba moc dobře věděli, že by spolu dva muži být neměli, a nebyli si jisti, zda služebnictvo ví o Billovi pravdu, nebo zda se jenom diví, proč se slečna Billian náhle odívá jako muž. Předpokládali, že správně je druhá možnost, jelikož jinak by už byl zajisté oheň na střeše. Nicméně i tak si raději počínali opatrně. Veškerou svou lásku a touhu dávali do jediného hlubokého pohledu jiskrných očí a do něžného úsměvu.
„Nešetříš mě, Tomi,“ vydechl znavený Bill poté, co Tomovi dovolil vstát a opět uchopil svůj meč.
„Nešetřím,“ potvrdil hnědovlasý chlapec pokýváním hlavy Billova slova. „Ale jen pro tvé vlastní dobro. On tě také šetřit nebude. Musíš být pro souboj v té nejlepší možné formě, protože jak sám víš, nebudu zapírat, že Louis je bohužel skutečně vynikající bojovník. A já nechci, aby ti ublížil.“
„Však já taky ne,“ povzdychl si Bill.
Jejich souboj již trval téměř hodinu a on měl dojem, že mu ruka brzy upadne a také již byl unavený. Horké počasí jej zmáhalo a on stěží pletl nohama. Ale stále se statečně držel, věděl, že souboj s Louisem může být také velice dlouhý a náročný, a nebylo by dobře, aby později podlehl nikoliv soupeřovým ranám, ale vlastní únavě. Zaťal proto zuby a usilovně se řezal hlava nehlava…
„Bille!“ vyhrkl Tom, když mu černovlasý chlapec náhle zmizel ze zorného pole.
Rychle přiklekl k ležící postavě.
„Billi, jsi v pořádku?“
„A… ano,“ zamumlal Bill stěží slyšitelně. „Jenom mne bolí hlava…“
Vratce se postavil na nohy, ale musel se ihned přidržet Toma. Hlava se mu totiž pořád ještě hodně motala a on měl pocit, že ztratil veškerou svou sílu. Tom to vycítil. Vzal Billa do náruče a odnesl jej do altánu, kam si vzápětí nechal přinést džbán se studenou vodou. Opatrně ji nalil do číše, kterou přiložil k Billovým rtům, a ten vděčně polkl. Studená voda byla na jeho nečekanou závrať přepychovým blahem a on po chvíli polykání ucítil, jak motání hlavy ustupuje a jeho prsty opět začínaly nabývat svou normální sílu. Vděčně se na Toma usmál.
„Děkuji ti.“
„Nemáš za co,“ mávl rukou Tom.
Chvíli vládlo mlčení, než de Peyrac opět vážným hlasem pokračoval.
„Doufám, že při souboji nebude takovéhle vedro. To by mohlo celou situaci značně zkomplikovat.“
„Já vím,“ povzdychl si sklesle Bill. „Uvidíme, jak se to celé vyvine.“
Zahleděli se do očí, přičemž pozvolna přestávali vnímat svět. V celé zahradě byli sami, všichni se skrývali někde v chládku. Jediné živé bytosti v zahradě kromě nich byli v úzkostlivě sestřižených keřích cvrlikající ptáčci a bzučící včelky, které vybíraly z květů omamně vonících květin sladký nektar. Občas se z nedaleké stáje ozvalo tlumené zaržání a z fontány na nádvoří vesele, i když velmi vzdáleně, bublala voda.
Bill cítil, jak mu Tom položil ruku kolem pasu a jemně si jej tak přivinul k sobě. Hleděl do začerněných očí a obdivoval kontrast uhlových linek a čokoládově jiskřivých duhovek, v nichž se sem tam objevovaly drobouličké zlatavé tečky. Jednou rukou stále hladil Billův bok a ukazováčkem druhé ruky něžně přejel po narůžovělých lehce pootevřených rtech, které přímo vyzývaly k polibku.
Neváhal a využil této šance, hledíce přitom Billovi do očí. Zbožňoval, jak se pokaždé při takovýhlech něžnostech slastí protáčely v sloup, jak je Bill mhouřil, až mu pod černými řasami prosvítalo jenom bělmo, vzdychajíc přitom jeho jméno. Ten pohled Tom miloval, zbožňoval, když viděl, že je Bill jenom v jeho moci a že mu tím dovoluje, aby si s ním dělal, co chce. Oproti dívkám, které však měl před ním, toho nyní Tom nevyužíval, naopak. Chtěl získat Billovu důvěru a navíc se mu zamlouvala něžná romantika.
„Ach, Tomi!“ vydechoval Bill stále častěji, zaklánějíc přitom hlavu do hlubokého záklonu.
Tohle měl Tom nejradši, když mu Bill obnažil celou svou šíji. Miloval tu alabastrovou, sametově hebkou kůži, pod níž cítil údery srdce, putující tepnou. Jak rád Billa na tahle místa líbal! Dravě, přesto však láskyplně zkoumal svými plnými rty každičký milimetr kůže, zatímco ho do rukou šimraly Billovy dlouhé vlasy…
Pro samé hlazení a něžná slůvka určena tomu druhému si ani jeden z nich nevšiml, že už se začíná stmívat. Dal jim to vědět až postupně se snášející chlad, který způsobil chvění jejich těl. Ruku v ruce si vyměnili poslední dlouhý polibek, načež se vydali stmívající se zahradou směrem k zámku. Na nádvoří ale spatřili hraběnku, která se tvářila velice nešťastně.
„Maminko! Co se děje?“ přiskočil k ní starostlivě Bill.
„Děje se to,“ smutně se podívala na syna a poté i na Toma. „Že jsem se byla podívat na Louise. Všechna zranění se mu již zhojila. Takže – „
“ – zítra bude souboj,“ dokončil za ni Tom. „Je to tak?“
Nebylo třeba odpovědi. Hraběnka prudce objala Billa a rozplakala se.
„Ach ne! Proč to dopadlo takhle? Proč? Jestli… jestli mi tě zabije…“
„Nezabije,“ ujistil ji Tom a pevně stiskl její rozechvělou paži. „Bill je připraven více než vynikajícně, a pokud se mu něco stane, pak bude mít Louis co do činění se mnou.“
Chvíli všichni tři setrvali u fontány v tichém smutku, zatímco na nebi se rozzařovaly první slzičky hvězd. I ze vzdálené mlhy, v níž se ztrácel les, jakoby čišel mráz a hraběnčiny vzlyky, Billova náhlá nejistota a Tomovo chmurné mlčení celou atmosféru jenom podtrhovaly. Dokonce ani cvrčkové nehráli své večerní letní písně a netopýři, prohánějící se na pozadí inkoustové oblohy, vypadali jako přízračné stíny.
„Pojďme,“ prolomil ticho jako první Tom a vyzval tak ostatní, aby jej následovali do zámku. „Tady stejně již nic nezmůžeme. Ráno bývá moudřejší večera… a zítra úderem poledne již budeme vědět.“
Na to se nedalo nic namítat. Oba chlapci doprovodili hraběnku až do její ložnice, načež odešli do své komnaty. Převlékli se do dlouhých nočních košilí a ulehli. Tom ale po chvíli zaznamenal, že Bill nemůže zamhouřit oči, viděl, jak se v jejich skelné strnulosti odráží měsíční svit. Opatrně, aby jej z té strnulosti nevylekal, dotkl se lehce Billovy tváře, která se vzápětí stočila směrem k němu.
„Tomi,“ zašeptal Bill. „Já se bojím…“
Tom ho chápal. Sám si vzpomínal, jak se takhle mstil svému prvnímu nepříteli. Bylo mu tehdy jedenáct let a nebylo tomu dávno, co se naučil zacházet s kordem. A neměl tak dobrou průpravu, jakou měl teď Bill. Otec mu prostě nařídil, aby se s tím cizincem utkal… A on neměl na vybranou. Ale přestože Bill byl na souboj mnohem lépe připraven, než on tehdy, chápal jeho veliký strach. Upřeně se zahleděl do úzkostí zvětšených oček.
„Neboj se, lásko,“ zašeptal tiše. „Ty to dokážeš. Já ti věřím.“
Bill však zavrtěl hlavou.
„Tomi, vždyť já už nevím, jak mám přesně držet meč! A nemám žádnou sílu, sám jsi to dnes viděl!“
Tentokrát to byl Tom, kdo zavrtěl hlavou.
„Billi, já nevěřím síle, kterou máš tady,“ a stiskl hubenou paži, „ale té síle, kterou máš tady,“ a dotkl se jemně míst, kde bušilo Billovo srdce.
Chvíli na sebe jen tak hleděli. Tom se snažil dodat svým hlubokým pohledem Billovi ztracenou sebedůvěru a jemně ho přitom hladil ve vlasech. Trvalo mu však dlouho, než se mu podařilo tu vystrašenou křehkou bytost přimět ke spánku. Teprve, když se Billův obličej poněkud uvolnil a dech se stával hlubokým a pravidelným, zamhouřil Tom oči. Věřil, že Bill Louise porazí. Věděl, že je Louis sice jedním z nejsilnějších protivníků, s nimiž by se mohl utkat i on sám, a co teprve tenhle drobný chlapec, který dřímá vedle něj? Ale kdesi v srdci, tam, kam můžou jen a pouze city, přesně tam cítil, že jeho láska souboj na život a na smrt vyhraje. A s tímhle vědomím usnul.
autor: Áďa
betaread: Janule
jo! ale jestli Billovi ublížíš tak něco zažiješ se mnou!!!! xDDD
a co zažijuuuu? 🙂
<3 love it xD dáál x)
Áďo jestli se mu něco stane tak se spojím se Sauriel a nandáme ti to.
doufám, že to přežije… x)) ani se mu nedivim, že má strach… já bych do toho ani nešla…. má hodně odvahy … x)) tak snad se vyvede i to počasí a Billi zase neomdlí… x(( jinak nádherně napsaný… x)) sem zvědavá na pokráčko, je to hodně napínavý… x))
já taky doufám,že to přežije.
Holky hlásim se k wám ejstli se Billowi něčo stane:-D Tagže Áďo,dobře si rozmysli čo píšeš XD
anooo…rozšiřují se mi řady spojenců!!! Těš se Áďo!!! xD
Sauriel,ich bych na ní wlítla sama ae stou moi neexistující sílou by se mě maximálně wysmála a dál by Billa wesele masakrowala XD
no co….co to…. co to to…. tohle tady…. tohle je normálně vzpoura!!! 😀 chudák já!!!! :-DDD takhle se tady na mě veřejně domlouvat…. já… já nemám slov 😀 sakra, kolik že vás to už je??? :-O
Jo jo, takhle se mi to líbí… žádnej sado maso Chaos, ale romantika par excellence:-)
hodně a budou dalšííííí….
Jo to budou další, já se klíďo přidám
Né,tady žádný sado maso nebude!Ani ze strany Ádi,ani ze strany spolku agresivních,frustrovaných žen!Jakoooo…tady se to musí uklidnit!Nezlobte,děti! 😀
Pardon-agresivních,frustrovaných žen a MUŽŮ,Oberone. 😀
V poho:-) mě si odjakživa pletli s holkouxD
Chudák Oberon!! Jak k tomu přijde? Tady ho nazývají dívkou a přitom je to kluk jako buk…bo jak se to řiká xDDD že jo?
aspoň že máme ve spolku nějakého kluka…sme silnějšííí! xDDD
Né,to nééé! 🙂 Jak bych si tě mohla splíct s holkou? 🙂 Vždyť jsem tě nikdy neviděla…a přezdívku máš taky docela klučičí… .-) Já si jenom nevšimla toho tvýho posledního komentáře. 🙂
Sauriel: Ano,říká se to tak. 😀 Ale jako! Já se omluvila! 😀
To nevim esli ste silnější já sem takovej slabej chudinka:-)
Terezka: Z toho už se holka nevykecáš!! xDDD xPPPP
Oberon: seš kluk…určitě máš nějakou sílu……i kdybys byl křehký párátko! sílu určo máš!! jen se podívej na Billa v některejch povídkách….jak někoho přetáhne….(nemám na mysli Ádiny povídky, protože tam Bill nic nedělá.) xDDD
No tak takovýho Billa bych možná i přetáhnout dokázal:-) Pokud byste mi to dovolily, ovšem:-))
hej to se to ale rozjelo :-))) tak kluk nekluk, vítej do spolku nikoliv nás, frustrovaných žen, ale nás polemizujících filozofů, kteří zde rozjímáme nad povídkami a osudy všech .-)))
Áďa: ty se nám sem teď nepleť!!!! vytváříme spolek proti tobě! xDDD
Oberon: neeee Billa nééé!!! ten nic nedělá!! Áďu!! tu můžeš! ale předtím si dej šupnty do uší a snaž se, aby nezačla zpívat..xDDDD
NO DOVOL!!! jako já, ať se nepletu pod svou vlastní povídku??? 😀 tssss… vidíte to? drzá jak lázeňská veverka, je ta naše Sauriel 😀 a spolek proti mně? dobře, tak já dopíšu Chaos a s povídkama jednou provždy končím, budete mít klid 😛 :-* :-DDD
a jak se ten váš spolek vlastně jmenuje? AntiÁďa s.r.o.? :-DDD
Děkuji za oficiální uvítání:-) jinak Adi opovaž se končit! Vidíš Sauriel, Áďu zmlátit rozhodně nemůžu, takže to přece jen odnese Bill…jako vždyXDDD
ano přesně tak se jmenuje! xDDD
hele jakooo!!! to nám nemůžeš udělaaaat! ty musíš psááát!! jinak skončí i spolek AntiÁďa s.r.o.!!!!!!! protože já umřu žalem po tvých povídkách!!!! To mi nemůžeš udělat!!! xDDD
mimochodem já a lázeňská veverka? veverka možná ale lázeňská ne!!! xDDD
jůůů, vidíš, Sauri? Oberon na mě nevztáhne ruku, protože moc dobře ví, co bych Billovi udělala 🙂 asi si dobře pamatuje Chaos 😀 děkuji, Oberone :-* tak že seš to ty, tak já na něj do budoucna možná i budu hodná 🙂
Sauri, tomu teda říkám důvod pro pokračování 😀 aby neumřel můj Antispolek…. sakra, už si připadám jako TH, ti taky mají anti 😀
Oberone, zaujala mě tvá poslední věta 😀 kdy budeš mít povídku? :-DDD
důvod abys pokračovala je ten, abych ti já neumřela!!!! xDDD
Tys mě takhle podvedl jo, Oberone? to si budu pamatovat na tebe!! xDDD
Já a povídku?! Mně přijde že na takovýhle psaní nemaj kluci moc talent…Zato vy holky to umíte dokonale, strašně se mi to líbí:-) Díky moc za vše!
Oberone neboj se jí :-))) já tě budu bránit :-)))
nemají? tak to teda pěkně kecáš 🙂 je teda pravda, že se na to musí kluci asi víc soustředit…. ale bývá to od nich hezký…. takže nevidím důvod, proč bys neměl psát 🙂
No Adi jen jestli mě ubráníš, ta Sauri se zdá ňáká divokáxD Jestli mě zabije, alespoň napiš povídku o mém tragickém osudu, to je mé poslední přání.:-)
náhodou já ráda čtu povídky od kluků páč se víc dokážou vcítit do role dvojčat (na to byste nepřišli jsou to taky kluci xDDD) a ten klučičí pohled na věc je hrozně zajímavej a mnohdy krásnej!!! Opovaž se nic nenapsat Oberone..xDDD
to není fér!!!! každej mě má za divokou, drzou holku…..kde sem k tomuhle přišla to by mě zajímalo…..xDDD vždyť já sem nevinnej andílek!!!
Hej holky…tak já jdu psát…ale jestli to bude trapný, pamatujte že VY ste mě přemluvily!!!
jooo, nevinnej andílek s ďábelskými růžky 🙂
dobře, Obberone, máš mé slovo, že kdyby se stal "defekt", tak o tobě napíšu povídku .-))) nějaké extra přání co do rolí? :-DDD
dobře!!! a my budem hlavní komentátorky :-)))
anoo, klidně to sveď na nás! My tě ubráníme…..já s mojí divokostí jak si řekl..xDDD
čumím jak péro z gauče:-Dholky moje vy jste teda!Vy si tu za pár hodin přemluvíte klučinu aby začal psát!Klobouk dolů:-D Jo Sauri to si přesně ty:-Dveverka a zároveň andílek s růžky ve vlasech:-D
Jůů Oberon bude mít powidku:-Duž se těšíííím ak malý dítě na wánoce:-D
jasný!!! a všichni mu to budeme komentovat 🙂 podle toho, co psal, taky vypadá, že se zapojí do klubu nás sadistů :-)))
Jako doufám, že vyhraje Bill
Další sadista?Álelujá!Sauriel se to asi líbit nebude:-D
Noooo sadistický to asi úplně nebude ale smát se taky nebudete
jako a na mě nikdo ohledy nebere!!!! proč všechno jen sadistický???? x(…..tady mě asi nikdo nechce a nemá rád…x((((( xDDDDDDDDDD
to máš prej za státní v čele organizace AntiÁďa s. r. o. !!! 😛 :-))))))))))))
Hej jako ja si nestihla to precist vcera. Uzasny dilek! A ted cumim co se tu deje! Jako…vezmete me do vasi kecaci party?xD
Áďa: hmm, hele Ado ;D nebyla jsi nejak u tohodle dilku ozrala?(promin) 😀 Tim tvojim vinkem xD Sama vcelka, ptacek, kyticky…
Oberon: ne Billa nemlatit!xD A povidku napis, kluci pisou tak jinak zvlastne hezky 😉 A neboj, nekdo to bude cist. My urcite!
Cast 2.: Hele, moje Poleva je taky moje prvni TWC povidka a par jedincu ji cte 😀 jim dekuju xD
Sauriel: a to clenstvi muze byt prechodny? 😀 Ja bych tam sla vzdycky jen kdyz Adu chytne sado-bruto nalada ;D
Teri tak to do toho členství klidně vstup protože Áďa sadomastickou náladu denodenně:-D
Samara: No, tak dobre! Davam zadost o clenstvi xDD Ty uz tam jsi?
COOOŽE??? ok, řekli jste si o to sami, Bill v tom souboji přijde o hlavu a Louis si z jeho kůže udělá předložku před postel!!!! 😀
Teri.K: copak nemůžu jednou za čas vykompenzovat morbiditu poezií? :-)))
AAACH JOOOOO……..
Já jsem vás žádala,aby jste se uklidnili,jinak to špatně dopadne a co se stalo? Podráždili jste Áďu a ona nám ZABIJE BILLA!!!!!
Bůůůůůůůůů……………
Áďo,aspoň kvůli mě,takový hodný-nezabíjej ho.. :´-(
Terezka: no to nevím, nějak moc mě ti umpa lmpové zlobějí :-))) ale že jsi to ty, tak jednoho krásného dne napíšu o twinsátkách romantickou jednorázovku, ok? 🙂 ale tady už má osud zpečetěn, ať už dopadne jakkoliv…
no hele se nám rozšiřujou řady!!!! Opovaž se, Áďo, zabít jednoho z dvojčat a uspořádáme proti tobě protest! xDDD
jako fakt, že jo!!! všichni budete psát sadomaso! Já normálně končim s blogem a už se sem nevrátim!!! ani jedinej komentářek nenapíšu pokud mi někdo neslíbíte, že napíšete povídku bez sadomaso! (zvlášť by to měla udělat Áďa, Samara a Terezka! No Oberone, ty v případě, že tvoje povídka bude drastická jako povídky Ádi a Samary!) xDDD
no taaak, vždyť jsem ti slibovala, že až přijde hezký jarní den, tak napíšu o dvojčátkách veselou jarní romantiku .-)))
Ada: ale jo muzes!xD Velice kontrastni. Hele 😀 Bill, lezic v krasne orosene trave s useknutou rukou… Okolo jako fontanka smutku cakaji Tomovy slzy a promichavaji se se syte rudou krví… Ptacci zpivaji, slepicky kdakaji a septaji Luisovi svou pisnicku do ucha xD
PARDON, nechala jsem se unyst sadomasochistopoetoromantickou naladou :D:-*
jůůů, ale to je dobrá vize :-DDD
Teri.K: ještě jí raď takový blbosti!!! další masochista!!! je na blogu někdo kdo neuznává masochismus??? poslední dobou o tom dost pochybuju!
já vím, kdo na tomhle blogu takový je, ty a Rachel :-)))
Áďa: Jéé, děkuju :D:D Asi jsi mě nakazila. Hele, už nemáme jen Twincesticídu, ale i masichisticidu xDD
Sauriel: Já jí neradim xD :DD To jsem se jen nechala unýst. Masochismus jsem ještě nepsala totiž 😀