autor: Sauriel
Ahojky! tak po dlooouhé době se hlásím s pokračováním téhle povídky. Počítám s tím, že většina si jí už asi nepamatuje a ani pomalu neví, že existuj,e ale přestoj sem se jí rozhodla dopsat. Asi mě něco osvítilo xD. Omlouvám se, že mi tak dlouho trvalo napsat další díly, ale nebyl čas. A to jako, že vůbec ne. No nebudu se tu vykecávat, tady máte pokráčku tak si počtěte. Sauriel
Celou cestu se držíme s Alexem za ruce a téměř běžíme domů. „Asi se nehodí, abych tam šel. Běž sám,“ řekne mi Alex a pokyne mi hlavou směrem na schody, když přijdem domů. Jenom kývnu a mířím k Billovu pokoji.
„Můžu?“ řeknu jemně potom, co zaklepu na dveře.
„Ne, nechte mě bejt!“ dostane se mi nerozhodné odpovědi.
„No tak bráško,“ zaklepu znova jemně na dveře.
„Ne, Tome,“ řekne Bill.
„Billí, zlato,“ zkusim jemné oslovení. Nečekám už moc dlouho a dveře se pootevřou. Billova ruka mě zatáhne do pokoje. „Copak ti je, hm?“ zeptám se ho zatímco on se schoulí na posteli.
„To nic nebude, Tomí. Jenom mě mrzí, jak se ke mně Andreas zachoval,“ řekne mi a natáhne ke mně packy. Dojdu k němu a obejmu ho. „Vy ste měli nějaké tajemnství? Nebo co se stalo, že ti tak ublížil?“ pošeptám mu do vlasů.
„Ne, tajemství ne,“ řekne, a víc se ke mně přitiskne. Tím víc mě zajímá, co se mému bráškovi stalo, že o Andym takhle mluví.
—Bill—
Já vím, že to se mnou Andy myslel dobře, ale měl mi říkat už od začátku, že Toma nikdy nedostanu. I když se šíleně plete, protože já ho dostanu, ať už to bude stát co to bude stát.
„To nic nebude, Tomí. To bude dobrý,“ ujišťuju Toma, ale spíš sám sebe. Andy měl vlastně celou dobu pravdu. Jenže teď jsem začal s Alexem hru o Toma a tu musim dohrát. „Já se půjdu umejt. Měl bys jít za Alexem, určitě tě čeká,“ řeknu a zalezu pomalu do koupelny.
—Alex—
Sedim v obyváku na sedačce a čekám. Po malé chvilce vyleze z pokoje Tom.
„Tak co se stalo?“ zeptám se ho hned jak dosedne na gauč.
„Nechtěl mi to říct. Prej ho mrzí, jak se k němu Andy zachoval,“ řekne mi Tom něco, čemu moc dobře nerozumim.
„Aha,“ řeknu a schoulím se Tomovi do náruče. Po chvilce ucítím na tváři pár nesmělých pusinek. Zvednu hlavu, abychom se s Tomem mohli líbat pořádně. Slyším na schodech jemné kroky a podívám se tím směrem, aniž bych Toma přestal líbat. Uvidím tam Billa, který se rychle otočí a upaluje pryč. To ho tolik zaskočil pohled na to, jak se líbám s jeho bráškou? Vždyť mu to nikdy nevadilo.
—Tom—
Alex je sice hodnej a něžnej, ale i když se s nim líbám nebo cokoliv jinýho, tak myslim na Billa. Nechápu to, ale je to tak. Asi jsem se zamiloval do svýho brášky. Po chvilce se od sebe odtrhneme. „Co kdybychom dnes zašli na večeři? Jen my dva. Zvu tě,“ zavrní mi Alex do ucha.
„Velmi dobrej nápad. Jdu se připravit,“ zavrnim zpátky a pelášim se nahoru upravit. Né, že bych to nějak potřeboval, krásnej jsem dost, ale v teplákách nikam nejdu. Nakonec vyhraje bílý triko, tmavý džíny a černá mikča. Samozřejmě nesmí chybět bílá kšiltovka.
—Bill—
Jo tak Alex pozval Toma na večeři. Doufám, že bude mít u sebe dost peněz, i když mu vezmu peněženku. Pozoruju Alexe, který si do kapsy od bundy právě naládoval peněženku a právě si vykračuje do Tomova pokoje se převlíct. Rychle seběhnu schody a peněženku mu z kapsy seberu. „Mám v plánu ti jí vrátit,“ řeknu si sám pro sebe a už vybíhám schody do pokoje. Snad je Alex tak blbej a už si nebude kontrolovat kapsy nebo si brát nějaký prachy zvlášť. Peněženku schovám do šuplíku a jdu do koupelny, kde je před zrcadlem Tom.
„Jdeme teď s Lexem na večeři, jo, Billí? Není ti pět, předpokládám, že to doma sám zvládneš a nic tu nepodpálíš, nerozbiješ ani nijak neznehodnotíš,“ promlouvá ke mně mé ctěné dvojčátko.
„Jak si řekl, není mi pět a tak i tenhle proslov ke mně mít nemusíš. Tedy pokud si mi neoznámil skutečnost, že si zkoušíš roli naší milované matky,“ odpovím mu a jen tak tak se vyhnu ručníku.
„Ne, hraju si na tatínka ty střevo praštěný,“ řekne a odchází z koupelny do předsíně, kde už v bundě netpělivě čeká Lex.
„Jdeme?“ zeptá se Lex a Tom kývne na souhlas. Já jen trnu hrůzou, aby si Lex nezkontroloval kapsu. No, zatím tak neudělal, tak je to snad v pohodě. Oba dva odejdou a já se svalím na gauč před telku, kterou zapnu.
—Alex—
Usadíme se do naší oblíbené restaurace.
„Vyber si cokoliv, zlato!“ pobídnu Toma, když vidím, jak si mlsně očima projíždí jídelní lístek. Za chvilku přijde servírka a my si objednáme.
„Nekoukej jí na zadek! Stejně ho má tlustej,“ řekne mi Tom, když se otočím za servírkou.
„No co, ty máš prdelku malinkou a já bych někdy třeba chtěl mít v ruce něco většího! Změna je život,“ odpovím mu a dostane se mi kopance do nohy.
„To se radši vykrmim a bude ze mě bečka. Ale aspoň se nebudeš ohlížet za holkama s velkym zadkem,“ zamručí Tom.
„No, tak se budu zase otáčet za těma co maj zadek malej. A pochybuju, že hubnutí ti půjde tak rychle jako tlousntutí, miláčku,“ usměju se a spokojeně sleduju jak Tom zavrčel. Po chvilce nám donesli jídlo. Žádnou specialitku sme si neobjednali. Pizza a těstoviny teda aspoň podle mě nejsou nic extra, ale nám chutnaj, tak co.
„Doufám, že tě to finančně nezrujnuje,“ prohodí Tom s plnou pusou.
„Ne, myslím, že ne,“ odpovím mu taktéž s plnou pusou.
„Můžu si dát pohár a kafe?“ zeptá se mě Tom po tom, co dojíme.
„Jistě, ale já si nedám. Sem plnej,“ opřu se o opěradlo židle zatímco si Tom objednává ovocnej pohár a kafe. Nakonec to dopadne tak, že se tu krmíme a kafe taky pijeme společně. „Tak asi zaplatím broučku ne?“ zeptám se Toma, který mi odpoví kývnutím hlavy a já šáhnu do kapsy pro peněženku. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. Vždyť jsem si jí dával do kapsy, tak kde je? Prohrabu všechny kapsy, ale peněženku nemám. Tom se na mě podívá zvláštním způsobem. „Tome… já… mně je to blbý, ale… asi jsem ztratil peněženku,“ zakoktám a Tom se na mě vyděšeně podívá. „Nemáš u sebe peníze, prosim tě?“ zeptám se ho.
„To si děláš prdel? Ty mě pozveš a pak si nevemeš peněženku? Pozvat to jo, ale zaplatit, to už ne, co?“ řekne Tom a mně se nelíbí jeho zlý podtón hlasu.
„To víš, že mám prachy. Vždycky je nosim!“ zavrčí ještě a pobídne servírku k našemu stolu, aby mohl zaplatit.
autor: Sauriel
betaread: Janule
dookonalí:-D
užasný zlato !!! 🙂 sup dal:)
to Billovi trochu nepovedlo no.
Proč je ten Bill v klidu nenecha se navečeřet? On je strašnej xD
hezký, jsem ráda že povídka pokračuje 🙂
joooj, konečně pokráčko!!!! hezký, dobře Billí, držím mu palečky, ale tohle od něj bylo skutečně podlý :-)))
twl.. ten Bill je ale hajzl :(((((.. jako.. chudák Alex:((.. chudáček za nic nemůže, je to hodněj kluk a Bill je takovej hnusnej a sprostej parchant:(((
A je to tady!!! Konečně!!!! Už se mi stýskalo i po tom Alexovi jednom 🙂
Teda ale ty Billovy triky mi lezou na nervy pořád stejně, rčení "účel světí prostředky" jsem nikdy neměla ráda. A to s tou peněženkou bylo fakt ošklivý 🙂
jooo 😀 tak se mi to líbí xD Alex = nasrat xD
Bill = vyhrát xD
Teda Bill je,ale potvurka.Tom mu nemněl dávat políbek tym i náděj.