Můj kouzelný Bill 4.

autor: Mei

Tom: On po mně normálně jede! Neměl bych se bát jít s tebou sám do lesa??? Usměje se…
Bill: Kdo ví…
Tom: Já mám pro strach uděláno, takže můžeme vyrazit! Usměje se.
Bill: No, jak myslíš, ale neslibuju, že ti nic neprovedu. Zazubí se a vyjde směrem k lesu.
Tom: Jak to myslel? Jak to sakra myslel? Že by byl fakt na kluky?
Bill: Vím, co si myslíš?
Tom: Co si myslím?
Bill: No, že jsem na kluky!
Tom: Smekám. A jsi?
Bill: A zaleží na tom!
Tom: Mně jo.
Bill: Tak trochu.
Tom: Co to znamená tak trochu…?
Bill: To časem pochopíš. Usměje se.
Tom: Si zvláštní kalibr… Kolik máš vůbec těch motýlků?
Bill: Utíkáš od tématu. Asi 3000kusů.

Tom: Neutíkám. Tolik! Tak to tě mám v čem dohánět.
Bill: Ale ty nejsi heteráč čistej, že ne? To víš, mám lepší výhledy k tomu, abych něco nasbíral.
Tom: Čistej heteráč, teď si připadám. Nějakej pouliční oříšek… Bez PP.
Bill: Neber si to tak osobně. Seš očkovanej? Směje se.
Tom: Vtipné! A ty mi nemáš co vyčítat…
Bill: Já ti to nevyčítám, tak jsme tu, tohle je mé sídlo. Jo před mým tátou ani muk o tom, o čem jsme spolu mluvili, jasný? Zastaví se před Billovým barákem, ještě než ho pustí dovnitř, raději ho upozorní…
Tom: Copak? Máš nahnáno z tatíka?
Bill: Ne, ale ještě není dost připravenej na to, abych mu to řekl. A dávej bacha na jazyk nebo by si mohl uklouznout …Ušklíbne se…
Tom: Páni, to je ale sídlo, tak ty si žiješ? Tak tomuhle se říká luxus…
Bill: No jo… Je tak roztomilej když žasne nad něčím krásným, mám chuť ho políbit… Ne, Bille, ještě je moc brzo…
Tom: Co se tak na mě dívá, mám snad něco na sobě… Je na mě něco k vidění…
Bill: No to bych řekl. Zase ten jeho sexy pohled…
Tom: Ty mě normálně balíš! Trošku po něm vyjede!
V tom jde dolů po schodech Billův taťka.

Gorna: Kdo tady koho balí? Zase vtipnej jak kaše…
Bill: A… Ale Tom mi vyprávěj jednu příhodu s jednou dívkou… že jo? Rejpne do něj loktem…
Tom: Au… Sykne tiše po Billovi. Ano, o jedné děsně dotěrné holce.
Gorna: Ach ták. Podívá se na Billa. Já jsem Gorna Trümpner.
Tom: Já jsem T…
Gorna: Já vím, Tom Kaulitz. Nenechá ho dopovědět. Mně můžeš říkat Gorno…
Gorna: To bylo, Bille, ale ráno keců a najednou už kamarád… e e e…
Bill: No a? Máme stejné záliby. On taky sbírá motýly. Jdu mu nějaké ukázat, takže nás s dovolením omluv… Dupne si, otočí se a čapne Toma, táhnouc ho kamsi dolů po schodech…
Tom: Máš moc milého tátu…
Bill: Jo, je to pěknej prevít. Nechce mě nechat spát…
Tom: Směje se. Dobrá, a kam mě to táhneš?
Bill: No na ty motýlky, ne!
Tom: Do sklepa? Už jsem s tebou šel do lesa a teď do sklepa? Hele já se asi fakt začnu bát!
Bill: Neříkal si, že máš pro strach uděláno?
Tom: Jo, můžeš rozsvítit?
Bill: Máš strach?
Tom: Nechci si rozbít hubu!
Bill: Neboj… Ještě než dozní slova, co řekl, zakopne o násadu od koštěte a už se kutálí po schodech dolů.
Tom: Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa. Kutálí se po schodech.
Bill: Au… Bill dopadnul na zem a přímo do náručí mu vlítnul Tom… Žiješ?
Tom: Au… Jo, zatím jo, ale někde na schodech ležej moje játra…
Bill: Začíná si uvědomovat, kde to vlastně Toma má a v jaké blízkosti, nedá mu to, aby ho neovinul rukou kolem zad… Já ti je podám… Zasměje se.
Tom: Zdá se mi to nebo mu sedím kolem pasu a on mě objal kolem pasu…?

Gorna: Stalo se něco? Slyšel jsem ránu… Najednou se zasekne, když vidí Billa a Toma v té póze…
Bill: Vím, že to vypadá divně, ale není to jak si myslíš. Zakopl jsem na schodech a skutáleli jsme se dolů takhle blbě!
Gorna: Nedělej ze mě vola! Aha a nestalo se vám nic…
Bill: Já zatím bolest necítím…
Tom: Já nemám játra! Zaskučí Tom.
Bill: Ale, nepřeháněj.
Tom: Au! Pomalu se zvedá z Billa…
Bill: Já to odnes nejvíc, ale klidně bych si to zopakoval… Mrkne na Toma…
Tom: Abych si ti sednul na klín? Tiše mezi sebou šeptaj…
Bill: Proč ne… Teď se naštve a odejde, že jsem úchyl…
Tom: Ale já se dneska přišel podívat na motýlky…
Tom: Otočí se na Gornu. Myslím, že jsme oba v pohodě…
Gorna: Dobrá… Otočí se a odejde…
Tom: Seš to prevít… Tohle sis naplánoval…
Bill: Né, tohle byl osud…
Tom: Na ten já nevěřím…
Bill: Zvedá se… A na co věříš?
Tom: Na to, že mi konečně ukážeš ty motýlky!
Bill: Jo, tak jdem… Otevře dveře a rozsvítí, světlo rozzáří bílou místnost plnou vitrín a krabiček s motýly.
Tom: To je krása…
Bill: Já vím, chodím sem rád. Seš jako malý dítě, krásně ti září oči…
Tom: To říká i máma…
Bill: Teď ti to říkám já… Přijde k jeho zádům a trošku se k němu přitlačí.
Tom: Ouh. Mně se snad podloměj nohy.
Bill: Tak je nech…
Tom: Co mám nechat…
Bill: Ty nohy…
Tom: Ale to jsem si snad říkal jen v duchu… nebo né?
Bill: Usměje se… To je jedno. Ještě víc se k němu přirazí…
Tom: Oh… Tohle mi nedělej…
Bill: Proč… Nelíbí se ti to?
Ton: Právě že líbí…
Bill: Tak proč nechceš?
Tom: Ale já chci…
Bill: Políbí ho na krku. Stiskne jeho kůži mezi zuby…
Tom: Billee…
Bill: Zavři oči…
Tom zavře oči.
Bill: Teď teprve poznáš něco krásnýho. Zavřel také oči a udělal jedno z těch nejkrásnějších kouzel… vzlétli oba dva do vzduchu, jako by tančili…
Tom: Připadá mi to, jako kdybych lítal… Takový stav beztíže.
Bill: Tak otevři oči…
Tom: Oh, můj bože… my… my, my lítáme! Ale jak to…?
Bill: Kouzlo lásky… Tančili ve vzduchu jako by našlapovali na obláčky, Tom nevěřil vlastním očím, myslel, že je to jen sen, ale nebyl… Bill líbnul Toma na spánek a v tu chvíli Tomovi spadly oči a spal jak malé dítko.
Tom: Bille, Bille! Zvedá se z postele…
Bill: Jsem tady… Lež… Upadli jsme na schodech a ty jsi omdlel… Nemůžu mu říct pravdu.
Tom: Aha… zdál se mi krásný sen…
Bill: A jakej?
Tom: Lítal jsem. Vlastně jsme lítali oba… a dělali jsme i něco jiného.
Bill: Chudáčku, tak rád bych řekl, že to nebyl sen, ale pravda. Co jsme dělali ještě?
Tom: Něco jsi mi říkal… Škoda, že to byl jenom sen…

autor: Mei
betaread: Janule

8 thoughts on “Můj kouzelný Bill 4.

  1. Oooo…ta povídka se mi začíná líbit čím dál víc! 🙂

    Už se těším na pokráčko,tak doufám,že se tu objeví co nejdřív 🙂

  2. ta povídka je čím dál zajímavější…. x)) škoda, že mu to zatajil, ale zase mě někdo říct, že je čaroděj, tak chytnu záchvat smíchu nebo mu odseknu něco v tom smyslu, že já sem zase čínskej bůh smíchu…. takže se mu ani nedivim…. x)) těšim se na další dílek… x)) je to moc hezky napsaný…. x))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics